15 CO 29/2023-66 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky 18 927,20 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 252,41 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 86 % ročně z částky 9 752,41 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 757,02 Kč (výrok II.), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). 2. Okresní soud po provedení dokazování listinami předloženými žalobkyní dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, poskytla žalovanému na základě této smlouvy finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný se zavázal tyto vrátit i spolu s úrokem a sjednanými poplatky ve výši 13 666 Kč, tj. celkem 25 666 Kč, ve sjednaných 78 týdenních splátkách po 330 Kč týdně. Žalovaný splátky řádně nesplácel, uhradil pouze částku 2 500 Kč a dále nehradil ničeho. 3. Po právní stránce okresní soud dovodil aktivní legitimaci žalobkyně z důvodu postoupení pohledávky, dále uzavřenou smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). S ohledem na to, že žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele, dovodil, že na závazkový vztah dopadá i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), a to i povinnosti kladené na poskytovatele úvěru v § 86 ZoSÚ, tj. povinnost poskytovatele úvěru před uzavřením smlouvy posoudit řádně úvěruschopnost žadatele o úvěr. Okresní soud dovodil, že této povinnosti předchůdkyně žalobkyně řádně nedostála. Okresní soud uvedl, že ze zákaznické karty a výplatních lístků je možno učinit závěr, že byly předchůdkyní žalobkyně náležitě prověřeny měsíční příjmy žalovaného, byť nebyly prověřeny další příjmy domácnosti a ani nebylo uvedeno, co tato částka 15 000 Kč představuje. Okresní soud však zdůraznil, že ze strany předchůdkyně žalobkyně nebyly žádným způsobem zkoumány výdaje žalovaného, což se podává přímo ze Zákaznické karty, v níž předchůdkyně žalobkyně kalkuluje pouze z tzv. odhadovanými měsíčními výdaji ve výši 9 700 Kč Okresní soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobkyně na doplnění dokazování výslechem vázaného zástupce přítomného při uzavírání smlouvy paní [jméno] [příjmení]. Skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně vůbec nezkoumala výdajovou stránku poměrů žalovaného, je dle okresního soudu zřejmá ze zákaznické karty, v níž je kalkulováno pouze s tzv. odhadovanými měsíčními výdaji žadatele. Podle zákaznické karty nebyly žalovaným předloženy výpisy z jeho účtu či jiné listiny dokládající výši nákladů žalovaného na bydlení. Předchůdkyně žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jeho výdajích, pokud jde zejména o výši skutečných nákladů žalovaného na bydlení. Jelikož předchůdkyně žalobkyně své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, dospěl okresní soud k závěru, že podle § 87 odst. 1 ZoSÚ je smlouva o zápůjčce neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé ZoSÚ. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 12 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny zápůjčky, ponížené o plnění, které žalovaný podle téže smlouvy ke splnění povinnosti žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, již poskytl. Žalovaný před podáním žaloby uhradil 2 500 Kč, a proto zavázal okresní soud žalovaného z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení k zaplacení částky 9 500 Kč s úrokem z prodlení z přiznané částky, avšak až ode dne [datum] do zaplacení, neboť žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] (která byla odeslána [datum]) s termínem splnění do [datum]. Ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. 4. Proti tomuto rozsudku, pouze proti výrokům II. a III., podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že žalobě bude i v tomto rozsahu vyhověno a žalobkyni bude přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že nedostatečně doložila důkazní prostředky k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného s vynaložením odborné péče. Zdůraznila, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Celková půjčená částka činila 12 000 Kč a žalovaný se jí zavázal uhradit v 78 týdenních splátkách. Jednalo se tedy o krátkodobý úvěr s nízkou nominální hodnotou, který byl poskytnut nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů, působícím pod zákonným dohledem České národní banky. Před poskytnutím úvěru byla s žalovaným sepsaná žádost o spotřebitelský úvěr, tedy zákaznická karta. Tato byla sepsaná vázaným zástupcem věřitele, který splnil zkoušku odborné způsobilosti, tento ověřil příjmy žalovaného, a to prostřednictvím dvou výplatních pásek za měsíce listopad a prosinec [rok] a dále byly ověřeny zdroje těchto příjmů u zaměstnavatele žalovaného, společnosti [právnická osoba] Žalobkyně dále namítala, že okresní soud nepostupoval v souladu s požadavkem právní jistoty ve smyslu judikatury Ústavního soudu, zejména pak nálezů ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3236/18, či ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. I. ÚS 1543/21, kterým bylo rozhodnuto ve skutkově i právně obdobné věci. Žalobkyně tak uzavřela, že dle jejího názoru byla úvěruschopnost žalovaného zkoumána řádně, srozumitelně a racionálně, a proto je právní závěr okresního soudu o absolutní neplatnosti smlouvy z důvodu absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nesprávný. 5. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil. 6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výrocích II. a III., včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 4 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř.“), žádné vady řízení uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal, tyto nenamítali ani účastníci řízení. Po takto provedeném přezkumu dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zcela nedůvodné a jsou splněny podmínky pro potvrzení rozsudku okresního soudu. 7. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 427,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 752,41 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 86 % ročně z částky 9 752,41 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úhrady kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 757,02 Kč. Skutkově k takto uplatněným nárokům tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum] smlouvu [číslo] na základě které poskytla žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit tuto částku spolu s další částkou 13 666 Kč zahrnující úrok 86 % ročně, částkou za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částkou za administrativní činnosti a komfortní splácení, celkem tedy měl žalovaný vrátit částku 25 666 Kč, a to v 78 týdenních splátkách ve výši 330 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku 2 500 Kč, dále ničeho na poskytnutou zápůjčku nehradil. Pohledávka z uvedené smlouvy byla žalobkyni postoupena postupní smlouvou ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Dlužná částka sestává z nesplacené jistiny zápůjčky ve výši 9 752,41 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 12 674,79 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 757,02 Kč. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván společně s oznámením o postoupení pohledávky v zásilce odeslané na adresu žalovaného dne [datum], a to ve lhůtě do [datum]. 8. K otázce, jakým způsobem předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným zkoumala a prověřovala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně v žalobě a následně v doplnění žaloby skutkově tvrdila, že předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím zápůjčky při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela zejména z informací sdělených žalovaným. Dále prolustrovala žalovaného v databázích BRKI, NRKI a SOLUS, přičemž v těchto registrech k žalovanému nezjistila žádný negativní záznam. Dále prověřila žalovaného v interní databázi zapůjčitele, v insolvenčním rejstříku, vše bez negativních poznatků o žalovaném. Současně zjistila, že osobní doklady žalovaného nejsou v