69 Co 108/2025-109 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu, aby soud určil, že dražba pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, bydlení, pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, bydlení, pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada v katastrálním území a obci , adresa, , uskutečněná v rámci dražebního jednání nařízeného žalovaným 2. na den 29. 11. 2023 dle dražební vyhlášky č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, z , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , v níž byl udělen příklep žalované 1., je neplatná, zamítl (výrok I.), uložil žalobci zaplatit žalované 1. náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému 2. náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.) a dále rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce z důvodu vadného právního posouzení věci dle § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. Okresní soud dovodil nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobce, neboť ten nevystupuje v postavení povinného, nýbrž je (pouhým) vlastníkem dražené věci. Takový výklad zákona je arci ústavně nekonformní, neboť podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod je každému zaručena ochrana práva vlastnit majetek, a obdobně je taková ochrana garantována čl. 1 dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 4 Ústavy platí, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci. Vynětí naříkané dražby, již byl žalobce zbaven svého majetku ze soudního přezkumu, je tudíž ústavně nekonformní, neboť brání žalobci v přístupu k soudu a odepírá mu soudní ochranu základních práv, konkrétně právo vlastnit majetek a je namístě, aby byl napadený rozsudek jako vadný odklizen. Žalobce tak navrhuje zrušení rozsudku a vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí.3. Žalovaný 2. se k odvolání vyjádřil tak, že se ztotožňuje s rozhodnutím okresního soudu a navrhuje jeho potvrzení.4. Po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal krajský soud napadený rozsudek v režimu neúplné apelace s důrazem na uplatněné odvolací důvody, jakož i řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo (§ 206 a § 212a o. s. ř.) a po provedení odvolacího řízení dospívá k závěru, že odvolání důvodné není.5. Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. 8. 2025, č. j. 69 Co 108/2025-79 byl rozsudek okresního soudu ve výroku I. v části, ve které byla ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 3. žaloba zamítnuta, a ve výroku IV. zrušen a řízení bylo ve vztahu mezi žalobcem a původní žalovanou 3. zastaveno (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto, že žalobce a žalovaná 3. nemají vzájemně právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).6. V dalším řízení tak odvolací soud rozsudek přezkoumával toliko ve zbývající části, v níž bylo rozhodnuto mezi žalobcem a žalovanými 1. a 2.7. Skutková zjištění, která okresní soud přijal na základě provedeného dokazování, považuje krajský soud za správná a tato zjištění přebírá, proti zjištěnému skutkovému stavu nebyly ostatně vzneseny žádné námitky.8. Krajský soud stejně tak považuje za správný závěr okresního soudu, že žalobě vyhovět nelze. Žalobce se domáhá neplatnosti dražby provedené soudním exekutorem podle zvláštního předpisu při zpeněžení majetkové podstaty úpadce. Exekutor postupuje dle § 76 odst. 2 exekučního řádu na základě návrhu insolvenčního správce podle § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona. Taková dražba je svou povahou veřejnoprávní a postupuje se přiměřeně podle exekučního a občanského soudního řádu, včetně možnosti účastníků podávat opravné prostředky.9. Ve vztahu k účastenství žalobce v dražbě provedené soudním exekutorem okresní soud správně poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 29 Cdo 2652/2020, dle nějž účastníkem dražby podle § 76 odst. 2 exekučního řádu vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 289a IZ je nepochybně insolvenční správce (žadatel), který sjednal se soudním exekutorem o této jeho tzv. další činnosti smlouvu o provedení dražby a který má přitom postavení oprávněného. Povinný v takové dražbě nevystupuje, neboť při ní nejde o vymáhání splnění povinnosti. Zde okresní soud správně poukázal rovněž na závěry Ústavního soudu usnesení ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. II ÚS 238/23, které je v tomto směru rovněž jednoznačné, tedy že insolvenční dlužník není účastníkem dražby podle ustanovení § 76 odst. 2 e. ř. vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona. Žalobce tak není (nebyl) účastníkem dražby, jejím účastníkem není ani proto, že je dlužníkem v insolvenčním řízení. Vzhledem k tomu, že žalobce účastníkem dražby není, nelze z toho titulu dovozovat jakékoli oprávnění podat žalobu na neplatnost dražby.10. Za zásadní je však třeba považovat skutečnost, že s ohledem na charakter dražby dle § 76 odst. 2 exekučního řádu konané na návrh insolvenčního správce podle § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona nepřichází v úvahu žalovat na její neplatnost. Jedná se o veřejnoprávní dražbu, kde se postupuje dle příslušných ustanovení exekučního a občanského soudního řádu a její účastníci mají možno též podávat opravné prostředky proti usnesení o příklepu. Zákon přitom žádnou zvláštní žalobu na neplatnost takové veřejnoprávní dražby neupravuje. Nepoužije se v tomto směru ani úprava zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, která sice upravuje žalobu na neplatnost dražby, avšak toliko u tzv. soukromoprávních dražeb podle uvedeného zákona.11. Žaloba na určení neplatnosti dražby zde nepřichází v úvahu ani dle § 80 o. s. ř., neb dražba je úkonem exekutora jako orgánu veřejné moci, nepřichází tak v úvahu posuzování její neplatnosti jako v případě soukromoprávního jednání. I kdyby snad soud připustil možnost určovat neplatnost samotné dražby obecnou určovací žalobou dle § 80 o. s. ř., pak by v dané věci na takovém určení nemohl být dán naléhavý právní zájem, neb řádnost dražby je otázkou předběžnou k rozhodnutí o udělení příklepu a ani případné určení neplatnosti dražby by na závaznosti a právní moci usnesení o příklepu ničeho nezměnilo. Nakonec i udělení příklepu je pak otázkou předběžnou k určení vlastnického práva.12. Krajský soud pak ani žádnou protiústavnost dané úpravy neshledal. Že není dlužník účastníkem dražby ostatně posuzoval i Ústavní soud v rozhodnutí ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. II ÚS 238/23.13. Okresní soud tak rozhodl správně, pokud žalobu zamítl. Krajský soud proto napadený rozsudek potvrdil v rozsahu, v němž byla žaloba zamítnuta ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1. a 2. a dále též v nákladových výrocích II. a III. (§ 219 o. s. ř.).14. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 2 o. s. ř., když žalovaná 1. měla v odvolacím řízení úspěch, této náklady však nevznikly. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2. bylo rozhodnuto podle úspěchu ve věci, když žalovaný 2. má právo na náhradu nákladů řízení, která spočívá v paušální náhradě za účast na jednání odvolacího soudu dle § 151 odst. 3 o. s. ř.