Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice 23 Co 103/2026-424 – Náklady řízení

Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za období od , datum, do zaplacení (výrok I), žalované uložil povinnost nahradit žalobci k rukám jeho zástupce náklady řízení v částce , částka, v třídenní lhůtě splatnosti (výrok II) a žalovanou zavázal k povinnosti nahradit náklady řízení státu – České republice – ve výši , částka, na účet Okresního soudu v , adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III).2. Předmětem tohoto řízení byl požadavek žalobce na výplatu pojistného plnění z pojistné smlouvy z , datum, , kryjící škodové pojištění, a to v souvislosti s živelním pojištěním souboru zemědělských staveb na adrese , adresa, Žalobce tvrdil, že dne , datum, došlo vlivem nadměrné sněhové vrstvy napadlé v předchozích dnech k pojistné události v podobě prolomení a propadu střešní konstrukce skladovací haly ke vzniku škody na této hale a současně s ohledem na sjednané pojištění, k jeho právu na výplatu pojistného plnění v souladu s pojistnou smlouvou. Výše požadovaného pojistného plnění se odvíjela od stanovené výše nákladů na opravu poškozené střechy provedené odborným posudkem znalce , jméno FO, dne , datum, ve výši , částka, včetně DPH a po odpočtu spoluúčasti pojištěného – žalobce – ve výši , částka, .3. Žalovaná se proti nároku na výplatu pojistného plnění bránila tím, že i přes uzavřenou pojistnou smlouvu, a i přes poškození střešní konstrukce skladovací haly žalobce, není nárok žalobce důvodný, protože škoda vznikla nikoliv v důsledku pojistného nebezpečí, ale v důsledku zchátralé střešní konstrukce zasažené hnilobou. Je tu tak naplněna podmínka výluky z pojištění ve smyslu čl. VI bod 1 Všeobecných pojistných podmínek – zvláštní část – za současného porušení povinnosti pojištěné podle čl. VII bod 1 písm. a/ VPP, udržovat předmět pojištění v dobrém technickém stavu, čímž současně došlo k porušení zákonné povinností vyplývající z ust. § 2800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.4. Spornou otázkou důvodnosti nároku žalobce se tak stala pouze otázka naplnění podmínek pro uplatnění pojistné výluky ve smyslu čl. VI bod 1 ve spojení s čl. VII bod 1 a/ VPP, tedy zda k poškození střešní konstrukce skladovací haly došlo v důsledku zchátralých (shnilých) dřevěných konstrukcí, resp. v důsledku porušení povinností udržovat předmět pojištění v dobrém technickém stavu, tak jak namítala žalovaná pojišťovna. Přestože měl soud prvého stupně k dispozici několik odborných vyjádření (statický posudek nosných konstrukcí stavby zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, k zadání žalobce, odborné vyjádření , jméno FO, z , datum, a expertní zprávy , právnická osoba, , zpracované k zadání žalované, vycházel nakonec ze závěrů znaleckého posudku zpracovaném k jeho zadání , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, , doplněném jeho výslechem při jednání soudu dne , datum, . Tento posudek považoval za přesvědčivý, případné pochybnosti byly rozptýleny při ústním výslechu znalce, přičemž závěry tohoto znaleckého posudku jednoznačně vyústily v názor znalce, že primární příčinou poškození střešní konstrukce skladovací haly bylo její přetížení sněhem. Tento závěr vycházel ze statického výpočtu provedeného znalcem na základě uvažované výšky sněhu na střešní konstrukci. Stávající slabá konstrukce střechy sice již nevyhovuje aktuálním platným normám, nicméně vyhovuje normám v době realizace stavby, konstrukce byla podle znalce tehdy dobře navržena a dimenzována a sama o sobě její stav není příčinou havárie. Ke kolapsu nosníků nedošlo v důsledku pádu jen jednoho z nich, ale přetížením celkem šesti z děvíti vnitřních nosníků. Při místním šetření nebylo zřejmé žádné poškození posuzovaných vazníků dřevokaznými houbami nebo hnilobou. Vazníky zkolabovaly jednoznačně masivním přetížením a přerušením spodní pásnice nosníku v situaci překročení maximálně možného zatížení takto koncipované střešní konstrukce.5. Ve výsledku tak podle názoru soudu prvého