19 CO 377/2022-34 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem pro uznání soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 548 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 16. 6. 2021 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Ve výroku II. soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 600 Kč do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku. 2. Soud prvního stupně rozhodl ve věci samé rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaný se ve lhůtě 30 dnů ode dne lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu ve věci samé na výzvu podle § 114b odst. 5 o. s. ř. nevyjádřil relevantním způsobem, ani nesdělil, jaký vážný důvod mu v tom brání. Soud prvního stupně proto vycházel ze zákonné fikce uznání žalovaného nároku. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony po 300 Kč (výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když nezjistil žádné důvody pro její prodloužení. Soud vzal v úvahu výši žalované částky a vycházel rovněž z podání žalobce ze dne 10. 1. 2022, který k odporu žalovaného uvedl, že případný odklad platby lze řešit následně na základě žádosti žalovaného. Neshledal proto důvod, aby osobě vykonávající nepodmíněný trest odnětí svobody umožnil dlouhodobý odklad její platební povinnosti, čímž by došlo k jejímu zvýhodnění oproti ostatním dlužníkům. 3. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný odvolání, které směřuje podle obsahu pouze do lhůty k plnění u náhrady nákladů řízení. Žalovaný uvedl, že se nachází ve [věznice], není pracovně zařazen, a proto není schopen částku 1 600 Kč zaplatit. Žádá proto o odklad této platby nejméně o jeden rok s tím, že pokud bude podmínečně propuštěn, ihned tuto platbu zaplatí. 4. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že na podaném návrhu trvá v plném rozsahu i nadále. Skutečnost, že se žalovaný v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, nemění nic na tom, že dosud neuhradil žalobci náklady za odvoz do protialkoholní záchytné stanice v [obec] dne 30. 5. 2021, a to včetně příslušenství. Žalovaný tuto skutečnost v podaném odvolání ani nijak nerozporuje. Případný odklad platby nákladů řízení nejméně o jeden rok, který žalovaný požaduje ve svém odvolání, lze řešit následně na základě žádosti žalovaného. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud v plném rozsahu potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. 5. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalovaného bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tedy pokud jde o lhůtu k plnění ve výroku o nákladech řízení, podle § 212 a § 212a o. s. ř., bez nařízení odvolacího jednání dle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné. 6. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do 15-ti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 7. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně v tom směru, že v daném případě nejsou dány žádné důvody pro prodloužení lhůty k plnění stanovené v § 160 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný žádá o odklad povinnosti zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1 600 Kč nejméně o jeden rok. Takové žádosti nelze vyhovět, neboť jde o nepřiměřeně dlouhou lhůtu k plnění. Stanovení delší lhůty či umožnění zaplatit náklady řízení ve splátkách v projednávané věci není možné, neboť žalovaný sám uvádí, že ve výkonu trestu odnětí svobody není pracovně zařazen a nemá žádný příjem. Ani odvolací soud proto neshledal podmínky pro stanovení jiné než zákonné lhůty k plnění v délce tří dnů od právní moci rozhodnutí. Vycházel rovněž ze stanoviska žalobce, který případný odklad platby nákladů řízení je připraven řešit následně na základě žádosti žalovaného. Ze všech těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II, pokud jde o lhůtu k plnění, podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. 8. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný. Je proto povinen nahradit žalobci náklady odvolacího řízení, které představuje paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon (písemné vyjádření k odvolání) podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k zaplacení nákladů odvolacího řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tři dny od právní moci tohoto rozhodnutí.