5 Co 731/2025-76 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 122,85 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku). V odstavci II. výroku zamítl žalobu ve zbývajícím rozsahu, v odstavci III. výroku rozhodl tak, že žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.2. Vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému jako spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, neboť důkladně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele, zejména nevyhodnotil okolnosti vyplývající z předloženého výpisu z účtu žalovaného. Taková smlouva je pak podle soudu prvního stupně neplatná. Z předložené smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, totiž nevyplývá, jakým způsobem právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr postupoval. Z výpisu z účtu žalovaného, který předložil, vyplývá, že žalovaný pravidelně a velmi často poukazoval platby ve prospěch společností , právnická osoba, nebo , právnická osoba, . V předmětném období pak měl žalovaný ještě další závazky, a to nejen ve prospěch společností , právnická osoba, a , právnická osoba, ale též z důvodů splátek za iPhone.3. Žalobkyně pak v řízení tvrdila, že žalovaný čerpal úvěrový rámec 30 000 Kč, přičemž na úhradu tohoto úvěru zaplatil celkem částku 14 877,15 Kč. V doplnění žaloby pak uvedla, že žalovaný uhradil částku 15 077,15 Kč, avšak okresní soud zjistil, že se jedná o chybný součet, když uvedené částky celkem čítají právě částku 14 877,15 Kč. Okresní soud pak nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a uložil tak žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku 15 122,85 Kč (30 000-14 877,15 Kč). Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba posouzena jako nedůvodná. Nárok žalobkyně na zaplacení zbývající části jistiny a příslušenství v podobě úroku a úroku z prodlení vůbec nevznikl, proto tuto část žaloby okresní soud zamítl.4. Proti tomuto rozsudku, avšak jenom proti části výroku v odstavci II. o zamítnutí žaloby, co do částky 1 332,09 Kč a do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 454,94 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení podala žalobkyně odvolání. V odvolání konstatuje, že nenapadá právní závěr soudu prvního stupně o neplatnosti smlouvy. Zásadně však nesouhlasí s výpočtem dlužné částky ve výši 15 122,85 Kč, kterou uložil žalovanému zaplatit žalobkyni. Poukazuje na to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou o revolvingovém úvěru, tedy že žalovaný měl sice ve smlouvě stanoven celkový limit 30 000 Kč, ale pokud v průběhu čerpání též hradil, pak mohl čerpat do celkového limitu 30 000 Kč opakovaně. To se stalo i v této věci a z vedení historie, která byla zaslána soudu již jako příloha žaloby vyplývá, že žalovaný vyčerpal celkem částku 31 332,09 Kč. Ze stejné listiny pak vyplývá, že zaplatil celkem částku 14 877,15 Kč. Po postoupení pohledávky pak již žalovaný neuhradil ničeho. Bezdůvodné obohacení tak činí 16 454,94 Kč. Dále pak v odvolání vysvětluje, že sjednaný limit znamená, že žalovaný nemůže vyčerpat více, než činí tento sjednaný limit bez toho, aniž by částečně uhradil. Pokud však v průběhu také částečně hradí splátky, pak může opakovaně čerpat až do částky sjednaného limitu. Dále v odvolání žalobkyně vyjadřuje nesouhlas s tím, že okresní soud vyhověl pouze zaplacení bezdůvodného obohacení bez zákonného úroku z prodlení, toto své rozhodnutí soud nijak neodůvodnil. Nárok na úroky z prodlení přitom vyplývá přímo ze zákona (§ 1970 o.z.). Navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žalovaný bude povinen zaplatit žalobkyni další částku 1 332,09 Kč a úrok z prodlení z částky 16 454,94 Kč od 30. 4. 2024 do zaplacení.5. Žalovaný se k podanému odvolání nijak nevyjádřil a k odvolacímu jednání se nedostavil.6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno osobou k tomu oprávněnou a včas (§ 201, § 202, § 204 odst. 1 o.s.ř.) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu podle § 212 o.s.ř., 212a odst. 1, 3 a 5 o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.7. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.9. Odvolací soud především uvádí, že odvolání žalobkyně považuje za důvodné v té části, v níž žalobkyně vyjadřuje nesouhlas s tím, k jaké výši bezdůvodného obohacení soud prvního stupně na základě dokazování před ním provedeného dospěl. Nelze pominout skutečnost, že již v řízení před soudem prvního stupně předložila žalobkyně listinu, z níž plyne čerpání úvěru žalovaným v období od 27. 10. 2022 do 29. 4. 2024 a splátky žalovaného na tento dluh. Žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně na tuto listinu coby důkaz odkazovala a nejde tak o nepřípustnou novotu ve smyslu § 205a o.s.ř. To uvádí odvolací soud i s ohledem na skutečnost, že z podání žalobkyně mohou plynout určité nepřesnosti ohledně žalované částky, jak na toto poukazuje soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku. Nicméně z předmětné listiny (č.l. 50-52) lze skutečně zjistit, že žalovaný postupně vyčerpal částku 31 332,09 Kč a zaplatil žalobkyni částku 14 877,15 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tak činí 16 454,94 Kč a s ohledem na skutečnost, že jak již výše uvedeno v této části je odvolání žalobkyně důvodné, změnil odvolací soud napadenou část výroku v odstavci II. tak, že žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni též částku 1 332,09 Kč (nad rámec již okresním soudem přiznané částky 15 122,85 Kč, když tato část rozsudku nebyla odvoláním napadena a podle § 206 odst. 2 o.s.ř. tak nabyla samostatně právní moci).10. Odvolací soud pak neshledal odvolání žalobkyně důvodné v té části, v níž se žalobkyně domáhala též úhrady úroků z prodlení a rozhodnutí soudu prvního stupně je v této části, v níž žalobu ohledně úroků z prodlení zamítl, věcně správné. Nelze totiž přehlédnout, že nárok na úroky z prodlení vznikají věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době určené podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož splatnost jistiny nastává až rozsudkem v této věci, nezbylo odvolacímu soudu, než tuto část rozsudku o zamítnutí nároku na úhradu úroků z prodlení jako věcně správnou podle § 219 o.s.ř. potvrdit.11. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení má oporu v ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř. v situaci, kdy žalobkyně měla v odvolacím řízení pouze částečný úspěch a žalovanému žádné náklady nevznikly.