71 CO 273/2021-328 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud zamítl žalobu žalobkyně, aby žalovaná 1. byla povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy, uloženého u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 36 Sd 57/2019, žalobkyni, a to: motorového vozidla značky [značka] [příjmení] [číslo], [registrační značka], [značka]: [anonymizováno], barvy černá, včetně technického průkazu č. [číslo], [anonymizována tři slova], 1 ks klíče a dálkového ovládání k tomuto motorovému vozidlu (výrok I.), uložil žalobkyni a žalovanému 2. povinnost souhlasit s vydáním výše uvedeného předmětu úschovy žalované 1. (výrok II.), uložil žalobkyni a žalovanému 2. povinnost zaplatit žalované 1. společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok III.) a uložil žalobkyni a žalovanému 2. povinnost zaplatit státu společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce [částka] (výrok IV.). Rozsudek odůvodnil tím, že v trestním řízení bylo zajištěné vozidlo [značka] s příslušenstvím a uloženo do soudní úschovy Okresního soudu v Karviné. Žalovaná 1. byla vlastníkem vozidla [značka] od roku 2012 a v prosinci 2016 doplatila leasingové splátky. Vozidlo užíval výlučně žalovaný 2. [jméno] [příjmení], který byl jednatelem žalované 1. od 29. 1. 2008 do 2. 5. 2017. Žalobkyně je, podle pojistné smlouvy [číslo] o pojištění vozidla [značka] uzavřené dne [datum], vedena jako pojistník. Splátky pojistného hradil za žalobkyni od počátku žalovaný 2. Vozidlo [značka] předal žalovaný 2. jako jednatel žalované 1. do komise [právnická osoba], [anonymizována tři slova], podle komisionářské smlouvy ze dne [datum], podle které mělo být nabízeno k prodeji po dobu 3 měsíců za cenu 349 000 Kč. Žalobkyně, jako kupující, podepsala dne [datum] kupní smlouvu, podle které koupila od žalované 1. vozidlo Dodge za 350 000 Kč s tím, že kupní cena bude splácena po 5 833 Kč měsíčně až od 10. 4. 2018. Za žalovanou 1. podepsal tuto kupní smlouvu žalovaný 2. jako jednatel. Ještě dne [datum] byl proveden zápis změny vlastníka v registru vozidel. Žalobkyně nezaplatila žádnou ze splátek kupní ceny žalované 1., ani to neměla v úmyslu, neboť na koupi vozidla [značka] zapůjčila žalovanému 2., jako svému zeťovi částku 350 000 Kč v hotovosti. Od dubna 2018 nejméně do září 2019 jsou na účet žalované 1. zasílány částky odpovídající splátkám kupní ceny. Žalovaná 1. tyto platby deponuje na zvláštním účtu, neboť pro tyto platby neměla v účetnictví žádné podklady. Žalovaná 1. neměla nikdy v úmyslu vozidlo [značka] prodat. V trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, pod sp. zn. [spisová značka] proti žalovanému 2. pro zločin zpronevěry byla zjištěna skutečná hodnota vozidla ke dni 10. 4. 2017 ve výši 672 000 Kč. Po právní stránce okresní soud dospěl k závěru, že smlouva z [datum] uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou 1. je dle § 551 a § 552 o. z. zdánlivým právním jednáním, neboť chybí vůle žalované 1. vozidlo prodat a vůle žalobkyně vozidlo nabýt jako vlastník. Žalovaný 2. měl záměr vozidlo jako vlastník nabýt a užívat, kdy vozidlo užíval po celou dobu. Poté obdržel od žalobkyně půjčku na koupi vozidla a žalobkyně nikdy neměla v úmyslu kupní cenu splácet. 2. Proti rozsudku podala žalobkyně a žalovaný 2. včasné odvolání, které odůvodnili tím, že podle vysvětlení svědka [jméno] [příjmení], nikdy neproběhla platba prostřednictvím zprostředkovatele společnosti [právnická osoba], ale přímo mezi žalovaným 2. a žalobkyní. Dále okresní soud nesprávně zjistil, že žalovaná 1. neměla nikdy vůli vozidlo prodat. Toto okresní soud zjistil pouze z výpovědi společnice žalované, která však nebyla jednatelkou žalované. V době vyhlášení rozsudku okresního soudu byl trestní rozsudek již pravomocný a okresní soud měl být vázán dle § 135 o. s. ř. výrokem trestního rozsudku, kdy z něj je zřejmé, že žalovaný 2. prodal vozidlo žalobkyni. Trestní soud nedospěl k závěru, že by kupní smlouva byla neplatná či zdánlivá. Žalobkyně sice odmítla vypovídat, ale její výpověď byla čtena z přípravného řízení. Nesprávné právní posouzení pak spočívá v tom, že okresní soud pomíjí, že žalovaný 2. byl plnohodnotným jednatelem žalované 1. a mohl tedy jejím jménem uzavřít kupní smlouvu a žalobkyně pak měla vůli vozidlo nabýt za sjednaných podmínek za účelem zajištění své pohledávky. Kupní cena je dle smlouvy stále hrazena, s čímž se okresní soud rovněž vůbec nevypořádal. Rovněž okresní soud pominul, že žalovaná 1. dne 13. 