CS · EN DE FR brzy

8 CO 13/2023-95 — Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2023:8.Co.13.2023 .1
Datum: 2023-02-14
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 224 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2021 z. č. 89/2012 Sb."
["dlužné nájemné""peněžité plnění""rozsudek pro uznání""smlouva nájemní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.. Klíčová slova: ["dlužné nájemné", "peněžité plnění", "rozsudek pro uznání", "smlouva nájemní"].
1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 21.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 26. 3. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 9.136,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. V odstavci III. výroku bylo rozhodnuto, že plněním žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] na výroky I. a II. rozsudku zaniká v rozsahu uhrazené částky původní žalované 1. - [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], povinnost k plnění, stanovená rozsudkem pro uznání ze dne 20. 1. 2021, č. j. 59 C 141/2020-20. Dále byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 3.200,90 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný včas odvolání, v němž uvedl, že smlouvu s žalobcem nikdy neuzavřel, na této smlouvě není jeho podpis, musel smlouvu bez vědomí žalovaného uzavřít někdo jiný. Dále v odvolání uvedl, že uvedenou částku hradí [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], přes Exekutorský úřad Dagmar Fučíkové, na základě dohodnutého splátkového kalendáře. 3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu s tím, že dlužná částka dosud nebyla uhrazena. Pokud žalovaný argumentuje tím, že smlouvu nepodepsal, pak se jedná o novou skutečnost, která nebyla uplatněna před soudem I. stupně a je tudíž podle ust. § 205a o. s. ř. nepřípustná. Žalobce nadále trvá na tom, že žalovaný smlouvu podepsal, když [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] platila nájemné sjednané ve smlouvě, žalovaný jakožto jednatel společnosti zaplatil žalobci kauci 10.000 Kč. Podpis žalovaného se nachází nejen na nájemní smlouvě, ale také na předávacím protokolu při započetí nájmu, i na předávacím protokolu při vrácení prostor žalobci při skončení nájmu. Navíc při podpisu nájemní smlouvy byl svědek, který by mohl dosvědčit, že žalovaný nájemní smlouvu podepsal. 4. Podáním ze dne 30. 1. 2023 vzal žalobce žalobu ohledně zaplacení částky 21.500 Kč zpět, když tato částka byla uhrazena v rámci exekučního řízení vedeného vůči [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] a uhrazeny byly také náklady řízení. Žalobce tedy navrhoval zrušení rozsudku ohledně částky 21.500 Kč a trval na tom, aby žalovaný zaplatil žalobci kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné částky v celkové výši 5.411,34 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 5. Vzhledem k tomu, že žalovaný konkludentně s částečným zpětvzetím žaloby žalobcem souhlasil, odvolací soud rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku ohledně zaplacení částky 21.500 Kč a v navazujících výrocích v odstavcích II. a III. výroku zrušil v souladu s ust. § 222a odst. 1 a 2 o. s. ř. a řízení v této části zastavil. 6. Odvolací soud tedy přezkoumal rozsudek okresního soudu ohledně 10% úroku ročně z částky 21.500 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného důvodné není. 7. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že žalobce uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání dne [datum], kdy garantem smlouvy byl žalovaný [titul] [jméno] [příjmení]. Společnost [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. se zavázala platit měsíční nájemné a služby v částce 5.250 Kč. Nájem pak byl ukončen k [datum]. Dále bylo převzato zjištění okresního soudu, že nájemce, tedy [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. nezaplatila nájemné za 6 měsíců, za období [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] po 5.250 Kč, takže dlužila celkem částku 31.500 Kč, z níž žalobce odečetl kauci ve výši 10.000 Kč, takže pohledávka činila 21.500 Kč. Žalobce pak vyzval [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. i žalovaného [titul] [jméno] [příjmení] k zaplacení dluhu s tím, že pokud nezaplatí dlužné nájemné do 25. 3. 2020, bude se domáhat zaplacení těchto částek u soudu. Částečným rozsudkem pro uznání pak okresní soud vyhověl žalobě žalobce vůči [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. 