71 CO 293/2021-203 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem okresní soud určil, že žalobce je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], a to v rozsahu vymezeném a označeném jako pozemek parc. [číslo] v geometrickém plánu pro rozdělení pozemku [číslo] vyhotoveném [právnická osoba], [IČO], který je součástí rozsudku (odstavec I.) v části, ve které se žalobce domáhal vůči žalované určení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] rozsah uvedený v odstavci I. výroku, soud žalobu zamítl (odstavec II.), žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 10.629 Kč (odstavec III.) a dále rozhodl o nákladech řízení státu tak, že žalobce zavázal k této náhradě ve výši 420 Kč (odstavec IV.) a žalovanou v rozsahu 934 Kč (odstavec V.). 2. Tento rozsudek v odstavcích I., III. a V. výroku napadla včasným odvoláním žalovaná a domáhala se jeho změny tak, že se žaloba zamítá a žalobci bude uloženo hradit náklady řízení žalované i náklady řízení státu v celém rozsahu. Žalovaná vytkla okresnímu soudu, že z důkazů v řízení provedených učinil nesprávná skutková zjištění a věc nesprávně právně posoudil, pokud žalobě v bodě I. vyhověl. Okresní soud učinil nesprávné zjištění v závěru, že tehdejší manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] a [jméno] [příjmení] předpokládali, že jižní hranice parcely [číslo] končí na úrovni severní hranice (nynější) parcely [číslo] dospěl tedy k závěru, že mezi nynějšími parcelami [číslo] a [číslo] na jedné straně a parc. [číslo] na straně druhé pozemek parc. [číslo] není vůbec vklíněn, a že pozemky parc. [číslo] na straně jedné s pozemkem parc. [číslo] na straně druhé bezprostředně sousedí a hraničí. Tento skutkový závěr však dle žalované nemá oporu v okresním soudem provedených důkazech. K náčrtu o vytýčení hranic vznesla žalovaná námitku nedostatku jeho pravosti a správnosti a rozhodnutí [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] ze dne 13. 10. 2016, [číslo jednací] - [číslo] jej hodnotilo jako nejednoznačný (málo čitelný) a evidentně doplněný slučkou na hranici parc. [číslo]. S námitkou žalované se okresní soud nijak nevypořádal, přičemž bez porovnání s originálem této listiny, kterou však katastrální úřad nemá k dispozici, nelze vyvodit z tohoto náčrtu spolehlivé skutkové závěry. Tato listina nemá konstitutivní charakter pro vznik vlastnického práva a nemůže ani zakládat dobrou víru žalobce pro nabytí vlastnictví vydržením. Rozdílné zobrazení pozemku parc. [číslo] rozdílné údaje o jeho výměře v evidenci nemovitostí byly způsobeny chybami tehdejší geodézie a posléze Katastrálního úřadu v [obec] a byly katastrálním úřadem napraveny. Ani tato skutečnost nemůže zakládat dobrou víru žalobce, navíc zde zcela absentuje domnělý nabývací titul. Oporou pro výše uvedený chybný skutkový závěr okresního soudu nemohou být ani svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Ze všech svědeckých výpovědí naopak vyplývá, že všichni věděli a předpokládali, že předmětný pozemek parc. [číslo] vede z hlavní silnice kolem rohu domu žalobce na parcele [číslo] zužuje se až k parcele [číslo] na níž stojí dům [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] řekl, že výměru pozemku parc. [číslo] m² zjistil v roce 1990 na geodézii. Na to reagoval samotný žalobce spontánním tvrzením, že to zjistili v roce 1991, čímž pravdivost výpovědi svědka [jméno] [příjmení] potvrdil, byť to posléze, když si uvědomil dosah svého vyjádření, zase změnil. Rovněž nelze přijmout závěr okresního soudu, že by žalobce s částí pozemku parc. [číslo] označenou nyní jako parc. [číslo] nakládal jako s vlastní a že by se zřetelem ke všem okolnostem byl v dobré víře, že mu tato část pozemku patří. Sporná část pozemku nebyla nikdy oplocena a nebyla užívána výlučně žalobcem. Pozemek byl užíván žalobcem, jeho bývalou manželkou, žalovanou a jejím manželem [jméno] [příjmení] a žalobce proti tomu neměl námitky. Domnělým právním titulem pro vydržení vlastnického práva žalobce rozhodně nemůže být ani kupní smlouva ze dne [datum], ani smlouva o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví z [datum] mezi žalobcem a jeho bratrem [jméno] [příjmení]. Parcelu [číslo] svévolně užívali [příjmení] a posléze [příjmení], ač věděli, že ji nevlastní, protože ji nabyli [příjmení]. To bylo také příčinou špatných vztahů mezi oběma rodinami a situace se nezlepšila ani sňatkem žalované s [jméno] [příjmení]. I kdyby byly splněny podmínky pro vydržení sporného pozemku (což žalovaná popírá), nemohl by se žalobce stát jeho výlučným vlastníkem, neboť ani jednu