8 CO 130/2022-507 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.123.724,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.922.503,70 Kč za dobu od 18. 12. 2015 do 27. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.675.850 Kč za dobu od 18. 12. 2015 do 27. 6. 2016, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 533.610 Kč za dobu od 27. 2. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 591.324,60 Kč za dobu od 27. 2. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 533.610 Kč za dobu od 18. 12. 2015 do 26. 2. 2019, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 591.324,60 Kč za dobu od 2. 2. 2016 do 26. 2. 2019 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 240.790 Kč za dobu od 30. 10. 2016 do 26. 2. 2019, byla zamítnuta. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 369.996 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně. 2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že pokud jde o tvrzení žalované ohledně obchodních zvyklostí, výpovědí [jméno] [příjmení] a [titul] [příjmení] bylo prokázáno, že v souvislosti se sjednanou smlouvou o dílo nebylo vůbec jednáno o obchodních zvyklostech, žalobkyně nebyla upozorněna na žádné obchodní zvyklosti, které by se měly vztahovat na sjednané dílo. Pokud jde o dílo spočívající ve zhotovení a instalaci technologie, [popis díla] [anonymizováno 9 slov] [číslo] [anonymizováno 8 slov] [číslo] [anonymizována dvě slova] – faktura [číslo] provedeným dokazováním, tj. slyšením svědka [příjmení] a jím předložených dokladů bylo prokázáno, že tyto části sjednaného díla nebyly jednatelem žalované převzaty. Bylo tak na žalobkyni, aby prokázala, že takto sjednané části díla měly způsobilost sloužit svému účelu, což bylo prokázáno při místním šetření, které bylo provedeno 26. 2. 2019 [titul] [příjmení]. Do té doby nebylo provedeno žádné objektivní šetření, které by způsobilost o uvedených částí díla prokazovalo, přičemž nelze pominout, že z provedeného dokazování vyšly najevo různé závady, jež byly až v průběhu roku 2017 odstraňovány. Pokud jde o fakturovanou částku 125.174,50 Kč za montáž a dodání kulových kohoutů, okresní soud má za prokázáno, že měly být ve shodě se sjednanou písemnou smlouvou o dílo a dodány žalobkyní. Pouze ústní dohodou [titul] [příjmení] a jednatele žalované měly být kulové kohouty zaplaceny žalovanou. Proto byla cena snížena, byl vydán žalobkyni dobropis, který byl zrušen, když žalobkyně od uvedené ústní dohody odstoupila. 3. Skutková zjištění okresní soud podřadil pod ust. § 2586 a násl., tedy dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo a není důvod nárok posuzovat z titulu kupní smlouvy, když sjednanou smlouvou bylo dojednáno, že veškeré dojednané a dodané výrobky a další dojednaný výkon činností představují jediný a výlučný předmět plnění, tedy dílo. Nasvědčuje tomu i skutečnost, že již v úvodu sjednané písemné smlouvy je odkaz na ust. § 2586 a násl. o. z. a dojednání nepřekročitelné ceny za celé provedené dílo. Okresní soud vyšel dále ze zjištění, že bylo prokázáno, že jednatel žalované odmítl části díla, které byly fakturovány fakturami [číslo] [číslo] [číslo] převzít tak, jak bylo dojednáno na základě předávacích protokolů. Žalobkyně nevolila postup, který se podává z odstavce 2 ust. § 2607 o. z. a nepřizvala nestrannou a odborně způsobilou osobu, která by se vyjádřila k dokončení části díla. Na druhé straně bylo prokázáno, že smlouvou o dílo se účastnice dohodly, že dílo bude předáváno bez vad. Prokázáno bylo, že vady byly konstatovány a odstraňovány ještě v roce 2017. Teprve místním šetřením, které provedl [titul] [příjmení] dne 26. 2. 2019, vzal soud za prokázáno, že části díla, jež byly zmíněnými fakturami fakturovány, jsou funkční, jsou způsobilé sloužit svému účelu. O závěrech posudku [titul] [příjmení] okresní soud neměl důvod pochybovat. Okresní soud tak dospěl k závěru, že bylo povinností žalované k datu 26. 2. 2019 tyto části díla převzít a uhradit částky ve výši 291.610 Kč, 591.324,60 Kč a 240.790 Kč. Pokud se týká fakturace za kulové kohouty ve výši 125.174,50 Kč, pak bylo prokázáno, že podle čl. II. smlouvy o dílo uzavírací kulové ventily jsou součástí technologie, k jejíž zhotovení se zavázala žalobkyně. Zástupci účastníků jednali o proplacení kulových kohoutů společnosti [právnická osoba] pouze ústně, přičemž jednání zástupců účastníků společnosti [právnická osoba] by znamenalo podle názoru soudu změnu obsahu závazků smlouvy o dílo a přílohy I. Toto soud posoudil podle § 1906 o. z., kdy ujednání o novaci nebo narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě. Ústní dohoda nemohla být platnou, proto žalobkyně oprávněně zrušila vystavený dobropis [číslo] správně žaluje rovněž částku 125.174,50 Kč za kulové kohouty, které žalovaná společnosti [právnická osoba] neuhradila. 