84 C 24/2019-82 — Krajský soud v Ostravě

1. Podaným návrhem se žalobce domáhal zrušení rozhodčího nálezu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vydaného rozhodcem [titul]. [jméno] [příjmení]. 2. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne [datum] mu byl ze strany Exekutorského úřadu ve [město] doručen datovou zprávou Rozhodčí nález rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení], Exekuční návrh ze dne [datum], Vyrozumění o zahájení exekuce č. j. [číslo jednací], Exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného č. j. [číslo jednací], Exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí č. j. [číslo jednací], protokol o pojetí movitých věcí do soupisu, výzva ke splnění vymáhané povinnosti. Žalobce má za to, že mu nebyl rozhodcem řádně doručen rozhodčí nález, jelikož dle § 19a zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, měl rozhodce doručit písemnost do datové schránky, nebylo-li to možné, pak na elektronickou adresu, pokud ani to nebylo možné na adresu, kterou adresát rozhodci sdělil nebo adresu uvedenou v rozhodčí smlouvě. Správné doručení bylo předpokladem vykonatelnosti daného rozhodčího nálezu. V této souvislosti žalobkyně odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se dané věci. Dále žalobce uvedl, že v čl. VII. Smlouvy o prezentaci na internetovém magazínu (dále jen„ Smlouva“) byli jako rozhodci určeni [titul]. [jméno] [příjmení], jestliže ten nemohl rozhodnout, pak [titul]. [jméno] [příjmení], a pakliže by ani ten nemohl rozhodnout, pak Okresní soud v Ostravě či Krajský soud v Ostravě, nikoli [titul]. [jméno] [příjmení]. Rozhodce dle žalobce tedy nebyl příslušný a absentovalo jeho písemné určení. Dále dle žalobce byla Smlouva podepsána na straně objednatele [datum] (nikoli [datum]) a na straně poskytovatele dne [datum] (nikoli [datum]), což bylo dle žalobce důležité z hlediska toho, zda měla být celá věc posuzována dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník či dle zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Žalobce byl přesvědčen, že Smlouva byla smlouvou o dílo s nehmotným výsledkem a nikoli smlouvou inominátní. Žalobce vznesl výhrady ke kvalitě díla, kdy článek byl nekvalitní, s nízkou odbornou i stylistickou úrovní, přičemž se jednalo o kompilát textů z jiných webů. Žalobce vydání takového článku považoval za nepoctivé jednání, které se příčilo dobrým mravům (v souvislosti s uvedeným žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu). Dále žalobce smluvní pokutu ve výši 0,3% považoval za nepřiměřeně vysokou a žádal její moderaci soudem. Současně žalobce v žalobě vznesl námitku promlčení. 3. Žalovaná ve vyjádření, které bylo soudu doručeno [datum], uvedla, že nárok žalobce ani z části neuznává. Žalovaná uvedla, že rozhodčí nález byl doručován na adresu sídla advokáta, jímž byl žalobce v rozhodčím řízení zastoupen. Doručení tak dle žalované proběhlo zákonným způsobem a mohlo založit právní moc a vykonatelnost rozhodčího nálezu. Uvedla, že žalobce neprokázal, že by jeho advokát měl v době doručování rozhodčího nálezu požádáno Ministerstvo vnitra o umožnění dodávání dokumentů dle § 18a zák. č. 300/2008 Sb. Ve vztahu k údajnému nepovolání rozhodce [titul]. [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobce k návrhu na zrušení rozhodčího nálezu přiložil Smlouvu, jejímž účastníkem nebyla žalovaná, nýbrž jakási společnost [právnická osoba] Skutečnost, že žalobce uzavřel s třetí osobou obdobnou smlouvu, byl pro daný spor irelevantní. Rozhodčí smlouva byla, stejně jako Smlouva, sjednána písemně. Pokud byl žalobce nespokojen s obsahem článku, měl na základě Smlouvy možnost od Smlouvy odstoupit bez jakékoli sankce a bez uvedení důvodu či smlouvu vypovědět. Žalobce však tak neučinil a služby žalované čerpal, následně je však neuhradil. Případně žalobce nemusel smlouvu vůbec uzavírat. 