stupně nebyl důvod k uplatnění výluky z pojistného plnění ve smyslu všeobecných pojistných podmínek (dále jen VPP), žalobci náleží právo na poskytnutí pojistného plnění ve výši nákladů na opravu poškozené haly, a to nejvýše do nové ceny poškozené haly v době bezprostředně před pojistnou událostí stanovené znalcem , jméno FO, k zadání žalované pojišťovny. Po odpočtu spoluúčasti soud prvého stupně přiznal žalobci právo vůči žalované na výplatu pojistného plnění včetně zákonného úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po dni, kdy marně uplynula lhůta k plnění uplatněné v předžalobní výzvě.6. Proti uvedenému rozsudku se včas odvolala žalovaná pojišťovna. Zpochybnila závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, především argumentem založeným na tom, že znalec nedůvodně vycházel při svých statických výpočtech ze sněhové pokrývky o výšce 80 cm, ač podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu se mohlo jednat o sněhovou pokrývku maximálně v rozsahu 63 cm. Navíc tato výška sněhové pokrývky byla evidovaná k datu , datum, , ale k prolomení střešní konstrukce došlo až později , datum, po částečném odtátí sněhové pokrývky. Vytýkal znalci i to, že se nezabýval fotografiemi, z nichž vyplývala zchátralost dřevěné konstrukce, ačkoliv znalec měl v rámci zadání znaleckého posudku zpracovat i popis technického stavu střešní konstrukce. Tyto pochybnosti okresní soud neodstranil, tím zatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí ve věci samé. Pojišťovna setrvala na tom, že příčinou narušení střešní konstrukce bylo její poškození v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených konstrukcí, střešní konstrukce nebyly pravidelně udržovány ani opravovány. Současně tu byly pochybnosti o řádném větrání, které by mohlo mít vliv na stav těchto konstrukcí. Pojišťovna setrvávala na svém názoru, že některé z fotografií skutečně zachycují části střešní konstrukce, přičemž podle názoru pojišťovny jakákoliv část střešní dřevěné konstrukce poškozená hnilobou, je důvodem naplnění výluky z pojistného plnění. Pochybnosti vznášela i k tomu, že dva z nosníků po pojistné události byly žalobcem odstraněny a tím tak bylo znemožněno jejich posouzení. Stalo se tak ještě ve lhůtě tří měsíců, v níž mohl pojistitel provést potřebné vlastní šetření. Vytýkala soudu prvého stupně absenci dokazování v podobě zpracování revizního znaleckého posudku, které bylo nahrazeno laickým názorem soudu k vypovídající hodnotě některých fotografií. Tento deficit znaleckého dokazování pak se snažila doplnit v odvolacím řízení předloženým odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, .7. Žalobce považoval rozsudek soudu prvého stupně za správný a odvolání za nedůvodné. Měl za to, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci ústního podání znaleckého posudku vysvětlil výchozí podklady pro zpracování svých statických výpočtů, a tedy řešení otázky, co bylo příčinou porušení střešní konstrukce z pohledu uvažované výšky sněhu, kde výpočty znalce byly založeny na uvažované šedesáticentimetrové výšce sněhové pokrývky. Znalec současně ve znaleckém posudku vysvětlil své úvahy o zatížení střechy, procesu odtávání sněhové pokrývky a propadnutí střešní konstrukce na vícero místech až s časovým odstupem po napadení sněhové pokrývky. Námitky žalované týkající se nedostatečné údržby a větrání skladovací haly považoval za nedůvodné, nepodstatné, v řízení neprokázané a v rozporu se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .8. Odvolací soud projednal odvolání žalované, přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně a dospěl k následujícím závěrům.9. Předně má odvolací soud za to, že soud prvého stupně řádně provedl pro své rozhodnutí potřebné dokazování, provdené důkazy náležitě samostatně ale i ve vzájemné souvislosti posoudil z pohledu jejich věrohodnosti a relevance a ve výsledku správně po skutkové i právní stránce uzavřel, že příčinou poškození posuzované střešní konstrukce skladovací haly žalobce v , adresa, bylo její přetížení způsobené nadměrnou (z pohledu maximálního možného zatížení) sněhovou pokrývkou. Soud prvého stupně v těchto úvahách dal přednost objektivnímu a nezávislému posouzení sporné záležitosti znalcem a jeho odbornému postupu založenému na statických výpočtech, před spekulativními úvahami žalované pojišťovny. Vypořádal se přitom se všemi uplatněnými námitkami způsobem, který považuje odvolací soud za přiléhavý. Odvolací soud tak za této situace v podstatné míře v následujícím odůvodnění reaguje na opakovaně vznášené námitky.10. Spornou otázkou nikoliv jen odvolacího řízení, ale řízení celého, se stala otázka, co bylo příčinou poškození dřevěné střešní konstrukce skladovací haly ve vlastnictví žalobce v prosinci , datum, v období zvýšené pokrývky sněhu napadlé z kraje prosince roku , datum, . Žalovaná tvrdila a snažila se prokazovat, že příčinou narušení střešní konstrukce nebyla sněhová pokrývka a s tím související zvýšené zatížení přesahující konstrukční limity střešní konstrukce, ale že došlo k naplnění výluky ve smyslu čl. VI bod 1, tedy že příčinou byla zchátralost, shnilost, nebo jiné poškození střešní konstrukce. K této sporné otázce bylo řádně vedeno dokazování, a zejména ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , zpracovaného na zadání soudu, soud prvého stupně dovodil, že příčinou bylo jednoznačně přetížení střešní konstrukce vysokou sněhovou pokrývkou napadlou počátkem prosince , datum, přičemž pro to svědčí objektivní statické výpočty uvedeného znalce. Žalovaná se snažila zpochybnit tyto statické výpočty především argumentem o tom, že znalec počítal se sněhovou pokrývkou ve výši 80 cm, ačkoliv zpráva Českého hydrometeorologického ústavu k datu , datum, potvrzovala maximální výšku sněhové pokrývky ve výši 63 cm. Znalec v reakci na tuto námitku vysvětlil, jakým způsobem si ověřil výšku sněhové pokrývky z neformální komunikace s Českým hydrometeorologickým ústavem, tento výstup pak byl následně potvrzen oficiální zprávou ČHÚ ze , datum, na č.l. 254 spisu, a o výchozích hodnotách nemůže být pochyb jen proto, že oficiální zpráva byla podána až po zpracování posudku. Především znalec ve svém výslechu při jednání soudu dne , datum, na č.l. 248 vysvětlil, že své výpočty stavěl pouze na 60 cm výšce sněhové pokrývce. Odůvodnil to tím, že původně počítal s odhadovanou výškou sněhové pokrývky 80 cm (odhadem z fotografií), ale do svého výpočtu zadával výšku pouze 60 cm dle zprávy ČHMÚ. Znalec dále vyložil pochopitelným způsobem, proč k narušení střešní konstrukce nedošlo hned , datum, , ale až s několikadenním zpožděním. Rovněž také znalec vysvětlil, že ke korekci svých odborných závěrů neshledává důvod ani vzhledem k námitkám žalované pojišťovny stran zchátralého stavu dřevěné střešní konstrukce. Znalcovo místní šetření žádné poškození vazníků dřevokaznými houbami nebo hnilobou nepotvrdilo. Podle znalce na čerstvých lomech bylo vidět světlé zdravé dřevo. Tento názor znalce nemá důvod zpochybňovat ani odvolací soud prostřednictvím argumentu žalované pojišťovny o tom, že sám žalobce dva z nosníků zlikvidoval. Došlo totiž k propadu na celkem šesti místech u šesti vazníků z celkem jedenácti, a tedy není vysvětlitelné, proč by i na zbylých devíti vaznících znalec neshledal žádné poškození vazníků dřevokaznými houbami nebo hnilobou. Neobstojí ani argumentace žalované pojišťovny o tom, že snad žalobce jako pojištěný neposkytl potřebnou součinnost pojišťovně pro prověření pojistné události, a že by tedy cíleně zlikvidoval dva z nosníků a zabránil tím ověření jejich stavu. Ze Všeobecných pojistných podmínek, obecná část, VPP OC 2014, z čl. III bod 1 písm. f/ je pojištěný povinen, došlo-li ke škodné události, neměnit stav škodnou událostí způsobený, dokud nejsou postižené hodnoty pojistného zájmu pojistitele nebo jím pověřenou osobou prohlédnuty, nejdéle však 10 pracovních dnů od oznámení škodné události. Taková prohlídka ale po škodné události byla ze strany žalované pojišťovny, resp. jím vybraného subjektu realizována dne , datum, a pak následně , datum, , a tedy z tohoto je