4. Pokud se týká zamítavého výroku ohledně úroku z prodlení, byla žaloba zamítnuta ohledně úroku z prodlení za období do 26. 2. 2019, tj. do data, kdy bylo provedeno šetření [titul] [příjmení]. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, a to proti odstavcům II. a III. výroku, když namítala, že nárok ohledně úroku z prodlení je nutno počítat ode dne splatnosti jednotlivých faktur, když o tomto svědčí nejen smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, ale zejména dohodnuté postupné placení dle jednotlivých dodávek, ale i chování žalované, která po podání žaloby uhradila část dlužné částky. Nejzazší doba, od kdy by bylo možno počítat úroky z prodlení, je od následujícího dne lhůty stanovené v předžalobní upomínce. Předžalobní upomínka došla žalované straně 1. 6. 2016 Lhůta pro zaplacení byla stanovena na 7 dnů, takže teoreticky je možno počítat úrok z prodlení od 9. 6. 2016. Z toho důvodu se domáhala změny rozsudku okresního soudu v odstavci II. výroku tak, že žalobkyni se přiznává zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 533.610 Kč za dobu od 18. 12. 2015 do 26. 2. 2019, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 591.324,60 Kč za dobu od 2. 2. 2016 do 26. 2. 2016 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 240.790 Kč za dobu od 30. 10. 2016 do 26. 2. 2019. Dále požadovala žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 544.112 Kč za řízení před soudem prvého stupně. 6. Proti odstavcům I. a III. výroku dále podala odvolání žalovaná, když se domáhala jeho změny, případně zrušení a vrácení věci soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že je chybný závěr okresního soudu ohledně vzniku nároku na zaplacení ceny, pokud tento nárok posuzoval dle § 2610 o. z. a okamžik provedení díla posoudil dle § 2604 až § 2608 o. z. Nalézací soud nevzal v potaz, že účastníci ve smlouvě o dílo sjednali podmínky vzniku nároku na zaplacení ceny díla odchylně od dispozitivních ustanovení občanského zákoníku, a to v čl. III. odst. 3 smlouvy a čl. XI. odst. 1. a čl. IX. odst. 2 smlouvy. Z těchto smluvních ujednání lze uzavřít, že si strany sjednaly okamžik vzniku nároku na zaplacení ceny díla odchylně od zákonného znění, přičemž jako hmotněprávní podmínku vzniku nároku stanovily podpis dodacího listu nebo předávacího protokolu jednatelem žalované [jméno] [příjmení] (čl. VIII. odst. 1 smlouvy). Tuto skutečnost žalovaná namítala po celou dobu řízení. Proto je bez právního významu, v jakém stavu se dílo nacházelo či nachází, neboť pokud nejsou ze strany [jméno] [příjmení] podepsány dodací listy či předávací protokoly, nejsou splněny smluvní podmínky předání díla a vzniku nároku na zaplacení ceny díla. 7. Rovněž po stránce skutkové žalovaná v průběhu celého dosavadního řízení brojí proti tomu, že by dílo bylo provedeno řádně a bez vad, a to i ve smyslu zákonné úpravy §2604 až § 2608 o. z. V souladu s čl. II. odst. 2 smlouvy bylo na žalobkyni, aby prokázala, že dílo zhotovila v souladu s předmětnou zadávací projektovou dokumentací řádně a bez vad, což žalobkyně neprokázala. Okresní soud se vůbec nezabýval zadávací projektovou dokumentací, přičemž se jedná o zásadní dokument, bez něhož ani znalec a potažmo ani soud není schopen činit jakékoliv závěry stran souladu či nesouladu díla se zadávací projektovou dokumentací. Pokud tedy znalec vyslovil závěr, že dílo bylo provedeno řádně, aniž by měl k dispozici zadávací projektovou dokumentaci a mohl fakticky stav díla s touto dokumentací porovnat, jsou takové závěry nepodložené a svévolné. [objednatel] [anonymizováno] odmítla dílo převzít, k těmto důvodům odmítnutí žalovaná navrhla výslech svědků. Nepovažuje-li dílo za řádně provedené [objednatel] [anonymizována dvě slova], pak jej nemůže za řádně provedené považovat ani žalovaná. Dále v odvolání žalovaná zpochybňuje důkazní hodnotu znaleckého posudku [titul] [příjmení]. Zejména pak ve vztahu k [dílo] [anonymizována dvě slova] znalec neměl potřebnou odbornost k jejímu posouzení, což sám vý