16 CO 196/2022-190 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalovaná oznámila žalobci dopisem ze dne [datum], který žalobce převzal dne [datum], že mu dává výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. e) zákoníku práce, a to s odkazem na lékařský posudek ze dne [datum], vystavený oddělením pracovnělékařských služeb [anonymizována tři slova], kterým byl žalobce uznán dlouhodobě zdravotně nezpůsobilý k výkonu dosavadní práce horníka. 2. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Karviné žalobu, ve které navrhoval určení neplatnosti shora uvedené výpovědi. Podle žalobce je totiž důvodem výpovědi ze strany žalované pracovní úraz, který utrpěl dne [datum] a pro který byl v době od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti. V doplnění žaloby žalobce (prostřednictvím nového zástupce) uvedl, že k pracovnímu úrazu došlo [datum], a to při zajišťování sloje důlního díla, při kterém použil žebřík, který si opřel o hydraulickou výztuž tak, aby po něm mohl vylézt nahoru a pracovat s výztuží. Když po žebříku stoupal nahoru, tak se jedna noha žebříku zapíchla více do země, žebřík se sesouval a žalobce padal z výšky cca 3 metry, přičemž se chtěl zachytit levou rukou o řetěz, neudržel se, převážil se a spadl. V souvislosti s úrazovým dějem ucítil„ křupnutí“ v levém rameni a velkou bolest, která se cca po hodině uklidnila. Chvíli nemohl vůbec hýbat levou rukou, cítil velkou bolest v levém rameni a levé horní části trupu. Svědky úrazu měli být podle žalobce [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří pracovali na stejném pracovišti a cestou k důlním výtahům potkal předáka směny [jméno] [příjmení], kterému osobně sdělil, co se stalo. Přes doporučení předáka žalobce úraz nenahlásil. Poté mu přidělovali na pracovišti jen lehčí práci, byl schopen i s poškozenou rukou zvedat lehká břemena, ale pouze tak, že měl ruku zpuštěnou podél těla. K lékaři zašel až [datum] pro přetrvávající bolesti a nemožnost prakticky zvednout levou ruku nad hlavu a lékař mu ihned vystavil pracovní neschopnost. Kromě určovacího nároku uplatnil žalobce v žalobě původně také peněžitou pohledávku ve výši odpovídající dvojnásobku jeho průměrného výdělku, ale podáním ze dne [datum] vzal žalobu v této části zpět a okresní soud usnesením ze dne [datum] řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Skutková tvrzení žalobce z větší části nezpochybnila, popřela však, že by žalobce utrpěl pracovní úraz. Žalovaná namítla, že jí o pracovním úrazu žalobce ze dne [datum] není nic známo, navíc žalobce ten den čerpal dovolenou. Lékařský posudek ze dne [datum] považuje po formální stránce za bezvadný, proto navrhla, aby jej soud nepřezkoumával a při rozhodování z něj vycházel. V dalších přednesech a doplňujícím vyjádření poukázala žalovaná na to, že provedla dodatečné šetření ohledně tvrzeného pracovního úrazu a vyslechla žalobcem navržené svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Všichni tři shodně uvedli, že o pracovním úrazu žalobce nic nevědí a následně vyslechnutý svědek [jméno] [příjmení] popsal úrazový děj odlišně od žalobce, když konkrétně tvrdil, že žalobce„ slezl ze žebříku“ a nemohl tak spadnout z výšky 3 metrů. Svědci [příjmení] i [příjmení] čerpali dne [datum] dovolenou a nemohli tedy být svědky úrazu z tohoto dne a [jméno] [příjmení] měl dne [datum] směnu (shodnou se žalobcem), která začíná v 0 0:00 a končí v 08:00 hodin, a je proto vyloučeno, aby žalobce na této směně utrpěl úraz v době od 12:00 do 19:30 hodin, jak je tvrzeno v předžalobní výzvě ze dne [datum]. 4. Okresní soud v Karviné jako soud prvního stupně žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení (ve vztahu mezi účastníky i o nákladech státu). Okresní soud zdůraznil, že nesmí-li zaměstnanec konat pro svůj nepříznivý zdravotní stav dále dosavadní práci, je naplněn výpovědní důvod podle § 52 písm. e) zákoníku práce jen tehdy, jestliže nejde o následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, popř. ohrožení nemocí z povolání, a jestliže se u zaměstnance jedná o dlouhodobý stav. Okresní soud vzal za prokázané, že k pracovnímu úrazu žalobce někdy v [měsíc] [rok] došlo, byť nebylo prokázáno přesné datum. Okresní soud poukázal především na výpověď svědka [jméno] [příjmení], který pracovní úraz viděl a nepřímo pak měl pracovní úraz žalobce potvrdit svědek [jméno] [příjmení], který sice úrazový děj neviděl, ale o úrazu se dozvěděl od žalobce a od [jméno] [příjmení]. Stejně tak směnový předák [jméno] [příjmení] potvrdil, že žalobce po směně řekl, že se mu něco stalo a nechce to hlásit. Okresní soud dále zohlednil, že popsaný mechanismus úrazu plně odpovídá poranění rotátorové manžety, což potvrdili znalci [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], který dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobce k datu převzetí výpovědi pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce horníka - rubače pro pracovní úraz ze [měsíc] [rok]. 