19 Co 52/2026-173 – Krajský soud v Hradci Králové

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí (výrok I), ve vztahu ke zbývající části nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, žalobu zamítl (výrok II) a uložil žalovanému nahradit žalobci na nákladech řízení částku , částka, k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , adresa, , do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí (výrok III).2. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které mělo žalovanému vzniknout tím, že část plochy pozemků v obci a katastrálním území , adresa, , které jsou ve vlastnictví žalobce, tvoří veřejné prostranství. Jde jednak o pozemky dotčené v rozsahu celé plochy, a to parc. č. , hodnota, - výměra 172 m2, parc. č. , hodnota, - výměra 71 m2, parc. č. , hodnota, - výměra 162 m2, parc. č. , hodnota, - výměra 709 m2, parc. č. , hodnota, - výměra 4 m2, parc. č. , hodnota, - výměra 63 m2, parc. č. , hodnota, - výměra 19 m2, tedy celkem 1 200 m2, jednak o pozemky dotčené v rozsahu části plochy: parc. č. , hodnota, - dotčená výměra 1641 m2, parc. č. , hodnota, - dotčená výměra 16 m2, parc. č. , hodnota, - dotčená výměra 950 m2, parc. č. , hodnota, - dotčená výměra 1 m2, parc. č. , hodnota, - dotčená výměra 83 m2, parc. č. , hodnota, - dotčená výměra 407 m2. Plocha uvedených částí pozemků má celkovou výměru 3 098 m2 a celková plocha všech pozemků dotčená veřejným užíváním činí celkem 4 298 m2. Charakter veřejného prostranství je dán tím, že jde o plochu volně přístupnou a užívanou veřejností, k čemuž je ze strany města (bez ohledu na zájem žalobce) určena. To vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že pozemky jako celek jsou zahrnuty územním plánem města , adresa, do plochy „ZV-Plocha veřejných prostranství-veřejná zeleň“. Pozemky navazují na shodnou plochu „veřejné zeleně“, která tvoří , Anonymizováno, a v důsledku této návaznosti je dotčená plocha veřejností užívána. V této souvislosti žalobce uvedl, že na pozemcích, jejichž plocha je dotčena pouze částečně, se v rozhodném období nacházela (a dosud nachází) dřevěná oplocenka sloužící k ochraně nově vysázených dřevin. Ve vztahu k těmto pozemkům je tak předmětem žaloby pouze plocha vně této oplocenky, která byla v rozhodném období volně přístupná. Mezi účastníky nebylo užívání veřejného prostranství nijak upraveno, nebyla uzavřena žádná nájemní smlouva. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení odpovídající částce obvyklé ceny nájemného v daném místě a čase. Podle znaleckých posudků, které si žalobce nechal zpracovat, obvyklé nájemné pozemků za období od , datum, do , datum, činilo , částka, /m2/rok, takže celková výše bezdůvodného obohacení za užívání veřejného prostranství za rok , rok, činí , částka, . V období od , datum, do , datum, činilo obvyklé nájemné , částka, /m2/rok. Celková výše bezdůvodného obohacení za užívání veřejného prostranství za rok , rok, tak činí , částka, .3. Okresní soud konstatoval, že se žalobce se vůči žalovanému domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání týchž pozemků, resp. jejich částí, jako veřejného prostranství v předchozím řízení za období části roku , rok, . Okresní soud v , adresa, rozsudkem ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, uznal jeho nárok jako oprávněný.4. Vedle nároku na zaplacení bezdůvodného obohacení žalobce v nyní vedeném řízení uplatnil též nárok na zaplacení částek vynaložených na vypracování znaleckých posudků pro zjištění výše bezdůvodného obohacení pro roky , rok, na základě vystavených faktur č. , hodnota, za vypracování znaleckého posudku č. , značka, ve výši , částka, , č. , hodnota, za vypracování znaleckého posudku č. , značka, ve výši , částka, a č. , číslo, za vypracování znaleckého posudku č. , značka, ve výši , částka, .5. Žalovaný pokládal žalobu za nedůvodnou. Závěry shora uvedených rozhodnutí soudů zpochybnil a namítal, že pozemky nesloužily jako veřejné prostranství, a že je nutné zkoumat jejich faktický charakter. V daném případě není splněn definiční znak veřejného prostranství (prostranství přístupné každému bez omezení), protože se jedná z podstatné