8 Co 110/2024-60 — Krajský soud v Ostravě

1. Napadeným rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 937 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni částku 13.096,81 Kč, dále 15% roční úrok z částky 9.055,67 Kč od 5. 4. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 12.141,67 Kč od 5. 4. 2023 do zaplacení, byla zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včas odvolání, a to do odstavce II. výroku, kdy se v této části domáhala změnit rozsudek tak, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku kromě již přiznané částky 937 Kč, 3.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.937 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení a dále vzala žalobu zpět ohledně 8.204,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.243,37 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9.055,67 Kč od 5. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 12.141,67 Kč ve výši 84,82 Kč od 7. 12. 2022 do 23. 12. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 8.204,67 Kč ve výši 343,92 Kč od 24. 12. 2022 do 4. 4. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8.204,67 Kč od 5. 4. 2023 do zaplacení. V odvolání žalobkyně uvedla, že soud I. stupně přiznal žalobkyni na bezdůvodném obohacení částku 937 Kč namísto částky 3.937 Kč, když fakticky byla poskytnuta žalovanému částka 39.052 Kč a žalovaný uhradil 36.052 Kč, takže žalobkyni měla být přiznaná částka 3.937 Kč. Okresní soud se nijak nevyjádřil k tomu, z jakých konkrétních důvodů nevzal v potaz částku tvrzenou žalobkyní v žalobním návrhu či nevyzval žalobkyni k doplnění a objasnění rozporů mezi touto částkou a částkou zjištěnou soudem I. stupně. Dále bylo prokázáno, že žalovanému byla dne 23. 11. 2022 odeslána výzva ke splacení celého úvěru ze dne 22. 11. 2022 a dále mu byla dne 16. 12. 2022 zaslána předžalobní výzva ze dne 15. 12. 2022, v níž byla uvedena lhůta 7 dnů ode dne odeslání a ode dne následujícího, tedy od 24. 12. 2022 byl tak žalovaný s úhradou svého dluhu v prodlení, a tudíž žalobkyni vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z.3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby žalobkyně a že je ochoten zaplatit žalobkyni částku 3.937 Kč s tím, že k dluhu došlo nedopatřením.4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní odvolací soud podle ust. § 222a odst. 1 o. s. ř. rozsudek okresního soudu ohledně zaplacení částky 8.204,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.243,37 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 9.055,67 Kč od 5. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 12.141,67 Kč ve výši 84,82 Kč od 7. 12. 2022 do 23. 12. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky 8.204,67 Kč ve výši 343,92 Kč od 24. 12. 2022 do 4. 4. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8.204,67 Kč od 5. 4. 2023 do zaplacení, zrušil a řízení v této části zastavil.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. ohledně zaplacení částky 3.000 Kč s přísl. i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně bylo zčásti podáno důvodně.6. Okresní soud učinil správná skutková zjištění, která krajský soud přejímá a na která odkazuje. Platí to především o zjištění, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru dne 22. 12. 2021 se sjednaným rámcem 40.000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty a byl povinen čerpaný úvěr splácet splátkou ve výši 4 % aktuální dlužné částky. Vzhledem k tomu, že řádně úvěr nesplácel, věřitel úvěr zesplatnil k 22. 11. 2022. Dále bylo převzato zjištění okresního soudu, že žalovaný načerpal jednorázově, formou nákupu zboží na splátky, částku 39.989 Kč a že uhradil celkem částku 36.052 Kč.7. Pokud se týká právního závěru okresního soudu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná ve smyslu ust. § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poněvadž žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, pak proti tomuto závěru žalobkyně nebrojila. Předmětem odvolacího řízení tak byla částka představující bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že bylo v řízení zcela jednoznačně prokázáno, že žalovaný čerpal z úvěru částku 39.989 Kč a zaplatil žalobkyni částku 36.052 Kč, rozdíl mezi těmito částkami představuje částku 3.937 Kč. Z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Okresní soud určil lhůtu ke splatnosti částky 937 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a proto se žalovaný nemohl v době vydání rozsudku dostat do prodlení s plněním dluhu. Jiná situace však nastala v průběhu odvolacího řízení, kdy žalovaný dosud ničeho neuhradil. Rozsudek okresního soudu byl doručen žalovanému dne 27. 3. 2024 a rozsudek okresního soudu tak v odstavci I. výroku nabyl právní moci dne 12. 4. 2024, kdy žalovaný měl splnit povinnost mu uloženou v tomto rozsudku do 15 5. 2024, což neučinil, takže od 16. 4. 2024 se ocitl v prodlení s plněním. Podle ust. § 1970 o. z. má tedy žalobkyně od tohoto data nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně, a to podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v této části podle ust. § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že přiznal žalobkyni částku 3.000 Kč a 15 % úrok z prodlení ročně z částky 937 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení, ohledně zaplacení 15% úroku z prodlení ročně z částky 3.000 Kč za dobu od 24. 12. 2022 do zaplacení a ohledně 15% úroku z prodlení ročně z částky 937 Kč od 24. 12. 2022 do 15. 4. 2024, byl rozsudek okresního soudu v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzen, poněvadž v té době ještě nebyl žalovaný v prodlení s plněním dluhu.8. Výrok o náhradě nákladů řízen, Anonymizováno, před soudem I. stupně je odůvodněn převážnou mírou neúspěchu žalobkyně v tomto řízení.9. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn tím, že zpětvzetím žaloby žalobkyně zavinila zastavení řízení a byla úspěšná toliko z nepatrné části, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovaný pak náhradu nákladů odvolacího řízení nepožadoval.