16 CO 176/2022-72 — Krajský soud v Ostravě

1. Přípisem ze dne [datum] žalovaná oznámila žalobkyni, že s ní okamžitě ruší pracovní poměr podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, neboť porušila povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci (provozní) zvlášť hrubým způsobem. 2. Žalobkyně se žalobou doručenou okresnímu soudu dne [datum] domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum], které jí bylo doručeno dne [datum], a dále zaplacení částek 28 364 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 2 364 Kč od [datum] do zaplacení, 3 291 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a částky 52 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 4. dne po nabytí právní moci rozsudku do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žádného porušení pracovních povinností nedopustila, proto si není vědoma, jaké její jednání měla žalovaná v okamžitém zrušení pracovního poměru na mysli. Namítala, že okamžité zrušení pracovního poměru neobsahuje vůbec skutkové vymezení jeho důvodu a již jen z tohoto důvodu je neplatné. Žalovaná jí rovněž nezaplatila mzdu za měsíc červen [rok] ve výši 26 000 Kč, mzdu za dva pracovní dny v červenci [rok] ve výši 2 364 Kč, náhradu mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti od [datum] do [datum] podle § 192 zákoníku práce ve výši 3 291 Kč a náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu dvouměsíční výpovědní doby podle § 69 odst. 3 písm. b) zákoníku práce ve výši 52 990 Kč. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že žalobkyně jako [anonymizováno] převzala v hotovosti úhradu svatby od [jméno] [příjmení] (tržbu) ve výši 108 196 Kč, kterou si ponechala a dosud ji nevyúčtovala. Dále v systému [anonymizováno] vymazala všechny údaje o svatbách (kontaktní adresy, komunikaci s klienty apod., čímž způsobila dosud neustanovenou škodu na majetku a pověsti žalované. Právě z těchto důvodů byl s žalobkyní okamžitě zrušen pracovní poměr, přičemž tyto důvody s ní byly osobně projednány, proto žalobkyně v době ukončení pracovního poměru znala důvody okamžitého zrušení pracovního poměru. Pro případ, že by soud shledal po právu uplatněné pohledávky na mzdu a náhradu mzdy, žalovaná uplatnila námitku započtení těchto pohledávek oproti její vzájemné pohledávce na náhradu škody ve výši 108 196 Kč, resp. následně u jednání dne [datum] žalovaná uplatnila vůči žalobkyni pohledávku na náhradu škody ve výši 108 196 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení vzájemnou žalobou. 4. Jelikož rozhodnutí o vzájemné žalobě si vyžádá další dokazování, okresní soud rozhodl toliko částečným rozsudkem, a to tak, že určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] doručené žalobkyni dne [datum] je neplatné (výrok I), žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni částku 28 364 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 364 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II), dále částku 3 291 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok III) a částku 52 990 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z této částky od 4. dne po nabytí právní moci rozsudku do zaplacení (výrok IV). 5. Okresní soud předně zdůraznil, že podle § 60 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen v okamžitém zrušení pracovního poměru skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Předmětné okamžité zrušení pracovního poměru těmto požadavků nevyhovuje, neboť vůbec neobsahuje skutkové vymezení jeho důvodu. Absenci skutkového vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru nelze zhojit výkladem projevu vůle s tím, že důvody tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru byly s žalobkyní osobně projednány, tj. tyto důvody jí byly sděleny ústně, proto je znala. Po právu shledal soud prvního stupně i uplatněné pohledávky na mzdu a náhradu mzdy, kdy s odkazem na právní názor vyslovený v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 238/2019 není naopak přípustné jednostranné započtení pohledávky žalované na náhradu škody proti pohledávkám žalobkyně na mzdu a náhradu mzdy, protože mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy. Prvostupňový soud přitom nespatřoval žádné důvody k tomu, aby se od těchto právních závěrů odchýlil. 6. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalovaná, která namítala, že okresní soud nepřihlédl k tomu, že žalobkyně věděla, z jakého důvodu s ní byl okamžitě zrušen pracovní poměr, protože tyto důvody (přisvojení tržby ve výši 108 196 Kč a vymazání údajů ze systému [anonymizováno]) s ní byly osobně projednány. Poukázala v tomto směru na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3156/2021, z něhož vyplývá, že v rámci výkladu projevu vůle je třeba se zabývat též tím, co okamžitému zrušení pracovního poměru předcházelo, tedy tím, co bylo žalobkyni vytknuto a že byla s důvodem seznámena. Co se týče započtení pohledávky žalované na náhradu škody vůči pohledávkám žalobkyně na mzdu a náhradu mzdy, tak dle žalované by měla být přehodnocena aplikace závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 238/2019 na projednávanou věc, neboť je nespravedlivé, aby zaměstnavatel nesměl započíst škodu několikanásobně přesahující dlužnou mzdu. Žalobkyně nadto způsobila škodu úmyslným protiprávním jednáním (odnesla si tržbu z provozovny), proto by aplikace tohoto judikátu byla v rozporu s dobrými mravy. Dle žalované se jedná o případ, kdy je sofistikovanou argumentací zdůvodňována nespravedlnost. 7. Žalobkyně navrhovala potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného, přičemž zdůraznila, že žalovaná ji opakovaně křivě obviňuje z protiprávního jednání, aniž by předložila jediný objektivní důkaz zpronevěry peněžních prostředků. Při předání okamžitého zrušení pracovního poměru ji žalovaná neinformovala o důvodech tohoto okamžitého zrušení. Tvrzení žalované o osobním projednání těchto důvodů je rovněž naprosto lživé. Bez ohledu na tyto skutečnosti nelze nedostatek skutkového vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru v jeho písemném vyhotovení zhojit tvrzením, že žalobkyně věděla, z jakého důvodu s ní žalovaná zrušuje okamžitě pracovní poměr. Závěr o nepřípustnosti jednostranného započtení pohledávky žalované na náhradu škody proti pohledávkám žalobkyně na mzdu a náhradu mzdy se neopírá jen o judikaturu Nejvyššího soudu, ale vyplývá přímo z ustanovení § 147 odst. 3 zákoníku práce. 8. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalované proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení jemu předcházející se zřetelem k ustanovení § 206 odst. 2 a § 212 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 9. Soud prvního stupně dospěl na základě provedených a správně (v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř.) vyhodnocených důkazů ke správným skutkovým zjištěním a jeho skutková zjištění mají oporu v provedeném dokazování. Odvolací soud skutková zjištění soudu prvního stupně, popsaná v bodech 3 a 4 odůvodnění napadeného rozsudku (včetně závěru o skutkovém stavu v bodu 6 odůvodnění napadeného rozsudku), jako správná a úplná přejímá a pro stručnost na ně v plném rozsahu odkazuje. 10. Projednávanou věc je třeba i v současné době posuzovat – s ohledem na to, že žalovaná s žalobkyní okamžitě zrušila pracovní poměr dopisem ze dne [datum], který jí byl doručen dne [datum], a že žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení mzdy a náhrady mzdy za červen a červenec [rok] a náhrady mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru, který měl podle neplatného okamžitého zrušení skončit ke dni [datum] – podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31. 12. 2021 (dále jen„ zákoník práce“), za subsidiárního použití zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). 11. Podle § 60 zákoníku práce v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží. 12. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou zaměstnavatele k tomu, že rozvazuje se zaměstnancem pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl tímto právním jednáním projevit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platného okamžitého zrušení pracovního poměru je třeba, aby důvod okamžitého zrušení byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž zaměstnavatel spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu rozvazuje se zaměstnancem pracovní poměr. Důvod okamžitého zrušení musí být uveden nejen tak, aby bylo zřejmé, který z důvodů uvedených v § 55 odst. 1 zákoníku práce byl uplatněn,