71 Co 188/2025-95 — Krajský soud v Ostravě

1. Okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 200 000 Kč a náklady řízení 88 160,20 Kč. Vyšel ze zjištění, že kupní smlouvou ze dne 7. 2. 2022 prodala , právnická osoba, . žalobcům nemovitou věc za sjednanou kupní cenu. V souladu se smluvním ujednáním kupní smlouvy zaplatili žalobci část kupní ceny 200 000 Kč do advokátní úschovy žalovanému. Téhož dne uzavřeli žalobci, žalovaný a , právnická osoba, . svěřeneckou smlouvu, kterou se žalovaný zavázal převést tuto část kupní ceny společnosti , právnická osoba, . do 7 dní ode dne, kdy mu bude předloženo povolení užívat komunikaci umístěnou na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, nebo společné prohlášení prodávajícího a kupujícího obsahující pokyn k vydání uschovávané částky prodávajícímu. Pro případ, že ke splnění těchto podmínek nedojde do 12 měsíců od uzavření smlouvy, bylo dohodnuto, že žalovaný vyplatí zpět částku 200 000 Kč na účet, z něhož finanční prostředky přišly. Depozitní účet měl žalovaný založen u , právnická osoba, ., kde při přijetí peněz označil osobu skutečného vlastníka finančních prostředků jako , právnická osoba, . Následně byla , právnická osoba, . odebrána Českou národní bankou licence a od 28. 2. 2022 byla zamezena dispozice s úschovním účtem žalovaného. Prostřednictvím Garančního systému finančního trhu byla vyplacena náhrada z fondu pojištění vkladů ve výši 200 000 Kč společnosti , právnická osoba, . podle údaje skutečného vlastníka finančních prostředků.2. Po právní stránce pak okresní soud uzavřel, že uzavřená svěřenecká smlouva představuje trojstranný kontrakt inominátního charakteru ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. Mezi zainteresovanými subjekty existují dva na sobě do značné míry nezávislé závazkové vztahy a z nich vyplývající práva a povinnosti. Kupní smlouva (uzavřená podle § 2079 o. z.) je se svěřeneckou smlouvou svázaná jen co do způsobu úhrady pouze části dohodnuté kupní ceny. Ze svěřenecké smlouvy plyne jednoznačný úmysl neumožnit , právnická osoba, . dispozici s těmito penězi, dokud nebude zkolaudována příjezdová cesta k zakoupenému pozemku. Strany tím daly bezpochyby najevo svou vůli, že daných přibližně 10 % z kupní ceny má plnit funkci jakési pojistky, že inženýrské sítě a komunikace budou nejpozději do roka , právnická osoba, . vybudovány, jinak , právnická osoba, . tuto část kupní ceny od žalovaného neobdrží a bude vrácena zpět žalobcům. Žalovaný označením společnosti , Anonymizováno, vůči bance jako vlastníka přijatých peněz neporušil svou zákonnou povinnost. Následně došlo k pádu banky , právnická osoba, ., protože od 25. 2. 2022 nebyla schopna plnit své závazky. To však nezbavuje povinnosti žalovaného splnit závazek ze smlouvy, tj. po 12 měsících od jejího uzavření vrátit peníze žalobcům, protože nebyly splněny podmínky pro výplatu peněz společnosti , právnická osoba, . Proto je žalovaný povinen peníze žalobcům uhradit a je oprávněn domáhat se následně částky 200 000 Kč po společnosti , právnická osoba, . Nebylo prokázáno, že by byla přihlášená pohledávka žalobců insolvenčním správcem uznána, soud se neztotožnil s názorem žalovaného, že o věci již bylo insolvenčním soudem rozhodnuto.3. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný, které odůvodnil tím, že žalobci se domáhají náhrady škody, kterou jim měl způsobit porušením povinnosti označit bance oprávněnou osobou. Okresní soud pak nemůže oproti požadavku žalobců přiznávat plnění ze smlouvy. Okresní soud správně dovodil, že neporušil svou povinnost, když jako oprávněnou osobu označil společnost , právnická osoba, . Je nutno rozlišit závazek vydat složené peníze a zaplatit náhradu tvrzené škody. Na účtu úschovy mohou být peníze pouze z jedné úschovy a nelze směšovat peníze více osob či peníze advokáta. Na účtu tedy byly individuálně určené peníze, tedy individuální druhová věc. Po vydání předběžného opatření dne 28. 2. 2022 mu bylo znemožněno jakkoli nakládat s prostředky na účtu a jeho závazek ze smlouvy o úschově zanikl pro nemožnost plnění dle § 2006 o. z. S penězi nemohl nakládat jak z důvodu faktických (odstavení internetového bankovnictví a uzavření bankovních poboček) tak právních (zákonný zákaz nakládání s prostředky na účtech banky). Závazek nemohl žalovaný splnit ani za ztížených podmínek či za pomoci jiné osoby. Podle svěřenecké smlouvy měl vydat složené peníze, nikoli hradit peníze z vlastního majetku. Dále namítal, že žalobci uplatnili pohledávku do insolvenčního řízení společnosti , právnická osoba, . a tato byla uvedena v seznamu přihlášených pohledávek jako zjištěná. Okresní soud tedy učinil nesprávný skutkový závěr. Žalobci se pak nemohou domáhat dvakrát téhož, jednou vůči společnosti , Anonymizováno, a podruhé vůči žalovanému. Dále žalobcům byla přiznána náhrada nákladů řízení, ač nezaslali předžalobní výzvu. Navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.4. Žalobci se k odvolání vyjádřili tak, že podmínky pro výplatu peněz z úschovy prodávajícímu splněny nebyly, částka 200 000 Kč měla být vrácena žalobcům a v důsledku postupu žalovaného byla tato částka prodávajícímu přesto vyplacena. Pokud jde o náklady řízení, pak před zahájením soudního řízení žalobci avizovali podání žaloby, žalovaný nemohl být podanou žalobou překvapen. Navrhli potvrzení rozsudku jako správného.5. Z podnětu včasného odvolání žalovaného přezkoumal odvolací soud rozsudek postupem dle § 212 odst. 1 věta prvá a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, se závěrem, že odvolání není důvodné.6. Okresní soud z provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. vyvodil řádná a dostatečná skutková zjištění, odvolací soud takto zjištěný skutkový stav přejímá a v podrobnostech na něj odkazuje.7. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku – Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.8. Podle § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.9. Podle § 41f odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb. o bankách ve znění účinném ke dni 7. 2. 2022 - Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka nebo pobočka banky z jiného, než členského státu zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.10. Po právní stránce lze souhlasit s okresním soudem, že existovaly dvě na sobě co do práv a povinností nezávislé, ač částečně obsahově provázané smlouvy. Jednou byla kupní smlouva mezi žalobci a společností , právnická osoba, ., kde si mohli smluvní strany jakkoli sjednat způsob a okamžik úhrady kupní ceny. Složením do advokátní úschovy byl ujednán okamžik splnění povinnosti kupujících uhradit část kupní ceny ve výši 200 000 Kč. Účastníkem této kupní smlouvy však žalovaný nebyl a vázán jí nebyl. Podle ustálené judikatury platné i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. může být sjednána advokátní úschova jako způsob a místo plnění kupní ceny s důsledkem zániku závazku úhrady kupní ceny (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2833/2024, bod 17. odůvodnění V rozsudku ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 24 Cdo 2698/2024, ve kterém se Nejvyšší soud rovněž zabýval otázkami týkajícími se smluv uzavřených za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., k tzv. svěřenecké smlouvě vyslovil, že jde o smlouvu nepojmenovanou (tzv. inominát ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z.), která představuje formu správy cizího majetku, jejíž podmínky a případná dispozice s tímto majetkem jsou upraveny smluvním vztahem.; dále bod 16 odůvodnění V těchto případech se dlužník nezbavuje svého závazku vůči věřiteli (např. závazku zaplatit kupní cenu) pouze tehdy, jestliže účet úschovy advokáta není podle dohody věřitele a dlužníka (např. ze vztahu z kupní smlouvy) místem plnění. Jde o inominátní kontrakt, který uzavírají s advokátem (notářem) všechny strany závazkového právního vztahu a jehož účelem je zvýšená ochrana subjektivních práv a povinností účastníků daného hmotněprávního vztahu. Dlužník se jistí tím, že složením peněžních prostředků na depozitní účet advokáta (notáře) dosáhne toho, že jeho závazek bez ohledu na to, zda se peněžní prostředky dostanou (řádně a včas) do dispozice věřitele, zanikne; věřitel tímto způsobem zajišťuje své právo na výplatu peněžních prostředků od nestranné a důvěryhodné osoby, na níž se oba účastníci závazkového právního vztahu shodli.11. Rovněž dle judikatury lze v určitých kontextech na prostředky složené do advokátní úschovy (ač se peníze dle zákonné úpravy a ustálené judikatury staly majetkem banky) nahlížet jako na majetkovou hodnotu náležející stále klientovi (viz usnesení Nejvyššího soudu ze d