11 CO 38/2022-115 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci 130.000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 130.000 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku proti povinnosti žalobce vydat žalovanému motocykl [název] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] rok výroby [rok], výrobní číslo rámu [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo], a to do 15 dnů od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku) a současně zavázal žalovaného zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 105.900 Kč k rukám advokáta [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec II. výroku). 2. Rozsudek napadl včasným odvoláním žalovaný a domáhal se jeho změny v tom smyslu, aby žaloba byla zamítnuta a žalovanému přiznány náklady řízení před soudy obou stupňů. Žalovaný nesouhlasil se závěry učiněnými v napadeném rozsudku okresního soudu, zejména se závěrem o prokázání vytýkaných vad ohledně počtu najetých kilometrů a nehodovosti motocyklu, neboť tyto závěry byly v rozporu s dalším provedeným dokazováním výpovědí žalovaného svědka [jméno] [příjmení], opisu protokolu o technické kontrole i informativního výpisu na stránkách Ministerstva dopravy. Soud se dále nezabýval otázkou, zda žalobce uplatnil práva z vadného plnění u žalovaného, co by prodávajícího, včas. Žalovaný namítl s odkazem na ust. § 2112 odst. 1 o. z., že tak žalovaný neučinil bez zbytečného odkladu. Současně namítal nesprávný závěr soudu prvního stupně, že důvodem odstoupení od smlouvy byly vady předmětného motocyklu, konkrétně havárie před uzavřením kupní smlouvy. V neposlední řadě namítal nesprávné rozhodnutí o nákladech řízení, neboť shledal podmínky pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. 3. U odvolacího jednání účastníci navrhli vyřešení projednávané věci soudním smírem, podle něhož žalovaný zaplatí žalobci kupní cenu 130.000 Kč bez příslušenství oproti vydání předmětného motocyklu, a to v prodloužené lhůtě k plnění v délce 60 dnů od právní moci soudního rozhodnutí. 4. Podle § 99 odst. 1 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. 5. Podle § 99 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení. 6. Odvolací soud schválil smír mezi účastníky uzavřený ve výše uvedeném znění, neboť není v rozporu se shora citovaným ustanovením § 99 odst. 1, 2 o. s. ř., smír není ani v rozporu s právními předpisy, neboť se žalobce v řízení domáhá nároku vyplývajícího z odpovědnosti za vady prodané věci ve smyslu § 2099 a násl. o. z. 7. O schválení smíru rozhodl odvolací soud usnesením, jímž změnil napadený rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 2 o. s. ř. 8. Smír byl schválen taktéž v části týkající se nákladů řízení vzniklých účastníkům v jeho průběhu před soudy obou stupňů, neboť se účastníci na těchto nákladech dohodli. Podmínky pro rozhodnutí podle § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř., podle něhož by žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů přiznáno nebylo s ohledem na uzavřený soudní smír, nebyly naplněny. 9. O vrácení části soudního poplatku z odvolání přísluší rozhodnout okresnímu soudu s odkazem na ust. § 10 odst. 7 a § 3 odst. 1 z. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.