15 CO 170/2022-89 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 739 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 739 Kč od [datum] do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 070 Kč a částku ve výši 2 005,89 Kč (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Okresní soud dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat tvrzení o tom, že by mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum], když předložená smlouva není žalovaným podepsána, tedy není opatřena ani jeho vlastnoručním podpisem a ani elektronickým podpisem (značkou, případně kódem), který by vlastnoruční podpis nahradil. Okresní soud dále dovodil, že v řízení nebylo důkazy, jež byly žalobkyní označeny, prokázáno, že listina, o níž žalobkyně tvrdila, že je uzavřenou smlouvou o úvěru, vyjadřuje skutečnou vůli žalovaného. Požadovaná částka tedy z titulu platně uzavřené smlouvy mezi účastníky přiznána být nemohla. Při absenci smluvního základu nároku žalobkyně se okresní soud dále zabýval posouzením uplatněného nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ani mimosmluvní důvod pro žalobu dán není, neboť žalobkyně neprokázala své tvrzení, že by žalovaný obdržel převodem na účet částku ve výši 12 300 Kč. Z předloženého výpisu z účtu totiž nevyplývá, kdo je majitelem účtu, z něhož byly peníze odeslány, nevyplývá z něj ani to, kdo je majitelem účtu, na nějž byly peníze odeslány, a žalobkyně nepředložila a nenavrhla ani žádný jiný důkaz, na základě kterého by bylo možno majitele předmětných účtů identifikovat. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se zástupce žalobkyně nedostavil a zbavil se tak možnosti být ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučen o potřebě doplnění dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku žalobkyně. 3. Proti tomuto rozsudku v jeho plném rozsahu podala žalobkyně včasné odvolání s návrhem, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, případně aby rozsudek změnil a žalobě zcela vyhověl a přiznal žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Žalobkyně oponovala závěru okresního soudu o tom, že nebylo prokázáno tvrzení o uzavření platné úvěrové smlouvy. Následně snesla v odvolání nová skutková tvrzení, kterými podrobně popsala proces kontraktace ohledně úvěrových smluv na dálku prostřednictvím internetové platformy. Namítala, že úvěrová smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky, a to prostým elektronickým podpisem žalovaného, kterým je předmětná SMS zpráva žalovaného, jež obsahovala bezpečnostní kód, který mu byl přidělen. Dále žalobkyně nesouhlasila ani se závěrem okresního soudu, že neprokázala, že by žalovaný obdržel převodem na jeho účet částku 12 300 Kč. Namítala, že součástí vyjádření žalobkyně, které měl okresní soud před jednáním k dispozici, byly i výpisy z běžného účtu žalovaného, na nichž je uvedeno, že předmětný běžný účet patří žalovanému, a proto není správným skutkový závěr okresního soudu, že z žádného důkazu, který měl soud k dispozici, nebylo možno zjistit, komu patří účet, na který byly žalobkyní peníze zaslány. 4. Vyjádření žalovaného k odvolání žalobkyně nebylo podáno. 5. Krajský soud, jako soud odvolací, dospěl k závěru, že odvolání proti rozsudku je přípustné, je včasné a bylo podáno osobou subjektivně k podání tohoto odvolání legitimovanou. 6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v plném rozsahu, protože takto byl odvoláním žalobkyně napaden, při přezkumu postupoval dle § 212a odst. 1, odst. 3 a odst. 5 o. s. ř. Vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. odvolací soud neshledal, následně dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je nedůvodné a jsou splněny podmínky pro potvrzení rozsudku dle § 219 o. s. ř. 7. Odvolací soud se nejprve zabýval závěrem okresního soudu, zda žalobkyně prokázala předloženými listinami, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru v obsahu tvrzeném žalobkyní a způsobem tvrzeným žalobkyní. 8. Odvolací soud z důkazů, které žalobkyně k prokázání uzavření úvěrové smlouvy do nastoupení účinků koncentrace řízení a neúplné apelace označila a předložila, plně sdílí skutkový závěr okresního soudu o tom, že z těchto listin vskutku nelze učinit závěr, že by jimi bylo prokázáno uzavření jakékoliv smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, nadto smlouvy o úvěru o obsahu, který tvrdila žalobkyně a jejíž znění vytiskla a založila na čl. 21-24 spisu. 