11 CO 213/2022-471 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 513.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku), žalobu zamítl v rozsahu částky 318.600 Kč (odstavec II. výroku), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a ve vztahu ke státu (odstavec III. a IV. výroku). 2. Proti výroku v odstavci I. podal včasné odvolání vedlejší účastník na straně žalované – [právnická osoba] (dále jen pojišťovna). Namítala, že soudem nebylo rozhodnuto správně ohledně části přiznaného odškodnění, a to z toho důvodu, že se jedná u žalobce převážně o následky obecného onemocnění a jeho obecný zdravotní stav (obezita, která zde byla v jisté formě i před úrazem), který nemá příčinnou souvislost se zraněním po dopravní nehodě. Některá z omezení vznikla u žalobce až po podání žaloby, jak je uvedeno ve znaleckém posudku FN [obec] – omezení pohyblivosti kyčelního kloubu vlevo středního stupně a omezení pohyblivosti kolenního kloubu vlevo lehkého stupně, kdy zejména artróza je obecným onemocněním a vzniklým i v souvislosti s výraznou nadváhou žalobce, která zde byla již před úrazem. K dalšímu zhoršení ztížení společenského uplatnění došlo v červenci 2018 – vznik bolestivosti v nosných kloubech při zátěži, ustálení celkového zdravotního stavu žalobce natolik, aby bylo patrné, zda a v jakém rozsahu ke zhoršení ztížení jeho uplatnění došlo, tedy aby bylo možné objektivně provést jeho hodnocení, se kryje s provedením posudku znaleckého ústavu FN [obec] [číslo] [anonymizováno] [rok] [číslo], tedy [datum]. Je tedy zcela nesporné, že žaloba byla podána předčasně a v době podání žaloby zde omezení, která uváděl žalobce a pro které byl původní rozsudek i zrušen, nebyla. V rozsudku se uvádí, že k ustálení zdravotního stavu došlo až v říjnu 2018, tedy až po podání žaloby, což znamená, že v roce 2016, kdy byla žaloba podána, tento nárok vůbec nebyl. Žaloba a úkony provedené před rokem 2018 vzhledem k následkům, které vznikly, následně nebyly vůbec důvodné, což by mělo být zohledněno při přiznávání nákladů řízení. Navíc, co se týče těchto nákladů a odškodnění, nebyla vůbec podána předžalobní upomínka. Stejně tak byla správná obrana pojišťovny při podání žaloby a byly by, co se týče tohoto nároku, stoprocentně úspěšní, když nároky v době podání žaloby nebyly dospělé k tomu, aby je mohl žalobce vůbec žalobou uplatnit. Maximálním adekvátním odškodněním by byla částka 342.000 Kč dle bodu 41. rozsudku a tato je již jedenkrát navyšována. Nedošlo vůbec k mimořádné okolnosti pro další navýšení, když žalobce zůstal pracovat i nadále u stejného zaměstnavatele a omezení, která má, jsou vesměs z důvodu obecného onemocnění. Uváděné důvody navýšení jsou zahrnuty v běžném odškodnění, které bylo dokonce již jednou navýšeno dle § 6 dříve platné vyhlášky. Tento případ není případem hodným zvláštního zřetele, kde by bylo zapojení žalobce nějak na vysoké úrovni či mimořádné. Stejně tak omezení, které má z důvodu úrazu, není žádnou svou okolností mimořádné. Ohledně nákladových výroků soud vůbec nezohlednil úspěch a neúspěch žalobce ve sporu, kdy tento byl podstatným způsobem neúspěšný, proto by náklady právního zastoupení měly být s ohledem na tuto okolnost kráceny a nepřiznány. Dále by soud měl vycházet z tarifní hodnoty 50.000 Kč za jeden úkon právní služby. Pojišťovna se domáhala zamítnutí žaloby. 3. Včas podaným odvoláním napadl žalobce odstavec II. výroku rozsudku. Považoval za správný závěr vyslovený v bodě 43. odůvodnění napadeného rozsudku, že je zde dán důvod pro mimořádné zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění dle § 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb., neboť se jedná o výjimečný případ hodný mimořádného zřetele. Ne zcela však souhlasí s tím, že přiměřená výše odškodnění se zvyšuje toliko o polovinu. Poukázal na závěry rozsudku NS sp. zn. 25 Cdo 3865/2018. V daném případě poukázal na to, že v původním řízení přiznaná částka 540.000 Kč a nyní přiznaná částka 513.000 Kč, tj. celkem 1.050.000 Kč je krajně nedostatečná k tomu, aby byly kompenzovány imateriální požitky, o které žalobce v důsledku poškození zdraví přišel. Při průměrném věku 77 let a s přihlédnutím k tomu, že k poškození jeho zdraví došlo v jeho 38 letech, matematickým propočtem lze dospět k závěru, že tato kompenzace imateriálních požitků má být dle soudu prvního stupně v částce zhruba 70 Kč na den dostatečná. Žalobce zdůrazňuje, že i rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě z roku 2015 o navýšení základního bodového