Krajský soud v Ostravě 15 Co 163/2026-51 – Insolvence

V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 123 970 od , datum, do zaplacení, přičemž lhůtu k plnění těchto přisouzených nároků stanovil dle § 160 o. s. ř. v pariční lhůtě tří dnů. Výrokem II. rozsudku okresní soud žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl a výrokem III. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, .Anonymizovaný odstavec3. Žalobkyně v rámci svého vyjádření k odvolání žalovaného uvedla, že se splátkami určenými žalovaným ve výši , částka, měsíčně souhlasí, avšak navrhuje, aby byla žalovanému stanovena ztráta výhody splátek, tj. aby v případě prodlení se zaplacením, byť jen jediné splátky se stal splatným celý dluh.4. Odvolací soud se nejprve zabýval tím, zda lhůta 3 dnů stanovená ve výroku I. rozsudku je či není stanovením hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzeného dluhu výrokem I. rozsudku, případně zda jde jen o lhůtu pariční dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Z odůvodnění rozsudku se zcela zjevně podává, že třídenní lhůta stanovená okresním soudem ve výroku I. není stanovením hmotněprávní splatnosti dluhu, ale jedná se výhradně o pariční lhůtu dle § 160 o. s. ř., což koresponduje i s odůvodněním rozsudku a rovněž i s tím, že okresní soud považoval přisouzený nárok za splatný, neboť z něj přisoudil žalobkyni i úroky z prodlení.5. Krajský soud, jako soud odvolací, k odvolání žalovaného přezkoumal rozsudek okresního soudu toliko v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výroku o lhůtě k plnění pohledávky přisouzené výrokem I. rozsudku okresního soudu, když jen v tomto rozsahu byl rozsudek okresního soudu odvoláním žalovaného napaden a odvolacímu soudu otevřen k přezkumu a v ostatním nabyl odděleně právní moci. Odvolací soud o odvolání žalovaného rozhodoval bez jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., neboť se odvolání týkalo toliko výroku o lhůtě k plnění. Odvolací soud dospěl po přezkumu k závěru, že odvolání žalovaného lze vyhovět a jsou splněny podmínky pro změnu napadeného rozsudku ve výroku o lhůtě k plnění.6. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.7. Stanovení splátek v rozhodnutí soudu je výjimkou z pravidla, a proto je k této výjimce a její aplikaci vždy nutno přistupovat restriktivně. Soudu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. ukládá, aby v případě, že uloží žalovanému povinnost k plnění, stanovil lhůtu k plnění zásadně v délce tří dnů od právní moci rozsudku, výjimečně však může stanovit splátky dluhu. Nejedná se o znak libovůle soudu, neboť soud stanovení splátek dluhu a výše těchto splátek musí vždy pečlivě odůvodnit, přičemž musí mít na paměti nejen zájmy dlužníka, ale také zájmy věřitele, do jehož práva bylo nezaplacením již splatného dluhu (již pravomocně přisouzeného) dlužníkem bezdůvodně zasaženo. Dle ustálené judikaturní praxe pak platí, že splátky lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu stanovit jen v takové výši, aby výší splátek nebyl nepřiměřeně poškozen věřitel, a to zpravidla tak, aby byl dluh uhrazen nejpozději do jednoho, maximálně do dvou let od právní moci rozsudku.8. Odvolací soud změnil výrok o lhůtě k plnění přisouzeného žalobkyni výrokem I. rozsudku a vyhověl odvolání žalovaného a stanovil měsíční splátky přisouzeného dluhu ve výši , částka, měsíčně, a to pod ztrátou výhody splátek. Odvolací soud významně přihlédl k tomu, že žalobkyně se splátkami i s jejich výší souhlasila.9. Odvolací soud proto ve výroku o lhůtě k plnění přisouzeného výrokem I. rozsudku okresního soudu lhůtu k plnění změnil na splátky ve výši , částka, měsíčně, a zároveň stanovil ztrátu výhody splátek pro případ, že žalovaný splátkovou povinnost poruší. Pokud se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením, byť jen jediné splátky, stane se splatným celý zbývající dluh najednou.10. Žalovaný byl v odvolacím řízení zcela procesně úspěšný a vzniklo mu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, žádné nepožadoval, a proto odvolací soud rozhodl jak ve výroku ad II. tohoto usnesení uvedeno.