5. Proti rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, ve kterém okresnímu soudu vytkla nesprávná skutková zjištění a závěry. Žalovaná nezpochybňuje, že žalobce utrpěl roztržení rotátorové manžety levého ramene, přičemž k tomuto poranění může dojít nejen způsobem popisovaným žalobcem, ale i mimo pracovní dobu, při pádu ze země, ze schodů apod. Žalovaná poukázala na to, že v průběhu celého řízení (počínaje předžalobní výzvou ze dne [datum] až do ústního jednání dne [datum]) žalobce několikrát měnil jak datum vzniku pracovního úrazu, tak i jména svědků, a to vždy poté, co žalovaná namítla, že je vyloučeno, aby k jeho tvrzenému pracovnímu úrazu došlo v jím uváděném dni, resp. že by svědkem jeho úrazu mohla být jím uvedená osoba. Nejprve mělo k úrazu dojít [datum], kdy však žalobce čerpal dovolenou. Dalšími uváděnými daty úrazu byly dny [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] však měli žalobce i svědci [příjmení] a [příjmení] naplánovaný volný den a ani jeden z nich na směně nebyl, dne [datum] měli žalobce a svědek [příjmení] 6. směnu začínající v 0:00 hod. a končící v 08:00, takže je vyloučeno, aby k úrazu došlo v době od 12:00 do 19:30 hod., jak bylo tvrzeno v předžalobní výzvě ze dne [datum] a jak potvrdil svědek [příjmení]. Ve dnech [datum] a [datum] čerpali dovolenou svědci [příjmení] a [příjmení]. Žalovaná dále poukázala na to, že původně označení svědci [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] uvedli, že o pracovním úrazu žalobce, k němuž mělo dojít dne [datum], nic nevědí. Obstát nemůže podle žalované ani tvrzení žalobce, že k pracovnímu úrazu došlo tak, že spadl z výšky cca 3 metry, k čemuž se vyjádřila již při ústním jednání dne [datum]. Žalovaná dále v odvolání poukázala na účastnickou výpověď žalobce, který uvedl, že v práci pokračoval i v dalších dnech po úrazu, nemohl však používat levou ruku, proto mu byla přidělována lehčí práce s tím, že podle svědka [příjmení] spočívala lehčí práce v tom, že žalobce donesl materiál atd. a podle svědka [příjmení] žalobce dřevo ani stojky nenosil, stříhal nůžkami síta. Podle žalované je otázkou, jak mohl stříhat nůžkami kovová síta, když nemohl používat levou ruku. Podle názoru žalované je účastnická výpověď žalobce nevěrohodná. Žalovaná vytkla soudu prvního stupně, že nedostatečně vyhodnotil rozpory mezi výpovědí svědků před soudem a jejich výpovědí, kterou učinili u žalované v rámci dodatečného šetření pracovního úrazu žalobce. Přitom výpovědi učiněné při podání vysvětlení byly učiněny již v [anonymizováno] pololetí roku [rok], tedy s mnohem menším časovým odstupem od žalobcem tvrzeného úrazu, než výpovědi svědků před soudem, k nimž došlo až [datum], tedy po dalším, více než ročním odstupu od původních výpovědí. 6. Žalobce navrhl potvrzení rozsudku. V písemném vyjádření k odvolání vyjádřil přesvědčení, že k pracovnímu úrazu došlo tak, jak jej popsal, tj. na pracovišti žalované a v souvislosti s plněním pracovních úkolů pro žalovanou. V této souvislosti poukázal na výpovědi svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] s tím, že skutkové okolnosti jeho úrazu jsou nepřímo potvrzovány také oběma znaleckými posudky. Oba znalci potvrdili, že ke vzniku zranění (ruptuře rotátorové manžety) levého ramene došlo v souvislosti s pádem žalobce z výšky, přičemž rozhodnou skutečností nebyla výška pádu, ale že se při pádu snažil zachytit levou rukou pevného předmětu, v důsledku čehož došlo z největší pravděpodobností ke vzniku zranění. 7. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“)) přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu, včetně řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání proti výroku o věci samé důvodné není (k částečné změně přistoupil odvolací soud pouze u nákladového výroku). 8. Předmětem sporu je (ne) platnost výpovědi z pracovního poměru, kterou převzal žalobce od žalovaného zaměstnavatele dne [datum]. Ve výpovědi byl uplatněn výpovědní důvod podle ustanovení § 52 písm. e) zákoníku práce, které umožňuje zaměstnavateli dát zaměstnanci výpověď, pokud zaměstnanec pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu