ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2025:16.Co.129.2025.1 Datum: 2025-10-15 Předmět: o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a zaplacení částky 262 695,70 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 10 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 213 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 219 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 47 z. č. ["odvolání""novace""skončení pracovního poměru""pracovní poměr""smlouva pracovní""překážky v práci""dokazování""odstupné""náhrada mzdy""náhrada nákladů""obchodní podíl""vrácení věci""jednatel"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a zaplacení částky 262 695,70 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 10 (99/1963 Sb.), § 142 (99/1963 Sb.), § 149 (99/1963 Sb.), § 151 (99/1963 Sb.).
1. Žalobou podanou dne 23. 2. 2024 se žalobce jako zaměstnanec proti žalované coby své zaměstnavatelce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne 30. 10. 2023 (dále jen výpovědi) a na tomto základě též náhrady mzdy za dobu od 11. 1. 2024 do 29. 2. 2024 ve výši 262 695,70 Kč s úroky z prodlení. Žalobu zdůvodnil tím, že byl od 1. 9. 2000 zaměstnancem žalované na pozici vedoucího lékaře odbornosti gynekologie, asistované reprodukce a jednodenní chirurgie. Na podzim 2018 došlo ke změně vlastnické struktury žalované, v jejímž důsledku žalovaná žalobci od 1. 4. 2019 nepřidělovala práci podle pracovní smlouvy na pracovišti v , Anonymizováno, a vyplácela mu náhradu mzdy. Dne 30. 10. 2023 žalobce převzal výpověď podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“), s tím, že žalovaná za účelem zvýšení efektivity práce organizační změnou zrušila žalobcovo pracovní místo. V lednu 2024 přitom přijala do pracovního poměru gynekoložku , tituly před jménem, , jméno FO, . To znamená, že již v době doručení výpovědi žalobci musela činit kroky k přijetí dr. , jméno FO, , takže potřebnost žalobcovy práce pro žalovanou nemohla předstíranou organizační změnou zaniknout. Je ostatně zřejmé, že reprodukční klinika, poskytující též ambulantní gynekologickou péči a jednodenní chirurgii, nemůže efektivně fungovat bez lékaře těchto odborností. Po organizační změně se v organizační struktuře žalované nacházeli čtyři další lékaři s podobnou odborností jako žalobce, leč žádný z nich neměl všechny žalobcovy odbornosti, takže efektivním krokem by bylo propustit některého z nich, nikoli žalobce. Dodatkem k žalobcově pracovní smlouvě, uzavřeným po změně vlastnické struktury, na jehož základě odpadla část žalobcovy pracovní náplně, žalovaná sama vědomě vytvořila personální situaci, jež vyhovovala jejím potřebám a kterou vyřešila zřízením pracovního místa primáře. Žalobce byl při sjednání tohoto dodatku již v pozici pouhého řadového zaměstnance.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na to, že žalobce svou práci několik let nevykonával a situaci řešit nechtěl, o práci u žalované ve skutečnosti nestojí. Snaží se pouze na žalovanou, proti níž zahájil několik právních sporů, vyvíjet nátlak a finančně ji poškodit. Dne 5. 8. 2019, po převodu svého obchodního podílu v žalované na společnost , právnická osoba, , registroval u Úřadu průmyslového vlastnictví slovní ochrannou známku „, Anonymizováno, ,“ načež úřad na návrh žalované prohlásil tuto ochrannou známku za neplatnou. Žalobce nepracoval pro překážky v práci na straně zaměstnavatele od 1. 4. 2019 na , Anonymizováno, pracovišti a od 3. 9. 2019 na pracovišti , adresa, . Během těchto více než čtyř let se ukázalo, že jeho pracovní místo není v organizačním schématu potřebné. V kontextu změny vlastnické struktury si žalobce prosadil dodatek ke své pracovní smlouvě a začal odvádět jen takové práce, které konat chtěl, tedy že s pacienty trávil pouze 16 hodin týdně a zbývajících 24 hodin týdně odborně vedl své kolegy. To žalovanou přinutilo vytvořit funkci primáře, který v práci zastal vše, co vykonával žalobce jako vedoucí lékař po účinnosti dodatku, a navíc to, co žalobce nadále dělat nechtěl. Tím se pracovní místo vedoucího lékaře pro žalovanou stalo zbytečným. Dne 27. 10. 2023 tedy přijala organizační změnu, podle níž ke dni 30. 10. 2023 zrušila žalobcovo pracovní místo co nadbytečný mezičlánek mezi nově zřízenou pracovní pozicí primáře a pozicemi řadových lékařů. Poté, kdy žalovanou převzal nový majitel, měl žalobce zajišťovat odbornou stránku péče o pacienty, know how a řídit méně zkušené a kvalifikované kolegy. To se však ukázalo jako kontraproduktivní, poněvadž používal non lege artis postupy. , jméno FO, žalovaná zaměstnala pouze jako řadovou gynekoložku, jež podléhala též pokynům vedoucích zaměstnanců, na rozdíl od žalobce pečovala o pacientky v těhotenské poradně a prováděla výkony v rámci jednodenní chirurgie. Během doby překážek v práci žalovaná založila či rozvázala pracovní poměr s množstvím lékařů všech potřebných odborností, takže příchod dr. , jméno FO, s žalobcem vůbec nesouvisí.3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu v plné šíři zamítl (výroky I a II) a uložil žalobci povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 15 135 Kč (výrok II) a nahradit žalované náklady řízení ve výši 93 689,09 Kč (výrok III). Dospěl přitom ke zjištěním, rozvedeným v bodech 9. – 31. odůvodnění napadeného rozsudku a shrnutým především do skutkového závěru, podle nějž byl žalobce od 1. 9. 2000 zaměstnancem žalované a současně jejím jediným společníkem. Ke dni 30. 10. 2018 se změnila vlastnická struktura; žalobce prodal svůj podíl společnosti , právnická osoba, a zároveň s žalovanou uzavřel dodatek č. 2 k pracovní smlouvě (dále jen dodatek č. 2), který nahradil veškerá ujednání pracovní smlouvy ze dne 1. 9. 2000 ve znění dodatku č. , hodnota, novými ujednáními, např. tím, že je žalobce jako vedoucí lékař odbornosti gynekologie, asistované reprodukce a jednodenní chirurgie oprávněn dávat instrukce podřízeným lékařům, zdravotním sestrám a dalším zdravotnickým pracovníkům, leč není povinen komunikovat se zdravotními pojišťovnami, kontrolovat hospodaření reprodukční kliniky, tvořit rozpis služeb lékařů, zdravotních sester a dalších zaměstnanců, řešit personální otázky a řídit lidské zdroje, objednávat léčivé přípravky a zdravotnický materiál pro provoz zdravotnického zařízení ani obchodní vedení společnosti. Činnost lékaře a související práce s pacienty na pracovištích zaměstnavatele měl vykonávat 16 hodin týdně, zbývající rozvržení pracovní doby ponechala žalovaná na žalobci. Dne 19. 12. 2018 žalovaná uzavřela pracovní smlouvu s , tituly před jménem, , jméno FO, , který měl ke dni 1. 3. 2019 nastoupit na místo primáře, k jehož kompetencím patřila mimo jiné odpovědnost za organizaci ambulantního provozu, za diagnostickou a poradenskou lékařskou péči, za správné vykazování zdravotní péče, za dodržování finančního plánu za svěřený úsek, za plnění plánu investic a čerpání materiálových zásob, za správnost administrativních úkonů ve spojitosti s pacienty, zdravotními pojišťovnami či dalšími institucemi v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, přičemž byl povinen dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci a prohlubovat si soustavně kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Dne 24. 2. 2019 žalobce adresoval jednateli žalované, , jméno FO, , e-mail, v němž jej z pozice vedoucího lékaře informoval o některých svých návrzích a připomínkách, mimo jiné že věřil, že jeho pracovní vytížení nad 3 dny s pacientkami je dáno nedostatkem lékařů a že operační výkony snášel jen proto, že nabyl dojmu, že , tituly před jménem, , adresa, neoplývá šikovností a netroufá si plnit nařízení jednatele, že se ve středečních operačních dnech budou s žalobcem střídat. Posledních 20 let však prováděl žalobce operační výkony jen sporadicky, neboť měl za to, že jsou to právě mladí lékaři, kteří si musí udržovat manuální dovednosti, kdy ve stáří se kvalita manuální koordinace i zrak zhoršují. Navíc má jen bazální zkušenosti se sledováním těhotných, kdy tuto práci vždy odváděly mladší kolegyně. Dne 29. 3. 2019 žalovaná žalobci oznámila, že kvůli překážkám v práci na její straně mu od 1. 4. 2019 nebude přidělovat práci v celém rozsahu podle pracovní smlouvy, přičemž žalobce nemá docházet na pracoviště v , adresa, a po dobu překážek bude vykonávat práci pouze v , adresa, v rozsahu 8 hodin týdně. Od 3. 9. 2019 nebyla žalobci přidělována práce ani na pracovišti v , adresa, . V době, kdy žalobce přestal na pracoviště žalované docházet, však mezi zaměstnanci nijak nechyběl. Od 4. 1. 2021 byl primářem , Jméno žalobce, , tituly za jménem, , k jehož kompetencím patřilo mimo jiné dohlížet na vzdělávání svých podřízených, řídit jejich práci, kontrolovat jejich činnost, hodnotit plnění jim určených úkolů, kontrolovat evidenci odpracovaných hodin, rozhodovat o čerpání dovolené podřízených, podílet se na zapracování nových pracovníků, zajišťovat personální obsazení, provádět auditní činnost zdravotnické dokumentace a revizi lékařské dokumentace, provádět výkony, plánovat a zavádět nové metody a řídit schůze na svém úseku, odpovídat za odbornou a etickou úroveň poskytované péče, hlásit změny na Státním úřadu pro kontrolu léčiv. Primář je obecně vzato odborným garantem poskytovaných zdravotních služeb na pracovišti a odpovídá především za jeho organizaci, za poskytování zdravotní péče na pracovišti na náležité odborné úrovni, za personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb a zajištění zvyšování a prohlubování kvalifikace zdravotnických pracovníků, kteří na oddělení poskytují zdravotní služby. Dne 27. 10. 2023 provedla žalovaná organizační změnu s účinky od 30. 10. 2023, spočívající ve snížení počtu zaměstnanců zaměstnavatele za účelem zvýšení efektivity a produktivity práce, a to na pozici vedoucí lékař odbornosti gynekologie, asistované reprodukce a jednodenní chirurgie v počtu 1. Do té doby byla
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.