zřejmé, že žalobce požadavku vyplývajícímu z čl. III bod 1 písm. f/ pojistných podmínek vyhověl. Součástí ani jedné z prohlídek nebyl přitom výslovný požadavek žalované pojišťovny, resp. jí vybraného a pověřeného subjektu v tom směru, že by žalobce měl stav střešních konstrukcí zachovat pro nějaké další šetření.11. Jestliže soud prvého stupně měl zejména na základě znaleckého dokazování , tituly před jménem, , jméno FO, , které ostatně odpovídalo i předchozím odborným závěrům znalce , jméno FO, , zpracovaného k zadání žalobce, za prokázané, co bylo primární příčinou poškození střešní konstrukce skladovací haly, a že touto příčinou bylo nadměrné zatížení této střešní konstrukce vysokou sněhovou pokrývkou, pak tento závěr považuje odvolací soud za odpovídající provedenému dokazování. Odvolací argumenty žalované pojišťovny o stavu střešní konstrukce byly a jsou v rozporu s těmito odbornými závěry znalce , jméno FO, , který jediný osobně prováděl místní šetření, prováděl statické výpočty a současně i vyhodnocoval stav dochovaných střešních nosníků, a z tohoto pohledu námitky žalované týkající se zanedbané údržby, nedostatečného větrání shnilé zchátralé konstrukce, byly námitkami spekulativními, důkazně nepodloženými. To se týká jediné existující fotografie z několika desítek, která snad zachycuje nějaké známky hniloby, zchátralosti či jiného poškození. Jde o fotografii blíže neidentifikované části střešní konstrukce, stav zachycený na ní, je zcela ojedinělým, je v rozporu s ostatními zjištěními učiněnými v průběhu řízení nejen znalcem , jméno FO, . Chtěla-li žalovaná stavět na takovém dílčím zjištění své následné úvahy o aplikaci výluky, měla si počínat odpovědněji, celkový stav důsledněji zachytit způsobem nevzbuzujícím následně spory, v jakém stavu se střešní konstrukce před jejím porušením nacházela. Místní šetření bylo v její dispozici, včetně prostředků, které k tomu mohla využít.12. Pokud pak za této situace měl soud prvého stupně za to, že byly naplněny podmínky pro závěr o pojistné události v návaznosti na uzavřenou pojistnou smlouvu mezi účastníky dne , datum, a současně vyšel z vyčíslení nákladů na znovuobnovení střešní konstrukce provedené znalcem , jméno FO, na objednávku žalované pojišťovny, a pokud po odpočtu spoluúčasti žalobce žalobci přiznal výplatu pojistného plnění, považuje odvolací soud takové rozhodnutí za správné a jako takové je také včetně příslušenství spočívajícího v úrocích z prodlení podle § 219 o.s.ř. potvrdil.13. Neshledává současně za potřebné doplňovat dokazování revizním znaleckým posudkem. Takový důkaz by měl své místo pouze tehdy, pokud by se žalované pojišťovně podařilo zpochybnit závěry znalce , jméno FO, . To se ale nestalo, přičemž k tomu nepostačuje prostý nesouhlas s posudkem. Tato potřeba neplyne ani z dodatečně předloženého odborného vyjádření, které se netýká statických výpočtů zpracovaných znalcem , jméno FO, , ale měl by se snad týkat dodatečného odborného posouzení některých dřevěných prvků bez toho, že by tento znalec byl na místě samém a osobně realizoval prohlídku dřevěných nosníků tak, jak to sám realizoval znalec , jméno FO, . Těžko by také tento odborný názor mohl zpochybnit statické výpočty znalce , jméno FO, a jeho odborný náhled na prvotní příčinu narušení dřevěné střešní konstrukce skladovací haly.14. Odvolací soud tak podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvého stupně potvrdil a žalobci přiznal i právo na náhradu nákladů odvolacího řízení za 3 úkony právní služby spočívající v sepisu vyjádření odvolání žalovaného, z porady s klientem před odvolacím jednáním a zastoupení žalobce při jednání odvolacího soudu dne , datum, , tedy 3 x , částka, , k tomu 3krát paušální náhradu hotových výdajů po , částka, a dále pak cestovní náhradu z místa sídla advokáta žalobce z , adresa, do , adresa, a zpět a ztrátě času za 10 půlhodin po , částka, celkově ve výši , částka, . Celkové náklady za advokátní zastoupení v odvolacím řízení představují částku , částka, bez DPH, přičemž advokát žalobce není plátcem DPH.