16 Co 215/2024-152 — Krajský soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala po žalovaném zaplacení částky 275 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této dlužné částky od 11. 2. 2023 do zaplacení, a to s odůvodněním, že dne 2. 8. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o nájmu vozidla tovární značky , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , a to na období od 2. 8. 2022 do 5. 8. 2022 s tím, že nájem byl postupně prodloužen do 9. 8. 2022. Výše nájemného byla sjednána na částku 1 500 Kč denně. „Řádné nájemné“ bylo uhrazeno a nebylo předmětem žaloby. Žalovaný však vozidlo v době, kdy jej užíval, bez vědomí žalobkyně předal do užívání třetí osobě, která s ním odjela do Maďarska za účelem protiprávního převážení uprchlíků. Vozidlo bylo následně zadrženo maďarskou policií, kde bylo zaparkované na odstavném parkovišti v městě , Anonymizováno, , kde si jej žalobkyně po uvolnění ze strany policie vyzvedla dne 20. 1. 2023. Žalovaný vozidlo řádně a včas po skončení nájemního vztahu dne 10. 8. 2022 nevrátil a od 11. 8. 2022 tak vozidlo užíval bez právního důvodu celkem , hodnota, dnů. Dle žalobkyně výše bezdůvodného obohacení žalovaného odpovídá násobku počtu 163 dnů a ekvivalentu sjednaného denního nájemného ve výši 1 500 Kč, což činí 244 500 Kč. Žalobkyně tvrdila, že porušením smluvní povinnosti vozidlo vrátit řádně a včas v místě provozovny a povinnosti nepůjčit či jinak nepředat pronajaté vozidlo třetí osobě bez jejího souhlasu jí žalovaný dále způsobil škodu ve výši 35 160 Kč, a to v podobě nákladů, které musela vynaložit, aby získala vozidlo zpět do dispozice. Jedná se o tyto náklady: 1) parkovné na odstavném parkovišti za 155 dnů, tj. 775 EURO, což při směnném kurzu ke dni 19. 1. 2023 představuje částku 19 150 Kč, 2) 2x slovenská dálniční známka, tj. 24 EURO, což při kurzu ke dni 13. 3. 2023 (podání žaloby) představuje částku 567 Kč, 3) 2x maďarská dálniční známka, tj. 13 500 HUF, což při kurzu ke dni 13. 3. 2023 představuje částku 832 Kč, 4) stravné pro zaměstnance, který jel společně s jednatelem , jméno FO, pro vozidlo, tj. 26,7 EURO, což při kurzu ke dni 13. 3. 2023 představuje částku 631 Kč, 5) cestovní náhrady za cestu vozidlem , Anonymizováno, na trase , adresa, - , Anonymizováno, a zpět, tj. 1100 km, celkem , hodnota, Kč, 6) cestovní náhrady za cestu předmětným zapůjčeným vozidlem na trase , Anonymizováno, - , adresa, , tj. 550 km, celkem , hodnota, Kč. Kromě bezdůvodného obohacení a náhrady škody žalobkyně nárokovala podle bodu 21 podmínek pronájmu i zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč za porušení smluvní povinnosti žalovaného vrátit vozidlo v místě provozovny. Celková výše dluhu žalovaného činila 289 660 Kč, avšak žalobkyně na jeho úhradu započetla žalovaným složenou zálohu ve výši 3 000 Kč. Zbylou část dluhu ve výši 286 660 Kč je žalovaný povinen zaplatit, přičemž tak doposud neučinil ani přes předžalobní výzvu, kterou si převzal dne 3. 2. 2023, a proto je od 11. 2. 2023 (po uplynutí náhradní lhůty k plnění) v prodlení a žalobkyně tak má nárok na zákonné úroky z prodlení. Z celkového dluhu však žalobkyně v tomto řízení uplatnila pouze jistinu ve výši 275 000 Kč s úrokovým příslušenstvím.2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, za prvé nesouhlasil s právní kvalifikací skutku, neboť vozidlo neužíval vzhledem k tomu, že bylo odstaveno na „policejním“ parkovišti, proto mu nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení. Jelikož porušil svou povinnost vozidlo řádně vrátit, může se žalobkyně domáhat toliko náhrady škody (nikoli vydání bezdůvodného obohacení), a to v rozsahu jejího ušlého výdělku, který nechť prokáže. Za druhé namítal, že žalobkyně mu neposkytla součinnost nezbytnou k tomu, aby vozidlo vyzvedl dříve. Vozidlo totiž hodlal převzít od policie v Maďarsku již v září 2022, ale potřeboval k tomuto plnou moc od žalobkyně, která mu ji odmítla vystavit. Smluvní pokuta podle bodu 21 podmínek pronájmu na předmětnou věc nedopadá, protože toto ujednání mělo postihovat porušení povinnosti žalovaného vrátit vozidlo v místě provozovny a s tím související potřebu zajistit odtah vozidla do místa provozovny žalobkyně, což se v daném případě nestalo. Vozidlo bylo pojízdné a žalobkyně dojela s vozidlem „po vlastní ose“. Navíc podle § 2050 o. z. platí, že je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Byla-li tedy mezi účastníky sjednána smluvní pokuta vztahující se k porušení povinnosti vrátit vozidlo v místě provozovny, nemá žalobkyně nárok na náhradu škody vzniklé z porušení této smluvní povinnosti.3. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 45 493,51 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 11. 2. 2023 do zaplacení (výrok I), žalobu o zaplacení částky 229 506,49 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 11. 2. 2023 do zaplacení zamítl (výrok II) a žalobkyni zavázal zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 59 563 Kč (výrok III). Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný si u žalobkyně vypůjčil předmětné vozidlo, které nevrátil řádně a včas po skončení nájemního vztahu dne 10. 8. 2022. Žalovaný tak v období od 11. 8. 2022 užíval předmětné vozidlo bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z., přičemž výše bezdůvodného obohacení odpovídá ekvivalentu sjednaného denního nájemného ve výši 1 500 Kč. V řízení však bylo současně prokázáno svědeckou výpovědí , jméno FO, a dopisem žalobkyně ze dne 20. 10. 2022, že pokud by žalobkyně žalovanému dala plnou moc k vyzvednutí předmětného vozidla v Maďarsku, mohl žalovaný žalobkyni vozidlo vrátit nejpozději do konce srpna 2023. Také z policejního spisu vyplývá, že dne 19. 8. 2022 maďarská strana žádala o sdělení, zda bude mít majitel předmětného vozidla zájem o navrácení vozidla zpět a kdo bude případně výše vozidlo v Maďarsku vyzvedávat, přičemž žalobkyně umožnila vyzvednout předmětné vozidlo pouze jednateli , jméno FO, , který si jej vyzvedl dne 20. 1. 2023. Podle názoru okresního soudu proto lze žalovanému přičítat bezdůvodné obohacení toliko za období od 11. 8. 2022 do 31. 8. 2022, neboť nejpozději dne 31. 8. 2022 v případě poskytnutí součinnosti ze strany žalobkyně mohl žalovaný žalobkyni předmětné vozidlo vrátit. Bezdůvodné obohacení za 21 dnů při denní výši sjednané výše nájemného 1 500 Kč činí 31 500 Kč. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni dálniční známky ve výši 1 399 Kč (dvakrát slovenská dálniční známka 567 Kč + dvakrát maďarská dálniční známka 832 Kč) a poměrnou část parkovného ve výši 2 594,51 Kč za parkování vozidla na odstavném parkovišti v Maďarsku. Jelikož žalovaný nevrátil předmětné vozidlo řádně a včas v místě provozovny žalobkyně, je povinen žalobkyni zaplatit také smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč ve smyslu § 2048 a násl. o. z. podle bodu 21 smlouvy o nájmu.4. Proti rozsudku okresního soudu, a to proti výrokům II a III, podala žalobkyně odvolání z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. d), e) a g) o. s. ř. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaný mohl předmětné vozidlo vrátit v případě poskytnutí součinnosti ze strany žalobkyně nejpozději dne 31. 8. 2022. Toto skutkové zjištění okresního soudu nemá oporu v provedeném dokazování. Okresní soud blíže nevysvětlil, proč vyšel právě z tohoto data. Z žádného důkazu nevyplývá, že by žalovaný právě dne 31. 8. 2022 chtěl vozidlo vrátit a že mu jej maďarská policie odmítla vydat. Z dokazování naopak vyplývá, že žalovaný byl vozidlo hledat v Maďarsku se svědkem , jméno FO, až někdy v polovině září 2022 a že teprve 19. 10. 2022 žalovaný požádal žalobkyni o vystavení plné moci k převzetí vozidla. Žalovanému proto lze bezdůvodné obohacení přičítat nejméně do října 2022. Žalobkyně však po celou dobu řízení tvrdila, že ze strany maďarských orgánů činných v trestním řízení jí nebylo umožněno převzetí vozidla dříve, než tak učinil její jednatel dne 20. 1. 2023. Představa, že by žalobkyně účelově odkládala převzetí vozidla, je nelogická a iracionální. Okresní soud v tomto směru zjistil neúplně skutkový stav, protože neprovedl navržený výslech svědkyně , jméno FO, , která jako zaměstnankyně žalobkyně s maďarskými orgány v této záležitosti komunikovala a která by mohla potvrdit, že dřívější převzetí zadrženého vozidla nebylo objektivně možné. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.5. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu v napadené části jako věcně správného, přičemž zdůraznil, že výslech svědkyně , jméno FO, by byl jednak nadbytečný, protože by s ohledem na příbuzenský poměr s jednatelem žalobkyně neměl žádnou důkazní hodnotu, a jednak byl navržen až po koncentraci řízení. Z úředního záznamu ze dne 22. 8. 2022, který je součástí policejního spisu,