16 Co 178/2025-36 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 16. 12. 2024 uplatnila proti žalované pohledávky v celkové výši 93 902 Kč s úroky z prodlení. V návrhu tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne 23. 12. 2023 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalované elektřinu od 19. 1. 2024 do odběrného místa na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2025. V souvislosti s touto smlouvou se domáhala dvou dílčích nároků, a to i) smluvní pokuty ve výši 18 500 Kč a ii) částky 75 402 Kč vyúčtovaná cena odebrané elektřiny za dobu od 19. 1. 2024 do 30. 5. 2024. K pohledávce z titulu smluvní pokuty žalobkyně v návrhu uvedla, že žalovaná porušila smluvní povinnost odebírat elektřinu pouze od žalobkyně, neboť uzavřela novou smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa s novým dodavatelem v době, kdy byla vázána smlouvou. Dodávka elektřiny do odběrného místa dle smlouvy tak byla ukončena již dne 30. 5. 2024. Žalobkyně proto v souladu s porušením čl. 2.2 obchodních podmínek a v souladu s čl. „podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny“ odst. 4 smlouvy fakturou č. , hodnota, ze dne 8. 7. 2024 vystavila žalované vyúčtování smluvní pokuty za porušení obchodních podmínek a smlouvy, a to částkou ve výši 18 500 Kč (součet fixní části smluvní pokuty 500 Kč a flexibilní části ve výši 18 000 Kč coby násobku částky 750 Kč a počtu 24 kalendářních měsíců zbývajících do konce doby trvání smlouvy) se splatností 22. 7. 2024.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobě vyhověl ohledně částky 90 902 Kč s úroky z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 75 402 Kč za dobu od 19. 6. 2024 do zaplacení a ve výši 12,75 % ročně z částky 15 500 Kč za dobu od 23. 7. 2024 do zaplacení (výrok I), zatímco ohledně části smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 23. 7. 2024 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II), současně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 19 184,50 Kč k rukám zástupce žalobkyně (výrok III). Soud prvního stupně projednal věc s odkazem na § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Rozhodnutí o pohledávce z titulu smluvní pokuty soud prvního stupně odůvodnil tím, že došlo k platnému sjednání smluvní pokuty podle § 2048 a násl. o. z. za porušení povinnosti odebírat od žalobkyně elektřinu od 31. 5. 2024 do sjednaného konce základního období trvání smlouvy, tedy do 31. 5. 2025. To ovšem není 24 měsíců, jak tvrdila žalobkyně, ale jen 20 (i neúplných) měsíců, včetně jednoho dne (31. 5. 2024) za měsíc květen 2024. Výše smluvní pokuty proto činí toliko 15 500 Kč a ve zbývající částce 3 000 Kč s příslušenstvím okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.4. Proti zamítavé části rozsudku podala odvolání žalobkyně, která namítala, že řízení před soudem prvního stupně bylo postiženo procesní vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žaloba totiž obsahovala zjevný nesoulad mezi skutkovými tvrzeními ohledně výpočtu smluvní pokuty v návaznosti na zbývající období trvání smlouvy po jejím předčasném ukončení žalovanou a listinami předloženými žalobkyní k prokázání těchto tvrzení, zejména fakturou žalobkyně č. , hodnota, ze dne 8. 7. 2024 s vyúčtovanou smluvní pokutou za předčasné ukončení smlouvy ve výši 18 500 Kč ve spojení s mimořádnou („ukončovací“) fakturou č. , hodnota, ze dne 4. 6. 2024 za sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa v období od 19. 1. 2024 do 30. 5. 2024, kde u výpočtu platby za související služby v elektroenergetice byla uvedena distribuční sazba D25d, tj. veličina, na jejímž základě se stanoví výše této smluvní pokuty. Pokud soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku poukazuje na tento zjevný rozpor, měl před vydáním rozsudku žalobkyni o této zjevné nesrovnalosti poučit, popřípadě vyzvat k vysvětlení či odstranění tohoto rozporu nebo ve věci za tím účelem nařídit ústní jednání, při němž by tato nejasnost či pochybení žalobkyně ve skutkových tvrzení byla objasněna či odstraněna. V důsledku toho, že soud prvního stupně výše uvedeným způsobem před vyhlášením (vydáním) napadeného rozsudku nepostupoval, mělo toto procesní pochybení za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť je zřejmé, že počet kalendářních měsíců zbývajících do konce doby trvání smlouvy