16 Co 130/2024-96 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru uplynutím doby určité ze dne 22. 8. 2023 a dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 31. 8. 2023 (výrok I) a žalobce zavázal zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 18 347,78 Kč. Okresní soud neshledal naléhavý právní zájem na určení neplatnosti skončení pracovního poměru uplynutím doby určité ze dne 22. 8. 2023, neboť mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pracovní poměr mezi účastníky (původně sjednaný na dobu určitou do 31. 8. 2022) se změnil ve smyslu § 65 odst. 2 zákoníku práce na pracovní poměr na dobu neurčitou, přičemž tento způsob ukončení pracovního poměru byl ze shodné vůle obou účastníků zrušen (byl „přeškrtnut, stornován a podepsán oběma účastníky“). V případě dohody o rozvázání pracovního poměru okresní soud vycházel z účastnické výpovědi žalobce a svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která za žalovanou uzavírala s žalobcem tuto dohodu, a dále ze zvukové nahrávky ze dne 4. 9. 2023 zachycující průběh jednání o uzavření dohody. Soud prvního stupně předně dospěl s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1774/14 k závěru, že zmiňovanou nahrávku lze použít jako důkaz, přestože ji pořídil žalobce bez vědomí , tituly před jménem, , jméno FO, , a to z důvodu ochrany žalobce jako zaměstnance, který je slabší smluvní stranou, před svévolí zaměstnavatele. Po provedeném dokazování bylo podle názoru okresního soudu prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 31. 8. 2023 dohodu o rozvázání pracovního poměru ke dni 31. 8. 2023. Okresní soud nezjistil, že by na žalobce činila žalovaná při uzavření dohody nepřípustný nátlak či se dopustila bezprávné výhrůžky. Poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1332/2001, ze kterého vyplývá, že se nejedná o bezprávnou výhrůžku v případě, kdy zaměstnavatel svůj návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou odůvodní tím, že podle jeho názoru jsou zde důvody, pro které by mohl se zaměstnancem pracovní poměr zrušit okamžitě. V projednávané věci šlo podle prvostupňového soudu o obdobnou situaci. Žalobce podle obsahu nahrávky nedal najevo jakýkoliv nesouhlas s ukončením pracovního poměru dohodou. , tituly před jménem, , jméno FO, předestřela žalobci důvody rozvázání pracovního poměru s tím, že primárním důvodem je pokles výroby a objednávek, tj. nadbytečnost. Žalobci sice bylo dáno na výběr ukončení pracovního poměru dohodou s tím, že pokud by žalobce nesouhlasil, „musela by“ , tituly před jménem, , jméno FO, podat na žalobce trestní oznámení a ukončovala by pracovní poměr okamžitým zrušením, nicméně „žalobce věděl, jakého trestněprávního jednání se dopustil“ (krádeže palet) a , tituly před jménem, , jméno FO, současně vyslovila ochotu žalované v případě zlepšení ekonomické situace vzít žalobce zpět do zaměstnání. Žalobce byl v době uzavření dohody schopen posoudit a pochopit, že tato dohoda povede k ukončení pracovního poměru, přičemž i následně po skončení pracovního poměru reagoval adekvátně, kdy se evidoval na úřadu práce a po 14 dnech si našel práci u jiného zaměstnavatele. Dohodu o rozvázání pracovního poměru proto posoudil jako platné právní jednání a žalobu zamítl. Námitku žalobce, že k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru nedošlo dne 31. 8. 2023, jak je v ní uvedeno, ale ve skutečnosti až dne 4. 9. 2023, nepovažoval za významnou, protože by to nemělo za následek neplatnost dohody, nýbrž pracovní poměr by v takovém případě zanikl až dnem uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru.2. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti výroku I, pokud jím byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 31. 8. 