57 Co 8/2026-105 – Krajský soud v Ostravě

1. Rozsudkem v záhlaví označeným okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku č. , hodnota, nacházející se v budově č. p. , hodnota, , postavené na pozemku parc. č. st. , hodnota, , v katastrálním území , adresa, (výrok I), a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení zaplacením 13 310 Kč (výrok II).2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem, jeho matkou a právním předchůdcem žalovaného byl dlouhodobý blízký přátelský vztah, pročež právní předchůdce žalovaného vyhověl matce žalobce, která potřebovala zajistit bydlení pro sebe a žalobce a zakoupil jí vybraný byt, z finančních prostředků získaných úvěrem zajištěným zástavou, přičemž část tohoto úvěru předal matce žalobce, aby byt podle svých představ zrekonstruovala a následně v něm zdarma bydlela s žalobcem. Právní předchůdce žalovaného tento byt nepotřeboval, bydlel v , adresa, , neměl zájem se dlouhodobě majetkově a finančně vázat. Uvedené trvalo od roku 2016 do roku 2022, když žalobce se svojí matkou zjevně přestali tento byt potřebovat pro své bydlení, ostatně žalobce sám uvedl, že bydlí v Praze. Dále soud vyšel ze zjištění, že matka žalobce pronajala nebo chtěla pronajmout předmětný byt nájemcům a v souvislosti s tím požadovala po právním předchůdci žalovaného plnou moc (následně udělenou dne 10. 2. 2022). Vzhledem k formulaci – použití plurálu ohledně potenciálních nájemců, „kteří chtějí brát příspěvek na bydlení“ –, je vyloučeno, že by jím mohl být sám žalobce. Zdůrazňování zvláštního vztahu to jenom utvrzuje, neboť pak by jej, tj. žalobce, zmínila přímo. Byt byl, zcela záměrně a logicky, pronajat , jméno FO, smlouvou ze dne , datum, (správně 2022). Pravost této smlouvy nebyla popřena. Úvahy žalobce o tom, že se matka dopustila pochybení, neodlišila-li nájemní a podnájemní smlouvu, jsou rozporná s jeho tvrzením, že byla osobou práva znalá s ohledem na mnohaletou praxi v notářské kanceláři. Žalobce (označený jako „žalobce 1“) společně se svou matkou (označenou jako „žalobkyní 2“) se žalobou doručenou soudu 22. 7. 2024 domáhali určení, že matka žalobce je výlučnou a doživotní uživatelkou bytu, že „žalobce je vlastníkem předmětného bytu“ s alternativou určení, že je „žalovaný povinen předmětný byt žalobci 1“ převést oproti úhradě částky odpovídající zůstatku (blíže nekonkretizovaného) úvěru, která pod bodem II obsahuje doslovně shodné pasáže, které jsou obsažené v bodě III smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, . Smlouvu o nájmu bytu ze dne , datum, soud zhodnotil jednak jako definování a utvrzení nároku matky žalobce vůči žalovanému „a dále, co do logiky vypořádání tohoto a případných dalších nároků prostřednictvím přenechání předmětného bytu po dobu 20 let třetím osobám za úplatu, která měla náležet žalobci, a to pod sankcemi dosahujícími v součtu 5 600 000 Kč.“ , právnická osoba, nájmu byl jen prostředkem k dosažení tohoto majetkového cíle (vypořádání nároku matky žalobce či žalobce samotného). Vzhledem k výše uvedeným zjištěním neuvěřil, že předmětná smlouva o nájmu bytu, o níž žalobce opírá svůj nárok, vznikla před 5. 8. 2024.3. Zjištěný skutkový stav podřadil pod § 8 a § 3 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Smlouvu o nájmu posoudil jako zjevné zneužití práv, neboť byla vyhotovena v reakci na stav vyvolaný právním předchůdcem žalovaného 5. 8. 2024, pročež je neplatná, „protože odporuje občanskému zákoníku, tedy zejména pokud jde o jeho účel a smysl vyjádřený v § 3 odst. 1 o. z., když falešně vytváří dojem reality, která nenastala, a to k újmě žalovaného“. Vedle toho se samozřejmě tato smlouva též příčí dobrým mravům, neboť zcela zjevně extrémně vychyluje nároky ve prospěch žalobce. Žalobce i jeho matka při vytváření této falešné listiny museli vědět, že je v rozporu se zájmem právního předchůdce žalovaného.4. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Rozsudek napadl zcela. Ve skutkové rovině soudu prvního stupně zejména vytkl závěr, že nájemní smlouva vznikla po 5. 8. 2024, jelikož na nájemní smlouvě je dle něj prokazatelně elektronický podpis datovaný 1. 9. 2022. Jde o fabulaci soudu rozpornou s objektivní skutečností. Argumentoval dále ve prospěch závěru, že střet zájmů není dán. Ekonomická výhoda je na straně právního předchůdce žalovaného, který akceptoval, že jde o „formální vlastnictví“, když vlastnická práva delegoval na matku žalobce. Byl tak srozuměn s tím, že bude možno uzavřít i takový nájemní vztah, ze kterého mu nebudou plynout žádné užitky a požitky. Tyto měla brát matka žalobce. Byl si vědom toho, že žalobci dluží peníze, a právě on se bezdůvodně obohatil na úkor žalobce. Jak práci, tak investice žalobce (i matky) zneužil ve svůj prospěch. Dále – bez bližšího vymezení – vytkl soudu tzv. opomenuté důkazy. V právní rovině pak nesouhlasil s důvodností aplikace § 8 o. z. a vytkl soudu, že se nezabýval otázkou zplnomocnění, respektive zda smluvní zastoupení opravňovalo k danému jednání, popřípadě zda zde existuje střet zájmů. Odůvodnění je navíc vnitřně rozporné. Použití korektivu dobrých mravů vede k neplatnosti, přičemž následně v úvahu nepřipadá zneužití práva. Nadto s odkazem na rozhodovací praxi zdůraznil, že se musí jednat o mimořádnou okolnost, přičemž v tomto případě tomu tak není. Navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalovaná strana se ve vyjádření k odvolání ztotožnila jak se skutkovými, tak s právními závěry soudu prvního stupně. Odvolání má na některých místech za nesrozumitelné a navrhla, aby byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen a žalovanému přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně [§ 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] zcela a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Žalobce se žalobou z 20. 12. 2024 domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku č. , hodnota, se v budově č. p. , hodnota, stojící na pozemku parc. č. st. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , neboť je uživatel bytu na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, , který dal následně do podnájmu, a žalovaný, vlastník bytu, mu jej výměnou zámků znepřístupnil.8. Procesní obrana je vybudována na argumentu, že nájemní smlouva je (absolutně) neplatná. Jednak byla pozměněna (antedatována), byla zpětně vytvořena toliko pro „úspěch žalobce“ v tomto řízení, resp. prosazení užívání bytu i nadále, aby mu či jeho matce mohl plynout příjem z pronájmu tohoto bytu. Žalobce ani jeho matka jej nepotřebuje. Od roku 2022 bydlí v , adresa, .9. Skutková zjištění soudu prvního stupně – s níže uvedeným upřesněním – může odvolací soud jako správná akceptovat, obstojí i pro odvolací řízení a pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejněného pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011]. Lze shrnout a zdůraznit skutková zjištění, že i) ve vztahu k žalobci (jakož i jeho matky) absentuje hospodářský důvod nájemní smlouvy, ten bydlel jinde, byt pro uspokojování bytových potřeb nepotřeboval (ani jeho matka); ii) v e-mailové korespondenci byl ohledně potenciálních nájemců použit plurál, nájemní smlouva byla dne , datum, též uzavřena s , jméno FO, , který byt užíval a platil matce žalobce, která byla v insolvenci, nájemné; iii) nesnoubí se s obecnou zkušeností, aby matka žalobce, kterou lze považovat za osobu práva znalou, alespoň na základní úrovni, tj. v rozpoznání typových smluv, a to s ohledem na mnohaletou praxi v notářské kanceláři, potažmo v realitní oblasti, neodlišila nájemní a podnájemní smlouvu, pročež je zdůvodnění souslednosti jednotlivých jednání nelogické, stejně jako iv) ex post (až po uplatnění procesní obrany) „fabrikované“ zdůvodnění doslovné shody následně podané žaloby, bez logického zdůvodnění prodlení a v) uzavření fakticky „nevypověditelné“ nájemní smlouvy.10. V rozporu se zásadou prevalence ekonomie řízení by bylo vést dále dokazování ohledně zjištění, zda nájemní smlouva byla antedatována, neboť zjištěný skutkový stav umožňoval soudu ve věci samé rozhodnout.11. Podle § 552 o. z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.12. Zdánlivým právním jednáním je rovněž simulované právní jednání (jednání, které je činěno jen „naoko“), při němž jednající strany navenek pouze předstírají vůli právní jednání učinit a kdy jejich projev vůle pro chybějící vážnost projevené vůle nesměřuje k vyvolání právních následků, které jsou s předstíraným projevem vůle spojeny. Obsah skutečné vůl