75 CO 256/2022-271 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou k úhradě částky 171.223,02 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 171.223,02 Kč od 8. 10. 2020 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 58.656 Kč (výrok II.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku dospěl závěru, že v řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli platnou příkazní smlouvu dle ustanovení § 2430 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ze které pro příkazníka vyplývají povinnosti při výkonu příkazu, včetně povinnosti plnit příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností a povinnosti dle ustanovení § 2432 odst. 1 o. z. a povinnosti upozornit příkazce na nesprávnost jeho pokynu podle ustanovení § 2433 o. z. Z příkazní smlouvy jednoznačně vyplývá, že žalovaná měla povinnost zadávat veřejné zakázky v souladu se zákonem o veřejných zakázkách a dalšími předpisy, mimo jiné směrnicemi [územní celek], což v daném případě neučinila, kdy se dopustila tří pochybění, v důsledku nichž došlo ke krácení dotace pro žalobkyni o 5 %. Žalovaná porušila povinnost zajistit řádné uveřejnění veřejné zakázky na profilu zadavatele, který je uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek (toto byla povinnost [územní celek], kterou na sebe příkazní smlouvou žalovaná převzala). Námitka žalované, že žalobkyně žalovanou vyzvala k tomu, aby použila ke zveřejnění profil zadavatele, který nebyl uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek, nemůže obstát, kdy bylo povinností žalované, aby ve Věstníku veřejných zakázek uvedla správný profil zadavatele. Své odpovědnosti by se žalovaná zprostila pouze tehdy, pokud by prokázala, že žalobkyni na chybný pokyn upozornila a ta na jeho splnění přesto trvala. Toto však žalovaná ani netvrdila, naopak k výzvě soudu uvedla, že tak neučinila. Za zjištěné pochybení spočívající v tom, že výzva k podání nabídek a zadávací dokumentace byla uveřejněna na internetové adrese, která nebyla odeslána k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, a nebyl k tomu použit profil zadavatele, jehož internetová adresa byla ve věstníku řádně uveřejněna, plně odpovídá žalovaná. Stejně tak žalovaná plně odpovídá za další dvě zjištěná pochybení spočívající v neotevření obálek s nabídkami bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty k podání nabídek a v dřívějším otevření obálek,než bylo uveřejněno na profilu zadavatele, což vedlo k porušení zásady transparentnosti. Organizační zajištění zabezpečení otvírání obálek s nabídkami byla povinnost výslovně zakotvená v příkazní smlouvě. Pokud jde o tvrzení, že k porušení zásady transparentnosti nemohlo dojít, když byla doručena toliko jediná nabídka a že společnost, která nabídku učinila, se nehodlala účastnit otvírání obálek, jde o toliko nerelevantní polemiku, jelikož k porušení ustanovení zákona o veřejných zakázkách došlo a byla za něj uplatněna finanční oprava. Relevantní není ani námitka žalované, že uveřejnění výzvy na internetové adrese, která nebyla odeslána k uveřejnění ve Věstníku, je pochybení jednoznačně nejzávažnější. Ve všech třech případech se jednalo o stejně závažné porušení se stejným rozpětím možné opravy (5 – 25 %) a za všechna porušení byla uložena finanční oprava ve výši 5 %. K porušení zákona o veřejných zakázkách došlo a na jeho základě byla uplatněna oprava ve výši 5 % z výše dotace a to ve všech třech případech. Dle absorpční zásady pak celková výše opravy činila 5 % z výše dotace. Nevyplacená část dotace po provedené opravě ve výši 5 %, konkrétně ve výši 171.223,02 Kč je pak škodou, která vznikla v důsledku porušení povinností žalované plynoucí z příkazní smlouvy a příslušných právních předpisů, kterými měla povinnost se řídit, když povinností žalované bylo poskytovat plnění s veškerou odbornou péčí, což nečinila. Příčinou vzniku škody (krácení dotace) tak byla pochybení žalované, která byla vytčena dotačním orgánem v rozhodnutí o krácení dotace. Bez těchto pochybení by škoda nevznikla a dotace by byla vyplacena v plné výši. Za všechna tři porušení odpovídá z titulu příkazní smlouvy a povinností příkazníka žalovaná. Žalobkyni tak, v souladu s ustanovením § 2913 o. z. vznikl nárok na náhradu škody, která jí vznikla v důsledku těchto pochybení žalované. Jde o škodu, za kterou plně odpovídá žalovaná a zcela nedůvodný je požadavek žalované na poměrné snížení škody, kterou by měla hradit žalovaná na jí navrhovaných 20 %. 3. Proti tomuto rozsudku, a to proti všem jeho výrokům, podala včasné odvolání žalovaná, která navrhovala změnit rozsudek okresního soudu tak, že žaloba bude zamítnuta, případně jej zrušit věc vrátit okresnímu k novému projednání a rozhodnutí. Žalovaná trvá na tom, že postupovala při plnění svých povinností vyplývajících z rámcové smlouvy důsledně, pečlivě, dle svých odborných znalostí a získaných zkušeností při zadávání obdobných veřejných zakázek, a to vše zcela v souladu s povinnostmi vyplývajícími žalované z Rámcové smlouvy. Žalovaná neměla a ani nemohla mít s ohledem na všechny okolnosti a jednání žalobkyně žádných důvodných pochybností (ani jakékoliv indicie) o tom, že by snad internetová adresa [webová adresa] neměla být adresou řádně uveřejněnou ve Věstníku veřejných zakázek a že by se snad nemělo jednat o řádný profil zadavatele žalobkyně, resp. že by pokyn žalobkyně udělený v emailové komunikaci dne 7. 2. 2018 mohl být nesprávný. Žalobkyně udělila žalované do příslušného elektronického nástroje společnosti [právnická osoba], jenž měl sloužit prostřednictvím shora uvedené adresy též jako profil zadavatele, svůj uživatelský přístup, resp. poskytla žalované své přístupové údaje; předmětnou internetovou adresu žalobkyně již v minulosti jako svůj profil zadavatele užívala, když na této adrese za účelem splnění svých zákonných„ uveřejňovacích“ povinností již dříve uveřejnila dokumenty týkající se veřejné zakázky s názvem„ Pořízení dodávky pro účely odborného výcviku“, u níž měla žalobkyně jakožto veřejný zadavatel zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen„ ZVZ“) stanovenou povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku a další ZVZ požadované údaje (§ 147a odst. 2 písm. a) ZVZ). Příkazník může příkazce upozornit na jeho nesprávný pokyn pouze v případě, že má vědomost o tom, že pokyn příkazce je nesprávný. Takovouto vědomost však žalovaná jakožto příkazník v daném případě neměla a z objektivního hlediska ani mít nemohla. Žalovaná se neztotožňuje se závěrem okresního soudu, že by žalované byla Rámcovou smlouvou dána smluvní povinnost zajistit uveřejnění Veřejné zakázky na profilu zadavatele, tedy na internetové adrese, která je uveřejněna jako profil zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek, tuto povinnost měla žalobkyně. Žalobkyně byla bez dalšího jediným způsobilým subjektem k uveřejnění předmětné internetové adresy ve Věstníku veřejných zakázek jakožto profilu zadavatele, což vyplývá i z Metodiky k vyhlášce o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele z roku 2017 publikované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. V bodě 3.1 této metodiky je výslovně uvedeno, že veškeré formuláře týkající se profilu zadavatele odesílané k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek musí být uveřejněny osobou registrovanou ve Věstníku přímo za zadavatele. Jen je-li zadavatel zastupován jinou osobou, je připuštěno, aby k formuláři, kterým je oznamováno zřízení, změna údajů, zrušení či zneaktivnění profilu zadavatele, byl doložen právní titul (např. plná moc), na jehož základě jiná osoba za zadavatele jedná. Rámcová smlouva však žádné takovéto zvláštní zmocnění pro tyto případy neobsahuje a ani pro takovéto případy Rámcová smlouva neobsahuje žádné smluvní ustanovení. Zjevně nesprávný závěr soudu prvního stupně je i v posouzení porušení povinnosti žalované týkající se otevírání obálek s nabídkami při zadávání Veřejné zakázky. Za situace, kdy byla ve lhůtě pro podání nabídek doručena jediná nabídka, nemohlo dojít ani k žádnému, byť i jen k potencionálnímu, ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky jednáním, které bylo ze strany dotačních orgánů žalobkyni a nyní žalobkyní žalované vytýkáno, a pro aplikaci korekce ve výši 5 % ze strany poskytovatele dotace tak nebylo důvodu, když nevyplacení části dotace ve výši 5 % je ze strany poskytovatele dotace přehnaným formalismem neodpovídající okolnostem případu. Navíc v okamžiku, kdy žalobkyně sama svým nedbalým jednáním způsobila, že Veřejná zakázka byla uveřejněna na internetové adrese, která nebyla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek jako profil zadavatele žalobkyně způsobem podle ustanovení § 212 ZZVZ, a za toto pochybení nebyla žalobkyni vyplacena část dotace ve výši 5 %, tato skutečnost bez dalšího vylučuje odpovědnost žalované za případné pochybení při otevírání obálek s nabídkami, a to pro absenci příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzenými porušeními povinností žalované v souvislosti s otevíráním obálek s nabídkami a jí uplatněným nárokem na náhradu škody. Pokud by krajský soud dospěl k jinému právnímu názor