71 CO 165/2021-164 — Krajský soud v Ostravě

1. Výše uvedeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost upravit stavbu [adresa], rodinný dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] tak, aby ze střechy tohoto domu nestékala voda na pozemek žalobce parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] (výrok I.), dále uložil žalovanému povinnost upravit stavbu [adresa], rodinný dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec] tak, aby ze severní části nové střechy tohoto domu, jejíž plocha byla oproti projektové dokumentaci ověřené ve stavebním řízení - ve kterém bylo vydáno stavební povolení [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum] sp. zn. [číslo], č. j [anonymizováno], jež nabylo právní moci dne [datum] - z východní strany zkrácena přibližně o 3,97 m, a z úžlabí o délce přibližně 1 m s chybějícím okapovým systémem mezi takto zkrácenou severní částí nové střechy a stávající střechou v místě, kde měla být provedena zbývající část nástavby, ze střechy tohoto domu nepadal sníh a led na pozemek žalobce parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku a ve zbytku rozsahu střechy žalobu zamítl (výrok II.) a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (výrok III.). 2. Rozsudek odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Žalovaný je vlastníkem mj. pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [obec], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům. Mezi domy účastníků je průchod široký cca 1,9 metrů, z čehož 60 cm je na pozemku žalovaného a 1,3 metrů na pozemku žalobce. Žalovaný prováděl rekonstrukci své střechy, kterou oproti projektové dokumentaci zkrátil v jednom směru o cca 3,9 metrů. Dne [datum] žalobce nahlásil na polici pád sněhu ze střechy, kdy podle přivolané hlídky bylo zřejmé, že tento sníh padal ze střechy žalovaného. Tento napadaný sníh znemožňoval otevření branky, vedoucí na pozemek k domu žalobce. Zasahující hlídka byla rovněž přítomna opakovanému pádu sněhu ze střechy, který dopadl na přístupovou cestu vedoucí k domu. Dne [datum] žalobce opět nahlásil pád sněhu, kdy dle policejní hlídky došlo k samovolnému pádu mokrého sněhu o objemu cca 10 l (litrů) při venkovní teplotě 4 °C ze sedlové střechy domu žalovaného v [adresa] na pozemek (dvůr) domu žalobce [adresa]. Z přiložené policejní fotografické dokumentace je patrné, že sníh spadl na pozemek žalobce (do dvora) v místě, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, což je naproti vchodu do domu žalobce. Pokud jde o stékání vody ze střechy žalovaného, pak z videozáznamů soud zjistil, že v místě, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém (chyběl svod a v části střechy chybí okapový žlab), což je naproti vchodu do domu žalobce. Dle datace [datum] zde za intenzivního deště z tohoto okapu (neukončeného svodem) stékal silnější proud vody na pozemek žalobce do oblasti, kde se nachází betonový soklík, avšak byl obdélníkovou deskou odkloněn směrem k obvodové zdi domu žalovaného. Z místa, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, souvislý proud vody nestékal, voda zde pouze odkapávala dolů. Voda z pozemku žalobce nezatékala přímo do domovního vchodu žalobce. V dalším případě datovaném [datum] zde za méně intenzivního deště z téhož okapu (neukončeného svodem) stékal slabší proud vody na pozemek žalobce do oblasti, kde se nachází betonový soklík, když tento proud vody přímo dopadal na uvedený soklík a rozstřikoval se do okolí, protože se zde žádná obdélníková deska již nenacházela. Z místa, kde na střeše domu žalovaného chybí okapní systém, voda nadále odkapávala dolů. Ani zde nebylo patrné, že by voda zatékala přímo do domovního vchodu žalobce, ale odtékala směrem ven k ulici. Ke dni [datum] však již byly obě části budovy žalovaného opatřeny okapovými svody. Podle zprávy [titul] [jméno] [příjmení] v projektu nástavby domu žalovaného navržené sněhových háků bylo naddimenzované, svědek navrhl přeskládání umístění