75 CO 47/2022-154 — Krajský soud v Ostravě

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 4.781 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.781 Kč od 20. 8. 2021 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu, aby žalovaní 1. a 2. byli povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 14.895 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.895 Kč ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do 19. 8. 2021, částku ve výši 10.114 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10.114 Kč ve výši 10 % ročně od 20. 8. 2021 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 1,5 % z částky 4.781 Kč od 20. 8. 2021 do zaplacení, pohledávku ve výši 4.321,60 Kč a úrok ve výši 95,95 % ročně z částky 11.781,25 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 56.678 Kč (výrok II.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Okresní soud v napadeném rozsudku uzavřel, že žalobkyně v řízení prokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaných, a to na základě dostatečných podkladů. Ujednání o výši úroku však okresní soud posoudil jako rozporné s dobrými mravy, což způsobuje jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť ujednaná výše úroků 151,7 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatností tohoto ujednání, když vycházel z databáze časových řad [příjmení] [jméno] ohledně výše úroků, které požadovaly banky u úvěrů s obdobnými parametry v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru s tím, že horní hranice úrokových sazeb činila 8,81 % ročně. Tato neplatnost pak dle ustanovení § 576 o. z. způsobila neplatnost celé smlouvy, když nelze předpokládat, že by žalobkyně uzavřela smlouvu bez neplatného ujednání o výši úroků. Nároky z této neplatné smlouvy okresní soud vypořádal dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy a uzavřel, že žalobkyně byla ochuzena toliko o částku 4.781 Kč, když žalované 1. předala částku 12.000 Kč a na základě neplatné smlouvy od žalovaných získala na stejnorodém plnění částku 7.219 Kč. Soud, tedy zavázal oba žalované k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 4.781 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4.781 Kč od 20. 8. 2021 do zaplacení, to je od data uvedeného v předžalobní výzvě, která byla žalovaným odeslána 4. 8. 2021 a žalovaní měli svůj závazek uhradit do 15 dnů od data odeslání této výzvy, tj. do 19. 8. 2021. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně podle okresního soudu nemá nárok na úrok z úvěru smluvní pokuty ani náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, a proto okresní soud ve zbývajícím rozsahu žalobu žalobkyně zamítl. 3. Proti tomto rozsudku, a to proti výroku II., co do částky 8.032 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, částky 4.321,60 Kč a úroku ve výši 20 % ročně z částky 11.781,25 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 56.678 Kč a proti výroku III. podala žalobkyně včasné odvolání a domáhala se jeho změny tak, že žalobě bude v této části vyhověno. Odvolatelka uvedla, že úrok byl sjednán v zákonných limitech a nebyl tedy důvod ho ani částečně nepřiznat, když je třeba vzít v úvahu, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem úvěru, přičemž v této sféře je zcela běžné a spravedlivé, že úrok je o něco vyšší než u bankovních subjektů, když je třeba zohlednit vyšší rizikovost poskytování úvěrů. Žalobkyní požadovaná sazba je přitom v rámci judikaturního čtyřnásobku. Žalobkyně odkázala na rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8 Co 36/2018 ze dne 24. 4. 2018 a zdůraznila, že požadovala toliko úrok ve výši 75,92 % ročně, což zcela jistě není úrok nepřiměřený. Rovněž tak poukázala na konkrétní v odvolání vyjmenovaná rozhodnutí jiných soudů v ČR a na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004. Uvedla, že pokud okresní soud vycházel z databáze [příjmení], nepostupoval správně, když tato databáze ČNB nezohledňuje v celém rozsahu obvyklou výši úrokových sazeb. Dále žalobkyně poukázala na to, že na ujednání o úrocích nelze aplikovat § 1813 o. z., když s konkrétní výší úroků byli žalovaní seznámeni v předsmluvním formuláři ve smlouvě i v oznámení o schválení úvěru, a to jasně a srozumitelně. Ustanovení § 1813 o. z., tedy na dohodu o úrocích použít nelze a mohlo by být aplikováno