16 CO 4/2021-257 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobci se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě (soudu prvního stupně) dne [datum] domáhali z pozice spoluvlastníků pozemků parc. č. [číslo] a [číslo] s rodinným domem [adresa] v obci [obec], [katastrální uzemí], proti žalovaným (původně druhá žalovaná a [jméno] [příjmení] – ke změně účastenství na straně prvního žalovaného došlo na základě usnesení okresního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) ochrany svého vlastnického práva. Konkrétně tvrdili, že na jejich nemovitosti se minimálně dva roky nepřetržitě uvolňují ze čtyř bříz rostoucích na pozemku žalovaných parc. č. [číslo] v bezprostřední blízkosti společné hranice s jejich pozemkem parc. č. [anonymizováno] v míře nepřiměřené místním poměrům nejrůznější nečistoty. Zejména se jedná o části kůry, drobné větvičky a listí, které podstatně omezují obvyklé užívání jejich pozemků, a to např. tím, že způsobují ucpávání lapačů nečistot a z toho vyplývá nutnost jejich neobvykle častého čištění a odstraňování nečistot ze střešních žlabů a okapových svodů. Z důvodu bobtnání těchto imisí dochází ke vzlínání vlhkosti do soklu jejich rodinného domu a ke způsobování škody na této stavbě. Hrozí navíc akutní nebezpečí, že při větším poryvu větru dojde k jejich pádu na dům žalobců a k ohrožení či dokonce způsobení újmy na zdraví či životě nejen žalobců, ale i jejich rodinných příslušníků a ke vzniku škody na rodinném domě a plotu. Žalobci se domnívají, že mají rozumný důvod požadovat po žalovaných, aby tyto břízy pokáceli, k čemuž je taky vyzvali a dokládali znalecký posudek [titul] [příjmení]. Žalovaní však na opakované výzvy nereagovali. Žalobci v žalobním návrhu požadovali konkrétně, aby bylo žalovaným uloženo zdržet se spadu a vnikání částí kůry, větví a listí z předmětných bříz na výše uvedené pozemky žalobců. V průběhu řízení žalobci mimo jiné doplnili, že existuje velká pravděpodobnost, že může dojít ke vzlínání vlhkosti do soklů, zapadání imisí pod krytinu střechy domu žalobců a pro jejich vlhkost a vzlínání k nadzvedávání této krytiny, kdy ani preventivní činnost, jako je čištění samotné střechy, úžlabí a jednotlivých rýn a svodů, nemůže předejít negativním následkům spadu imisí ze stromů žalovaných, což nastává v případě silnějšího větru či deště. Pro velkou intenzitu následků tohoto spadu, množství, četnost jejich odstraňování a nebezpečí s odstraňováním spojeným, je žalobcům podstatně bráněno v obvyklém užívání jejich nemovitosti. Na rozsah imisí je podle žalobců třeba usuzovat také z toho, že po vydatných deštích zateklo do domu žalobců, konkrétně do obývacího pokoje, proto pracovníci firmy, která střechu na domě zhotovila, střechu rozebrali, když pod krytinou a v samotných odtokových kanálcích byly nečistoty z břízy, které zapříčinily, že voda odtékala špatným směrem a dostala se pod krytinu, což považují za zásah do vlastnického práva a z toho důvodu by jim měla být poskytnuta ochrana. Nelze navíc předvídat okolnosti, které nastanou při silných deštích a poryvech větru a které mají za následek masivní spad imisí na majetek žalobců, když v takovémto případě spadlé množství nečistot způsobí jednak ucpání samotného žlabu, případně svislého svodu, který vede do lapače nečistot, který se v důsledku nahromaděných nečistot otevře a množství vody nestačí již odtéct od zdi domu stavebně daným sklonem a hned nato zatéká do soklu a pod dlažbu chodníku. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Původní žalovaný 1) v samostatném vyjádření popsal historii sporných stromů od jejich vysazení a zdůraznil, že žalobci si před 3 roky postavili dům, aniž by respektovali místní realitu se vzrostlými stromy na vedlejším pozemku a považuje za logické, že z 20 metrů vysokého stromu padá listí a občas i větvičky, že se stromy ve větru ohýbají a dělají hluk, avšak předmětné imise ze stromů nejsou na újmu žalobců. Intenzita působení imisí ze stromů není podle jeho názoru nad míru nepřiměřenou místním poměrům a nedochází k podstatnému omezování obvyklého užívání pozemku ani práv s tím souvisejících ve smyslu § 1013 o. z. (zákon číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník). Poukázal na to, že zabezpečení okapů není žádným významným technickým problémem a dále na to, že dům žalobců stojí asi dvacet metrů od místního vodního toku, což způsobuje, že jen několik málo desítek centimetrů pod základní deskou se nachází stojící voda, a to může být ten pravý důvod způsobující vzlínání vlhkosti do soklu rodinného domu. Žalovaná 2) v samostatném vyjádření