15 CO 180/2022-117 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o zaplacení částky 28 824,46 Kč s úrokovým příslušenstvím (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude vyhověno v celém rozsahu. Okresnímu soudu vytýkala nesprávný skutkový závěr o tom, že nebylo prokázáno poskytnutí úvěrových prostředků. Žalobkyně namítala, že prostředky byly poskytnuty, přičemž uvedenou skutečnost prokazuje výpisem z účtu ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že dne [datum] předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost dle čl. II. smlouvy a poskytla žalované finanční prostředky ve výši 32 000 Kč. Nárok žalobkyně je proto opodstatněný, když všechny rozhodné skutečnosti byly tvrzeny a prokázány. 3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 o. s. ř. a žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 28 824,46 Kč s kapitalizovaným úrokem za dobu od [datum] do [datum] ve výši 1 259,96 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za totéž období ve výši 1 958,88 Kč, s úrokem ve výši 16,16 % ročně z částky 28 824,46 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z téže částky a za téže období. Skutkově tvrdila, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytla úvěrující žalované jako úvěrované úvěr ve výši 32 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala uhradit v 72 měsíčních splátkách po 767,75 Kč počínaje dnem [datum]. Žalovaná dluh řádně nesplácela, proto věřitel prohlásil úvěr za splatný ke dni [datum]. Žalovaná dluh na úvěru nezaplatila ani přes předžalobní upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala nečinnou. 6. Okresní soud provedl důkaz listinami navrženými a předloženými žalobkyní, ze kterých zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným klientem byla uzavřena písemná smlouva o úvěru, v níž se věřitel zavázal žalované převodem na její účet č. [bankovní účet] vyplatit nejdříve ke dni [datum] částku 32 000 Kč a žalovaná se zavázala částku splácet počínaje dnem [datum] v 72 měsíčních anuitních splátkách po 767,75 Kč, včetně pojistného ve výši 63 Kč měsíčně. Za poskytnutí úvěru byl sjednán úrok ve výši 16,6 % ročně, celkem tak měla žalovaná zaplatit věřiteli částku 51 919,92 Kč. Výplata úvěru nebyla doložena, když výpisem z účtu č. [bankovní účet] byl prokázán pouze zůstatek na úvěrovém účtu žalované ke dni [datum] Smlouvou ze dne [datum] pak byla pohledávka za žalovanou postoupena současné žalobkyni jako postupníkovi, což bylo žalované oznámeno postupitelem dopisem ze dne [datum]. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne [datum] na její adresu uvedenou ve smlouvě. Naopak předžalobní výzva byla odeslaná žalované dne [datum] na dvě adresy, obě odlišné od smluvní adresy žalované. 7. V rámci právního hodnocení věci okresní soud dovodil aktivní věcnou legitimaci žalobkyně k uplatněnému nároku z předmětné úvěrové smlouvy uzavřené dle ust. § 2395 a násl. o. z., avšak nárok na vrácení úvěrových prostředků neshledal důvodným, protože žalobkyně předloženými listinnými důkazy neprokázala, že by byl úvěr žalované vyplacen. Současně svou nepřítomností u jednání žalobkyně neumožnila okresnímu soudu, jak konstatoval, poskytnout jí příslušné poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ohledně potřeby doplnění rozhodných skutečností a důkazů k nim. S tímto závěrem okresní soud žalobu zamítl v celém rozsahu a o náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. negativně, když procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení prokazatelně nevznikly. 8. Odvolací soud přebírá jako správná skutková zjištění okresního soudu, která tento soud učinil na základě řádně provedeného dokazování. 9. V projednávané věci žalobkyně uplatnila vůči žalované nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum], č. smlouvy [číslo], mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, v níž se úvěrující společnost zavázala žalované vyplatit částku 32 000 Kč, kterou měla žalovaná spolu s příslušenstvím úvěru zaplatit ve sjednaných splátkách. K tvrzení o splnění povinnosti úvěrující společnosti z předmětné úvěrové smlouvy poskytnout sjednaný úvěr a finanční prostředky žalované vyplatit na jí uvedený bankovní účet žalobkyně navrhla a předložila výpis z účtu, ze kterého, jak správně konstatoval okresní soud, plyne toliko zůstatek úvěrového účtu ke dni [datum], nikoliv však to, kdy, jak a jaká částka byla žalované na úvěru vyplacena. Tímto předloženým listinným důkazem tedy nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost poskytla žalované úvěr ve sjednané výši. Jak okresní soud konstatoval v odůvodnění svého rozhodnutí, byl u jednání připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř., že jí předloženým důkazem její tvrzení o výplatě úvěru prokázána nebyla. Svou nepřítomností u jednání se však žalobkyně práva na toto poučení okresního soudu vzdala. 10. Pokud pak až v odvolacím řízení k důkazu navrhla a předložila výpis z úvěrového účtu ze dne [datum] s tím, že v žalobě navrhla k důkazu k prokázání tvrzení o výplatě úvěru blíže neurčený výpis z účtu a toliko omylem byl se žalobou zaslán výpis nesprávný (za jiné období), odvolací soud uvádí, že žalobkyně zasláním přílohy k žalobě identifikovala výpis z úvěrového účtu, který měl být předmětem dokazování, proto je na v odvolacím řízení navržený a předložený výpis z účtu vyhotovený k jinému datu nutno pohlížet jako na důkaz nový, na nějž se nevztahuje žádná z výjimek uvedených v ust. § 205a písm. a) až f) o. s. ř. V režimu koncentrace řízení a neúplné apelace odvolacího řízení proto jde o důkaz, k němuž již odvolací soud ve smyslu ust. § 211a a 212a odst. 3 o. s. ř. nemohl přihlížet a z tohoto důvodu návrh na jeho provedení zamítl. 11. Nebyla-li v řízení prokázána výplata úvěru, nevznikla ve smyslu ust. § 2395 o. z. žalované povinnost poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednanými úroky vrátit v dohodnutých splátkách, včetně sankční povinnosti k úhradě úroků z prodlení. 12. S ohledem na shora uvedené, pokud za dané procesní situace okresní soud žalobu jako nedůvodnou pro neunesení břemene důkazního žalobkyně k tvrzení o výplatě úvěru v celém rozsahu zamítl, je jeho rozhodnutí správné a jako takové bylo odvolacím soudem v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzeno, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení opírajícího se o ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plný procesní úspěch žalované, které v řízení před okresním soudem prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly. 13. Stejně tak bylo rozhodnuto negativním výrokem o náhradě nákladů odvolacího řízení ve smyslu ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť i v odvolacím řízení plně procesně úspěšné žalované žádné náklady tohoto řízení nevznikly.