71 Co 140/2025-431 – Krajský soud v Ostravě

ECLI: ECLI:CZ:KSOS:2026:71.Co.140.2025.1
Datum: 2026-05-29
Předmět: o 2 150 000 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 220 z. č. 99/1963 Sb., § 224 z. č. 99/1963 Sb
novacesmlouva o zápůjčcebezdůvodné obohacenídokazovánípřevzetí dluhunáhrada nákladůzaviněníodvolánípřistoupení k dluhunáklady řízeníjednatelmajeteknotářský zápispovinnost mlčenlivosti
O co šlo: o 2 150 000 Kč s příslušenstvím (§ 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 220 z)
1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného 1) k zaplacení částky 2 150 000 Kč s úrokem z prodlení (odstavec I. výroku), žalobu zamítl ve vztahu k žalovaným 2) a 3) (odstavec II. výroku), žalovaného 1) zavázal zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 349 053,30 Kč (odstavec III. výroku) a žalobkyni zavázal zaplatit žalovaným 2) a 3) náklady řízení ve výši 368 166,70 Kč (odstavec IV. výroku).2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že mezi žalovaným 1) a žalovanými 2) a 3) byla dne 30. 3. 2017 formou notářského zápisu uzavřena smlouva o zápůjčce s doložkou přímé vykonatelnosti. Na základě této smlouvy se žalovaný 1) zavázal poskytnout žalovaným 2) a 3) společně a nerozdílně finanční prostředky ve výši 5 900 000 Kč se splatností do 10. 11. 2017. Žalovaní 2) a 3) se zavázali částku vrátit a zaplatit kapitalizované úroky ve výši 100 000 Kč. Část zápůjčky ve výši 4 700 000 Kč byla žalovaným 2) a 3) vyplacena bezhotovostně na účet dne 27. dubna 2017, přičemž žalovaní 2) a 3) uhradili řádně část dluhu ve splátkách po 150 000 Kč, celkem 900 000 Kč. Žalobkyně ze svého účtu dne 28. 2. 2018 převedla na účet žalovaného 1) prostředky ve výši 2 150 000 Kč. K vrácení této částky žalovaného 1) vyzvala předžalobní výzvou ze dne 19. 1. 2021, a to do 27. 1. 2021. Žalovaný 1) ničeho nevrátil a žalobkyni sdělil, že uvedenou částku přijal v dobré víře jako úhradu dluhu žalovaných 2) a 3) ze sjednané zápůjčky. Žalobkyně dne 27. 2. 2018 přijala na svůj účet platbu ve výši 3 400 000 Kč z advokátní úschovy , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 4. 3. 2018 žalovaná 2) prohlásila, že platba ve výši 2 150 000 Kč z účtu žalobkyně představuje úhradu jejího závazku vůči žalovanému 1).3. Po právní stránce posoudil okresní soud nárok dle § 1888 odst. 1, § 1892 odst. 1, § 1936 odst. 1 a 2, § 1937 odst. 1, § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ve vztahu k žalovanému 1). V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným 1) skutečně proběhla platba v žalované výši, toto žalovaný 1) nikterak nezpochybňoval. Žalobkyně od počátku tvrdila, že uvedená platba nemá žádný důvod, došlo k ní omylem, nemá k ní žádné informace, platbu zadal jednatel žalobkyně omylem. Okresní soud dovodil, že mezi žalobkyní a žalovanými neexistuje žádný vztah a předmětná platba nemá žádný právní důvod. Na straně žalovaného 1) se tak jedná o bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, když přijal a dobrovolně nevrátil plnění v žalované výši. Nemohlo se jednat o úhradu závazku žalovaných 2) a 3), když v řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a těmito žalovanými není žádný právní vztah, žalovaní žalobkyni nepověřili úhradou svého dluhu. Okresní soud dovodil, že se nemohlo jednat o přistoupení k dluhu, jakož ani o převzetí dluhu či plnění za jiného.4. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný 1), které směřoval do odstavců I. a III. výroku. Namítal, že okresní soud neúplně zjistil skutkový stav, když neprovedl navržené důkazy, a to zejména výslech svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Okresní soud nevyčkal vypracování znaleckého posudku v souvislosti s vedeným trestním řízením proti této svědkyni za účelem posouzení jejího zdravotního stavu a tím její schopnosti vypovídat v tomto řízení. Rovněž nebyl proveden výslech svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ohledně advokátní úschovy poté, kdy byl zproštěn mlčenlivosti žalobkyní i žalovanými 1) a 2). Zpochybňoval rovněž závěr okresního soudu o mylné platbě, když žalobkyně neuvedla a nebyla schopna vysvětlit základní skutečnosti ohledně provedení platby. Poukazovala na identifikaci platby ze strany žalobkyně ve vztahu ke své bance, jakož i návaznost platby na přijetí částky 3,4 mil. Kč z advokátní úschovu , tituly před jménem, , jméno FO, . V řízení byla prokázána vědomá platba žalobkyně na účet žalovaného 1) a je tak vyloučený vznik bezdůvodného obohacení.5. Žalobkyně své odvolání směřovala toliko do odstavce IV. výroku, kterým byla zavázána nahradit žalovanému 2) a 3) náklady řízení. Namítala, že výpočet náhrady neodpovídá skutečnosti, když byla přiznána odměna za dvě vyjádření ve věci, když jedno z nich bylo vzato zpět a tato vyjádření si vzájemně protiřečí.6. Ve vztahu k odvolání žalovaného 1) žalobkyně uvedla, že v rozsudku okresního soudu jsou rozvedeny veškeré podstatné skutečnosti a s tímto souhlasila.7. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud napadený rozsudek, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného 1) je důvodné.8. V úvodu odvolací soud konstatuje, že předmětem odvolacího řízení byl toliko přezkum rozsudku v odstavcích I., III. a IV. výroku. Do odstavce II. výroku nikdo z účastníků odvolání nepodal a v této části, je rozsudek pravomocný. S ohledem na skutečnost, že tzv. alternativní hromadění žalob proti různým osobám občanský soudní řád nepřipouští (rozhodnutí NS sp. zn. 26 Cdo 2042/2010), rozhodl okresní soud správně o všech žalovaných s tím, že z podání žalobkyně, jakož i z jejich tvrzení jednoznačně vyplývá, že stejnou žalovanou částku požaduje po všech žalovaných s tím, že ve vztahu k žalovaným 2) a 3) tuto požadovala solidárně. Žalobkyně sama uvedla, že si je vědoma skutečnosti, že se svým nárokem nemůže být úspěšná proti všem žalovaným. Proti zamítavému výroku II. pak odvolání nepodala a tento nabyl právní moci. Na tom nic nemění skutečnost, že odvolací soud rozhodoval na základě odvolání žalobkyně o nákladech řízení ve vztahu k těmto žalovaným. Nárok žalobkyně na úhradu žalované částky tak byl předmětem přezkumu odvolacího soudu pouze ve vztahu k žalovanému 1).9. Žalobkyně na základě výzvy odvolacího soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. uvedla, že částku 3 400 000 Kč přijala na svůj účet bez právního důvodu. Tuto částku po žalobkyni nikdo nepožadoval vrátit. U platby 2 150 000 Kč bylo uvedeno, že se jedná o zápůjčku fyzické osoby, protože dle pravidel banky je zaslání částky možné pouze po vyplnění příslušných kolonek. V předmětné době nebyla žalobkyně v žádném vztahu k žalovaným ani , tituly před jménem, , jméno FO, , tyto neznala. Uvedenou platbu jednatel žalobkyně provedl dle pokynů, které obdržel na ručně psaném lístečku. Přijatá ani uhrazená částka nebyla dohledána v účetnictví žalobkyně.10. Odvolací soud doplnil dokazování výslechem , jméno FO, , který byl navrhován již u okresního soudu, avšak nebyl proveden. Tuto vyslechl jako svědkyni, když ve vztahu k její osobě již bylo ve věci samé pravomocně rozhodnuto tak, že žaloba byla zamítnuta. Nadále již není účastnicí řízení a z tohoto důvodu byla vyslechnuta jako svědkyně. Z její svědecké výpovědi bylo zjištěno, že zápůjčku od žalovaného 1) ji zajistila , tituly před jménem, , jméno FO, , která pro ni zajišťovaladalší zápůjčky a finanční toky. Veškeré smluvní vztahy vyřizovala přes její osobu s tím, že se jednalo o spletité vztahy, do kterých jí tlačila. V souvislosti s jinou zápůjčkou, kterou získala od , Anonymizováno, , byly problémy s exekucí. Tyto na doporučení , tituly před jménem, , jméno FO, řešila s advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, . V té souvislosti zajistila složení částky 3 400 000 Kč do advokátní úschovy. Poté, kdy nebylo zabráněno zahájení exekučního řízení, chtěla po advokátovi , jméno FO, složené peníze zpět. Bylo jí však sděleno, že na pokyn , tituly před jménem, , jméno FO, , jako její zástupkyně, byly peníze poslány žalobkyni. Řešila to s , tituly před jménem, , jméno FO, , když peníze potřebovala mimo jiné na zaplacení žalovanému 1). Ta jí řekla, že se nemá starat. Jednala rovněž s žalobkyní, a to p. , jméno FO, , který jí potvrdil přeposlání finanční částky z advokátní úschovy s tím, že z této byla částka 2 150 000 Kč zaslána žalovanému 1) na pokyn , tituly před jménem, , jméno FO, , která rozhodla, jak má být s nimi naloženo. Věděl o tom, že se jedná o její peníze, z uvedené částky již žádné peníze na účtu neměl k dispozici. , tituly před jménem, , jméno FO, celou zápůjčku u žalovaného 1) zařizovala a přesně věděla, kam se má co poslat. Tuto částku považovala za splátku svého dluhu, s tím souhlasila, zbylou částku po poradě s právníky považovala za nedobytnou.11. Výpověď této svědkyně hodnotí odvolací soud jako věrohodnou, když tato vypovídala spontánně, logicky a obsah její výpovědi odpovídá rovněž skutečnostem, které jsou odvolacímu soudu známy z úřední činnosti. Na tom nic nemění skutečnost, že obsah její výpovědi je v určitých částech v rozporu s tvrzeními, která uváděl její právní zástupce v rámci řízení před okresním soudem. Jednalo se toliko o tvrzení účastníka řízení, resp. jeho právního zástupce, zatímco nyní vypovídala pod sankcí křivé výpovědi. Její věrohodnost, jakož i obsah její výpovědi nebyl zpochybňován ani ze strany účastníků.12. Z úřední činnosti je odvolacímu soudu známo, že mezi svědkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , spol. , právnická osoba, . a , tituly před jménem, , jméno FO, , popř. dalšími osobami probíhala, popř. probíhají další soudní říz

Citovaná ustanovení

§ 1937 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 118a (99/1963 Sb.)§ 13 (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 149 (99/1963 Sb.)§ 160 (99/1963 Sb.)§ 220 (99/1963 Sb.)§ 224 (99/1963 Sb.)