71 CO 252/2022-164 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 14 676 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 676 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně (výrok I.), zamítl žalobu na zaplacení 128 610,57 Kč spolu s úrokem z prodlení 10 % ročně z částky 128 610,57 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení (výrok II.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení 62 837,62 Kč (výrok III.) a státu náklady řízení 16 464 Kč (výrok IV.). Rozsudek odůvodnil zjištěním, že žalobkyně a Česká republika (právo hospodaření [státní podnik] [obec], [anonymizována dvě slova]) jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 2126 m2 v obci a katastrálním území Vratimov, každý s podílem ½. V roce 1996 žalovaný vystavěl na pozemku cyklostezku na základě stavebního povolení a zkolaudoval ji na základě rozhodnutí ze dne 9. 7. 1997. Jedná se o pozemní komunikaci 4. třídy, slouží veřejnému účelu, jde o občanskou vybavenost. Cyklostezka vede po koruně protipovodňové hráze umístěné na pozemku, stezka má asfaltový povrch v rozsahu 459 m2 avšak včetně zpevnění stezky v terénu zasahuje pozemek dle odhadu znalce v rozsahu 797 m2. Poté co se žalobkyně na základě udělení příklepu Exekutorského úřadu v [obec], [titul] [jméno] [příjmení], sp. zn. [číslo jednací] ze dne 13. 9. 2017 stala spoluvlastníkem pozemku, vyzvala žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání jejího pozemku za dobu od 13. 9. 2017 do 30. 6. 2019. Po právní stránce okresní soud dospěl k závěru, že cyklostezka je samostatnou věcí ve vlastnictví žalovaného, která vznikla vybudováním na cizím pozemku. Jakožto komunikace IV. třídy a jakožto stavba náležející stavebníkovi, je cyklostezka ve vlastnictví žalovaného. Cyklostezka není ani součástí protipovodňové hráze, ale jde o dvě stavby na jednom pozemku. Mezi vlastníkem pozemku a žalovaným nebyl dohodnut způsob vypořádání a úhrady za užívání pozemku. Žalobkyni tedy náleží náhrada za užívání pozemku, avšak nikoli ve výši obdobné nájemnému či požadované částce 75 Kč za m2, ale ve výši regulovaného nájemného 20 Kč za 1 m2, v případě roku 2019 se jedná o regulované nájemné ve výši 22 Kč za 1 m2 dle cenových věstníků Ministerstva financí [číslo] 2019. Po přepočtu na výměru 797 m2, požadované období a s ohledem na rozsah spoluvlastnického práva žalobkyně pak výše bezdůvodného obohacení na úkor žalobkyně činí 14 676 Kč. 2. Proti výrokům II., III. a IV. rozsudku podala žalobkyně odvolání, které odůvodnila tím, že nesouhlasí s výší stanoveného bezdůvodného obohacení podle cenové regulace, která se týká nájemného, nikoli však regulace mimosmluvních cen včetně bezdůvodného obohacení. Cenová regulace by se neměla dotýkat staveb zřizovaných po roce 1989. Obci nic nebránilo pozemek vykoupit, či jinak se s vlastníkem dohodnout. Cyklostezka ani nenaplňuje definiční znaky občanského vybavení pro sport dle uvedených regulací (jako např. hřiště apod.), ale jde o pozemní komunikaci. Výše bezdůvodného obohacení by tedy měla být stanovena znalcem dle obvyklého nájemného. Cyklostezka navíc znemožňuje využití celého pozemku, nikoli pouze jeho části v rozsahu 797 m2. Výše plnění záviselo na úvaze soudu, proto by žalobkyni měla být přiznána plná náhrada nákladů řízení. Žalovaná rovněž nemá právo na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem dle judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu Náklady státu měly být rozděleny mezi účastníky poměrně podle poměru úspěchu, nikoli uloženy zcela žalobkyni. 3. Žalovaný se vyjádřil tak, že cyklostezka splňuje i znak občanského vybavení pro sport, neslouží pouze k přepravě z místa na místo. Žalobkyně v době koupě věděla, že na pozemku je hráz s cyklostezkou, je to tedy hráz, která brání žalobkyni v užívání pozemku. Nelze paušálně upírat obci právo na právní zastoupení, vlastního právníka nemají. 4. Odvolání podal rovněž žalovaný do výroku I., které odůvodnil tím, že cyklostezka není samostatnou věcí, ale je i dle závěrů znalce součástí vodního díla - a to koruny protipovodňové hráze. Toto vodní dílo je pak v majetku státu a žalovaný tedy není pasivně legitimován. I pokud by měla být věcí samostatnou, nemůže žalovaný hradit žalobci za užívání stavby jakožto veřejného statku ve veřejném zájmu. 5. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila tak, že cyklostezka je samostatnou věcí (obdobně chodník byl shledán samostatnou věcí např. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2280/18), která patří dle § 12 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb. jako místní komunikace žalovanému. Dále má žalobkyně za to, že sypaná hráz není samostatnou věcí, ale je součástí pozemku (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1221/2002 a 22 Cdo 2344/2004). 6. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně a žalovaného přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání žalovaného je důvodné a odvolání žalobkyně není důvodné. 7. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje. 8. Odvolací soud podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování o náhledy do katastru nemovitostí, z nichž zjistil, že u pozemku č. parcelní [číslo] probíhá od 22. 9. 2022 vkladové řízení č. [anonymizováno] [číslo] týkající se převodu vlastnického práva k pozemku ze státu, a to žalobkyni, která se stane výlučným vlastníkem pozemku. Na tomto pozemku je evidováno vodní dílo (hráz k ochraně nemovitostí před zaplavení při povodni) zapsané na [list vlastnictví] pro obec a katastrálním území Vratimov, jehož vlastníkem je stát. Hráz se nachází dále i na pozemcích [číslo]. 9. Pokud jde o právní posouzení věci, odvolací soud má odlišný závěr od okresního soudu ohledně osoby oprávněné z bezdůvodného obohacení a tedy důvodnosti žaloby. 10. Pokud jde o otázku samostatnosti či nesamostatnosti cyklostezky jakožto věci nemovité, pak cyklostezka byla budována na základě stavebního povolení ze dne 11. 9. 1996 a kolaudována rozhodnutím ze dne 9. 7. 1997. V době výstavby a kolaudace naplňovala stezka definici místní komunikace dle § 4b odst. 1 zákona č. 135/1961 Sb. o pozemních komunikacích (silniční zákon) Místními komunikacemi jsou obecně přístupné a užívané ulice, cesty a prostranství, které slouží místní dopravě a jsou zařazeny do sítě místních komunikací. V současné době rovněž naplňuje znaky místní komunikace 4. třídy dle § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a je takto i vedena v pasportu komunikací žalovaného. Dále nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný i tehdejší vlastník pozemku měli zájem o zřízení bezúplatného věcného břemene pro budovanou cyklostezku. Pokud by stezka byla součástí pozemku, nebylo by nutno zřizovat žádné věcné břemeno pro pouhou součást pozemku. Dále je nutno podle ustálené judikatury při posouzení samostatnosti stavby místní komunikace v zásadě vycházet ze samostatnosti místní komunikace a je vždy nutno přihlížet ke všem okolnostem věci, zejména zvyklostem v právním styku, a uvážit, zda je účelné, aby byla stavba samostatným předmětem právních vztahů, přičemž je záhodno zohlednit i to, zda lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba, bude přitom záležet vždy na individuálním posouzení každé konkrétní věci a je zde široký prostor pro uvážení soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1221/2002). Dále nutno uvést, že z hlediska stavebních předpisů cyklostezka byla stavbou. Podle jejího složení zjištěného podle projektu znalkyní [titul] [jméno] [příjmení] byla původní hráz navýšena podle požadavku státního podniku tak, aby koruna hráze tvořená povrchem cyklostezky byla ve stanovené výši a cyklostezka má složení odspodu - štěrkodrť 200 mm, kompenzační asfaltová vrstva 60 mm, obalované kamenivo OKH I. 60 mm a asfaltový koberec 30 mm. Celková výška cyklostezky tedy činí 350 mm, tedy 0,35 m. Šířka cyklostezky činí 2,5 metru zpevněné plochy a 2x nezpevněná krajnice 0,25 metrů, celkem tedy 3 metry. Cyklostezka je podle projektu osazena dopravní značkou C9 Stezka pro chodce a cyklisty podle tehdy platné vyhlášky 99/1989 Sb. Z hlediska záměru stavebníka a vlastníka pozemku při výstavbě, stavebního složení cyklostezky a osazení stezky dopravními značkami je zřejmé, že již nejde o pouhou úpravu povrchu pozemku, ale o odlišitelnou nemovitou stavbu od samotného pozemku, proto odvolací soud sdílí závěr okresního soudu o samostatnosti cyklostezky jako nemovité věci i z hlediska občanskoprávního dle § 498 odst. 1 o. z. 11. Dále dle odvolacího soudu rovněž vodní dílo v podobě protipovodňové hráze je samostatnou nemovitou věcí a liniovou stavbou dle § 498 odst. 1 a § 509 o. z., která se jako souvislý celek nachází na více pozemcích. [obec], že povrch ustupuje půdě dle § 506 odst. 1 o. z., má určité výjimky dané zejména veřejnoprávními předpisy, např. právě zmíněně pozemní komunikace, ale i vodní díla dle vodního zákona (ať již 138/1973 Sb. či