69 CO 243/2021-1150 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresního soud nahradil projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] pod [anonymizováno] ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/92 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), a to s obsahem specifikovaným ve výroku I. Výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 481.359 Kč ve lhůtě třídenní. 2. Včas podaným odvoláním rozhodnutí okresního soudu napadla žalovaná, která v postupu soudu prvého stupně spatřuje více vad, které spolu vzájemně souvisí a týkají se posouzení otázky převoditelnosti náhradních pozemků a související otázky přiznání náhrady nákladů řízení. V prvé řadě namítala, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), konkrétně namítala postup okresního soudu v rozporu se závazným právním názorem odvolacího soudu a porušení zásady projednací a procesní rovnosti stran řízení postupem okresního soudu. Odvolatelka má za to, že okresní soud se nevypořádal se žalovanou vznesenými námitkami nepřevoditelnosti nárokovaných pozemků a svůj závěr o vhodnosti pozemku k vydání žalobci opřel zásadně o skutečnost, že pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány jako pozemky zemědělské a jsou propachtovány třetím osobám za zemědělským účelem a tedy zemědělsky využitelné, přitom neprovedl komplexní posouzení vhodnosti pozemku k převodu ve smyslu všech námitek žalované a kritérií vymezených judikaturou. Ve vztahu k námitkám o porušení zásady projednací okresním soudem, uvedenou v části A2 odvolání žalované v návaznosti na námitky žalobce a po opětovném prostudování obsáhlého spisového materiálu dohledala, že předmětné pachtovní smlouvy vztahující se k pozemku [anonymizováno] [číslo] byly opravdu předloženy žalobcem v podání ze dne [datum] a s ohledem na to žalovaná konstatovala, že při předchozím prověřování důkazů došlo patrně v této věci k administrativnímu pochybení a svou argumentaci uvedenou v této části odvolání vzala zpět. Další odvolací námitkou bylo, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.), žalovaná v řízení opakovaně předkládala argumenty k nepřevoditelnosti náhradních pozemků s odkazem na příslušné judikatorní závěry podporující její argumentaci o tom, že oprávněná osoba se nemůže domáhat převodu pozemků zejména tehdy, pokud se jedná o pozemek, jehož převodu brání jiné právní předpisy, který je zatížen právy třetích osob, který nelze zemědělsky obhospodařovat a ten při hospodaření, s nímž by mohly vzniknout jiné problémy. Na tato kritéria vymezená rozhodovací praxí upozornil odvolací soud v předchozím zrušujícím rozhodnutí, kdy se podrobně vyjadřoval ke vztahu funkční provázanosti pozemků a upozornil, že je třeba u nárokovaného pozemku přihlížet vždy k celkové funkční provázanosti i s ostatními pozemky a stavbami, které tvoří vzájemně provázaný soubor staveb jako funkční celek. K převoditelnosti žalobcem požadovaných náhradních pozemků sdělila žalované na základě uvedených judikatorních požadavků následující výhrady a označila i příslušné důkazy. Ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] žalovaná namítala následující překážky převoditelnosti: - funkční spojitost pozemku s lyžařským areálem, kdy předmětný pozemek se nachází v blízkosti lanové dráhy a vleku [příjmení], běžeckých tras a přes pozemek vede uměle zbudovaná stezka pro horská kola, - lokace pozemku v bezprostřední blízkosti vodního biotopu [anonymizováno], kdy nadměrné zemědělské obhospodařování by mohlo vést k negativním důsledkům na krajinu, - pozemek zcela obklopuje jiné pozemky, přičemž by tak bylo nezbytné zajistit na tyto pozemky přístup, - dotčení pozemku právy třetích osob z důvodu přenechání do užívání společnosti [právnická osoba], - dotčení pozemku stavbou vodního díla. 3. Z uvedených námitek se okresní soud vypořádal pouze s námitkou případné existence vodního zdroje, zbývající námitky zůstaly nevypořádány obecným odkazem na jejich účelovost z důvodu, že je pozemek pronajat třetím osobám k zemědělským účelům. Ve vztahu k pozemku [anonymizováno] [číslo] žalovaná namítala následující překážky převoditelnosti: - lokace pozemku v blízkosti sjezdových tras a vleků, - ohraničení pozemku a jeho funkční určení k užívání vlastníkem sousedního ubytovacího zařízení, chalupy [anonymizováno], - nevhodnost k převodu z důvodu souběhu s jiným soudním řízení a dotčení pozemku předběžným opatřením. 