69 CO 140/2022-1025 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl návrh žalobkyně, aby přikázal ze zaniklého společného jmění žalovanému: obchodní podíl v rozsahu 100 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 100 % ve [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 80 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [část obce] - [část obce], obchodní podíl v rozsahu 50 % ve [právnická osoba] s. r. o., [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 50 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 100 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 33 % ve [právnická osoba] společnost, [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 100 % ve [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], veškeré akcie, které žalobkyně specifikuje na základě obdržené informace od příslušných subjektů, veškeré nemovitosti, které žalobkyně specifikuje na základě obdržené informace od příslušných subjektů, veškeré finanční prostředky na bankovních účtech, resp. pohledávky za bankovními ústavy, jejichž výši žalobkyně upřesní na základě obdržených informací od příslušných subjektů, a dále, aby uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl společného jmění manželů částku ve výši 50 % z tržní hodnoty veškerého výše uvedeného majetku, přičemž konkrétní částky žalobkyně upřesní na základě informací od příslušných subjektů a na základě vypracovaných znaleckých posudků, eventuálně, aby soud určil, že obchodní podíl v rozsahu 100 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 100 % ve [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 80 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 50% ve [právnická osoba] s. r. o., [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 50 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 100 % ve společnosti [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 33 % ve [právnická osoba] společnost [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], obchodní podíl v rozsahu 100 % ve [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec], veškeré akcie, které žalobkyně specifikuje na základě obdržené informace od příslušných subjektů, veškeré nemovitosti, které žalobkyně specifikuje na základě obdržené informace od katastrálních úřadů, veškeré finanční prostředky na bankovních účtech, resp. pohledávky za bankovními ústavy, jejichž výši žalobkyně upřesní na základě obdržených informací od příslušných subjektů, jsou v rovném podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného, přičemž podíl každého z nich tvoří podíl ve výši ½ (výrok I.) a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 20.328 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] (výrok II.). 2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně s tím, že soud nepřihlédl k žalobkyní tvrzeným skutečnostem a k označeným důkazům, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady podle § 118b nebo § 175 odst. 4 část první věty za středníkem o. s. ř., soud neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Okresní soud se v řízení nevypořádal s řadou argumentů žalobkyně a zcela rezignoval na zjišťování související skutečnosti, k nimž žalobkyně navrhla řadu důkazů, které okresní soud neprovedl. Zamítnutí veškerých důkazních návrhů pro nadbytečnost a neúčelnost tak nemůže obstát, jelikož bez provedení těchto důkazů nemohl soud mít žádné podklady pro závěry, které učinil. Okresní soud rezignoval na zjištění majetku, který učinila žalobkyně předmětem vypořádání a který je v držení žalovaného jako nominálního vlastníka, ačkoliv se jedná podle žalobkyně o majetek náležející do společného jmění manželů. Soud tak neprovedl navrhované důkazy ke společnostem, kde má nebo měl žalovaný společenský podíl nebo vlastnil či vlastní akcie ([právnická osoba], [anonymizováno] [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] společnost [právnická osoba] a [anonymizováno] [právnická osoba] Okresní soud neprovedl ani jeden z navržených důkazů (které žalobkyně v odvolání specifikuje), ačkoliv tyto se vztahovaly ke zjištění řady skutečností, které jsou rozhodné, a s kterými se měl soud vypořádat. Bez provedení těchto důkazů nemohl soud učinit žádný závěr o podstatných skutečnostech pro rozhodnutí ve věci, respektive jeho závěry jsou nepodložené, nesprávné a neúplné. Žalobkyně evidentně trpí informačním deficitem a výše uvedené skutečnosti neměla a nemá jak zjistit a doložit, protože tyto informace pro svůj špatný zdravotní stav není schopna sama určit, upřesnit a dohledat a nejsou přístupné z veřejných zdrojů. Těmito informacemi však disponuje bezpochyby žalovaný, přičemž okresní soud měl žalovaného zavázat k jejich doložení. Bez toho, aby obžalovaný či další subjekty splnili svou informační či vysvětlovací povinnost, nemá žalobkyně jak unést břemeno důkazní. Soud si tyto informace nevyžádal, takže znemožnil žalobkyni uplatnit právo na soudní ochranu. Zjištění na základě navržených důkazů mělo osvětlit otázku, zda není výklad za použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nevede ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Žalovaný disponuje majetkem v řádech stovek milionů korun, který nabyl za trvání manželství z podnikání, přičemž žalovaná se po celou dobu plně starala o rodinu a na podnikání žalovaného se podílela a finančně na ně přispívala. Žalovaný žalobkyni při zrušení bezpodílového vlastnictví přislíbil, že se jedná pouze o formální záležitost a že jejích majetkových práv se toto nijak negativně v budoucnu nedotkne, přičemž žalobkyně se i nadále podílela na podnikání žalovaného, finančně na ně přispívala a věnovala se správě nemovitostí, které žalovaný za manželství nabyl, tj. po zrušení BSM v roce 1992 se na způsobu života manželů nic nezměnilo. Žalovaný se dál plně věnoval svému podnikání, žalobkyně se i nadále na tomto podnikání podílela a zároveň se starala o celou rodinu, tj. o žalovaného a dvě malé děti. Žalobkyně z majetku, který žalovaný nabyl za manželství, neobdržela vůbec ničeho. Příčinu rozvratu manželství shledal soud na straně žalovaného, který si našel jinou ženu. Z uvedeného důvodu, který vyústil v rozvod manželství, žalobkyně utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu a od rozvratu manželství se nachází natolik ve špatném zdravotním stavu, že kvůli němu musí být pravidelně minimálně 2x ročně hospitalizována, je nucena užívat léky a není schopna žádné stálé soustředěné činnosti, což vyústilo v nutnost jmenování opatrovníka. S odkazem na svoji námitku žalovaný namítá, že její bezpodílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a odmítá z nabytého majetku poskytnout jakékoliv vyrovnání žalobkyni, ačkoliv žalobkyně opakovaně uváděla, že by byla ochotna přistoupit i na vyrovnání v jednotkách milionů korun, když vzhledem k majetku žalovaného (řádově stovky milionů) takové vyrovnání nepředstavuje ani 5 % majetku. Jedná se přesně o modelovou situaci, pro jakou bylo dané ustanovení občanského zákoníku přijato, když právě jeho smyslem a účelem je zabránit situacím, které sice mohou být v souladu s formálním znění zákona, ale výkladem se příčí jeho smyslu, dobrým mravům a spravedlnosti. Okresní soud na zjišťování těchto okolností rezignoval. Pokud by tedy výklad zákona a zohlednění námitek žalovaného mělo obstát, tak by se takový stav příčil hlavním právním zásadám, že nikdo nesmí těžit z vlastního porušení zákona (nesplnění ústního slibu), takový stav se příčí spravedlnosti, je v rozporu s dobrými mravy, a vede ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V tomto smyslu žalobkyně odkazuje na nález ve věci sp. zn. II. ÚS 1648/10 ze dne 16. 11. 2010 Okresní soud neprovedl ani účastnický výslech žalobkyně, který měl osvětlit uvedené otázky a potvrdit, že zatímco se žalovaný věnoval svému podnikání a investoval prostředky do tohoto podnikání, žalobkyně věnovala svůj čas péči o rodinu a domácnost a dále i žalovanému v podnikání pomáhala a podílela se na jeho podnikatelském úspěchu. Tento výslech měl osvětlit i okolnosti ohledně zrušení bezpodílového spoluvlastnictví účastníků. Žalobkyně tvrdila, že jí žalovaný,