části o neprůchodný terén. Na žádost žalobce bylo vydáno rozhodnutí podle zákona o lesích, kterým bylo konstatováno, že podstatná část pozemků uvedených v žalobě jsou lesní pozemky, které mají specifickou právní úpravu užívání, tedy je nutné rozlišovat, zda jsou pozemky veřejným prostranstvím podle zákona o obcích nebo lesními pozemky. Proti požadavku na proplacení nákladů vynaložených za znalecké posudky se bránil tím, že jde o náklad řízení, takže nárok na zaplacení nákladů na posudky použité v pravomocně skončeném řízení byl vznesen opožděně.6. Okresní soud dospěl po skutkové stránce k závěru, že žalobce je vlastníkem pozemků zapsaných na listu vlastnictví č. , číslo, pro obec a katastrální území , adresa, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , č. parc. , hodnota, , č. parc. , hodnota, , č. parc. , hodnota, , č. parc. , hodnota, , č. parc. , hodnota, , č. parc. , hodnota, , č. parc. , hodnota, , č. parc. , hodnota, , č. parc. , hodnota, , č. parc. , hodnota, a č. parc. , hodnota, , které dle územního plánu města , adresa, tvoří plochu „ZV – Plocha veřejných prostranství – veřejná zeleň“ v nezastavěném území s tím, že větší část pozemků je součástí lokálního biokoridoru , značka, , jehož cílovým využitím je extenzivně využívaný les s převahou autochtonních dřevin; tento lokální biokoridor je v územním plánu vymezen jako veřejně prospěšná opatření. I rozhodnutí stavebního úřadu , adresa, č. j. , značka, ze dne , datum, , , datum, , , datum, odkazují na vyjádření odboru rozvoje města, úseku územního plánování a GIS městského úřadu , adresa, , dle kterého orgán územního plánování nahlíží na předmětnou plochu jako na veřejné prostranství. K tomu, že jde o veřejné prostranství, se žalovaný přihlásil při jednání svého výboru pro územní plán a rozvoj města dne , datum, i samotným územním plánem. Obvyklé nájemné dotčených pozemků za období od , datum, do , datum, bylo stanoveno znaleckým posudkem znalecké kanceláře , právnická osoba, ze dne , datum, č. , značka, ve výši , částka, /m2/rok, tj. za celkovou výměru plochy 4 298 m2 (část lesoparku , název, mezi , název, potokem a obytnou zástavbou navazující např. na discgolfové hřiště a upravené pozemky ve vlastnictví města, které jsou dle územního plánu veřejným prostranstvím) jde o částku , částka, . Obvyklé nájemné za užívání těchto pozemků za dobu od , datum, do , datum, bylo stanoveno znaleckým posudkem znalecké kanceláře , právnická osoba, ze dne , datum, č. , značka, ve výši , částka, . Na vypracování těchto znaleckých posudků žalobce vynaložil částku 2 x , částka, a za znalecký posudek č. , značka, vyhotovený stejnou znaleckou kanceláří v souvislosti s nárokem uplatněným v řízení vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, mu byla vyúčtována částka , částka, . Celkem tedy na znalecké posudky vynaložil , částka, . Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků dopisem ze dne , datum, doručeným , datum, . Výzvou ze dne , datum, doručenou , datum, žalovaného vyzval k zaplacení nákladů v souvislosti s vypracováním znaleckých posudků. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, .7. Takto zjištěný skutkový stav okresní soud posoudil podle ustanovení § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Připomněl judikaturu Ústavního soudu i Nejvyššího soudu, jež je ustálena v tom, že není-li v občanskoprávní rovině (např. smlouvou) upraveno obecné užívání veřejného prostranství, zahrnující i jen z části pozemky vlastnicky náležející třetí osobě, má to za následek vznik bezdůvodného obohacení na straně obce plněním bez právního důvodu (§ 451 odst. 2 obč. zák.), neboť i když existuje právní důvod užívání veřejného prostranství, nejde o titul, podle kterého by obci vzniklo oprávnění, aby takové plnění ze strany třetí osoby (strpění užívání jejího majetku) bylo poskytováno bezplatně. Je-li tedy pozemek bez jakéhokoliv soukromoprávního titulu (např. smlouvy) obecně užíván jako veřejné prostranství, získává tím žalovaná obec bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je povinna vydat. S námitkou žalovaného, že je nutné rozlišovat, zda jsou pozemky veřejným pros