z předchozích smluv neuzavíral výlučně sám, nýbrž se svou tehdejší manželkou [jméno] [příjmení]. Pozemek by mohl být součástí jejich společného jmění, a protože nebyl po rozvodu jejich manželství vypořádán, mohl by po 3 letech od rozvodu připadnout ze zákona do jejich podílového spoluvlastnictví. Svědkyně [příjmení] však ve své výpovědi uvedla, že má za to, že se nikdy vlastnicí či spoluvlastnicí tohoto pozemku nestala. Konečně žalobkyně namítá, že okresní soud přisoudil žalobci více (podle geometrického plánu již je nedílnou součástí rozsudku) než kolik žalobce v žalobě na straně 4 požadoval. Zmíněný geometrický plán nebyl opatřen soudem a neměl sloužit pro účely jeho meritorního rozhodnutí, ale byl opatřen účastníky pro účely mimosoudního vyřešení sporu, k čemuž nakonec nedošlo. 3. Žalobce v písemném vyjádření navrhoval potvrzení napadeného rozsudku s odůvodněním, že náčrt není falzifikát, je opatřen zřetelným razítkem i podpisem, je dostatečně čitelný a srozumitelný, na jeho podkladu došlo ke změnám v tom, že manželům [příjmení] připadly v roce 1990 dvě části ve tvaru trojúhelníků (v souladu se slučkou na náčrtu) a bylo zbudováno oplocení určující jižní hranici pozemku [příjmení]. Důkazem je rovněž kupní smlouva z [datum], kterou babička žalované [jméno] [příjmení] prodala pozemek [číslo] manželům [příjmení] o výměře 141 m² a darovací smlouva z [datum], na jejímž základě získala žalovaná tento pozemek s výměrou 87 m². Žalobce má za to, že dohoda z roku 1990 uzavřená mezi [příjmení] a [příjmení] byla realizována. Svědecké výpovědi svědků blízkých žalované [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] okresní soud správně vyhodnotil. Žalobce s pozemkem nyní označeným parc. [číslo] nakládal jako s vlastním, na části pozemku si postavil terasu a žalovaná proti tomu nijak nezasáhla. V další části svého vyjádření popisuje žalobce úroveň konfliktních vztahů mezi ním a rodinou žalované a dodává, že opakované pokusy o mimosoudní vyřešení věci skončily neúspěchem z důvodů na straně žalované. 4. Z podnětu včasného odvolání žalované přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek okresního soudu, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání dle ust. § 206 odst. 2 a § 212 písm. a) o. s. ř. v rozsahu odstavců I., III. a V. napadených odvoláním a dále v rozsahu odstavce IV. výroku, který je závislý na rozhodnutí o napadeném výroku a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné a jsou podmínky pro změnu tohoto rozhodnutí. 5. Skutková zjištění okresního soudu převzal odvolací soud jako věcně správná, zopakoval důkaz listinami (notářským zápisem NZ [číslo], [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] - smlouva o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mezi [jméno] a [jméno] [příjmení] na straně jedné a [jméno] [příjmení] na straně druhé, a s tím souvisejícím geometrickým plánem ze dne [datum] vypracovaným [titul] [jméno] [příjmení] a schváleným geodézií [obec]) a dospěl k následujícímu a pro posouzení věci podstatnému závěru o skutkovém stavu. [jméno] [příjmení] (strýc žalobce a [jméno] [příjmení]), resp. jeho právní předchůdci (rodina [příjmení]) vlastnil před 2. světovou válkou všechny nemovitosti zobrazené na č. l. 58, zejména pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] s budovou dnes již bývalého hostince a drobnými stavbami. Za války o tyto nemovitosti přišel (bydlel v nich [příjmení]) a po válce část těchto nemovitostí, včetně pozemku parc. [číslo] získala (dle tvrzení žalobce přídělem) rodina [příjmení], resp. jejich předchůdkyně [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] se s tím nikdy nesmířil a nadále užíval parc. [číslo] sloužící jako přístupová cesta jako vlastní. V roce 1990 prodal [jméno] [příjmení] pozemek parc. [číslo] (včetně budovy umístěné na tomto pozemku) a parc. [číslo] to tak, že jednu ideální polovinu do bezpodílového spoluvlastnictví manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] a jednu ideální polovinu do výlučného vlastnictví nynějšího manžela žalované [jméno] [příjmení] (viz kupní smlouva ze dne [datum rozhodnutí] NZ [číslo], [spisová značka]). Následně dne [datum] uzavřeli manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] smlouvu s [jméno] [příjmení] o zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví a nemovitosti si vypořádali jejich reálným rozdělením podle geometrického plánu ze dne [datum]. Žalobce byl rozměřování pozemků pro jejich reálné rozdělení přítomen a obsah geometrického plánu mu byl znám od samého počátku (tvrzení žalobce u odvolacího