maximálně ustanovení § 577 o. z. o nezákonném množstevním určení a možností soudu je změnit. Navíc i pokud by odvolací soud přisvědčil názoru o neplatnosti ujednání o úrocích, musí být žalobkyni přiznány dle ustanovení § 2395 a § 1802 o. z. alespoň obvyklé úroky požadované za úvěry bankami v místě bydliště dlužníka v době uzavření smlouvy. Úroková sazba by tak měla být přiznána v celém rozsahu, žalobkyně však požaduje jen úrokovou sazbu 20 % ročně. Pokud jde o smluvní pokuty a náklady související s prodlením dlužníka, tak tyto žalobkyně požaduje v zákonem o spotřebitelském úvěru přípustné výši a kumulace smluvní pokuty a úroku z prodlení není v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu. Odvolatelka se neztotožnila se závěry prvostupňového soudu, že v případě, že žalovaný poskytne stejnorodé plnění, fakticky to snižuje jeho obohacení, aniž by musel žalovaný sám namítat vzájemnost plnění, neboť se jedná pouze o kvantifikaci bezdůvodného obohacení. Takovýto výklad je dle názoru žalobkyně contra legem a má za následek porušení zásady vigilantibus iura scripta sunt, na jejímž základě je § 2993 o. z. vystaven. 4. Žalovaní se k odvolání žalobkyně nevyjádřili. 5. Krajský soud při konstatování včasnosti a přípustnosti odvolání a jeho podání oprávněnou osobou přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tedy napadené části výroku II. a ve výroku III., včetně řízení, které jeho vydání předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně důvodné není. 6. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně se žalobou doručenou okresnímu soudu 25. 8. 2021 domáhala po obou žalovaných zaplacení částky 14.895 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, částky 4.321,60 Kč, jakožto smluvní pokuty a úroku ve výši 95,95 % ročně z částky 11.781,25 Kč od 23. 6. 2020 do zaplacení maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 56.678 Kč s odůvodněním, že s žalovanou 1. byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] to dne 1. 8. 2019. Na základě této smlouvy byl žalované 1. poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 12.000 Kč, k jehož vyplacení došlo 2. 8. 2019 a žalovaná 1. se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 151,7 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1.017 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2019 dle splátkového kalendáře. Žalovaný 2. smlouvu uzavřel a podepsal jako spoluúčastník a zavázal se veškeré dluhy žalované 1. ze smlouvy či s ní související plnit společně a nerozdílně s žalovanou 1. Oba žalovaní zaplatili celkem částku 7.119 Kč, následně se dostali do prodlení a k datu 21. 6. 2020 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, k jednání se nedostavili k a okresní soud po provedeném dokazování listinami vyhlásil dne 4. 11. 2021 napadený rozsudek. 7. Předně krajský soud považuje za správná zjištění okresního soudu učiněná z jednotlivých provedených důkazů a pro stručnost na tato zjištění zcela odkazuje. 8. Krajský soud částečně zopakoval dokazování a z návrhu na uzavření smlouvy nad rámec zjištění okresního soudu zjistil, že žalovaní uvedli trvalé bydliště [obec], ulice [ulice], stejnou adresu uvedli jako adresu doručovací, uvedli svá telefonní čísla a emailovou adresu s tím, že zápůjční úroková sazba byla sjednána částkou 151,7 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Z karty klienta krajský soud zjistil, že žalovaní zaplatili celkem na úvěru částku 7.119 Kč. 9. Z hodnocení klienta krajský soud zjistil, že se váže ke smlouvě o úvěru [číslo] celková výše úvěru 12.000 Kč, měsíční splatnost splátek 48, výše jednotlivé splátky 984 Kč, zapůjčení úroková sazba 151,7 Kč, celková částka, kterou má klient zaplatit 47.232 Kč. Jako pravidelný čistý měsíční příjem žalované 1. je uvedena částka 7.600 Kč s poznámkou rodičovská, průměrný čistý měsíční příjem partnera 19.000 Kč, celkem příjmy 26.600 Kč. Jako výdaje je uvedeno životní minimum 3.410 Kč, druhá osoba v domácnosti (částka na partnera) 2.560 Kč, děti v domácnosti jedno 2.000 Kč, bydlení 1.000 Kč, ostatní výdaje 0 Kč, celkem výdaje 8.970 Kč, rezerva 1.000 Kč. Jako příjmy žalovaného 2. je uvedena částka 19.000 Kč ze zaměstnání, celkem příjmy 19.000 Kč, výdaje 3.410 Kč, děti v domácnosti jedno 2.000 Kč, spoření, úvěry a podobně 2.623 Kč, ostatní výdaje 0 K