23 C 19/2016 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobce se včas podanou se žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by mu soud vydal odpovídající náhradní pozemky (označené parcelními čísly a katastrálním územím) v majetku České republiky, a to za pozemky bývalého pozemkového katastru PK [parcelní číslo] – louka a PK [parcelní číslo] – louka, v [katastrální uzemí] a nahradil v uvedeném rozsahu rozhodnutí [správní orgán] [anonymizováno 5 slov] pro [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] [číslo], [číslo jednací]. 2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že je právnickou osobou [právnická osoba] [anonymizováno] evidovanou podle zákona č. 3/2002 Sb. a rovněž oprávněnou osobou podle ust. § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ ZMV“), neboť byl historickým vlastníkem pozemků původního katastru nemovitostí PK [parcelní číslo] – louka a PK [parcelní číslo] – louka, v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětné pozemky“), nyní zapsaných v majetku České republiky s právem hospodařit pro [správní orgán] [anonymizována dvě slova] [správní orgán] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] je tak podle § 4 písm. a) ZMV povinnou osobou. Žalobce jako oprávněná osoba podal řádně a včas výzvu k vydání předmětných pozemků, k dohodě s povinnou osobou nedošlo. Žalobce se proto domáhal jejich vydání návrhem podaným u [správní orgán] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pro [územní celek] Správní orgán žalobou napadeným rozhodnutím předmětné pozemky žalobci nevydal. Žalobce poukázal na ust. § 3 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách, podle něhož na nově vzniklé pozemky podle schváleného návrhu se nahlíží jako na původní majetek podle zvláštního právního předpisu, odkázal rovněž na stanovisko [účastník řízení] [anonymizována dvě slova], odboru [název odboru], ze dne [datum] a usnesení [účastník řízení] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Podle názoru žalobce bylo povinností správního orgánu jeho nárok uspokojit. 3. Další účastník řízení soudu předložil soudu zápis o dohodě o jednání [správní orgán] [anonymizováno 6 slov] v řízení před soudy a jinými orgány namísto [účastník řízení] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že právo jednat v soudním řízení za stát přechází na [správní orgán] [anonymizováno 6 slov] s tím, že postavení a okruh účastníků řízení ani příslušnost organizační složky hospodařit s majetkem, kterého se řízení týká, nejsou jednáním [správní orgán] [anonymizováno 6 slov] dotčeny a výsledek dopadá přímo na tuto organizační složku. 4. [účastník řízení] [anonymizováno 8 slov] navrhla, aby soud žalobu zamítl. 5. Při jednání dne [datum] žalobce navrhl, aby soud pro případ, že nevyhoví jeho návrhu na vydání náhradních pozemků, vydal žalobci části pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] v rozsahu původních parcel PK [číslo] [číslo] oddělených geometrickým plánem, který bude přílohou rozsudku a v tomto rozsahu nahradil rozhodnutí [správní orgán] [anonymizováno 5 slov] pro [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] [číslo], [číslo jednací]. 6. Soud posoudil uvedený návrh jako změnu žaloby, tuto nepřipustil a rozsudkem ze dne 3. 9. 2019, č. j. 23 C 19/2016-53 žalobu zamítl. Rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 8. 2020, č. j. 1 Co 10/2020-93. K dovolání žalobce byly oba rozsudky zrušeny rozsudkem Nejvyššího soudu dne 9. 2. 2021, č. j. 28 Cdo 3868/2020-112 mimo jiné se závěrem o předčasnosti závěru odvolacího soudu, že část žalobcem nárokovaných pozemků p. [číslo] p. [číslo] v [katastrální uzemí] a p. [číslo] v [katastrální uzemí] nelze identifikovat s částí původních pozemků dle PK [číslo]. Dále Nejvyšší soud vyložil podání žalobce ze dne [datum] tak, že se žalobce domáhá vydání částí původních pozemků PK [číslo] [číslo] u nichž má zato, že je lze s částmi pozemků označených po pozemkových úpravách jako p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] identifikovat a v souladu s tímto projevem vůle je proto namístě procesní úkon žalobce považovat za částečné zpětvzetí žaloby, nikoliv změnu žaloby, když se žalobce napříště nedomáhá vydání všech pozemků, jež by podle současného stavu představovaly části původních pozemků PK [číslo] [parcelní číslo], ale pouze tří z nich. 7. Žalobce poté navrhl, aby soud vydal žalobkyni pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí], který vznikl rozdělením pozemku p. [číslo] geometrickým plánem č. [číslo] dále pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí], který vznikl rozdělením pozemku p. [číslo] geometrickým plánem [číslo] pozemek p. [číslo] v [katastrální uzemí], který vznikl rozdělením pozemku p. [číslo] geometrickým plánem [číslo] v uvedeném rozsahu bylo nahrazeno napadené rozhodnutí správního orgánu. 