75 CO 311/2021-88 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost vyklidit a vyklizené předat žalobkyni prostory sloužící k podnikání [číslo] [číslo] nacházející se v 1. NP budovy s [adresa], bytový dům, která je součástí pozemku parc. č. st. 788/1, zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, na [list vlastnictví], pro okres a obec Olomouc, katastrální území Olomouc (výrok I.), a dále povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 11.534 Kč (výrok II.). Okresní soud v napadeném rozsudku vyšel ze závěru, že žalovaného vyzval usnesením ze dne 7. 5. 2021 dle ustanovení § 114b o. s. ř., aby se písemně vyjádřil ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení k žalobě, která mu byla doručena dne 10. 5. 2021, a současně ho poučil o následcích nesplnění takové výzvy. Žalovaný se v uvedené lhůtě k žalobě písemně nevyjádřil a ani před jejím uplynutím soudu nesdělil vážný důvod, pro který tak neučinil, přičemž lhůta k vyjádření marně uplynula dne 9. 6. 2021 Okresní soud tak dle ustanovení § 153a o. s. ř. rozhodl ve věci rozsudkem pro uznání, neboť se má za to, že žalovaný nárok žalobkyní uplatněný zcela uznal. 2. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podal žalovaný včasné odvolání a domáhal se změny rozsudku okresního soudu tak, že rozsudek pro uznání se nevydává. Odvolatel namítal, že základním předpokladem pro usnesení, kterým soud žalovanému může uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil dle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř., je okolnost, aby to vyžadovala povaha věci nebo okolnosti případu. Povaha věci vyžaduje vydání usnesení podle § 114b o. s. ř. zejména tehdy, je-li zjišťování skutkového stavu věci s ohledem na předpokládané množství různých tvrzení účastníků a navržených důkazů mimořádně obtížné, a kdy bez znalosti stanoviska žalovaného nelze první jednání připravit tak, aby při něm bylo zpravidla možné věc rozhodnout. Ve zcela jednoduchých věcech, které nevyžadují podrobnější a rozsáhlejší přípravu jednání, je vydání usnesení podle § 114b o. s. ř. vyloučeno. Odvolatel má za to, že nebyly naplněny podmínky pro vydání kvalifikované výzvy, neboť povaha věci ani okolnosti případu to nevyžadovaly, a není tak naplněn základní předpoklad pro vydání rozsudku pro uznání a tento je nezákonný. Žalovaná rovněž rozporuje správnost a řádnost výzvy dle § 114b o. s. ř., neboť má za to, že předmětná výzva musí dle ustanovení § 169 o. s. ř. obsahovat i odůvodnění, aby bylo možno přezkoumat, zda byly naplněny podmínky pro její vydání. Výzva učiněná okresním soudem však odůvodnění neobsahuje. Dále má odvolatel za to, že žalobkyni v rámci řízení nepřísluší aktivní věcná legitimace, neboť žalobkyně v daném řízení netvrdí ani nenavrhla důkazy k tomu, aby prokázala, že je aktivně věcně legitimována, tedy ani neuvádí tu skutečnost, že je stále nájemcem předmětných nemovitostí. Vlastníkem nemovitostí je totiž [právnická osoba], a. s., sídlem [adresa]. Navíc rozsudek pro uznání má být podle Ústavního soudu užit pouze v případech zjevné pasivity žalovaného a jeho snahy prodlužovat soudní řízení. Žalovaný se v žádném případě nesnažil řízení prodloužit, pouze administrativním pochybením přehlédl v datové schránce přijatou zprávu, a z tohoto důvodu nereagoval na kvalifikovanou výzvu. Procesní následek představovaný tzv. fikcí uznání je tak pro žalovaného nepřiměřeným následkem administrativního pochybení. 3. Žalobkyně se k odvolání žalovaného vyjádřila tak, že navrhla napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit s tím, že odvolací argumentace žalovaného důvodná není. Pokud žalovaná namítá nedostatek věcné aktivní legitimace, nemůže být tato námitka důvodná, když dle konstantní judikatury je nedostatek věcné legitimace důvodem k zamítnutí žaloby, nikoli k zastavení řízení, neboť tento nedostatek nelze pokládat za nedostatek podmínek řízení ve smyslu § 104 o. s. ř. S ohledem na to, že bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání, soud nezkoumal, zda je dána věcná legitimace účastníků tohoto řízení, stejně jako nezkoumal jiné okolnosti týkající se uplatněného nároku. Tyto okolnosti by byly předmětem zkoumání až v případě meritorního projednávání sporu. Pokud odvolatel namítal nenaplnění podmínek pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153a o. s. ř., uvádí žalobkyně, že v projednávané věci došlo k naplnění všech podmínek pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153a o. s. ř. ve spojení s § 114b odst. 5 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný na kvalifikovanou výzvu okresního soudu nereagoval, přičemž toto zdůvodnil v administrativním pochybením. Vydání kvalifikované výzvy dle § 114b o. s. ř. je fakultativní a závisí zcela na úvaze soudu, přičemž tento postup okresního soudu přezkumu odvolacím soudem nepodléhá. Stejně tak není důvodná námitka, že výzva učiněná okresním soudem nebyla řádně odůvodněna, když absence povinnosti odůvodnit usnesení vydané podle § 114b o. s. ř. vyplývá z ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř., neboť se jedná o usnesení, které se týká vedení řízení. 4. Krajský soud při konstatování, že odvolání je přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou, přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodné není. 5. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně podala dne 28. 4. 2021 vůči žalovanému žalobu na vyklizení prostor sloužících k podnikání s odůvodněním, že jako nájemce nebytových prostor vypověděla žalovanému nájemní vztah založený smlouvou o podnájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 1. 7. 2018, a to písemnou výpovědí podnájemního vztahu ze dne 10. 12. 2019 doručenou žalovanému dne 16. 12. 2019. Žalovaný předmětné nemovitosti nevyklidil a užívá je bez právního důvodu. Usnesením ze dne 7. 5. 2021, č. j. 27 C 114/2021-38, vyzval okresní soud žalovaného, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena současně s tímto usnesením, s tím, že ve vyjádření je povinen uvést, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, popřípadě zda nárok uznává jen zčásti nebo co do základu. Uzná-li nárok, rozhodne soud na tomto základě o věci samé (o její části nebo jejím základu) rozsudkem pro uznání (§ 153a odst. 1 o. s. ř.). Jestliže žalovaný nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, je povinen ve vyjádření vylíčit rozhodující skutečnosti o věci samé, na nichž staví svoji obranu proti žalobě, a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. K vyjádření musí připojit listiny, na něž se ve svém vyjádření odvolává. Nemůže-li žalovaný podat ve stanovené lhůtě písemné vyjádření ve věci samé, je povinen před uplynutím stanovené lhůty sdělit soudu, jaký vážný důvod mu v tom brání. Okresní soud ve výzvě poučil žalovaného, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Soud potom ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání. Toto usnesení okresního soudu bylo doručeno žalovanému dne 10. 5. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že na výzvu okresního soudu žalovaný žádným způsobem nereagoval, rozhodl okresní soud ve věci napadeným rozsudkem pro uznání dne 21. 6. 2021. 6. Podle ustanovení § 114b o. s. ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci samé písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). K podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, určí tuto lhůtu až ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu, elektronickému platebnímu rozkazu nebo evropskému platebnímu rozkazu. Usnesení podle odstavce 1 nelze vydat nebo doručit po přípravném jednání podle § 114c o. s. ř. nebo po prvním jednání ve věci. Usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba. Jestli se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3 o. s.