69 CO 316/2022-215 — Krajský soud v Ostravě, pobočka Olomouc

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl, že ze zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují tyto nemovité věci: pozemek parc. č. st. 72, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rodinný dům a pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, vše v kat. území a obec Náklo, zapsáno na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I.), ze zaniklého společného jmění účastníků do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal tyto movité věci: nezabudovaná starší kuchyňská linka, 4 kovové židle, skleněný kuchyňský stůl, barevná televize Gogen, lednička [příjmení] (výrok II.), ze zaniklého společného jmění účastníků do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal tyto movité věci: kávovar, koženková šedočerná sedací souprava, automatická pračka, sušička na prádlo (výrok III.), uložil žalobkyni zaplatit [právnická osoba] zůstatek úvěru [číslo] ve výši 802.000 Kč (výrok IV.), žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na úplné vypořádání společného jmění manželů částku 900.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.) a žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 38.157,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku zástupci žalobkyně (výrok VI.). 2. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalovaný s tím, že dne 25. 5. 2022 žalovaný prostřednictvím právního zástupce sdělil převzetí právního zastoupení a ve stručnosti vyjádřil stanovisko k žalobě. Následně právní zástupce žalovaného telefonicky kontaktoval právního zástupce žalobkyně, když tomuto po telefonu sdělil své stanovisko tak, jak uvedl ve vyjádření, a to ve smyslu, že s vypořádáním tak, jak je navrženo, nesouhlasí. Právní zástupce žalovaného dále právnímu zástupci žalobkyně sdělil, že součástí SJM jsou žalobkyní nezmíněné další závazky související s nemovitostí. Právní zástupce žalovaného sdělil právnímu zástupci žalobkyně, že v současné době žalovaný zajišťuje veškeré podklady k předmětným závazkům a jakmile je bude mít právní zástupce žalovaného k dispozici, zašle je buď emailem nebo poštou zástupci žalobkyně ke studiu, přičemž poté se dohodnou na způsobu vypořádání, neboť žalovaný má zájem přikázat nemovitosti do svého vlastnictví. Dále se shodli na tom, že bude vypracován společně znalecký posudek o ceně nemovitostí v SJM tak, aby byla prokazatelně stanovena její cena. Tento postup vyhodnotili právní zástupci jako nejekonomičtější pro obě strany. Zástupce žalovaného sdělil, že podklady zašle, jakmile je od klienta bude mít k dispozici tak, aby bylo možné dohodu v průběhu letních měsíců sepsat a uzavřít. Právní zástupci se mezi sebou shodli na tom, že do 31. 8. 2022 mají v úmyslu uzavřít dohodu, kterou předloží soudu. O tomto nadepsaný soud právní zástupce žalovaného taktéž informoval. Dne 2. 6. 2022 soud zaslal na vědomí zástupci žalovaného, že ten byl v minulosti vyzván k vyjádření, když v tomto má vylíčit rozhodné skutečnosti a označit důkazy a tímto se odkázal na předešlou výzvou, k níž žalovaný dne 25. 5. 2022 ve věci sdělil své stanovisko. Dle názoru žalovaného je však postup soudu ve vztahu k vydání výzvy dle § 114b o. s. ř. v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy, a to zejména s ohledem na předmět sporu a dále v souvislosti se skutečností, že předmětem vypořádání jsou značné hodnoty, u nichž není doložena cena znaleckým posudkem. Svým postupem tak soud zatížil řízení vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Zástupci žalovaného byl tak doručen rozsudek okresního soudu pro uznání, pro jehož vydání nebyly dány předpoklady. V odůvodnění rozhodnutí soud vzal na vědomí skutečnosti, které nejsou pravdivé a na tomto podkladě pak ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání. Nepravdivé skutečnosti, které byly podkladem pro vydání rozhodnutí, jsou mimo jiné ty, že žalovaný ani právní zástupce nekomunikovali s protistranou, přičemž toto tvrzení se nezakládá na pravdě, když se právní zástupci spojili a dohodli se na uvedeném, o tomto taktéž informovali soud. Zástupce žalovaného jasně sdělil, že žalovaný se způsobem vypořádání nesouhlasí, když ten v mezidobí velmi intenzivně obstarával veškeré podklady, které by osvědčily další závazky, které spadají do zaniklého SJM a žalobkyně tyto nezmínila. Není pravdou, že by právní zástupce žalobkyně v minulosti nejednal přímo se žalovaným, neboť v minulosti vedl žalovaný s žalobkyní a jejím právním zástupcem jednání o možnostech vypořádání zaniklého SJM. Soud tvrdí, že se žalovaný