19 CO 62/2022-128 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] v části obce Mříč a dále pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec] (výrok I.), o nákladech řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu ve výši 48 061 Kč (výrok II.). Okresní soud takto rozhodl o žalobě žalobce, který uvedené nemovitosti dne 21. 11. 2014 daroval žalovanému, když od této smlouvy dne 25. 2. 2020 odstoupil a dar odvolal. Toto odůvodnil tím, že žalovaný se o darované nemovitosti řádně nestará a zanedbával řádnou údržbu, dále že dne 1. 4. 2019 došlo mezi účastníky k incidentu, když žalovaný žalobce urazil slovy„ magore, jsi senilní“, poté jej chytil oběma rukama za ramena a strkal jej pryč, téhož dne později mu vytrhl klíče ze zapalování automobilu, které si ponechal a vrátil je až za 2 dny. Třetím důvodem uvedeným v odvolání daru bylo, že žalovaný s žalobcem již řadu let nekomunikuje, nenavštěvuje jej a nezajímá se o něj. V průběhu řízení žalobce rozšířil důvody odstoupení od smlouvy a odvolání daru a to, že žalovaný od února 2020 znemožňuje žalobci užívání předmětných nemovitostí, ačkoliv k nim má žalobce zřízené věcné břemeno užívání, dále že v dubnu 2020 žalovaný vyměnil zámky u předmětné nemovitosti a nevydal žalobci klíče a dále, že žalovaný zfalšoval podpisy žalobce na smlouvě o změně dodávky elektřiny a na pojistné smlouvě. K prvému vytýkanému jednání a to nedostatečné péči o darované nemovitosti okresní soud uzavřel, že má toto tvrzení za vyvrácené. K druhému skutku a to incidentu ze dne 1. 4. 2019 okresní soud uvedl, že za prokázané má označení žalobce ze strany žalovaného slovy„ senilní magor“ a že shledal žalobce odpovědným za eskalaci tohoto konfliktu. K odebrání klíčů došlo, ale nevedlo k nemožnosti automobil užívat. K vytýkané absenci komunikace a projevovaného zájmu ze strany žalovaného uvedl, že toto tvrzení má za vyvrácené výpovědí žalobce, z níž vyplynulo, že jejich vztahy byly bezproblémové až do incidentu z 1. 4. 2019. K zabránění možnosti žalobce užívat chatu, kde má zřízeno věcné břemeno, okresní soud uzavřel, že právo užívat darované nemovitosti není žalobci žalovaným upíráno, ale o společné užívání zájem nemá. Dále poukázal na to, že žalobce jako první vyměnil u chaty zámky. Totéž uvádí k vytýkanému jednání a to výměně zámku a nevydání klíčů žalobci. K vytýkanému zfalšování podpisu žalobce žalovaným při změně odběratele elektřiny okresní soud uvádí, že má za prokázané, že k tomuto jednání došlo, avšak na základě svolení žalobce. Jako další skutkový závěr činí závěr, že žalobce činí od konce roku 2018 kroky mající za účel vyvolat konflikty s žalovaným tak, aby mohl podat předmětnou žalobu. Okresní soud uzavírá, že prokázané jednání žalovaného nevykazuje znaky dlouhodobosti, množství ani potřebné intenzity k naplnění znaků § 2072 o.z. 2. Poprvé okresní soud rozhodl o této žalobě rozsudkem ze dne 1. 2. 2021, č.j. 7 C 96/2020-65, který byl zrušen usnesením odvolacího soudu č. j. 19 Co 465/2021-86 Odvolací soud vytkl okresnímu soudu řadu pochybení (nepřipuštění změn žaloby, přehlédnutí dalšího uplatněného skutku, vady v hodnocení důkazů, částečnou nepřezkoumatelnost a nedostatečné právní hodnocení). 3. Proti novému rozsudku podal opět odvolání žalobce, rozsudek napadá v plném rozsahu, jako odvolací důvody uplatňuje důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. b), c), d), e), g) o. s. ř. a navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví v plném rozsahu, případně rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Žalobce nesouhlasí s posouzením prvního uplatněného důvodu k vrácení daru, a to nedostatečné péči žalovaného o darované nemovitosti, když poukazuje na to, že okresní soud činil své závěry z fotodokumentace, která byla pořízena až poté, co se žalobce začal domáhat vrácení daru a současně poté, co žalovaný v nemovitosti začal trvale bydlet. V posouzení incidentu ze dne 1. 4. 