5 CO 773/2022-90 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem, ve znění opravného usnesení, soud prvního stupně uložil v odstavci I. výroku žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 88 189 Kč s příslušenstvím, tvořeným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 9 925 Kč kapitalizovaným úrokem 9 545,83 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč od 19. 12. 2020 9 % ročně a s úrokem 29 % ročně z částky 50 000 Kč od 19. 12. 2020, vždy do zaplacení, v odstavci II. výroku zamítl žalobu co do částky 4 900 Kč a v odstavci III. výroku uložil žalovanému povinnost žalobci zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 27 730,40 Kč. Vyšel z toho, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 25. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z., na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v částce 50 000 Kč a žalovaný se zavázal je uhradit včetně kapitalizovaných úroků za dobu trvání smlouvy 16 479 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 18 315 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 13 195 Kč. Termín splatnosti poslední splátky byl 25. 4. 2020 a byl sjednán úrok z neuhrazené jistiny 29 % ročně. Z provedených důkazů soud dovodil, že věřitel řádně postupoval při posuzování úvěruschopnosti žalovaného v souladu s ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 sjednanou výši úroku 29 % ročně považoval za přiměřenou a dobrým mravům neodporující, stejně tak jako sjednanou výši dalších poplatků vzhledem k velké rizikovosti kontraktu, uzavřeného bez dalšího zajištění, se sjednaným upozorňováním na prodlení s úhradou, zákaznickou informační podporu, vyhotovení případných kopií smluvní dokumentace, přijetí mimořádných splátek na pobočce věřitele, každotýdenní výběr splátky zápůjčky oprávněným zástupcem poskytovatele zápůjčky v bydlišti žalovaného, což navyšovalo či mělo navyšovat náklady zápůjčky, s nimiž musel být žalovaný při podpisu smlouvy srozuměn. Žaloba byla podána 30. 7. 2021, první tři splátky po 4 083 Kč byly splatné 25. 5. 2018, 25. 6. 2018 a 25. 7. 2018, tudíž jsou podle § 623 o. z. promlčeny. Z celkové částky 93 089 Kč žalobce neuplatnil 7 349 Kč, proto z celkové promlčené částky 12 249 Kč bylo promlčeno pouze 4 900 Kč, v tom rozsahu soud žalobu zamítl. Zbývající částku 88 189 Kč shledal důvodnou, včetně smluveného úroku 29 % ročně vyčísleného ke dni 18. 12. 2020 a od následujícího dne přiznaného procentuálním vyjádřením, úrok z prodlení přiznal žalobci podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 391/2013 Sb., tj. 9 % ročně. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a žalobci přiznal jejich plnou náhradu v částce 27 730,40 Kč, přes částečný jeho neúspěch, který označil jako nepatrný. 2. Proti tomuto rozsudku se včas odvolal žalovaný prostřednictvím svého procesního opatrovníka, který odkazoval na žalobcovo tvrzení o zesplatnění pohledávky ke dni 26. 4. 2020, proto zpochybňoval výši kapitalizovaného úroku z prodlení požadovaného od 17. 10. 2018, kdy uváděl, že není jasné, na základě jaké skutečnosti měla k uvedenému dni dlužná jistina činit 50 000 Kč. Ohledně sazby úroku odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž byl označen jako odporující dobrým mravům úrok ve výši podstatně přesahující úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, která v rozhodném období nepřesahovala 10 % ročně. Poplatek za zápůjčku ve výši částky za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení, jakož i ve výši částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení nejsou blíže odůvodněny, v součtu činí více než 3/5 jistiny a je otázkou, zda je tento nárok vůbec v souladu s dobrými mravy. V rámci nákladů řízení by měla být žalobci přiznána pouze poloviční odměna za předžalobní výzva, která sice formálně naplňovala kritéria kvalifikované výzvy dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, avšak šlo o skutkově i právně nekomplikovaný spor ze smlouvy o úvěru, kde nebyla nezbytná a postačovala jednoduchá výzva. Navrhoval proto, aby odvolací soud prvoinstanční rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví co do částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení 9 % ročně od 19. 12. 