ve věci nevyjádřil, když ten sdělil, že s vypořádáním tak, jak navrhuje žalobkyně, nesouhlasí a mimosoudně jedná, přičemž v takové situaci je na místě, aby soud dal prostor spíše mimosoudnímu jednání a vyčkal, než aby rozhodl rozsudkem pro uznání na základě fikce, když k fikci uznání je nutno přistupovat jako k nástroji výjimečnému, jehož použití je ospravedlněno jen v případech skutečně nepochybných, přičemž podmínky jeho použití musí být interpretovány nikoliv extenzivně, ale restriktivně. Podmínky pro rozhodnutí rozsudkem pro uznání vykládá rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 1024/15, když z tohoto se podává, že fikce uznání dle § 114b odst. 5 o. s. ř. nemůže nastoupit a rozsudek pro uznání nelze vydat v situaci, kdy žalovaný zřetelně projeví jednak svůj nesouhlas s žalobou a jednak svůj zájem účastnit se projednání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoliv záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu. Žalovaný má za to, že zřetelně svůj nesouhlas s žalobou projevil, dále právní zástupce žalovaného telefonicky kontaktoval právního zástupce protistrany s tím, že se dokonce dohodli na tom, že společně určí znalce a nechají nemovitost, která je předmětem vypořádání, ocenit, to vše však ve chvíli, kdy budou mít k dispozici veškeré podklady k závazkům, které jsou součástí zaniklého SJM a které toho času zajišťoval skrz banky žalovaný. Na tomto se právní zástupci mimosoudně dohodli. Tvrzení zástupce žalobkyně o tom, že mimosoudní jednání neprobíhala, neprobíhají a probíhat nebudou, jsou nepravdivá a zároveň v naprostém rozporu s etickým kodexem co do poctivosti a čestnosti jednání advokáta žalobkyně. Co se týká předložení dokumentů a smluv, které mají osvědčit veškeré závazky, které do zaniklého SJM náleží, tak k tomu žalovaný sděluje toliko, že vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný neměl v domácím prostředí k dispozici veškerou smluvní dokumentaci od všech závazků, tak tyto vyžádal od bank, přičemž tyto jsou ve vztahu k žalovanému i k dnešnímu dni ve značném prodlení s jejich dodáním. Vzhledem k tomu, že žalovaný předal věc právnímu nástupci již v době, kdy běžela lhůta k vyjádření, přičemž až po schůzce s právním zástupcem a jeho výzvě k obstarání listin, začal žalovaný zajišťovat podklady od bank, nemá k dnešnímu dni stále k dispozici kompletní dokumentaci k úvěrům, které spadají do SJM. Vzhledem k rozsáhlosti podkladů, které je nutné obstarat, je tak zřejmé, že s ohledem na velmi zdlouhavé procesy bank ve věcech poskytování informací a obstarávání dokumentů si obstarávaní smluv a dalších podkladů žádá větší časovou dotaci, když ve sdělení soudu, které žalovaný předložil dne 25. 5. 2022, nebylo tak možné sdělit více než toliko to, co sděleno již bylo. Žalovaný nad rámec sděluje, že k dnešnímu dni stále neobdržel od banky podklady k poslednímu závazku, který je součástí zaniklého SJM. Žalovaný je přesvědčen, že se vyjádřil jasně a mimosoudně jednal, když je zde obecná povinnost, kterou v judikatuře proklamuje ÚS, který apeluje na dodržování povinností obecných soudů volit při posuzovaní podání účastníků řízení postup vstřícnější k jejich právu na soudní ochranu, respektive přístup k soudu. Žalovaný je přesvědčen, že v situaci tak, jak nastala, kdy jasně projevil vůli mimosoudně jednat a právnímu zástupci protistrany bylo známo, že žalovaný opatřuje veškeré podklady pro mimosoudní jednání, nemělo být rozhodnuto rozsudkem pro uznání, protože pro rozhodnutí nebyly podmínky. Rozhodnutí bez jednání, ačkoliv žalovaný sdělil své stanovisko a vůli jednat, přináší vzhledem k situaci, kdy cena nemovitostí za poslední rok naprosto nečekaným způsobem vzrůstá, kdy vypořádací podíl není v žalobě podložen znaleckým posudkem, velmi nespravedlivé rozhodnutí samo o sobě, o to více pak v situaci, kdy má žalovaný vůli o tomto jednat a soud rozhodnutím tak zamezil žalovanému přístup k soudu a neposkytl právo na soudní ochranu. Žalovaný popírá, že by svým postojem naplnil podmínky § 114b odst. 5 o. s. ř., když toto sankcionuje především nečinnost žalovaného a jeho neochotu přispět k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný jasně sdělil, že se do 31. 8. 2022 vyjádří a předestřel, že ve světle mimosoudního jednání, kdy právní zástupci obou stran byli ve spojení, se postup obou stran jeví tak, že budou schopni dospět ke spravedlivé dohodě, nebylo namístě rozhodnout rozsudkem pro uznání. Na straně žalovaného není možné shledat nečinnost či neochotu přispět k vyřešení ve věci. Vyjádření žalovaného nelze považovat bez dalšího za nečinno