ohodnocení toliko o 50 % jistě nebylo přiměřené. S ohledem na mnohočetnost trvalých následků úrazu utrpěného při dopravní nehodě (vážné mozkové poruchy po těžkém poranění hlavy, ztráta čichu a chuti, viklavost levého kolenního kloubu, poúrazová hypotrofie svalstva levé dolní končetiny), kdy je jeho zdravotní stav v letech 2013 2015 zhoršil natolik, že byly zjištěny v příčinné souvislosti s nehodou další trvalé následky (vážné duševní poruchy po jiných těžkých poraněních, kromě poranění hlavy, omezení hybnosti kyčelního kloubu středního stupně, omezení hybnosti kolenního kloubu lehkého stupně, poúrazová deformita kostí bérce, trvalé poúrazové omezení krevního oběhu, či lymfatického systému dolní končetiny), je žalobce omezen prakticky ve všech oblastech svého života a z některých je vyloučen zcela. Zopakoval, že k úrazu došlo v jeho 38 letech, není schopen již zvládnout chůzi na vzdálenost 4 až 5 km, menší vzdálenost absolvuje pouze s použitím dvou holí. Během stání a chůze se otok zvětšuje a více jej bolí noha. V práci musí mít delší přestávky, nebo si musí dokonce lehnout, aby otok zmírnil. V důsledku deformity v oblasti hlezna má narušený stereotyp chůze, kdy zatěžuje hlavně vnitřní část plosky nohy, čímž je ovšem přetěžována mediální strana hlezna, dále mediální část nohy, kde má otlak a hyperkeratózu kůže a v důsledku deformity hlezna také těžké plochonoží levé nohy. Každá denní aktivita, která je spojena s delším stáním nebo chůzí, zhoršuje otok, způsobuje bolestivost lýtka, hlezna a toto žalobce výrazně omezuje. Žalobce musí dbát o zvýšenou hygienu a prevenci jakéhokoliv poranění v oblasti levého bérce, kdy již drobná ranka může způsobit rozvoj bércového vředu a infekce. Nemůže vykonávat svoji původní profesi stejným způsobem jako před úrazem, musí nosit o několik čísel větší obuv na levé noze a volné kalhoty jako prevenci jakéhokoliv poranění. V roce 2018 a 2019 jej ohodnocení jeho zdravotního stavu vyloučilo ze získání nového a lépe placeného pracovního místa revírníka. Dále popsal své psychické problémy, nervózu a náladovost, nespavost, poruchy paměti, duševní porucha, o které hovoří lékařská zpráva, se u žalobce projevila v únoru 2016. Žalobce je omezen v péči o dům a domácnost. Aby se udržel nad vodou, po domluvě s diabetoložkou podstoupil bariatrickou operaci žaludku kvůli snížení hmotnosti. I když má o 42 kg méně, jeho zdravotní problémy uvedené výše přetrvávají. Žalobců psychický stav zhoršuje každodenní únava a z toho vyplývající zhoršení rodinných vztahů. Toto omezení odůvodňuje mimořádné zvýšení odškodnění na celkovou částku 831.600 Kč. Na závěr uvedl, že se domáhá zaplacení úroků z prodlení od 1. 4. 2016, když v březnu 2016 byla právnímu předchůdci žalované doručena druhá v pořadí předžalobní výzva. 4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání pojišťovny je částečně důvodné, žalobcovo odvolání důvodné není. Žalovaná odvoláním označený rozsudek nenapadla. 5. U jednání před odvolacím soudem dne 20. 1. 2023 žalobce upřesnil, že ohledně úroků z prodlení mínil změnu žaloby tak, že dále požaduje zaplacení zákonných úroků z prodlení jako příslušenství uplatněné pohledávky od 1. 4. 2016; bylo zjištěno, že odvolání žalobce bylo dodané do datové schránky okresního soudu dne 24. 5. 2022. 6. V souladu s § 211 a § 95 odst. 1 o. s. ř. byla změna žaloby ve smyslu rozšíření žalobcem požadovaného nároku o zákonné úroky z prodlení z žalované částky za období od 1. 4. 2016 do zaplacení připuštěna. 7. Z obsahu spisu se podává, že žalobou došlou okresnímu soudu 6. 6. 2016 se žalobce domáhal po žalované zaplacení celkem částky 2.257.700 Kč jako náhrady škody představující ztížení společenského uplatnění. Ve skutkových tvrzeních poukázal na nehodu, ke které došlo dne [datum] zaviněnou právním předchůdcem žalované (jejím již zemřelým manželem [jméno] [příjmení]), v důsledku čehož došlo u žalobce k těžkému ublížení na zdraví. Poukázal také na řízení ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené u [název soudu], kde mu bylo již přiznáno a také plněno na náhradě za ztížení společenského uplatnění 540.000 Kč a rovněž poukázal na znalecký posudek z [datum] v tomto řízení založeném. Předmětem této žaloby činí nárok na odškodnění za ztížení společenského uplatnění, které bylo konstatováno právě znaleckým posudkem z [datum] vypracovaným znalcem [titul] [jméno] [příjmení] a lékařskou zprávou CNS – [právnická osoba] ze dne 16. 2. 2016 s tím, že u něj došlo k vážné duševní poruše po těžkém poranění hla