od jejího předčasného ukončení žalovanou činil 20 namísto tvrzených 24. Tento počet kalendářních měsíců byl však s ohledem na distribuční sazbu evidovanou distributorem (D25d) násoben částkou 900 Kč namísto 750 Kč, jak bylo nesprávně tvrzeno v žalobě. Rozhodnutí ve věci samé bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. nelze založit na neunesení břemena tvrzení nebo důkazního břemena některým z účastníků. Bez nařízení jednání může soud rozhodnout jen tehdy, pokud má za to, že účastníky předložené listiny prokazují všechna potřebná skutková zjištění, tedy jestliže byl na základě předložených listin náležitě zjištěn skutkový stav věci. V opačném případě soud musí nařídit jednání, i kdyby se účastníci práva účasti na projednání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili (k tomu odkázala na právní závěr vyslovený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2005, sp. zn. 29 Odo 1198/2003). Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně písemným dotazem na provozovatele příslušné distribuční soustavy, společnost , právnická osoba, ., zjistil, jaký údaj o distribuční sazbě v předmětném odběrném místě eviduje v období smluvní dodávky elektřiny, tj. od 19. 1. 2024 do 30. 5. 2024, a na základě takto provedeného dokazování výrok II napadeného rozsudku změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s příslušenstvím.5. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.6. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací [§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] přezkoumal u odvolacího jednání prvostupňový rozsudek v napadené části výroku, včetně řízení předcházejícího jeho vydání (podle pravidel uvedených v § 206, § 212 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Bez nařízení jednání může soud rozhodnout, jen jestliže má za to, že účastníky předložené listiny prokazují všechna potřebná skutková zjištění, tedy jestliže byl na základě předložených listin náležitě zjištěn skutkový stav věci; v opačném případě nelze postupovat podle § 115a o. s. ř. a soud musí nařídit jednání, i kdyby se účastníci práva účasti na projednání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili. Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že rozhodnutí ve věci samé bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř. nelze založit na tom, že některý z účastníků neunesl břemeno tvrzení nebo důkazní břemeno.8. V dané věci s ohledem zjevný nesoulad mezi skutkovými tvrzeními ohledně výpočtu smluvní pokuty a listinami předloženými žalobkyní k prokázání těchto tvrzení soud prvního stupně nemohl rozhodnout bez jednání. Napadený rozsudek soudu prvního stupně tak trpí popsanou vadou řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nicméně odvolací soud učinil opatření, směřující k odstranění této vady, a k projednání věci nařídil odvolací jednání.9. Jelikož v projednávané věci v předložených listinách panoval rozpor o distribuční sazbě pro dané odběrné místo v rozhodném období (ve smlouvě byla uvedena distribuční sazba D02d, zatímco ve vyúčtování sazba D25d), přičemž podle smlouvy a § 34 odst. 7 vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů, v takovém případě platí údaj evidovaný u provozovatele distribuční soustavy, odvolací soud doplnil dokazování dotazem na provozovatele příslušné distribuční soustavy, společnost , právnická osoba, ., a zjistil, že v předmětném odběrném místě byla evidována v období smluvní dodávky elektřiny, tj. od 19. 1. 2024 do 30. 5. 2024, distribuční sazba D025d (dvoutarifová sazba s operativním řízením doby platnosti nízkého tarifu po dobu 8 hodin). Podle smlouvy se tak flexibilní část smluvní pokuty stanoví násobkem částky 900 Kč a počtu kalendářních měsíců, a to i neúplných, zbývajících do konce doby trvání smlouvy, který soud prvního stupně správně vypočetl na 20 měsíců. Výše smluvní pokuty proto činí 18 500 Kč, nikoli pouze 15 500 Kč, jak uvedl nesprávně soud prvního stupně. Ostatní skutkové a právní závěry soudu prvního stupně ohledně smluvní pokuty shledal odvolací soud jako správné a pro stručnost na ně zcela odkazuje.10. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadeném II výroku ve věci samé podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 23. 7. 2024 do zaplacení.11. Vzhledem k tomu, že odvolací soud částečně změnil napadený rozsude