2019 odvolatel polemizuje s konkrétními skutkovými závěry okresního soudu, když tento se řádně nevypořádal s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] a svědka [jméno] [příjmení] Okresní soud naproti tomu vychází z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení], kterého považuje za věrohodného, aniž by zkoumal námitky žalobce ve vztahu k trestní minulosti tohoto svědka. Konečný závěr, že žalobce má zásadní podíl na eskalaci konfliktu při tomto incidentu, nemá podle odvolatele podporu v provedeném dokazování. Pokud jde o tvrzený nezájem žalovaného o žalobce, zde okresní soud dezinterpretuje výpověď žalobce. Odvolatel nesouhlasí ani s posouzením dalšího důvodu, a to neumožnění užívání darovaných nemovitostí žalobcem. Tím, že žalovaný užívá nemovitosti jako celek, a to fakticky ke svému trvalému bydlení, popírá obsah a rozsah zřízené služebnosti a tím fakticky vylučuje žalobce z možnosti užívání těchto nemovitostí. Objektivní uspořádání těchto nemovitostí navíc vylučuje společné užívání chaty. Stejné argumenty uplatňuje vůči závěrům okresního soudu týkajícím se dalšího důvodu, a to výměně zámků u chaty ze strany žalovaného. Pokud jde o poslední tvrzený důvod, a to falzifikaci podpisu žalobce ze strany žalovaného, odvolatel namítá, že okresní soud bez zjevného důvodu přejímá tvrzení žalovaného, že se tak mělo stát po vzájemné dohodě účastníků. Odvolatel také nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že vztahy mezi účastníky byly zpočátku bezkonfliktní, k jejich narušení došlo z důvodu záměru žalobce uměle vyvolávat konflikty a vytvořit si podmínky pro podání žaloby na vrácení daru. Tyto závěry nemají podle názoru odvolatele oporu v provedeném dokazování. 4. K odvolání žalobce se vyjádřil žalovaný, s tímto nesouhlasí, napadený rozsudek považuje za věcně správný a navrhuje jeho potvrzení. 5. Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací shledal, že odvolání žalobce má náležitosti podle § 205 odst. 1 o. s. ř. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu podle § 212 a § 212a odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 6. Podle § 2072 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovaného, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. 7. Okresní soud správně aplikoval na daný případ úpravu současného občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), neboť jak darovací smlouva, tak vytýkané jednání obdarovaného nastalo po nabytí účinnosti této právní úpravy (viz § 3028 odst. 1 o. z.). 8. Na rozdíl od předchozí koncepce nároku na vrácení daru podle § 630 obč. zák., které požadovalo objektivní rozpor jednání obdarovaného s dobrými mravy, požaduje současná právní úprava k naplnění tohoto nároku existenci nevděku obdarovaného vůči dárci, kterým se rozumí chování obdarovaného, kterým ublíží dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, navíc s podmínkou zjevného porušení dobrých mravů. Tato koncepce tedy kombinuje jak hledisko subjektivní (dárce považuje jednání obdarovaného za nevděčné), zůstává však i prvek objektivní, když nepostačuje pouhé přesvědčení dárce o nevděku obdarovaného, ale posuzované jednání musí i z objektivního hlediska naplnit podmínku zjevného porušení dobrých mravů. Povaha nevděku musí mít současně povahu úmyslného či hrubě nedbalého jednání. Z výše uvedeného je zřejmé, že vždy musí jít o jednání namířené proti dárci, nepostačuje pouze obecně nemravné jednání. 9. Podle názoru odvolacího soudu většina žalobcem označených závadných jednání žalovaného nemá charakter jednání obdarovaného směřující proti žalobci, které by mohlo být posouzeno jako ublížení. Hned první žalobcem označený skutek, a to řádné neudržování darovaného majetku, je jednáním obdarovaného směřující nikoliv proti dárci, ale proti darovanému majetku, tedy nedostatečná péče žalovaného o svůj vlastní majetek. Žalobce netvrdí a nevyplynulo to ani z provedeného dokazování, že by žalovaný zanedbával obdarovaný majetek proto, aby citově ublížil žalobci. 10. Totéž platí o posledním vytýkaném jednání, a to falzifikaci podpisu žalobce žalovaným na žádosti o převod odběratele energií. Ačkoliv rozhodně nelze takové jednání omlouvat, když jde o jednání nežádoucí a za určitých okolností i protiprávní, nebylo toto chování žalovaného motivováno snahou ublížit žalobci či jej poškodit, ale zjednodušit si situaci směřující k jinak legitimnímu záměru žalovaného, a to stát se odběratelem elektrické energie ve své vlastní nemovitosti. 11. Pokud jde o druhý vytýkaný skutek, a to chování žalovaného při incidentu ze dne 1. 4. 2019, okresní soud má patrně za prokázané vytýkané jednání žalovaného, když výslovně uvádí, že žalobce prokázal nevhodné a urážlivé výroky žalovaného na adresu žalobce