2023, a souvisejícímu výroku o nákladech řízení, podal odvolání žalobce, který namítal, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Konkrétně vytýkal okresnímu soudu, že z obsahu nahrávky nevyplývá, že by , tituly před jménem, , jméno FO, dala žalobci dvě možnosti skončení pracovního poměru, a to dohodu a okamžité zrušení, nýbrž to, že žalobce buď podepíše dohodou o rozvázání pracovního poměru nebo na něj podá trestní oznámení pro krádež palet. Nadto z výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, plyne, že žalovaná se dozvěděla o údajné krádeži již v březnu 2023, proto s žalobcem nemohl být platně v září 2023 z důvodu uplynutí subjektivní prekluzivní lhůty 2 měsíců rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením. Žalobce tedy uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru pod nátlakem v důsledku bezprávné výhrůžky a poukázal v tomto směru na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2250/2018. Okolnost, že žalobce nedal výslovně najevo jakýkoliv nesouhlas s ukončením pracovního poměru dohodou, tj. že se s , tituly před jménem, , jméno FO, nedohadoval (neodporoval jí), není pro posouzení věci významná. Žalobce ve své účastnické výpovědi navíc vysvětlil, že byl zmatený, že se cítil pod nátlakem a že neuměl v daném okamžiku řádně argumentovat a vysvětlit svůj postoj. Stejně tak nelze žalobci k tíži, že si poměrně brzy našel jinou práci. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části změnil a žalobě vyhověl.3. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného, přičemž zdůraznila, že nepopírá skutečnost, že se na nahrávce objevila zmínka o trestním oznámení, podstatné ovšem je, že se žalobce vytýkaného jednání skutečně dopustil. Nešlo tedy o žádné smyšlené a účelové „obvinění“, proto nelze počínání žalované hodnotit jako bezprávnou výhrůžku.4. Krajský soud jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně bylo podáno ve lhůtě uvedené v § 204 odst. 1 o. s. ř., přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, jakož i řízení jemu předcházející (podle pravidel nastavených v § 212, § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.5. Odvolací soud převzal jako správná skutková zjištění soudu prvního stupně, která učinil z listinných důkazů, z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, a účastnické výpovědi žalobce a která popsal v bodech 3, 5 a 6 odůvodnění napadeného rozsudku okresního soudu. Odvolací soud pro stručnost na tato skutková zjištění v plném rozsahu odkazuje. Z důvodu náležitého posouzení odvolacích námitek odvolací soud zopakoval dokazování přehráním záznamu pořízeného žalobcem dne 4. 9. 2023, který zachycuje průběh jednání žalobce se svědkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , při němž došlo k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru. Odvolací soud se předně ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o použitelnosti tohoto záznamu jako důkazu, přičemž z něj zjistil, že skutková zjištění v době 4 napadeného rozsudku, která okresní soud z této nahrávky rozhovoru učinil, jsou správná, a to s jedinou – ovšem podstatnou – výhradou, že , tituly před jménem, , jméno FO, v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru žalobci „dala na výběr dvě varianty“, buď podepíše dohodu o rozvázání pracovního poměru, případně antidatovanou dohodu o prodlužení pracovního poměru na dobu určitou od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2023, nebo na něj svědkyně podá trestní oznámení, a to (jak vyplývá z obsahu spisu) jako na pachatele krádeže palet, které měl odcizit ke škodě žalované společně s dalšími osobami, což svědkyně v průběhu schůzky zopakovala s tím, že „půjde na policii, že to má domluvené“. Z obsahu nahrávky naopak nevyplývá, že by , tituly před jménem, , jméno FO, v případě nepodepsání dohody žalobcem hovořila jako o alternativě o okamžitém zrušení pracovního poměru.6. Projednávanou věc je třeba posuzovat i v současné době – vzhledem k tomu, že žalobce se domáhal určení neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru ke dni 31. 8. 2023 uzavřené dne 4. 9. 2023 – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2023 (dále jen „zákoník práce“) a subsidiárně podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „o. z.“).7. Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem (§ 49 odst. 1 zákoníku práce). Dohoda o rozvázání pracovního poměru je jediným dvoustranným pracovněprávním jednáním, podle kterého zaniká pracovní poměr. O ujednání o zániku (rozvázání) pracovního poměru jde vždy, jestliže z něho určitě a srozumitelně vyplývá, že na základě shodné vůle zaměstnavatele a zaměstnance nemá nadále pokračovat.8. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.9. Podle ustanovení § 587 odst. 1 o. z., kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.10. Z ustanovení § 55