7 CO 1420/2021-367 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], upřesněnou dne [datum], domáhal uložení povinnosti žalované odstranit do 180 dnů od právní moci rozsudku kanalizační trativod umístěný na pozemku žalobce parc. [číslo] parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec], dále odstranění novodurových trubek a jejich zaústění do kanalizace žalobce umístěné na pozemku žalobce parc. [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] podepsali otec žalobce a babička žalobce [jméno] a [jméno] [příjmení] (dále jen právní předchůdci žalobce) souhlas s přístavbou domu, který nyní vlastní žalovaná, ve kterém byly stanoveny podmínky k realizaci přístavby sousedního domu [adresa] včetně kanalizační přípojky, které však nebyly splněny. Na pozemcích žalobce byl vytvořen trativod ústící do jímky, ze které je splašková voda a kanalizace odváděna potrubím žalobce. Podle žalobce jsou přípojky včetně neschváleného trativodu provedeny na černo, kanalizace nestačí odvádět splaškovou vodu, dochází k ucpávání a výtokům kanalizace mimo potrubí, čímž vzniká trativod, jenž způsobuje podmáčení nemovitosti žalobce a obtěžuje ho zápachem. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť její právní předchůdce postupoval v souladu se souhlasem právních předchůdců žalobce ze dne [datum]. Odkazovala na svoji dobrou víru a právo držby a s ohledem na souhlas právních předchůdců žalobce ze [datum] se nemůže podle žalované jednat o stavbu neoprávněnou, přičemž vlastníci pozemku ani nikdo jiný proti předmětné přípojce téměř 40 let nic nenamítali. Podle žalované začal žalobce požadovat odstranění přípojky až v roce 2012 a jednalo se podle jejího názoru o odplatu za to, že nesouhlasila s výstavbou jeho zámečnické dílny. 3. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11.8.2021, č.j. 12 C 195/2014-340 (dále jen napadený rozsudek) žalobě vyhověl a uložil žalovanému odstranit kanalizační trativod umístěný na pozemku žalobce parc. KN [číslo] parc. KN [číslo] v obci a k.ú. [obec] (výrok I.), výrokem II. pak nařídil žalované odstranit novodurové trubky a jejich zaústění do kanalizace žalobce umístěné na pozemku žalobce parc. KN [číslo] v obci a k.ú. [obec]. Ve výroku III. uložil žalované zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně [částka] a výrokem IV. zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení [částka] prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci (na jeho účet). 4. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaná neprokázala, že by jí, popřípadě jejím právním předchůdcům, svědčil občanskoprávní titul k výstavbě předmětné kanalizační přípojky. K tomuto skutkovému závěru došel na základě nesporné skutečnosti mezi účastníky, že kanalizace, do které ústí kanalizace žalované, je ve vlastnictví žalobce. Z provedených důkazů pak zjistil, že podle výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] je žalobce vlastníkem parc. [číslo] [číslo] [číslo] ([list vlastnictví]) a žalovaná je vlastníkem parc. [číslo] jehož součástí je [adresa] ([list vlastnictví]). Sporná skutečnost, zdali právní předchůdci žalované měli občanskoprávní titul k vybudování a napojení vlastní kanalizace do kanalizace žalobce, nacházející se v předmětných pozemcích, byla prokazována„ Souhlasem s přístavbou domu ze dne [datum]“, kterým právní předchůdci žalobce projevili souhlas s přístavbou rodinného domu [adresa] s určitými podmínkami, které se týkaly právě vybudování kanalizace. Dalším listinným důkazem týkajícím se vybudování kanalizace žalobce byl dopis právního předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] z [datum] v souvislosti se stavbou plotu u [adresa] adresovaný MNV popisující vybudování kanalizace ve 40. letech minulého století, rozhodnutí o povolení přístavby [státní instituce] [anonymizováno 12 slov] v [obec] ze [datum], kterým byla přístavba ložnice domu [adresa] právnímu předchůdci žalované povolena s podmínkami obsaženými v souhlasu s přístavbou z [datum]. K tomu, jak kanalizace vypadá v současné době, kde se nachází a v jakém je stavu, vedl soud prvního stupně dokazování formou místního šetření dne [datum], znaleckými posudky znalce [jméno] [příjmení] z [datum] [číslo] znaleckým posudkem znalce přibraného do řízení soudem v této věci [titul] [jméno] [příjmení], [číslo] ze dne [datum]. Z těchto důkazů pak zjistil, že v roce 1974 právní předchůdci žalované vybudovali kanalizační trativod umístěný na pozemcích ve vlastnictví žalobce parc. [číslo] [číslo] v 90. letech byly z nemovitosti žalované vyvedeny minimálně dvě novodurové trubky, které byly zaústěny do kanalizace žalobce umístěné na jeho pozemku parc. [číslo]. Přístavba včetně kanalizační přípojky odpovídala tehdejším veřejnoprávním předpisům, jednalo se o stavbu povolenou citovaným rozhodnutím. Dalším skutkovým zjištěním učiněným ze znaleckého posudku a z místního šetření byl závěr, že současné řešení odkanalizování je nevhodné, nevyhovuje žádným platným technickým ani hygienickým normám, zamořuje okolí do půdy i do vzduchu, jedná se o odkanalizování nestandardní, nesprávné a napojení novodurových trubek do kanalizační trouby v majetku žalobce bylo provedeno jiným způsobem než v podmíněném souhlasu z [datum]. Z výpovědí slyšených svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] z [datum], dále pak ze šetření městské hygienické stanice na základě stížnosti žalované z [datum] pak bylo zjištěno, že odkanalizování domu žalované popsaným způsobem bylo tolerováno účastníky i jejich právními předchůdci až do roku 2012, což mělo časovou souvislost se vzniklým sporem mezi účastníky o provoz zámečnické dílny žalobce, proti němuž žalovaná brojila (podnět žalované [státní instituce] [anonymizována dvě slova] [územní celek] pro omezení výroby v nemovitosti žalobce ze dne [datum], dopisy žalobce obsahující výzvu k odstranění či řešení kanalizační přípojky z [datum], [datum] a další související listinné důkazy). 5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu vycházel prvostupňový soud z ust. § 3 odst. 2 zák. č. 274/2001 Sb., o vodách a kanalizacích, jež definuje kanalizační přípojku jako samostatnou stavbu tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační trativod a novodurové trubky lze podle soudu prvního stupně podřadit pod pojem kanalizační přípojky a je možné považovat je za samostatnou stavbu. Jelikož se jednalo o neoprávněnou stavbu vzniklou před [datum] (kanalizační trativod byl vybudován v roce 1974 a novodurové trubky byly připojeny v 90. letech), posuzoval soud nárok žalobce podle ust. § 135c zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.) a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 25.6.2014 sp. zn. 22 Cdo 1828/2012, podle kterého o vypořádání neoprávněných staveb zřízených před nabytím účinnosti občanského zákoníku (z.č. 89/2012 Sb., účinným k [datum]) se provádí podle dosavadních předpisů. Soud prvního stupně s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu zdůraznil, že je u staveb na cizím pozemku v první řadě nutné rozlišovat a posuzovat to, zda stavebník má k cizímu pozemku soukromoprávní titul, zda se jedná tedy o stavbu oprávněnou či nikoliv, z veřejnoprávního aspektu o posouzení, zda stavebník prováděl stavební činnost v souladu s veřejnoprávními předpisy a zda jde o stavbu povoleno či nepovolenou. Zdůraznil, že pro klasifikaci stavby jako neoprávněné není rozhodující, zda stavebník měl stavební povolení (veřejnoprávní aspekt), ale právě to, zda mu svědčil právní titul umožňující na cizím pozemku stavět. Za nerozhodné proto považoval zjištění, zda žalovaná (její právní předchůdci) měli oprávnění stavbu provést z pohledu veřejného práva, tedy že byla stavba povolená a zkolaudovaná a zaměřil se proto na prokazování skutečností, zda žalované, popřípadě jejím právním předchůdcům, svědčil občanskoprávní titul k výstavbě předmětné kanalizační přípojky, o čemž i žalovanou poučil při jednání výzvou z [datum]. Učiněná skutková zjištění a označení důkazů žalovanou pro prokázání občanskoprávního titulu k výstavbě (podmíněný souhlas z [datum]) vyhodnotil jako nedostatečné, neboť se jedná o souhlas s přístavbou, nikoliv s výstavbou kanalizační přípojky a navíc bylo zjištěno, že připojení kanalizace bylo provedeno v rozporu s podmínkami vyjádřenými v podmíněném souhlasu z [datum], kdy mělo být zřízeno jedno připojovací místo, nikoliv trativod a další novodurové trubky. Soud prvního stupně pak upozornil na to, že i pokud by bylo možné posoudit podmíněný souhlas z [datum] jako souhlas s provedením stavby přípojky, ze žádného provedeného důkazu nebylo zjištěno, že by se jednalo o právo udělené na dobu časově neomezenou a s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu a Nejvyššího soudu pak upozornil na to, že takový souhlas může být odvolán a k jeho odvolání došlo nejpozději podáním žaloby dne [datum]. Závěrem soud prvního stupně zdůraznil, že si žalovaná byla dlou