69 Co 185/2025-105 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem ve znění opravného usnesení okresní soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 176.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 15. 4. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále uložil žalovanému zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 76.673 Kč do tří dnů ode dne právní moci rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, (výrok II.).2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce s tím, že v daném případě je zásadní otázka, zda se jednalo o závadu, která naplňuje literu zákona, a to § 2106, popř. § 2002 občanského zákoníku a výskytem této závady je kupní smlouva porušena podstatným způsobem. Z provedeného dokazování, zejména z dokladu na č. l. 35, soud zjistil, že , jméno FO, jako dodavatel vyfakturoval společnosti , právnická osoba, jako objednavateli, diagnostiku a výměnu čidla tlaku vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, dne 5. 3. 2024 v částce 800 Kč. Ze znaleckého posudku , jméno FO, vyplynulo, že závada čidla je ve vztahu ke kilometrovému nájezdu neobvyklá, avšak z posudku nevyplynula jiná závada, ani že by vozidlo po opravě bylo dále nepojízdné. Okresní soud uvedl, že „není až tak podstatné o jakou konkrétní závodu se jedná, zda byla opravena během jednoho dne a kolik oprava stála, ale zda jsou splněny podmínky uvedeného zákonného ustanovení, tedy že strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy mohla vědět, že za takové situace by si kupující vozidlo nekoupil. To je s ohledem na skutečnost, že vozidlo po ujetí pár kilometrů přestalo fungovat a dále jet nemohlo, v daném případě splněno, jak je uvedeno výše“. Okresní soud dovodil, že ustanovení § 2002 o. z. „podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala, v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není“ bylo v daném případě naplněno v rozsahu porušení povinnosti podstatné, avšak vědomost či presumpci vědomosti žalovaného pouze předvídá. Ve věci sp. zn. 23 Cdo 767/2022 Nejvyšší soud uvedl „Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020 dále dovodil, že odpovědnost za vady koupené věci se vztahuje jak na nové, tak i na použité věci a není rozhodující, zda prodávající o takové vadě věděl. Prodávaná použitá či starší věc musí mít obvyklé vlastnosti odpovídající jejímu stáří a běžnému opotřebení, nikoliv ovšem takové vady, které brání jejímu užití v souladu s kupní smlouvou nebo k účelu stanovenému kupní smlouvou nebo k účelu, k němuž se taková věc obvykle užívá. Jinak řečeno, v případě prodeje použité (starší) věci prodávající odpovídá pouze za vady, které měla věc v momentě jejího převzetí, a to ještě jen za takové, které neodpovídají míře jejího používání nebo obvyklého opotřebení. Z uvedeného plyne, že je-li předmětem prodeje starší motorové vozidlo, nelze jeho běžné opotřebení, jímž se rozumí opotřebení odpovídající stáří vozidla, počtu najetých kilometrů a běžnému způsobu užívání i údržby vozidla považovat za jeho vadu“. V případě zjištění, že prodávajícím poskytnuté plnění je vadné, je třeba dále zkoumat, jaká práva z vadného plnění může kupující vůči prodávajícímu uplatnit. Pro tento účel nynější právní úprava určuje v § 2106 a § 2017 o. z., dvojí režim práv kupujícího z vadného plnění s tím, že rozlišujícím kritériem je, zda prodávajícím poskytnuté plnění představuje podstatné nebo nepodstatné porušení smlouvy. Smyslem je stanovení měřítka, jímž by bylo možno odlišit zvlášť závažné právní následky, které jsou důvodem k tomu, aby kupující byl oprávněn použít právo od kupní smlouvy odstoupit. Stáří předmětného vozidla v době uzavření kupní smlouvy činilo 14 let, takže běžné opotřebení a selhání čidla tlaku paliva nelze z principu vyloučit. V dané věci se ovšem nejednalo o závadu zásadního charakteru znemožňující další provoz vozidla, nýbrž o vadu čidla tlaku paliva, jehož výměna i s prací stála 800 Kč. Podle § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. může kupující odstoupit od smlouvy, je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy. Vzhledem k tomu, že vada čidla, které je spotřebního charakteru a její odstranění na druhý den bylo v řádu 800 Kč, nemůže způsobovat podstatné porušení smlouvy, nebylo odstoupení učiněno v souladu se zákonem. Nárok uváděný v žalobě proto není oprávněný, vozidlo se nestalo nezpůsobilým provozu na pozemních komunikacích, jak vyplývá z platného osvědčení