103 CO 5/2022-337 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Příbrami usnesením č. j. 12 C 129/2017-296 ze dne 31. 8. 2021 (dále též jen„ usnesení soudu prvního stupně“) zamítl žalobu pro zmatečnost podanou tomuto soudu (původní žalobkyní [jméno] [příjmení]) dne [datum] proti usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 10. 1. 2019, č. j. 12 C 129/2017-135 (výrok I.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 18 021 Kč do tří dnů od právní moci usnesení, k rukám„ právního zástupce“ žalovaného (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že žaloba pro zmatečnost podaná původní žalobkyní paní [jméno] [příjmení], jejímž právním nástupcem je současná žalobkyně, byla podána opožděně, neboť subjektivní tříměsíční lhůta ve smyslu § 234 odst. 2 občanského soudního řádu již uplynula, protože původní žalobkyni byl v řízení usnesením soudu prvního stupně ze dne 6. 11. 2018, č. j. 12 C 129/2017-109 ustanoven opatrovník pro řízení - advokát Mgr. [jméno] [příjmení]; toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobou pro zmatečnost napadené usnesení bylo následně aktuálnímu opatrovníkovi původní žalobkyně doručeno dne [datum]. Z toho důvodu není dán ani žalobkyní uplatňovaný zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, neboť původní žalobkyni [jméno] [příjmení] (dále též jen„ původní žalobkyně“) byl řádně za řízení ustanoven opatrovník z řad advokátů a žalobou pro zmatečnost napadené usnesení o zastavení řízení bylo řádně doručeno tomuto opatrovníku. Současně se žalobkyně o uplatněném důvodu zmatečnosti dozvěděla nejpozději dne [datum], když tohoto dne podala proti předmětnému napadenému usnesení soudu prvního stupně rovněž žalobu na obnovu řízení. Předmětná žaloba pro zmatečnost přitom byla podána až dne [datum]. Jestliže žalobkyně namítala, že mělo být zahájeno řízení o omezení svéprávnosti původní žalobkyně, tak dle soudu prvního stupně„ soud samozřejmě mohl učinit podnět opatrovnickému soudu k zahájení tohoto řízení, avšak tuto povinnost mu zákon neukládá“. To, že soud neučinil takový podnět, není zákonným důvodem zmatečnosti. Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu pro zmatečnost zamítl. 2. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně včasné odvolání, kterým jej napadla v celém rozsahu. V odvolání namítá, že měl-li soud v původním řízení vedeném mezi původní žalobkyní [jméno] [příjmení] a žalovaným, o určení vlastnického práva k nemovitostem, pochybnosti o schopnosti původní žalobkyně před soudem samostatně jednat, měl jí ustanovit opatrovníka, jestliže by hrozilo nebezpečí z prodlení. Současně měl dát podnět k zahájení řízení o svéprávnosti a vyčkat jeho výsledků. Soud však takto nepostupoval. Tím naplnil zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, neboť původní žalobkyně nemohla před soudem vystupovat a nebyla řádně zastoupena. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o opožděnosti žaloby pro zmatečnost. Lhůta pro podání této žaloby ve smyslu § 234 odst. 2 občanského soudního řádu není vázána na okamžik, ke kterému se ten, kdo žalobu podává, o důvodu zmatečnosti dozvěděl, ale na okamžik, ke kterému odpadla překážka, pro kterou nemohl účastník před soudem samostatně jednat nebo vystupovat. Za takový okamžik lze považovat až nabytí právní moci usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. 12 C 129/2017-223 ze dne 17. 2. 