2020 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem z prodlení 3 210,38 Kč a ve zbytku ji zamítl, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 3. Žalobce k odvolání žalovaného odkázal na žalobu a svá vyjádření v řízení. Sjednaná sazba úroku 29 % ročně nebyla v rozhodné době nepřiměřená, podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Odo 236/2005 či 33 Odo 234/2005 je hranice dovolené výše úroku z úvěru na dvoj- až trojnásobku bankovních úrokových sazeb (ty činily podle statistiky ČNB v dubnu 2018 10,55 % ročně). Sjednané poplatky představují cenu plnění ve smyslu § 1813 věta druhá o. z. a na toto ujednání se tak nevztahuje požadavek přiměřenosti podle § 1813 věta prvá, o. z. (viz stanovisko kolegia Nejvyššího soudu Cpjn 203/2013). Navrhoval, aby prvoinstanční rozsudek byl potvrzen. 4. Odvolací soud projednal věc v mezích vyplývajících z odvolání (§ 212 o. s. ř.) a přezkoumal napadený rozsudek podle § 212a odst. 2, 3 a 5 a § 205 odst. 2 o. s. ř.), přičemž přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci podle § 212a odst. 6 o. s. ř. 5. Odvolací soud sdílí skutkové závěry soudu prvního stupně o tom, že účastníci, resp. právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne 25. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] základě právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl peněžní prostředky 50 000 Kč, přičemž žalovaný se je zavázal splácet způsobem sjednaným ve smlouvě včetně poplatku 47 989 Kč ve splátkách po 4 083 Kč po dobu 24 měsíců, kdy poslední splátka byla splatná 25. 4. 2020, jakož i závěry ohledně skladby poplatku za zápůjčku, který zahrnuje úrok za dobu sjednané splatnosti smlouvy 29 % ročně kapitalizovaný částkou 16 479 Kč, částku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení 18 315 Kč a částku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 13 195 Kč a o sjednaném úroku z neuhrazené jistiny 29 % ročně náležejícím od 26. 4. 2020. V podrobnostech v této části odkazuje na odstavec 5. odůvodnění prvoinstančního rozsudku. Námitky žalované strany ohledně výše úroku 29 % ročně odvolací soud v tomto konkrétním případě nesdílí, ztotožňuje se s právním názorem soudu prvoinstančního v této otázce a odkazuje pro stručnost na odůvodnění jeho rozsudku, přičemž však zdůrazňuje, že úrok v této výši považuje za adekvátní pouze v poměrech posuzované věci, podrobně vystižené soudem prvního stupně, zejména pak s ohledem na velkou rizikovost zápůjčky poskytované bez jakýchkoliv záruk a zajištění, která se ostatně prokázala skutečností, že žalovaný ze zápůjčky ničeho nezaplatil. Poplatek za uzavření smlouvy, jak je výše uveden, není přezkoumatelný podle ustanovení spotřebitelského práva sloužících k ochraně spotřebitele (v podrobnostech odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 137/2021 nebo stanovisko Cpjn 203/2013, jakož i na rozhodnutí jiných odvolacích soudů, a to Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 27 Co 226/2021 či Krajského soudu v Praze, sp. zn. 21 Co 137/2021). V těchto rozhodnutích obecné soudy zastávají stanovisko, že na ujednání o poplatku za správu úvěru ve smlouvě o úvěru se nevztahuje zákaz těch ujednání ve spotřebitelských smlouvách, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, přičemž není ani podstatné, zda smlouva vyjmenovává všechny činnosti, které jsou v rámci administrace či správy úvěru poskytovány. I v této otázce je právní názor prvoinstančního soudu zcela správný. 6. Důvodná je námitka promlčení vznesená žalovaným a zcela správné jsou skutkové i právní závěry (§ 629 odst. 1 ve spojení s § 623 o. z.) soudu prvního stupně v tom, že došlo k promlčení prvních tří splátek sjednaných smlouvou, tj. splátek splatných 25. 5. 2018, 25. 6. 2018 a 25. 7. 2018 vzhledem k tomu, že žaloba byla podána 30. 7. 2021, tedy po uplynutí více než tří let od splatnosti uvedených splátek (podrobně odstavec 8. odůvodnění rozsudku). Celkem tak byl promlčen nárok na zaplacení částky 12 249 Kč. Při úvahách, jak se toto promlčení promítne do žalobou uplatněného nároku, je nutno vyjít z ujednání smluvních podmínek (bod 3.5 ve spojení s bodem 6.2 – 6.4). Bod 3.5 stanoví pořadí jednotlivých nároků, na které je splátka započítávána, tj. v první řadě na náklady spojené s vymáháním pohledávky, dále na úrok, následně na administrativní poplatek, dále na poplatek za zpracování a v poslední řadě na jistinu. Náklady spojené s vymáháním pohledávky jsou definovány v bodě 6.2 – 6.4, kde činí 300 Kč za upomínku, kterou je možno v jednom období spl