8. 2018 nijak nezpochybňovala uzavřenou smlouvu a pouze žádala o zaslání podkladů. Proto navrhli změnu napadeného rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno a vzájemná žaloba žalobkyně 1. byla zamítnuta. 3. Žalovaná 1. se vyjádřila k odvolání tak, že je nedůvodné, neboť žalobkyně odmítla v trestním řízení jako svědek vypovídat. Trestní soud tedy neměl všechny podklady pro své závěry ohledně uzavřené kupní smlouvy. Sama žalobkyně vypověděla, že nikdy vozidlo nechtěla koupit, sama žalovanému 2. půjčila peníze na jeho koupi a pouze jako zajištění pak chtěla vozidlo převést na ni. Vozidlo celou dobu užíval žalovaný 2., který připravoval i veškeré listiny týkající se převodu, přičemž nikdy neměl zájem za vozidlo zaplatit anebo případně chtěl zaplatit méně, než byla hodnota vozidla. O tom svědčí nalezená kupní smlouva na 1 Kč a skutečnost, že další kupní smlouvu s částkou 350 000 Kč žalovaný 2. předložil až poté, co účetní a žalovaná 1. začaly zjišťovat osud vozidla. Proto žalovaný 2. vyhotovil fiktivní smlouvu s ročním odkladem splátek a cenou 350 000 Kč. 4. Z podnětu včasného odvolání žalobkyně a žalovaného 2. přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné. 5. Podle § 440 odst. 1 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. 6. Pokud jde o skutková zjištění pod bodem 7. rozsudku okresního soudu, pak okresní soud pouze doslovně cituje sdělení této společnosti, že prostředky byly vyplaceny hotově [jméno] [příjmení] jednateli společnosti. Je nutno rozlišit, že společnost [právnická osoba] toto sdělení žalované 1. skutečně zaslala (správné zjištění okresního soudu z listinného důkazu) a teprve později jednatel této společnosti jakožto svědek vypověděl, že sdělení není pravdivé, protože peníze přes komisionáře vůbec nešly a peníze byly hrazeny pouze mezi prodávajícím a kupujícím. V části odůvodnění o zjištěném skutkovém stavu okresní soud tuto záležitost již neuvádí, je tedy zjevné, že kupní cena dle zjištění okresního soudu nebyla hrazena prostřednictvím komisionáře, navíc okresní soud uzavírá, že kupní cenu ostatně žalovaný 2. dle smlouvy splátkami hradil a hradí, což nebylo sporné ani v rámci odvolacího jednání. 7. Pokud jde o námitku, že žalovaná 1. měla vůli vozidlo prodat, protože ji projevil řádně její jednatel a sama žalovaná 1. pak uzavření nezpochybňovala, pak je nutno uvést, že jednatel společnosti s ručením omezeným má dle § 54 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech povinnost oznámit druhému jednateli nebo nejvyššímu orgánu, že střet mezi jeho zájmy a zájmy společnosti hrozí. Žalovaný 2. vozidlo celou dobu užíval jako jednatel a chtěl je užívat i nadále, již soukromě. Rozhodl se, že vozidlo od žalované 1. převede. Vzhledem k odkladu splatnosti, délce a výši splátek a poměrně nízké ceně, se nejevil převod pro žalovanou 1. jako výhodný. Žalovaný 2. však tento rozpor v zájmech neoznámil a znemožnil tak, aby za společnost jednal jiný zástupce, jehož zájmy nejsou ve střetu zájmů. Právě z tohoto důvodu pak je nutno posoudit, zda žalovaný 2. při uzavírání smlouvy projevoval spíše svou vůli a zájem oproti vůli a zájmu žalované 1. S ohledem na nevýhodnost převodu, pak nelze než uzavřít, že tak skutečně nebyla projevena vůle žalované 1. Pokud žalovaná 1. posléze zjistila, že vozidlo fyzicky nemá k dispozici a že dle evidence vozidel mělo být převedeno, aniž k tomu má nějaké doklady, logicky začala pátrat o způsobu tvrzeného převodu dotazem komisionáři v prosinci 2017 a posléze výzvou z ledna 2018 manželce žalovaného 2. a výzvou z 13. 8. 2018 žalobkyni směřující k doložení dokladů o převodu. Nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že se žalovaná 1. přihlásila jako poškozená do trestního řízení, z čehož lze dovodit, že s uzavřenou smlouvou nesouhlasí. Žalovaná 1. tedy dodatečně nikdy výslovně neschválila převod vozidla ve smyslu § 460 o. z., tedy neschválila jednání zástupce učiněného ve střetu zájmů a není kupní smlouvou vázána (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4593/2017 o zvláštní smíšené povaze zastoupení společnosti a aplikaci § 460 o. z.). 8. Pokud jde o námitku, že žalobkyně měla vůli vozidlo nabýt jako vlastník, pak nutno poukázat na skutečnost, že již jednou v prosinci 2016 pouze zaštítila pojistnou smlouvu k uvedenému vozidlu (uzavřena jménem žalobkyně, ale fakticky