9. Předně je nutno zdůraznit, že žalobkyně nese v plném rozsahu břemeno tvrzení a důkazní o tom, že byla uzavřena smlouva o úvěru a s jakým obsahem, jakým způsobem proběhla kontraktace a že byl úvěr v tvrzené výši žalovanému řádně poskytnut. 10. Žalobkyně v žalobě skutkově k tomu, jak byla uzavřena úvěrová smlouva, z níž odvozovala své žalované nároky, tvrdila jen to, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne [datum], a to pomocí prostředků dálkové komunikace, kdy k tomuto tvrzení k prokázání o uzavření smlouvy označila jako důkazy předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru, všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a potvrzení o převodu peněžních prostředků. Z těchto důkazů vskutku není prokázáno, že by žalovaný zaslal nějakou SMS zprávu, kterou akceptoval konkrétní návrh smlouvy, z úvěrové smlouvy plyne, že tato není podepsána žalovaným ani vlastnoručně a ani není prokázáno, že by byla podepsána žalovaným elektronicky, a to alespoň prostým elektronickým podpisem, který by bylo možno jakkoliv spojit s žalovaným, tedy podpisem, který by jakkoliv identifikoval, že patří žalovanému. Na smlouvě předložené žalobkyní okresnímu soudu se nachází jen text„ SMS“, a to v poli pro podpis klienta. 11. Podrobná skutková tvrzení, která snesla ohledně kontraktace žalobkyně až v odvolání, tj. tvrzení o tom, jak probíhá registrace žadatele o úvěr na webových stránkách, tvrzení o zaslání částky 30 Kč žalovanému, tvrzení o variabilním symbolu u této platby, který sloužil jako bezpečnostní kód, tvrzení o tom, že žalovaný si zaregistroval telefonní číslo, z něhož následně proběhla akceptační SMS zpráva, tvrzení o tom, že tato akceptační zpráva obsahovala bezpečnostní kód, který byl přidělen žalovanému atd., jsou skutková tvrzení zcela nová, která nebyla uplatněna před soudem prvého stupně. K těmto tvrzením však odvolací soud přihlížet nemohl, neboť nenastala žádná z výjimek stanovená v § 205a o. s. ř. 12. Odvolací soud zdůrazňuje, že skutečnost, že uzavírání smluv elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku je dnes vskutku běžnou věcí, samo o sobě to ještě neznamená, že by byl žalobce zbaven povinnosti prokázat uzavření smlouvy, tj. že by postačilo předložit smlouvu jakéhokoliv obsahu, kde místo vlastnoručního podpisu žalovaného je uveden text„ podepsáno elektronickým podpisem“, či text„ SMS“ (jak je uvedeno na nyní posuzované smlouvě), aniž by bylo tvrzeno a řádně prokázáno, jaký elektronický podpis žalovaný měl a že vskutku náležel žalovanému a byl použit při akceptaci smlouvy s obsahem, který žalobkyně v řízení tvrdí a předkládá. 13. Odvolací soud uzavírá, že okresní soud zcela správně dovodil, že žalobkyně v řízení neprokázala uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky o obsahu, který sama předložila, neprokázala, že by smlouvu s tímto obsahem žalovaný elektronicky podepsal. Uzavření smlouvy jinou formou v řízení nebylo ani tvrzeno, natož prokázáno. 14. Odvolací soud rovněž sdílí závěr okresního soudu, že žalobkyně v řízení neprokázala ani to, že by žalobkyně bezhotovostně poskytla tvrzenou částku 12 300 Kč. 15. Pokud žalobkyně ve svém odvolání odkazovala na nějaké podání, jehož součástí měly být výpisy z účtu žalovaného, pak k dotazu odvolacího soudu žalobkyně následně uvedla, že žádné takové podání okresnímu soudu odesláno nebylo. Uvedla, že bylo připraveno podání, které mělo na soud odejít v březnu [rok], avšak nakonec z advokátní kanceláře zástupce žalobkyně toto podání v důsledku administrativního pochybení neodešlo. Odvolací soud prověřil obsah spisu do doby rozhodnutí okresního soudu a zjistil, že ve spise se žádné podání žalobkyně, které by došlo do spisu před rozhodnutím okresního soudu a které by obsahovalo výpisy z účtu žalovaného, nedošlo. Toto bylo ověřeno rovněž telefonicky u okresního soudu. Žalobkyně tedy nedůvodně vytýká okresnímu soudu, že nepřihlédl k výpisů z účtu žalovaného (které by jistě byly způsobilým důkazem k prokázání poskytnutí prostředků), když tyto do doby vyhlášení rozhodnutí okresního soudu k důkazu ani neoznačila a ani nedoložila. 16. Proto odvolací soud ve shodě s okresním soudem vycházel pouze z důkazů, jež byly součástí spisu do nastoupení účinků neúplné apelace, tj. do doby vyhlášení rozsudku okresního soudu. K prokázání tvrzení o tom, že žalobkyně bezhotovostně poskytla žalovanému na jeho běžný účet částku 12 300 Kč, žalobkyně označila jako důkaz potvrzení o převodu peněžních prostředků. Okresní soud zcela správně z této listiny (jež j