8. Pokud se týká právního posouzení věci, pak žalobce jakožto pronajímatel má právo domáhat se dlužného nájemného jak po původním nájemci, tak po žalovaném jakožto ručiteli v souladu s ust. § 2018 a § 2021 o. z., kdy věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. 9. Vzhledem k tomu, že původní žalovaná [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] v rámci exekuce zaplatila žalobci částku 21.500 Kč a žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 10% úroku z prodlení od [datum] do zaplacení, postupoval okresní soud správně, když zavázal žalovaného k zaplacení tohoto příslušenství v souladu s ust. § 1980 o. z. Z přehledu placení pohledávky žalovanou společností v rámci exekuce vyplývá, že část jistiny ve výši 3.345 Kč byla uhrazena žalovanou společností 31. 5. 2022, dne 27. 9. 2022 byla uhrazena část jistiny ve výši 8.716,24 Kč a dne 16. 11. 2022 byla uhrazena zbývající část jistiny ve výši 9.438,76 Kč 10% úrok z prodlení z částky 21.500 Kč představuje za dobu od 26. 3. 2020 do úplného zaplacení pohledávky částku 5.411,34 Kč. 10. Ze shora uvedených důvodů byl rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku ohledně zaplacení úroků z prodlení jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrzen. 11. Vzhledem k tomu, že byl žalobce v řízení před okresním soudem úspěšný, byly mu přiznány náklady řízení v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. v částce 2.758,80 Kč, když tyto náklady sestávají z odměny za 1 úkon právní služby, tj. za účast u jednání před okresním soudem, kdy zástupci žalobce náleží odměna v souladu s ust. § 7 a § 11 advokátního tarifu ve výši 1.980 Kč a režijní paušál ve výši 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 2.280 Kč a dále mu náleží 21% DPH z těchto částek, což je 478,80 Kč. 12. Na rozdíl od okresního soudu odvolací soud nepřiznal zástupci žalobce cestovné a náhradu za ztrátu času, poněvadž z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 215/2005 vyplývá, že účelem ust. § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu je poskytnutí určité míry kompenzace za to, že advokát z objektivního důvodu nemůže poskytovat právní službu, neboť se v daném čase přemisťuje z místa svého sídla či bydliště do místa poskytování právní služby. Pro takové vyřazení advokáta z jeho běžné činnosti není rozhodující, zda se přesouvá ze svého sídla či bydliště do jiného kraje, okresu, obce, městské části či ulice, nýbrž to, jaká je vzdálenost těchto dvou míst, jak jsou tato dvě místa objektivně dopravně dostupná apod. Vznik nároku na náhradu ze promeškaný čas je tedy limitován časově a je tak rozhodující, zda toto promeškání činilo minimálně půl hodiny, či nikoliv. V daném případě žádná z cest zástupce žalobce ze sídla advokátní kanceláře do sídla soudu a zpět netrvala déle než půl hodiny, a proto zástupci žalobce nenáleží náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu Odvolací soud zastává dále názor, že nemá zástupce žalobce nárok ani na náhradu cestovních výdajů použitím osobního vozidla, poněvadž nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje. Stejný nárok má zástupce účastníka. V této konkrétní věci však zástupci žalobce nárok na náhradu cestovních výdajů nevznikl, když pracuje v místě, kde se řízení koná. Zástupce žalobce by měl toliko nárok na místní přepravné, pokud by použil místní dopravu, což se v tomto případě nestalo. 13. V odvolacím řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět z důvodu uhrazení jistiny původně žalovanou společností, když ke zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalovaného, kdy žaloba byla podána žalobcem důvodně. Z tohoto důvodu a dále z důvodu, že byl ve zbývajícím rozsahu žalobce úspěšný u odvolacího řízení, má nárok na náhradu nákladů řízení v souladu s ust. § 146 odst. 2, § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., kdy tyto celkem představují částku 7.695,60 Kč Tyto náklady pak sestávají z odměny za vyjádření k odvolání ve výši 1.980 Kč, za částečné zpětvzetí žaloby má nárok na odměnu za 1 úkon právní služby ve výši 1.980 Kč, dále má nárok na odměnu za účast u odvolacího jednání, kdy předmětem bylo pouze příslušenství pohledávky, takže odměna činí 1.500 Kč, dále má nárok na 3 režijní paušály á 300 Kč podle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a na 21% DPH z těchto částek, což je 1.335,60 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 1980 (89/2012 Sb.)§ 2018 (89/2012 Sb.)§ 2021 (89/2012 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 205a (99/1963 Sb.)§ 219 (99/1963 Sb.)§ 222a (99/1963 Sb.)§ 224 (99/1963 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.