69 CO 276/2021-82 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu, aby žalovaní 1. a 2. byli povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 354.779,69 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení zamítl (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovaným 1. a 2. náhradu nákladů řízení ve výši 117.036 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku, do všech výroků, podala odvolání žalobkyně s tím, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. Relevantní závěry okresního soudu pro napadené rozhodnutí byly následující: - okresní soud z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dovodil, že předmětem smlouvy o dílo byly i stropní konstrukce, - okresní soud z vymezení předmětu díla ve smlouvě o dílo ze dne [datum] dovodil, že stropní konstrukce byly předmětem díla, a byť nebyly v článku II. smlouvy, který dílo vymezoval pozitivně, tak nebyly ani v článku IV. smlouvy, který dílo vymezoval negativně. Žalobkyně je přesvědčena, že svědecká výpověď [anonymizováno] [příjmení] je vnitřně rozporná a že z ní nelze dovodit, že by předmětem díla byly i stropní konstrukce. [anonymizováno] [příjmení] vypověděl, že písemnou smlouvu o dílo poprvé viděl až v okamžiku, kdy nastaly problémy. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [příjmení] nelze žádným způsobem dovodit, odkud by měl znalosti o obsahu smlouvy o dílo, neboť nevypověděl, že by jejímu sjednání byl přítomen, pouze vypověděl, že vypracoval rozpočet. Přitom právě žalovaná částka je (s malými odchylkami vzniklými v průběhu stavby) rozdílem mezi cenou ve smlouvě o dílo (písemné – tedy bez stropních konstrukcí) a cenou v nabídce (respektive rozpočtu – tedy cenou včetně stropu). Svědecká výpověď [anonymizováno] [příjmení] tak nedává odpověď na otázku, jakým způsobem se dozvěděl o obsahu písemné smlouvy o dílo, když ji v průběhu uzavírání neviděl. Z tohoto důvodu je žalobkyně přesvědčena, že na této výpovědi nelze postavit závěr, že stropní konstrukce byly předmětem díla dle písemné smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně je přesvědčena, že okresní soud při hodnocení smlouvy o dílo ze dne [datum] tento důkaz deformoval, neboť z něj není možné dovodit, že stropní konstrukce byly předmětem díla. Pozitivní vymezení díla v čl. II. obsahuje zjednodušeně řečeno stavbu jen od základní desky po kompletní konstrukci obvodových zdí. Část článku IV. smlouvy, která obsahuje negativní vymezení, se vymezuje pouze vůči v článku II. uvedenému rozsahu díla. Jinými slovy všechny tyto body, které nejsou součástí předmětu díla, se týkají rozsahu díla od základní desky do konstrukce obvodových zdí. Tyto negativně vymezené body jsou zároveň pracemi drobnými, a to na rozdíl od stropů, které by tvořily přibližně jednu třetinu celkové ceny díla. Pokud okresní soud dovodil, že jsou předmětem díla i stropní konstrukce, tak je jeho závěr nesprávný. Se stejnou logikou by okresní soud mohl dovodit, že předmětem díla byla i střecha a střešní konstrukce, neboť ani střecha nebyla v negativním vymezení dle článku IV. smlouvy o dílo. V bodu 30. rozsudku pak soud uvádí:„ Soud nesouhlasí s argumentací žalobkyně, že důkazní břemeno ohledně toho, co není předmětem písemné smlouvy o dílo, leží na žalovaných. Soud je toho názoru, že důkazní břemeno ohledně tvrzení o uzavření ústní smlouvy o dílo a tedy i tvrzení, že výstavba stropu nebyla předmětem písemné smlouvy o dílo, leží pouze na žalobkyni.“ Soud pak dle názoru žalobkyně provádí po právní i skutkové stránce nesprávnou úvahu v tom smyslu, že má za to, že pokud se neprokáže uzavření ústní smlouvy o dílo, jsou stropy součástí smlouvy písemné, a dále ve zbývající části tohoto bodu odůvodnění vypočítává způsoby, kterými dle něj žalobkyně neprokázala uzavření ústní smlouvy. Dle názoru žalobkyně však ze skutečnosti, že dle soudu nebylo prokázáno uzavření ústní smlouvy, mohl soud vyvodit pouze to, že tato nebyla uzavřena. Soud však již nemohl dovodit, co bylo předmětem dříve uzavřené písemné smlouvy o dílo. K tomu žalobkyně odkazuje na podání ze dne [datum] (bod III.), kde podrobně popisuje a tvrdí, že stropy nebyly součástí písemné smlouvy a k tomu nabízí řadu důkazů (tedy nikoli k tomu, že byla uzavřena ústní smlouva, ale k tomu, že stropy nejsou součástí smlouvy písemné). V tomto shodném podání žalobkyně uvedla, že dle ní musí