k žalobě předně namítla, že břízy byly zasazeny před [datum], a nelze tedy aplikovat požadavek na jejich odstranění. Tvrzení žalobců, že právě a pouze z těchto bříz vnikají v míře nepřiměřené místním poměrům imise na jejich pozemek, které způsobují ucpávání lapačů nečistot, považuje za účelové. Téměř ve stejné vzdálenosti od jejich pozemků rostou na jiných pozemcích vzrostlá borovice, ořechy a různé další stromy, které mají květy, listy nebo jehličí, kůru. Podle žalované 2) imise ze všech stromů zde rostoucích odpovídají místním poměrům a čištění zařízení k lapání nečistot je podle jejího názoru zcela běžné u vlastníků rodinných a bytových domů a vyplývá z obecné povinnosti péče o svůj majetek. Stejně tak tvrzení, že bobtnáním imisí pouze z bříz dochází k vzlínání vlhkosti do soklu rodinného domu, není podle žalované prokázané a je i nepravdivé. Naopak břízy vzhledem ke svému kořenovému systému vysušují půdu. Žalovaná 2) rovněž ve vyjádření popřela, že by břízy na jejich pozemku byly nebezpečím pro rodinu žalobce a ohrožovaly jejich majetek. V následujícím doplňujícím vyjádření ze dne [datum] žalovaní (prostřednictvím tehdejšího zástupce) dále mimo jiné namítli, že v případě břízy bělokoré dochází k padání listí po nástupu mrazivého počasí v poměrně krátkém období podzimu a množství opadlých listů není nějak nadměrné a je přiměřené místním poměrům. V městském obvodu [obec] je typická přítomnost vzrostlé zeleně a stromů v zastavěném i zastavitelném území, středem území protéká potok, v jehož blízkosti je pozemek žalovaných a posuzované stromy, kdy tento potok je většinou délky osázen vzrostlou vegetací, převážně listnatými stromy. Dále poukázali na to, že v okolí do třiceti metrů od nemovitostí žalobců je vysázeno množství jiných stromů a porostů i na pozemcích jiných vlastníků než žalovaných a podle žalovaných tak není možno spolehlivě určit, že imise v celé tvrzené míře pocházejí ze stromů, které žalobci v žalobě označili. Žalovaní nesouhlasí se závěry znaleckého posudku [titul] [příjmení], který je podle nich založen na jejím čistě subjektivním posouzení stavu stromů, jeho podklady jsou nepřesné, závěry znalkyně jsou formulovány v rovině pravděpodobností a odhadů. Žalovaní navrhli k důkazu znalecký posudek k posouzení zdraví, vitality, stability, období opadání, významu a funkcí posuzovaných stromů, který posléze předložili. Žalovaní považují rovněž za nepravděpodobné, že listí spadlé na pozemek žalobců vytváří vlhkost, která vniká do soklu a ucpávání lapačů nečistot je možno řešit instalací ochranných mřížek, kdy zdržení se imisí jakýmkoliv výrazným zásahem do posuzovaných stromů je v nepřiměřeném poměru k investici, kterou by vyžadovalo osazení okapních žlabů mřížkami. 3. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne [datum] žalobě vyhověl a uložil žalovaným splnit požadované povinnosti a nahradit žalobcům náklady řízení. 4. Zdejší odvolací soud k odvolání žalovaných usnesením ze dne [datum] prvostupňový rozsudek zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soudu prvního stupně vytkl, že se řádně nezabýval skutečnostmi rozhodnými z hlediska skutkové podstaty § 1013 odst. 1 o. z., tj. zejména přiměřenou mírou imisí v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám a zda (nakolik a jakým způsobem) ji imise v daném případě překračují a nevypořádal se s námitkami žalovaných a s některými navrženými důkazy. Odvolací soud dále okresnímu soudu uložil, aby se vypořádal s procesní obranou žalovaných (zejména pokud jde o námitky ve vyjádření ze dne [datum] a navrženými důkazy) o nedostatečné údržbě svodů ze strany žalobců, včetně možnosti tvrzených preventivních opatření (osazení okapních žlabů mřížkami) a otázkou vzlínání vlhkosti do soklu rodinného domu žalobců. 5. Soud prvního stupně pro vrácení věci pokračoval v řízení a rozsudkem identifikovaným v záhlaví žalobě opět vyhověl. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že na nemovitosti žalobců dopadají úlomky větviček, listy, květy a plody z okolo rostoucích stromů, přičemž největší jsou tyto imise z předmětných 4 bříz bělokorých rostoucích na pozemku ve spoluvlastnictví žalovaných. Míra těchto imisí přesahuje podle závěru okresního soudu míru obvyklou v daně lokalitě i míru přiměřenou obvyklým poměrům, když imise dopadají na nemovitosti žalobců po delší časové období roku (na jaře, v létě i na podzim, tedy minimálně více měsíců roku), nikoliv jen přechodně či v krátkém časovém období a podstatně omezují užívání nemovitostí žalobců tím, že ztěžují údržbu jejich domu nutností zvýšení frekvence čistě