71 CO 308/2022-65 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 8 228 Kč (výrok I.), co do částky 3 969 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení 2 369,50 Kč (výrok III.). Vyšel ze zjištění, že žalovaný dne [datum] opilý při jízdě na kole zezadu srazil žalobkyni, čímž spáchal přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, 2 trestního zákoníku, a svým jednáním způsobil zranění žalobkyni s dobou léčení více jak 6 týdnů. Ta jej vyzvala prostřednictvím právní zástupkyně [titul] [jméno] [příjmení] dne 17. 9. 2020 k náhradě újmy a nákladů právního zastoupení. Opětovně jej vyzvala prostřednictvím právního zástupce [titul] [příjmení] dopisem ze dne 16. 3. 2021 k úhradě újmy včetně nákladů právního zastoupení ve výši 12 875 Kč Tyto náklady žalovaný neuhradil. Žalobkyně uhradila [titul] [příjmení] ve dvou splátkách, a to dne 9. 2. 2021 a 27. 7. 2021, náklady právního zastoupení na základě faktury ze dne 27. 7. 2021 za 2 úkony právní pomoci, a to převzetí věci a pokus o smír - předžalobní výzvu v částce 4 740 Kč každý včetně 2 režijních paušálů a DPH, celkem tedy 12 197 Kč. Po právní stránce okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyni tímto ušel zisk dle § 2952 o. z., avšak pouze ve výši 8 228 Kč, protože odměna měla být určena podle § 9 odst. 4 písmeno a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. pouze ve výši 3 100 Kč za úkon právní služby. Proto žalobě částečně vyhověl, částečně ji zamítl. 2. Proti výroku I. rozsudku podal žalovaný odvolání, které odůvodnil tím, že okresní soud nesprávně zjistil skutkový stav, kdy není zřejmé, za jaké úkony právní služby měla žalobkyně částku uhradit. Nesouhlasí s posouzením nároku jako ušlého zisku, neboť žalobkyni nic neušlo. Současně požadovaná částka není nutná pro uvedení věci do původního stavu, nejde tedy ani o škodu. Dále žalovaný se snažil vzniklou újmu odčinit a požadované částky uhradil právě proto, aby nevznikly náklady řízení. Z tohoto důvodu by žalobkyni neměly být přiznány náklady právního zastoupení. Navíc za předžalobní výzvu náleží odměna pouze ve výši půl úkonu. Žalovaný je invalidní důchodce a pro úhradu újmy se musel zadlužit. Navrhl proto změnu rozsudku tak, aby žaloba byla zcela zamítnuta. 3. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila tak, že žalovaný po svém odsouzení nečinil žádné kroky k úhradě újmy. Nereagoval na výzvu advokátky [titul] [příjmení]. Teprve poté, co zmocnila [titul] [příjmení] 9. 2. 2021, reagoval žalovaný na dopis tohoto právního zástupce ze dne 16. 3. 2021 Náklady právního zastoupení jsou tedy náklady účelnými. Navrhla potvrzení rozsudku jako správného. 4. Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, podle ustanovení § 206 odst. 1 a § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu se závěrem, že odvolání není důvodné. 5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 6. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje. 7. Odvolací námitka nesprávného skutkového zjištění neobstojí. Okresní soud řádně a jasně zjistil, že žalobkyně uhradila dne 9. 2. 2021 částku 8 000 Kč a dne 27. 7. 2021 částku 4 197 Kč svému právnímu zástupci [titul] [příjmení] jako platby za poskytnuté právní služby, konkrétně za úkon převzetí zastoupení a předžalobní výzvu s pokusem o smír. Celkem tedy uhradila žalobkyně za právní zastoupení částku 12 197 Kč, za konkrétní úkony právní služby. Tuto částku žalovaný žalobkyni neuhradil, a to ani přes opakované výzvy právního zástupce žalobkyně. 8. Pokud jde o právní posouzení, pak žalobkyně utrpěla v důsledku protiprávního jednání žalovaného újmu (majetkovou i nemajetkovou), proto se obrátila na právního zástupce nejprve [titul] [příjmení], poté na [titul] [příjmení]. Poškozenému nelze paušálně vyčítat, či klást k tíži, pokud se obrátí s vymáháním a uplatněním svého nároku na právního zástupce. Rovněž lze jako účelné posoudit náklady vynaložené mimo soudní řízení podle vyhlášky o mimosmluvní odměně advokáta závislé na počtu provedených úkonů, kdy nejde o náklady nějak přemrštěné (k tom srovnej závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 209/2019. Závěr, že představují-li škodu náklady na služby advokáta spočívající v mimosmluvní odměně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., jde zásadně o náklady účelně vynaložené, je rovněž plně v souladu s názorem, který vyslovil Ústavní soud v již citovaném nálezu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. III. ÚS 1017/15l, a sice že„ vydání prostředků na právní pomoc představuje zásadně újmu na majetkových právech ….. Zkoumání účelnosti nutných nákladů, které dovolatelka na odměnu advokáta vynaložila, totiž není ničím jiným, než posouzením příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalované a vznikem škody, tedy posouzením, zdali škoda či její část vznikla v příčinné souvislosti s porušením povinnosti. …… Soud prvního stupně rovněž správně uvedl, že výše odměny za jeden úkon právní služby podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.„ odpovídá hodnotě práce advokáta a je běžnou praxí, že odměna je vypočtena v závislosti na počtu úkonů a výši částky, o kterou v rámci právního zastoupení jde ….). Námitka, že žalovaný hodlal plnit dobrovolně a zastoupení advokátem bylo neúčelné, rovněž není důvodná. Žalovaný po prvé výzvě 17. 9. 2020 hradil pouze částečně v poměrně malé částce a až v návaznosti na druhou výzvu z 16. 3. 2021 újmu žalobkyni uhradil (v podstatě celý uplatněný nárok). Odvolací soud proto souhlasí se závěrem okresního soudu, že šlo o náklady právního zastoupení účelně vynaložené, tj. v přímé příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. 9. Pokud jde o argument, že žalovaný je invalidní důchodce, který si na úhradu újmy musel půjčit, rovněž není důvodná, neboť majetkové poměry škůdce jsou pouze jedním z kritérií, které mohou být dle § 2953 o. z. posouzeny při rozhodování soudu o výši náhrady újmy, ovšem jen z důvodu zvláštního zřetele hodných. Odvolací soud však neshledal důvody pro snížení náhrady újmy. Od sražení žalobkyně [datum] do podání žaloby dne 24. 8. 2021 uplynula doba téměř dvou let, kdy žalovaný měl počítat s úhradou újmy a prostředky šetřit či si jiným způsobem opatřit. Nutno rovněž poukázat, že sama žalobkyně je rovněž v důchodovém věku, s čímž je spojen zpravidla příjem pouze z důchodu. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by poměry poškozené byly takové, že by snížení náhrady utrpěné újmy nijak nepocítila. Konečně jednání žalovaného nese známky již vážnější nedbalosti, kdy v 10 hodin ráno byl pod vlivem minimálně 1 promile alkoholu a vyjel na veřejnou komunikaci. Tyto okolnosti tedy nejsou důvodem ani pro snížení náhrady, natož pro zamítnutí žaloby. 10. Odvolací námitka, že částka 12 197 Kč nemůže být ušlým ziskem ve smyslu § 2952 o. z. je důvodná. Ušlý zisk pokrývá situace, kdy v důsledku škodné události nedojde k rozmnožení majetkových hodnot poškozeného, ke kterému by při pravidelném běhu věcí došlo (typicky ušlý výdělek). Jinými slovy nebýt dopravní nehody, žalobkyni by např. neušla mzda, neušel příjem z podnikání apod. Ušlý zisk nepokrývá situace, kdy poškozený naopak musí vynaložit nějakou částku, tedy kdy dochází ke snížení jeho majetku, např. v důsledku nákladů na léčbu, nákup nové věci, opravu věci apod. V tomto směru je právní posouzení okresního soudu nesprávné, protože úhradou nákladů právního zastoupení žalobkyni skutečně nic neušlo, tj. neodpadl žádný očekávatelný budoucí příjem. Nicméně žalobkyni vznikla újma, za jejíž úhradu žalovaný dle § 2910 o. z. odpovídá, a součástí této majetkové újmy (škody) jsou i náklady na právní zastoupení mimo rámec soudního řízení (k tomuto závěru dospěl i Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 630/2016; a již citovaný rozsudek ze dne 25. 2. 2019, sp. zn. 32 Cdo 209/2019). 11. Pokud jde o výši nároku, okresní soud pominul skutečnost, že žalobkyně vyzývala dopisem z 16. 3. 2021 kromě úhrad nemajetkové újmy (bolestné 32 462 Kč; psychická újma 37 500 Kč) i k úhradě znalečného 3 450 Kč, k úhradě cestovného 21 000 Kč, k úhradě ubytování 3 500 Kč a nákladů právního zastoupení 12 875 Kč, což jsou vše újmy majetkové. V tomto směru pak odměna advokáta dle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu je dána součtem tarifních hodnot. V dané věci tarifní hodnoty dle § 9 odst. 4 písmeno a) a. t. 50 000 Kč a dle § 9 odst. 1 a. t. částek 3 450 Kč, 21 000 Kč a 3 500