těchto háků, aby byl sníh rovnoměrněji zadržován. Pro řešení přesahu okapu nad pozemek žalobce navrhl demontovat jednu řadu tašek a namontovat nadstřešní okap, který by rovněž zadržoval sníh. Dále dle výslechu svědka v případě přívalových či vytrvalých dešťů i okapový systém, který je v souladu s vyhláškou a zhotovený dle technických norem, neplní svou funkci, tedy nestíhá pojmout takovéto množství vody. Po právní stránce okresní soud dospěl k závěru, že v případě stékání vody ze střechy žalovaného k tomuto již od března 2019 nedochází, kdy již byl osazen okapový svod. V místě kde žlab zcela chybí v délce cca 1 metru, pak voda stéká primárně po zdi žalovaného a na pozemek žalovaného. Nedochází již tedy ke vnikání vody na pozemek žalobce ve smyslu § 1019 o. z. A ani v případě přívalových dešťů by dle norem provedený okapový systém nepojal všechnu vodu ze střechy tekoucí. V případě přesahu okapů žalovaného nad pozemek žalobce v rozsahu cca 10 cm okresní soud uzavřel, že žalobce nemůže mít rozumný důvod bránit tomu, aby použitím širšího a kvalitnějšího okapového žlabu žalovaným bylo (dočasně) zamezeno právě (žalobcem obávanému) stékání vody v masivnější míře z té části střechy, která již byla nově zhotovena a žaloba tedy dle § 1023 o. z. není důvodná. Pokud jde o pád sněhu, okresní soud uzavřel, že ze střechy žalovaného ve dvou případech (v roce 2018 a v roce 2020) došlo k pádu sněhu na pozemek žalobce a jeho žaloba je tedy dle § 1019 o. z. důvodná. Ze stavebně technického posouzení či souhrnné technické zprávy se podává, že by žádoucího stavu zabránění pádu sněhu bylo možno dosáhnout v různých variantách. 3. Proti výroku I. a III. podal včasné odvolání žalobce, které odůvodnil tím, že dle technické zprávy a svědka [příjmení] [příjmení] hrozí zatékání vody na pozemek žalobce, v závislosti na intenzitě deště a nasycenosti podkladu. Dle videozáznamu při intenzivnějších deštích dochází k zatékání a rozstřikování vody. Žalobce tedy prokázal, že k zatékání vody na jeho pozemek docházelo a dále hrozí. Umístěné svody považuje žalobce za provizorní a situaci spíše zhoršující, navíc provedené v rozporu s projektovou dokumentací. Okresní soud nesprávně neprovedl místní šetření a znalecký posudek prokazující, že dochází k poškozování majetku žalobce stékáním vody ze střechy žalovaného. Navrhl změnu rozsudku tak, že bude žalobě zcela vyhověno a jemu přiznána náhrada nákladů řízení. 4. Proti výroku II. a III. podal odvolání žalovaný, které odůvodnil tím, že ač žalobce tvrdí, že dochází k pádu sněhu ze střechy žalovaného, tak vzhledem k četnosti jeho podání v této věci zadokumentoval pouze dva tvrzené pády sněhu. Okresní soud odmítl provést důkaz fotografiemi dokládající, že na střeše žalovaného se sníh drží a odtává, kdežto ze střechy žalobce padá nárazově a sám žalobce uvádí, že sníh ze své střechy musí odklízet. Vzhledem ke špatným vztahům účastníků nelze vyloučit, že pád sněhu zinscenoval sám žalobce např. navezením sněhu, kdy policejní hlídka technicky nemohla být schopna určit původ sněhu. Pokud uváděla, že viděla pád sněhu ze střechy žalobce, pak neuvádí z jakého místa střechy a zda jde o střechu uvedenou ve výroku uvedenou. Žalovaný opakovaně uváděl, že žalobce mu brání ve vstupu na pozemek žalobce, bez kterého nelze uskutečnit žádné opatření, a to ani uložené soudem, proto by měla žalobci být uložena povinnost poskytnout nezbytnou součinnost. Navrhl změnu rozsudku tak, že bude žaloba zcela zamítnuta a jemu přiznána náhrada nákladů řízení. 5. Z podnětu včasného odvolání žalobce a žalovaného přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání nejsou důvodná. 6. Podle § 1013 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. 7. Podle § 1019 o. z. vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. 8. Okresní soud provedl řádně dokazování v odstavcích 15 až 30 a na takto zjištěný skutkový stav odvolací soud odkazuje. Okresní soud uvádí v odstavci 35, že má za zjištěné, že od března 20