4. Ke všem námitkám nepřevoditelnosti obou pozemků žalovaná předkládala důkazy, na které v odvolání odkazovala. Okresní soud namísto toho, aby se komplexně zabýval kritérii vhodnosti pozemku k převodu, odmítal je s poukazem na skutečnost, že je pozemek pronajat třetím osobám k zemědělským účelům. Dále žalovaná upozorňovala na pochybení okresního soudu ve vztahu k vyhodnocení a skutkových závěrů učiněných z prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], které žalobce předložil ve svém podání ze dne [datum], v jehož obsahu Ing. [příjmení], uvedl, že jako vlastník všech lyžařských vleků v k. ú. [obec] a jako vlastník sousedních pozemků nemá námitek s převodem pozemku [parcelní číslo] [obec] pod [anonymizováno] do vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení] Okresní soud ve vztahu k této listině v odst. 26 rozsudku konstatoval, že tímto prohlášením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jakožto vlastník všech lyžařských vleků nemá námitek k převodu pozemku p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [obec] pod [anonymizováno] do vlastnictví žalobce s tím, že veškeré lyžařské vleky jsou v provozu v době vegetačního klidu a nebrání tak zemědělského využití pozemku. Tento závěr však ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] nelze ze souhlasného prohlášení dovodit. Ke zjištěním okresního soudu ohledně zemědělského užívání pozemku dle nájemních, respektive pachtovních smluv odvolatelka uvedla, že sama skutečnost, že pozemek je či v minulosti byl propachtován k zemědělskému užití ještě nesvědčí o jeho převoditelnosti, respektive vhodnosti k převodu, a to zvláště za předpokladu, kdy pozemek je fakticky převážně využíván ke sportovně rekreačním účelům, pozemek je funkčně spjat s okolními pozemky, s nimiž tvoří sportovní areál, sportovní rekreační využití pozemku je dlouhodobým záměrem a prioritou rozvoje obce a zároveň je dán veřejný zájem na zachování funkčního určení pozemků, k tomu žalovaná odkazovala na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 4692/2017 a nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 536/14 Okresní soud neposoudil v tomto smyslu vhodnost náhradních pozemků k převodu komplexně a řízení zatížil několika vadami, mimo jiné vadou v podobě namítaného odvolacího důvodu. Dalším odvolacím důvodem je nesprávné právní posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.). Žalovaná uvedla, že vhodnost pozemků k převodu, respektive překážky převoditelnosti je nutno hodnotit především na základě kritérií vymezených v § 6 zákona o SPU a při zohlednění vývoje judikatury. Uvedené ostatně potvrdil odvolací soud ve svém zrušujícím usnesení, konkrétně v odst. 15 s odkazem na rozsudek NS ČR sp. zn. 28 Cdo 220/2005 a sp. zn. 28 Cdo 5045/2015. Žalovaná v řízení opakovaně předkládala argumenty o důkazech svědčící o nepřevoditelnosti náhradních pozemků, nicméně soud prvého stupně k závěru o vhodnosti náhradních pozemků k převodu dospěl výlučně na základě žalobcem předložených důkazů, aniž by se komplexně vypořádal s námitkami vznášenými žalovanou. Závěrečné odvolací námitky při rozhodování o nákladech řízení se nesly k nesprávné aplikaci zásady úspěchu ve věci a k otázce separace nákladů. Odvolatelka má za to, že okresní soud v řízení pochybil v otázce náhrady nákladů řízení, když výši žalobci přisouzené částky odůvodnil odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Odvolatelka podotkla, že předmětem řízení dle žaloby bylo nahrazení projevu vůle státu k převodu sedmi náhradních pozemků specifikovaných v žalobě. V průběhu řízení žalobce netrval na vydání ve vztahu ke čtyřem z původně žalovaných pozemků a obdobné učinil ve vztahu k dalším pozemkům, podáním ze dne [datum] navrhl změnu petitu žaloby ve smyslu rozšíření o pozemek [parcelní číslo]. Poté, co došlo ke zrušení rozsudku okresního soudu žalobce svým podáním ze dne [datum] vzal žalobu zpět v části týkající se pozemku [anonymizováno] [číslo]. Z výše uvedeného je zřejmé, že žaloba byla podána vůči pozemkům, které nemohly být pro nepřevoditelnost v převážné míře vydány, žalobce před podáním žaloby dostatečně pečlivě nezvážil otázku vydatelnosti jednotlivých pozemků obsažených v žalobě, přičemž v důsledku toho docházelo k opakovanému zpětvzetí žaloby. Žalovaná má za to, že otázku náhrady nákladů řízení nelze hodnotit zjednodušujícím způsobem, pouze v kontextu existence restitučního nároku a oprávněnosti se jej domáhat soudní cestou, ale je nutno přihlédnout též k úspěchu žalobce při vydání jím požadovaných pozemků, jakož i k postupu žal