8. Další účastník setrval na stanovisku, že žalobu je namístě zamítnout v celém rozsahu, neboť požadované části pozemků nelze po provedených pozemkových úpravách identifikovat. 9. Správní orgán k žalobě uvedl, že předmětné pozemky nebyly oprávněné osobě vydány z důvodu, že tyto zanikly v důsledku zpracování komplexních pozemkových úprav v [katastrální uzemí]. Komplexní pozemková úprava v tomto katastrálním území byla ukončena v roce 1995, podle tehdy platného zákona č. 284/1991 Sb. nebyly církevní restituce řešeny odděleně od státní půdy. 10. Krajský soud projednal žalobu v řízení podle § 244 a následujícího o. s. ř. a na základě zjištěného skutkového stavu, vázán názorem Nejvyššího soudu, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu omezeném procesním úkonem ze [datum], který je namístě dle názoru Nejvyššího soudu posoudit jako částečné zpětvzetí žaloby. 11. Žalobou napadeným rozhodnutím správní orgán rozhodl o nevydání zemědělských nemovitostí v [katastrální uzemí] PK [parcelní číslo] – louka o výměře 0, [číslo] ha ke dni odnětí a PK [číslo] – louka o výměře 0, [číslo] ha ke dni odnětí oprávněné osobě [žalobce] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [obec]. Z odůvodnění rozhodnutí přitom vyplývá, že uvedené pozemky byly zahrnuty do pozemkových úprav, v době zpracování pozemkových úprav nebyly církevní pozemky řešeny odděleně od státní půdy a nelze zjistit, na jaké konkrétní pozemky ve vlastnictví státu nárok přešel. 12. Správní orgán na základě zjištění učiněných v průběhu správního řízení uzavřel, že [žalobce] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [obec] je oprávněnou osobou ve smyslu § 3 písm. b) ZMV a povinnou osobou je [účastník řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Skutečností, v jejímž důsledku došlo v rozhodném období k majetkové křivdě, je podle § 5 písm. a) ZMV odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě. Zjištění, na jejichž podkladě dospěl správní orgán k výše uvedeným závěrům, převzal krajský soud ve smyslu § 250e odst. 2 o. s. ř. za svá, když odpovídají obsahu spisu a nabyla ani účastníky zpochybněna. 13. Po provedeném dokazování vycházel soud z následujících zjištění učiněných z obsahu příslušné části spisu [správní orgán] [anonymizováno 5 slov] pro [územní celek] sp. zn. [spisová značka] [číslo] a listin založených účastníky, případně opatřených soudem: (1) Ze správního spisu bylo zjištěno, že návrh na vydání rozhodnutí o vydání zemědělské nemovitosti podle § 9 odst. 6 ZMV podala žalobkyně dne [datum] u [správní orgán] [anonymizováno 5 slov] pro [územní celek]. Přílohou návrhu byla výzvu k vydání majetku ze dne [datum] adresovaná [účastník řízení] [anonymizována dvě slova], předmětem výzvy byly mimo jiné i pozemky pozemkového katastru [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Podle údajů na doručence byla výzva doručena povinné osobě dne [datum]. (2) Z rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [část obce] – [číslo] – [písmeno] a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] (č. l. 43an spisu) bylo zjištěno, že Okresní pozemkový úřad [obec] dne [datum] vydal podle § 9 odst. 3 a 4 zák. č. 284/91 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí o schválení návrhu jednoduchých pozemkových úprav v [katastrální uzemí]. Na základě výše uvedeného rozhodnutí rozhodl o směně vlastnických práv k pozemkům a určení jejich hranic podle oddělovacích geometrických plánů tak, že vlastníkem pozemků po pozemkové úpravě v [katastrální uzemí] označených novými parcelními čísly [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] se stanovuje [správní orgán] [anonymizováno] [země] a současně tento vlastník pozbývá směnou vlastnické právo k původním pozemkům nebo jejich částem p. č. ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), ([číslo]), které do jednoduché pozemkové úpravy vstoupily a jejichž výčet tvoří scelovací část geometrických plánů. Předmětné rozhodnutí se stalo podnětem k záznamu realizace jednoduchých pozemkových úprav do katastru nemovitostí. Podle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastráln