71 CO 256/2021-677 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud výše uvedeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 175 047 Kč s 7,5 % ročním úrokem z prodlení z této částky od 2. 10. 2012 do zaplacení (výrok I.), žalobu co do částky 1 385 509 Kč s úrokem z prodlení, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 175 047 Kč od 2. 4. 2009 do zaplacení, z částky 175 047 Kč od 2. 10. 2009 do zaplacení, z částky 175 047 Kč od 2. 4. 2010 do zaplacení, se 7,75 % ročním úrokem z prodlení z částky 175 047 Kč od 2. 10. 2010 do zaplacení, z částky 175 047 Kč od 2. 4. 2011 do zaplacení, z částky 175 047 Kč od 2. 10. 2011 do zaplacení, z částky 175 047 Kč od 2. 4. 2012 do zaplacení, a se 7,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 160 180 Kč od 2. 4. 2013 do zaplacení zamítl (výrok II.), uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení 171 604 Kč (výrok III.) a povinnost žalobci nahradit státu náklady řízení 469 Kč (výrok IV.). Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalovaná a žalobce, který byl jejím jednatelem, uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu, kterou žalobce pronajal žalované pozemky za nájemné ve výši 350 094 Kč ročně, kdy doba splatnosti nájemného nebyla ve smlouvě stanovena. Smlouvu podepsal za žalovanou [jméno] [příjmení] jako jeho druhý jednatel. Žalovaná měla pronajaté pozemky i od [jméno] [příjmení] a dalších osob. Jednatelé si vypláceli mzdu, a to i formou plateb pojištění a podobně. Dále bylo běžnou praxí, že jednatelé půjčovali žalované peníze na financování běžného provozu, které jinak ve firmě vždy zpočátku roku chyběly. Poté si je inkasovali zpět buď v hotovosti, z účtu nebo platbami ve svůj prospěch. Tyto transakce považovali za půjčky a vratky půjček. Jediná platba určená žalobci výslovně na platbu nájemného byla učiněna dne 16. 12. 2009 a činila 50 000 Kč. Dne 17. 7. 2014 bylo zahájeno insolvenční řízení žalované, v rámci kterého žalobce tentýž den přihlásil svou pohledávku vůči žalované ve výši 1 400 376 Kč představující nezaplacený nájem splatný mezi 1. 4. 2009 až 1. 10. 2012. Insolvenční návrh byl zamítnut rozhodnutím ze dne 12. 4. 2016, které bylo zveřejněno téhož dne, právní moci nabylo dne 28. 2. 2017. Po právní stránce okresní soud dospěl k závěru, že žalobce jednal při podpisu uznání dluhu dne 13. 11. 2012 jménem žalované ve střetu zájmů a uznání dluhu je dle § 22 odst. 2 obč. zákoníku neplatné. Námitka promlčení je tedy dle § 100 odst. 1 obč. zákoníku důvodná, kdy nájemné je promlčeno uplynutím 3leté promlčecí lhůty bez ohledu na stavění promlčení insolvencí vyjma nájemného splatného dle § 671 odst. 2 obč. zákoníku dne 1. 10. 2011, 1. 4. 2012 a 1. 10. 2012. U těchto tří nájemných došlo dnem 17. 7. 2014 ke stavení promlčecí doby, a to do dne zveřejnění rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu, tedy 12. 4. 2016. Tímto dnem tedy počala znovu běžet promlčecí doba, která pak u nájemného splatného dne 1. 10. 2011 skončila dne 27. 6. 2016, u nájemného splatného dne 1. 4. 2012 skončila dne 27. 12. 2016 a u nájemného splatného dne 1. 10. 2012 skončila dne 27. 6. 2017. Nájemné splatné dne 1. 10. 2012 není promlčeno, rovněž nelze dle § 1978 odst. 2 o. z. přihlížet ke sporné pohledávce žalované z tvrzené škody a rovněž není nárok žalobce v rozporu s dobrými mravy. Námitka o neurčitosti nájemní smlouvy byla žalovanou podána po koncentraci řízení a ze samotné smlouvy nelze žádné rozpory zjistit. 2. Proti výrokům II., III. a IV. rozsudku podal žalobce odvolání, které odůvodnil tím, že okresní soud nesprávně posoudil neplatnost uznání dluhu a nesprávně posoudil otázku stavění promlčecí lhůty insolvenčním řízením. 3. K odvolání žalobce se žalovaná vyjádřila tak, že okresní soud správně posoudil otázku a délku stavění promlčecí lhůty v důsledku insolvenčního řízení. V případě, že pohledávka žalobce je pohledávkou z bezdůvodného obohacení, pak by se promlčení nestavělo, neboť žalobce přihlásil pohledávku z nájemného. 4. Proti výroku I. podala odvolání žalovaná, které odůvodnila tím, že okresní soud měl vyzývat žalobce k doložení tvrzené přílohy smlouvy s vymezenými pozemky a teprve pak hodnotit určitost a platnost smlouvy o nájmu. Dále okresní soud nepřihlédl k tomu, že peníze, které žalobce čerpal od žalované, byly platbami na nájemné, když žádný jiný závazek žalované nebyl v řízení prokázán. Dále má za to, že řádně a určitě započetla proti pohledávkám žalobce své pohledávky z titulu způsobené škody. Pouhá skutečnost, že žalobce tyto pohledávky rozporuje, je nečiní nejistými ve smyslu § 1978 o. z. Tvrzené pohledávky žalobce tak zanikly splněním, popř. následnými zápočty žalované. 5. Z podnětu včasného odvolání žalobce a žalované přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání žalobce není důvodné. Odvolání žalované je důvodné. 6. Odvolací soud doplnil dokazování, kdy z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 28. 12. 2008 (č. l. 576 - 597) zjistil, že žalobce byl zapsán jako vlastník pozemků -) na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] o celkové výměře 93 055 m2. -) na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], o celkové výměře 51 147 m2. -) na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], [územní celek], o celkové výměře 2 521 066 m2. -) na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], o celkové výměře 826 243 m2. -) Celkem tedy žalobce vlastnil pozemky o výměře 3 485 580 m2. 7. Z kopie nájemní smlouvy předložené žalobcem ze dne [datum] (č. l. 599 - 601) soud zjistil, že obsahuje přílohu vymezující pronajímané pozemky, kdy po porovnání s výpisem z katastru nemovitostí uvedeným výše v odstavci 6. rozsudku ohledně rozlohy a čísel pozemků -) z [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] nebyly pronajaty pozemky číslo parcelní [číslo] (o výměře 2868 m2); [číslo] (o výměře 436 m2); [číslo] (o výměře 2250 m2); [číslo] (o výměře 213 m2), St. [anonymizováno] (o výměře 164 m2). Zbývající pozemky tedy mají dle katastru výměru 87 124 m2. -) Pro [katastrální uzemí] měly být pronajaty všechny pozemky evidované na [list vlastnictví], ovšem ve výměře 51 157 m2, tedy větší o 10 m2 větší oproti evidované celkové výměře dle katastru 51 147 m2. -) Z [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] neměl být pronajat pozemek číslo parcelní [číslo] (o výměře 296 m2). Zbývající pronajaté pozemky podle katastru nemovitostí měly výměru 2 520 770 m2 Celkem tedy pozemky pronajaté dle katastru nemovitostí v [obec] a [obec] měly výměru 2 607 894 m2, ovšem v příloze smlouvy je uvedeno 2 623 540 m2 -) Z [list vlastnictví] v [katastrální uzemí] neměly být pronajaty pozemky číslo parcelní 919 (o výměře 1022 m2); [číslo] (o výměře 119 m2). Pronajaté zbývající pozemky dle katastru měly mít výměru 825 102 m2, což neodpovídá výměře uvedené v příloze 826 243 m2 -) Ač dle přílohy měly mít pronajímané pozemky výměru 3 500 940 m2, podle katastru nemovitostí pronajímané pozemky měly výměru 3 484 143 m2 8. Z výše uvedeného je zřejmé, že kromě prohození čísla LV u katastrálních území [část obce] u [obec] [obec] [anonymizována dvě slova] v nájemní smlouvě, existují i rozpory mezi přílohou nájemní smlouvy a katastrem. Podle přílohy ne všechny pozemky žalobce uvedené na LV měly být pronajímány a výměry pozemků, které měly být dle přílohy pronajaty, neodpovídají celkovým výměrám pozemků podle katastru nemovitostí. 9. Dále odvolací soud provedl dokazování kopií notářského opisu (č. l. 642) nájemní smlouvy ze dne [datum]. Opis nájemní smlouvy vyhotovil dne 31. 3. 2021 notář [titul] [jméno] [příjmení] a jím zhotovený opis smlouvy žádnou přílohu s výčtem pozemků neobsahuje. 10. Odvolací soud rovněž provedl důkaz čtením části protokolu Okresního soudu v Bruntále - pobočky v Krnově ze dne 9. 12. 2021 sp. zn. 19 C 75/2020 (č. l. 603), kde účastník řízení uvedl, že o nájemní smlouvu z [datum] požádal [jméno] [příjmení], který nechal vyhotovit notářský opis a tento účastníkovi dal. Jde o opis provedený k důkazu výše. 11. Odvolací soud rovněž provedl důkaz čtením části výpovědi žalobce (č. l. 603) z protokolu Okresního soudu v Bruntále - pobočky v Krnově ze dne 18. 2. 2021 sp. zn. 19 C 75/2020, kde žalobce vypověděl, že nájemní smlouvu chystal druhý jednatel, a že si nevybavuje, že by součástí smlouvy byly nějaké sestavy LV. 12. Po doplnění dokazování má odvolací soud za prokázané, že nájemní smlouva z [datum] neměla přílohu, jež by pronajímané pozemky vymezovala. Svědčí o tom skutečnost, že žalobce nepředložil smlouvu včetně přílohy s žalobou, že ji nepředložil včetně přílohy s žalobou ani v jiném sporu u Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 24 Cm 91/2015. Dále žalobce nechal udělat v roce 2021 notářsky ověřenou kopii smlouvy, kdy originál smlouvy předložený notáři přílohu neobsahoval. Sám žalobce v jiném řízení uvedl, že smlouvu nechystal on