75 CO 350/2021-83 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši 75.801 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši 16.995,20 Kč, úroku ve výši 90 % ročně z částky 61.720,58 Kč od [datum] do [datum] ve výši 3.527,04 Kč a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 61.720,58 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 213.372 Kč. Žalobu žalobkyně odůvodnila, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 70.000 Kč, k jehož vyplacení došlo [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 138,18 Kč splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši 5.927 Kč splatných vždy k třetímu dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2019 dle splátkového kalendáře. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dále okresní soud uzavřel, že ujednání o výši úroků je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost podle § 580 odst. 1 a § 588 odst. 1 občanského zákoníku, neboť ujednaná výše úroku 138,18 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Vzhledem k tomu, že okresní soud považoval smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, posoudil žalobkyní uplatněný nárok ve smyslu ust. § 2993 o. z. jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení a zavázal žalovanou k úhradě částky 16.550 Kč Okresní soud dovodil, že žalované byla vyplacena částka 70.000 Kč, žalovaná zaplatila celkem částku 53.450 Kč a výše bezdůvodného obohacení žalobkyně tak představuje částku 16.550 Kč (70.000 Kč – 53.450 Kč). Dále okresní soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení od data, kdy byla k zaplacení této částky vyzvána žalobkyní poprvé, tj. od data uvedeného v předžalobní výzvě. Tato byla podle okresního soudu odesláno dne [datum] a žalovaná měla svůj závazek uhradit do 15 dnů od data odeslání této výzvy, tj. do [datum]. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak okresní soud dovodil, že žalobkyně nemá nárok na úrok z úvěru, smluvní pokuty ani náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované. 2. Proti tomuto rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se změny výroku II. napadeného rozsudku tak, že žalovaná bude povinna zaplatit žalobkyni částku 45.170,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a zároveň se domáhala změny souvisejícího výroku III. o nákladech řízení účastníků. Odvolatelka uvedla, že se neztotožňuje se závěrem okresního soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, nicméně odvolání podává pouze, co do částky odpovídající rozdílu mezi požadovanou původní dlužnou jistinou úvěru ve výši 61.720,58 Kč a částkou odpovídající přiznanému bezdůvodnému obohacení ve výši 16.550 Kč, tedy v částce 45.170,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že má celou uzavřenou smlouvu za zcela platnou a nesouhlasí se závěry okresního soudu, ale odvolává se pouze, co do rozdílu nepřiznané jistiny úvěru. Odvolatelka odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 8. 7. 2020, č. j. 75 Co 71/2020-84 s tím, že dle názoru žalobkyně nelze na právní vztahy podléhající režimu nového občanského zákoníku bez dalšího aplikovat závěry předchozí judikatury vztahující se k problematice bezdůvodného obohacení při neplatné smlouvě. Ustanovení § 2993 občanského zákoníku nově stanoví, že plnila-li strana, aniž byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby ji druhá strana vydala, co získala, právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Nový občanský zákoník, tedy na rozdíl od předchozí právní úpravy nepožaduje, aby u synallagmatických závazků z titulu bezdůvodného obohacení osoba, která z tohoto titulu podává žalobu na plnění toto synallagma vyjádřila v petitu podané žaloby. Soudy při řešení vzájemných vztahů dle § 2993 občanského zákoníku rovněž nemohou provádět automatické vypořádání v tom smyslu, že by při vrácení plnění stejného druhu (například peněžitého plnění) za bezdůvodné obohacení považovaly pouze saldo, tedy pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši ponížené o nárok druhé strany na vydání bezdůvodného obohacení v nižší výši. Ustanovení § 2993 občanského zákoníku totiž výslovně stanoví, že právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Pokud druhá strana tedy námitku vzájemného plnění nevznese, nemůže soud k tomuto vzájemnému plnění přihlížet a za bezdůvodné obohacení považovat shora uvedené saldo. I kdyby teoreticky platilo, že smlouva o úvěru je neplatná (s čímž žalobkyně nesouhlasí), tak by výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované odpovídala výši původní jistiny. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení pasivní a soud tak nemůže v této věci zohledňovat jakékoliv platby uhrazené v souvislosti se smlouvou o úvěru žalobkyně ze strany žalované. Ačkoliv žalobkyně nesouhlasí se soudem prvního stupně, který vyslovil neplatnost smlouvy o úvěru, tak pokud soud prvního stupně měl v úmyslu smlouvu vypořádat z titulu bezdůvodného obohacení, měl žalobkyni přiznat částku ve výši 61.720,58 Kč s příslušenstvím. K jakýmkoliv platbám žalované ve vztahu k žalobkyni soud přihlédnout nemohl, neboť žalovaná ničeho takového nenamítala a zůstala po celou dobu řízení pasivní. 3. Žalovaná se k odvolání žalobkyně písemně nevyjádřila. 4. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou, přezkoumával rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tedy v napadené části výroku II. a ve výroku III., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není. 5. Krajský soud považuje za správná zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených listinných důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje s doplněním vyplývajícím z částečného zopakování dokazování při jednání krajského soudu. 6. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] krajský soud nad rámec zjištění okresního soudu zjistil, že žalovaná uvedla svoji trvalou adresu obec Město Libavá, ulice [adresa], stejnou adresu uvedla jako adresu pro doručování s tím, že uvedla svoje telefonní číslo a emailovou adresu. 7. Z listiny hodnocení klienta krajský soud zjistil, že se vztahuje ke smlouvě o úvěru [číslo] s tím, že finanční potřeba žalované činila 120.000 Kč, celková výše úvěru 70.000 Kč, měsíční splatnost splátek 30 Kč, výše jednotlivých splátek 5.927 Kč, zápůjční úroková sazba 138,18 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatí [částka]. Žalovaná uvedla, že její průměrný měsíční příjem činí [částka], přičemž se jedná o příjem z osoby samostatně výdělečně činné. Celkové příjmy představují částku [částka], žalovaná uvedla jako výdaje [částka], výdaje na bydlení [částka], celkem výdaje [částka], rezerva [částka], ostatní výdaje 0 Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí ve státním [anonymizováno] bytě, je svobodná. Celkové příjmy žalované podle tohoto hodnocení klienta představují částku [částka], výdaje [částka], volné zdroje příjmy a výdaje [částka]. 8. Dále krajský soud doplnil dokazování zprávami bankovních ústavů ohledně výše úrokové sazby úvěru ve výší 70.000 Kč uzavřeného v srpnu 2019 ve 30 měsíčních splátkách a ze zpráv bankovních ústavů zjistil, že [právnická osoba] požadovala u tohoto typu úvěru úrokovou sazbu ve výši [anonymizováno] až [anonymizováno] ročně, [právnická osoba] požadovala sazbu [anonymizováno] ročně, [právnická osoba] požadovala sazbou [anonymizováno] ročně a [právnická osoba] požadovala sazbu [anonymizováno] ročně. 9. S ohledem na částečně zopakované dokazování ve spojení se správnými skutkovými zjištěními okresního soudu z provedených důkazů krajský soud uzavírá, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] přičemž žalovaná tuto smlouvu uvedeného dne podepsala a na základě této smlouvy jí byl poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 70.000 Kč, k jehož vyplacení došlo [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 138,18 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši 5.927 Kč splatných vždy k třetímu dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2019 dle splátkového kalendáře. Žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr částku 53.450 Kč, následně se dostal do prodlení a k datu [datum] došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. 10. Krajský soud pro úplnost dodává, že odvolání žalobkyně směřovalo jen proti závěrům okresního soudu ve vztahu k vypořádání bezdůvodného obohacení, a to přesto, že žalobkyně v odvolání deklarov