žalovaní prokázat, že stropy byly předmětem této smlouvy (tedy něco jiného, než soud uvedl v citaci výše), když žalobkyně tvrdí a prokazuje opak. Pokud je mezi stranami nesporné, že žalobkyně stropy vyhotovila (a dle názoru žalobkyně pak také měl soud z důkazu dovodit, že tyto nebyly součástí písemné smlouvy, ve které skutečně nejsou jako předmět díla uvedeny), měl soud dojít k závěru, že nárok žalobkyně na úhradu ceny za jejich výstavbu existuje. Teprve následně se soud měl zabývat tím, zda existuje ústní smlouva (a je tedy možné vycházet z ceny dohodnuté) či existence není prokázána a jde o bezdůvodné obohacení (je tak nutné stropy ocenit znaleckým posudkem). Žalobkyně tak uzavírá, že z provedených důkazů nelze prokázat, že by obsahem písemné smlouvy ze dne [datum] byly také stropy, neboť [anonymizováno] [příjmení] neměl o obsahu smlouvy o dílo povědomost, a ze smlouvy o dílo nelze dovodit, že by stropní konstrukce byly předmětem díla dle písemné smlouvy. Nárok na úhradu ceny tak existuje a žaloba je oprávněná. Žalobkyně poukazuje na emaily z [anonymizováno] a [anonymizováno], z nichž lze také prokázat minimálně nepřímo, že stropní konstrukce nebyly součástí původní písemné smlouvy. Poukazuje zejména na email z 20. 8., kde [anonymizováno] [příjmení] píše p. [příjmení]„ ahoj, nachystali jsme stropní trámky …“ a ze znění toho emailu lze tedy dovodit, že nebyla uzavřena v tu dobu smlouva stran stropních konstrukcí. Mělo dojít pouze k provizornímu zakrytí stropu, aby mohly být dále prováděny stavební práce. Rovněž poukazuje na to, že se dílo dalo provést a odkazuje na nález Ústavního soudu I. ÚS 1283/16, které se sice týkalo víceprací, ale Ústavní soud uvedl, že i za předpokladu, že by stavební práce byly sjednány nelogicky, nelze dovozovat ze smlouvy, že bylo sjednáno i něco jiného. 3. Žalovaní se k odvolání vyjádřili tak, že různé varianty skutkových tvrzení, tak jak byly žalobkyní před soudem prvého stupně předkládány, byly spolehlivě vyvráceny. Nemůže být pochyb o tom, že žalobkyně neprokázala uzavření ústní smlouvy o dílo, jejímž předmětem by bylo zhotovení stropních konstrukcí. Pokud jde o jednotlivé odvolací argumenty, poukazují primárně na to, že z výpovědí svědka [příjmení], v základních bodech potvrzované i výpovědí jednatele žalobkyně, plyne, že tento zpracoval položkový rozpočet a tento předložil žalobkyni za účelem stanovení nabídkové ceny, za kterou by žalobkyně byla ochotna zhotovit dílo. Součástí rozpočtu jsou pak v oddíle 4. uvedeny vodorovné konstrukce, které jsou popsány slovy strop porfix, nosník, vložky, tloušťky 25, nosník 5,2 až 6 m. Svědek [příjmení] potvrdil, že takto vymezený rozsah díla byl naceněn žalobkyní 1.100.000 Kč bez DPH, přičemž s jednatelem žalobkyně nikdy nejednal o případném omezení věcného rozsahu díla. Jednatel žalobkyně v účastnické výpovědi potvrdil, že návrh ceny byl součástí písemné smlouvy, řešil to s p. [příjmení] ústně, co bude smlouva o dílo obsahovat. Je tedy evidentní, že bez ohledu na to, v který okamžik svědek [příjmení] viděl uzavřenou písemnou smlouvu o dílo, potvrzuje, že věcně zůstal rozsah díla totožný s položkovým rozpočtem a na jednotlivé položky byla žalobkyní předložena smlouva o dílo s navrhovanou cenou. Pokud odvolací argumentace spočívá v tvrzení, že nelze ze samotné smlouvy o dílo vyčíst, co bylo jejím předmětem, když se kombinuje slovně pozitivní i slovně negativní vymezení rozsahu díla, pak mají za to, že je třeba vycházet z dalšího logického a prokázaného průběhu realizace díla. Svědek [příjmení] sice připustil, že je technicky proveditelné zbudovat dílo v tom rozsahu, jak tvrdí žalobkyně, tedy bez stropních konstrukcí, ale bylo by to zcela nelogické a zjevně i neekonomické. Tvrzený poukaz na emailové zprávy z [anonymizováno] a [datum] je důvodný jen zčásti, když email ze dne [datum] nebyl označen k důkazu a je tedy nepřípustnou novotou, a email z [datum] v žádném případě nesvědčí o vedení debaty mezi jednatelem žalobkyně a panem [příjmení] na téma budoucího uzavření smlouvy o zhotovení stropních konstrukcí. Email z [datum] nemá nic společného s obytnou částí, to bylo nad skladem. 4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206 a 212a o. s. ř.) a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání důvodné není. 5. Skutková zjištění, která okresní soud učinil na základě provedených důkazů, p