o STK. Nejvyšší soud ve věci 33 Cdo 4423/2009 dospěl k závěru, že „ustálená soudní praxe posuzuje neupotřebitelnost se zřetelem k povaze a účelu věci. Věc, která je předmětem kupní smlouvy, je neupotřebitelnou, je-li vada neodstranitelná, proto ji nelze užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, anebo je-li vada (objektivně) odstranitelná, avšak náklad na její odstranění je vzhledem k ceně předmětu koupě neúměrně vysoký. Jestliže neupotřebitelnost věci je přechodná a odstranitelná opravou, úměrnou ceně věci v době prodeje, má kupující právo jen na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady“, přiměřenou použitelnost tohoto judikátu i pro právní úpravu nového občanského zákoníku Nejvyšší soud dovodil v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3648/2021 ze dne 19. 4. 2022. K uvedenému lze doplnit například komentář k občanskému zákoníku § 2002 o. z.: „Významným kritériem, pro jehož určení poskytuje odstavec první ustanovení vodítko, je kritérium podstatnosti porušení smlouvy. Je jím pouze takové, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Obecně lze říci, že jde o porušení ve vztahu k celé smlouvě jevící se jako podstatné, nikoliv pouze ve vztahu k nepatrné části plnění či jedné z mnoha povinností smlouvou stanovených (Gaňo, J., Jirsa, J., Zoubek, H. a kolektiv Občanský zákoník – Komentář s judikaturou, Svazek XI – Závazky – obecná část /§ 1721 – 2054/ Ostrava Codexis publishing, 2018). Z obvyklého technického popisu závady čidla tlaku paliva lze vyjmout „snímač tlaku paliva je důležitým prvkem systému přívodu paliva v automobilu. Jeho hlavní funkcí je měření tlaku paliva systému a přenos odpovídajícího signálu do řídící jednotky. Pokud snímač tlaku nepracuje správně, mohou při provozu vozidla nastat různé problémy. Jedním z možných problémů spojených s vadným snímačem tlaku paliva je správný poměr paliva a vzduchu ve směsi vstupující do válců motoru. Nedostatek nebo přebytek paliva může vést k poruše motoru, která se může projevit ztrátou výkonu, špatným výkonem a zvýšenou spotřebou paliva. Vadné čidlo paliva může navíc způsobit problémy se zapalováním a spalováním směsi vzduch – palivo. Nesprávný poměr prvků ve směsi může vést k vynechání zapalování, neustálému škubání motoru, a dokonce k jeho úplnému zastavení. Takové situace mohou nastat při nízkých okolních teplotách nebo při provozu při vysokých otáčkách motoru“. Z tohoto popisu lze dovodit, že na nepojízdnost vozidla mohl mít vliv i způsob jízdy žalovaného bezprostředně po převzetí (jízda s vysokými otáčkami, nebo pokus o překonání škubání motoru). Toto neprovedení navrženého důkazu komplexním znaleckým posudkem má vliv i na skutkové a právní závěry soudu. Žalobcem vytčená vada byla odstraněna druhý den a nejednalo se o ekonomicky neúčelný náklad (800 Kč oproti ceně 176.000 Kč). Závěr soudu, že podstatné je způsobení nepojízdnosti vozidla však naráží na dočasnost této nepojízdnosti. Tento závěr argumentum reductionis ad absurdum by znamenal podstatné porušení kupní smlouvy týkající se rodinného domu, u níž by došlo k poškození zámku dveří a dům by tak nebyl v určitém okamžiku pro kupujícího přístupný. Žalobce tak navrhuje, aby odvolací soud změnil rozsudek tak, že žaloba se zamítá.3. Žalobce se k odvolání vyjádřil tak, že žalobce upozorňuje, že rychlá oprava vadné věci nemá žádný vliv na podstatnost porušení kupní smlouvy, když i vada sebezávažnější může být při vynaložení potřebného úsilí odstraněna rychle. Rozhodujícím je proto zejména charakter vady a jaký vliv měla její existence na užití věci. Žalobce poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 33 Cdo 3235/2020, v němž se uvádí mimo jiné, že za projev běžného opotřebení u starší věci však nelze považovat vadu, pro kterou věc nemůže sloužit účelu sjednanému či vyplývajícímu z kupní smlouvy“. V tam uvedené věci šlo o únik chladící kapaliny. V témže rozhodnutí Nejvyšší soud navázal na své dřívější judikatorní závěry a uvedl, že je „již v rozsudku ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3724/2017 dovodil, že vadu v důsledku níž je vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, je třeba považovat za vadné plnění naplňující podstatné porušení kupní smlouvy a opravňující kupujícího odstoupit od smlouvy“. V nalézacím řízení byl proveden k důkazu znalecký posudek vyhotovený , jméno FO, , ze kterého vyplývá, že vada uváděná žalovaným není obvyklou vlastností vozidla odpovídajícíh