57 CO 9/2023-95 — Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 200 000 Kč s úrokem z prodlení (výrok I) a žalobci uložil povinnost nahradit (správně) žalované náklady řízení zaplacením 29 132,50 Kč (výrok II). 2. Soud prvního stupně vyšel zejména ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] rámcovou akviziční smlouvu (dále též jen„ smlouva“), dle níž prodávající (žalobce) jediný společník a vlastník společnosti [právnická osoba], má zájem za podmínek uvedených v této smlouvě prodat podíl kupujícímu (žalované), která má zájem podíl koupit. Prodej podílu je podmíněn uzavřením dohody rodičů o péči a styku s nezletilým dítětem a stanovení vyživovací povinnosti ve znění dle přílohy [číslo] schválení dohody soudem a řádné plnění dohody schválené soudem po dobu alespoň 5 let, přičemž splnění rozvazovací podmínky (uvedené taktéž v bodě [číslo]) je porušením smluvní povinnosti kupujícího a i pro tento případ porušení je kupující povinen uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 7. 6. 2018, č. j. 14 Nc 70/2018-126, schválil dohodu rodičů o úpravě práv a povinností účastníků k nezletilému synovi, o výživném a o úpravě styku i pro dobu po rozvodu (obsaženou v příslušné příloze smlouvy). Žalobce podal podnět k prošetření možného neakceptování soudního rozhodnutí, neboť žalovaná odmítla předat nezletilého na období od 9. 4. do 13. 4. 2020. Opatrovnický soud vyzval žalovanou, aby nemařila styk nezletilého s otcem a usnesením ze dne 24. 7. 2020, č. j. [číslo jednací], žalované v rámci výkonu rozhodnutí uložil pokutu za dobrovolné neplnění soudního rozhodnutí o úpravě styku otce nezletilým ve výši 2 000 Kč, a sice za nepředání nezletilého v termínu od 24. 4. do 27. 4. 2020. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení smluvní pokuty do 15. 5. 2020. 3. Ujednání o smluvní pokutě považoval za neplatné, když dospěl k závěru, že je rozporné s dobrými mravy ve smyslu § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dodal, že zákonodárce„ sice výslovně takové smluvní ujednání nevylučuje, avšak tím, že právní řád České republiky ve věcech práva rodinného obsahuje samostatnou relativně oddělenou právní úpravu, vylučuje tím aplikaci obecných institutů soukromého práva, zvláště pak, jsou-li tyto pro úpravu rodinných poměrů zcela nevhodné“. Uzavřel, že jediným možným důsledkem by byla peněžitá satisfakce, když žalobce by„ stejně nedosáhl ochrany těch rodičovských práv, kterých se dovolává.“ 4. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Rozsudek napadl zcela. Nesouhlasil s právním posouzením, že ujednání o smluvní pokutě je rozporné s dobrými mravy. Zdůraznil, že utvrzení smluvní povinnosti (čl. 3 smlouvy) je v souladu se zásadami smluvní volnosti. Dle čl. 32 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) mají rodiče rovněž právo dohodnout se na obsahu, způsobu, rozsahu a výkonu péče a výchovy, neboť péče a výchova dětí je právem rodičů. Ostatně možnost dohody má přednost před rozhodnutím opatrovnického soudu. Utvrzení závazku nebrání nařízení výkonu, které ostatně není pro žalovanou dostatečně motivující, aby uzavřenou dohodu dodržovala. Navrhl, aby„ odvolací soud rozhodnutí zrušil a ve věci samé rozhodl tak, žalobě vyhoví“. 5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání podpořila závěr, že ujednání o smluvní pokutě je rozporné s dobrými mravy. Argumentovala, že tento institut reglementující relativní majetková práva nelze v tomto případě použít, neboť„ nezletilý není a nemůže být předmětem právního vztahu“. Odmítla i další polemiku žalobce a navrhla, aby byl odvoláním napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen a žalované přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. 6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně (§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“)) zcela a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 7. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit mu smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč, neboť porušila dohodu o výkonu rodičovské odpovědnosti, kterou schválil svým rozhodnutím opatrovnický soud ohledně úpravy styku s nezletilým, a to ve dnech 10. 2., 19. 3. a 23. 3. až 30. 4. 2020. 8. Žalovaná v procesní obraně odmítla, že by bránila ve styku s nezletilým a zdůvodnila, proč v uvedených termínech ke styku nedošlo. Dále namítla, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro rozpor s dobrými mravy. 9. Skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná, vyplývají z provedených důkazů, obstojí i pro odvolací řízení a pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3661/2013; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu https://www.nsoud.cz, zatímco rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti přístupná na internetových stránkách Ústavního soudu https://nalus.usoud.cz). 10. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 12. Podle § 906 o. z. má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům (odstavec 1). Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, ledaže je zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte (odstavec 2). 13. Podle § 757 odst. 1 o. z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Smluvní pokuta utvrzuje splnění povinnosti založené smlouvou. Ujednání stran o smluvní pokutě je nezbytné vázat na porušení smluvní povinnosti, resp. porušení smluvní povinnosti je nezbytným předpokladem pro vznik smluvní pokuty (k platnosti ujednání, které váže smluvní pokutu kromě porušení smluvní povinnosti na další právní skutečnost, srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019, uveřejněný pod č. 55/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). 17. Výkon rodičovské odpovědnosti pro dobu po rozvodu je (vždy) upraven rozhodnutím soudu (§ 755 odst. 3 ve spojení s § 906 a násl. o. z.). I když soud schválí dohodu rodičů – v zájmu dítěte nepochybně je, aby se rodiče na výkonu rodičovské odpovědnosti pro dobu po rozvodu dohodli, neboť obecná zkušenost straní závěru, že spoluvytvářeli-li obsah dohody oba rodiče, je obvykle respektována více, než„ zcela“ autoritativní zásah soudu; nalezení dohody je pak nezbytné pro rodiče, jejichž manželství má zaniknout rozvodem bez zjišťování příčin rozvratu (§ 757 o. z.), neboť pro tzv. smluvený rozvod jde o jeden z jeho předpokladů –, jde o úpravu výkonu rodičovské odpovědnosti pro dobu po rozvodu na základě rozhodnutí soudu. Tomu nasvědčuje soudní přezkum. V řízení soud zkoumá, zda dohodnutý způsob výkonu je v souladu se zájmy nezletilého dítěte. Dojde-li soud k závěru, že dohoda rodičů neodpovídá jeho zájmům, pak ji neschválí. 18. Odvolací soud si je vědom, že základním principem, na němž je vystavěna občanskoprávní úprava, je princip autonomie vůle vyjádřený v čl. 2 odst. 3 Listiny, z něhož, jakož i z funkce soukromoprávn