4. Dle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. K výzvě soudu účastnící řízení shodně uvedli, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud tak rozhodl, aniž by bylo nařízeno jednání ve věci. 5. Po provedeném řízení zjistil soud následující skutkový stav. 6. Z rozhodčího nálezu [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] soud zjistil, že rozhodce uložil společnosti [právnická osoba] povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu částku ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a náklady rozhodčího řízení ve výši [částka]. Námitku jiného data na smlouvách, k čemuž [právnická osoba] předložila smlouvu s jiným datem podpisu, považoval rozhodce za zjevně účelovou. Rozhodce shrnul, že neměl jakékoliv pochybnosti o tom, že by rozhodčí smlouva byla uzavřena písemně, rozhodce byl určen transparentně a srozumitelně, žádná ze stran nebyla omezena při způsobu výběru konkrétního rozhodce. K námitce promlčení rozhodce odkázal na ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 397 obchodníku zákoníku platila promlčecí doba 4 roky. Rozhodčí žaloba byla rozhodci doručena dne [datum], kdy žalobce uplatňuje odměnu za období od [datum], z čehož rozhodce uzavřel, že nárok nebyl promlčen. Ke kvalitě plnění rozhodce zrekapituloval možnosti ukončení smlouvy (odstoupení, vypovězení). Rozhodce neměl ani za to, že by jednání [právnická osoba] [anonymizováno] bylo v rozporu s dobrými mravy, ani se zásadami poctivého obchodního styku (§ 265 obchodního zákoníku). Co se týče smluvní pokuty, odkázal rozhodce na zásadu autonomie vůle a vzhledem k ustáleným judikaturním závěrům neměl za to, že by smluvní pokuta byla nepřiměřeně vysoká. Rozhodce zhodnotil skutečnost, zda byla společnost [právnická osoba] za slabší stranu v hospodářském styku a s ohledem na skutkový stav věci uzavřel, že se tato společnost nenacházela při uzavírání smlouvy ve slabším postavení. Rozhodce měl za prokázané, že společnost [právnická osoba] byla v rozhodčím řízení zastoupena advokátem a uhradila rozhodčí poplatek. [právnická osoba] byla zastoupena advokátem [titul]. [jméno] [příjmení]. Proti tomuto rozhodčímu nálezu nebylo odvolání přípustné, nemohl být přezkoumán ani jinými rozhodci. Bylo možné proti němu podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, a to do 3 měsíců od doručení. Rozhodčí nález dle záznamu o právní moci rozhodčího nálezu [číslo jednací] nabyl právní moci [datum rozhodnutí]. Spis byl předán do úschovy okresního soudu dle § 29 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb. dne [datum]. 7. Z Exekučního návrhu ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] podala na společnost [právnická osoba] exekuční návrh, aby exekuční soud nařídil exekuci podle vykonatelného rozhodčího nálezu [číslo jednací], který vydal dne [datum] [titul]. [jméno] [příjmení], advokát se sídlem [adresa], jako rozhodce ad hoc, k vymožení povinnosti společnosti [právnická osoba] zaplatit společnosti [právnická osoba] částku ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka], náhradu nákladů rozhodčího řízení ve výši [částka], náhradu nákladu oprávněného (společnosti [právnická osoba]) v exekučním řízení a dále vymožení povinnosti povinného ([právnická osoba]) zaplatit soudnímu exekutorovi pověřenému vedením exekuce náklady exekuce. Dále požádal exekuční soud, aby vedením exekuce pověřil soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], [exekutorský úřad] [město], se sídlem [adresa]. 8. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že pověření soudního exekutora vydal Okresní soud v Táboře dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] Touto listinou byla společnost [právnická osoba] vyrozuměna o zahájení exekučního řízení k vymožení nároku společnosti [právnická osoba] z titulu rozhodčího nálezu ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací]. 9. Z exekučního příkazu k provedené exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení], [titul] rozhodl o provedení exekuce přikázání pohledávky povinného ([právnická osoba]) ve výši [částka] u účtu povinného u peněžního ústavu [právnická osoba] k vymožení pohledávky oprávněného ([právnická osoba]). Peněžnímu ústavu bylo uloženo, aby od okamžiku doručení exekučního příkazu, z účtu povinného až do výše vymáhané pohledávky nevyplácel peněžní prostředky, neprováděl na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládal. Povinný ztratil okamžikem doručení exekučního příkazu právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství. 10. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem movitých věcí ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že soudní exekutor [titul]. [jméno] [příjmení], [titul] rozhodl o provedení exekuce prodejem movitých věcí k vymožené pohledávky oprávněného. Ex