2021, jímž bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalobkyně tak, že namísto původní žalobkyně je v řízení pokračováno právě se žalobkyní; toto usnesení nabylo právní moci [datum] Lhůta pro podání žaloby pro zmatečnost tak běžela až do [datum]; tuto lhůtu žalobkyně dodržela. Původní žalobkyně jako osoba, jejíž svéprávnost nebyla ke dni podání žaloby o určení vlastnického práva jakkoliv omezena, byla v souladu s § 20 odst. 1 občanského soudního řádu nadána plnou procesní způsobilostí. Byla proto oprávněna udělit plnou moc obecné zmocněnkyni - své dceři (současné žalobkyni) k zastupování v původním řízení o určení vlastnického práva. Současně znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., ze dne [datum] [číslo] dospívá k závěru, že demence byla u původní žalobkyně diagnostikována až v roce 2018 a že (na základě předložené [anonymizováno] dokumentace) ke dni [datum] i [datum] (datum podpisu původní žaloby o určení a udělení plné moci původní žalobkyní) původní žalobkyně netrpěla [anonymizováno] poruchou, pro kterou by nebyla způsobilá činit právní jednání (odstoupit od darovací smlouvy, udělit plnou moc žalobkyni k zastupování, podat předmětnou žalobu o určení vlastnického práva). Současně pojmovým znakem zastoupení založeného rozhodnutím soudu je, že vztah mezi zástupcem a zastoupených trvá jen do té doby, než pominou [anonymizováno] důvody, pro které se účastník nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, resp. do doby, než přestane platit, že taková osoba takové zastoupení potřebuje. Odpadne-li taková podmínka, zaniká tím současně oprávnění opatrovníka dále jménem účastníka jednat. Důvody pro zastupování žalobkyně přitom vůbec neexistovaly. Předchozí znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je nepřesvědčivý. Je zřejmé, že„ v původním řízení ve věci samé nebylo či nemuselo být namístě původní žalobkyni ustanovit opatrovníka, a tím jí odejmout možnost se původního řízení jakkoliv účastnit“. V původním řízení o určení vlastnického práva tak zdravotní stav původní žalobkyně nevyžadoval, aby jí byl ustanoven opatrovník. Současně usnesením soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-109 ze dne 6. 11. 2018 byl původní žalobkyni ustanoven opatrovníkem pro řízení advokát Mgr. [jméno] [příjmení]. Ten následně, dle svého sdělení ze dne [datum], výkon advokacie pozastavil a on sám svým zástupcem určil advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. Tento postup považuje žalobkyně za nezákonný, neboť„ neexistuje žádné zákonné zmocnění pro to, aby soudem ustanovený opatrovník pověřoval výkonem opatrovnictví původní žalobkyně třetí osobu“. Jestliže soudem ustanovený opatrovník pozbyl svou schopnost být opatrovníkem či jakkoliv jinak deklaroval svou nevůli opatrovníkem původní žalobkyni být, bylo povinností soudu prvního stupně zprostit jej výkonu funkce opatrovníka a následně ustanovit původní žalobkyni opatrovníka jiného. To však soud prvního stupně neučinil. Soud prvního stupně začal jednat s „ jakýmsi novým opatrovníkem“, který ale ve skutečnosti opatrovníkem nebyl, nebyl ustanoven jako opatrovník původní žalobkyně soudem. Současně nebyl výkon opatrovnictví v řízení ve vztahu k právům původním žalobkyně veden řádně, opatrovník byl nečinný, a to jak„ ustanovený opatrovník, tak třetí osoba nezákonně opatrovníkem pověřená“. Nečinili ve věci samé žádný procesní úkon, byli nečinní. Z toho se podává, že původní žalobkyně v důsledku takového postupu soudu nemohla před soudem vystupovat a nebyla ani řádně zastoupena. Žalobou pro zmatečnost napadené usnesení soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 o zastavení (původního) řízení o určení vlastnictví nebylo původní žalobkyni ani řádně doručeno. Žalobkyně proto navrhla usnesení soudu prvního stupně zrušit a vrátit věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. 3. Žalovaný navrhl potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného. Zdůrazňuje, že zmatečnostní důvod dle § 229 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu není naplněn, neboť v době vydání žalobou pro zmatečnost napadeného usnesení soudu prvního stupně č. j. 12 C 129/2017-135 ze dne 10. 1. 2019 byla původní žalobkyně řádně zastoupena, a to soudem ustanoveným opatrovníkem pro řízení, respektive jeho zástupcem. Tento opatrovník byl oprávněn původní žalobkyni zastupovat nejen v řízení o původní žalobě, nýbrž také v případném odvolacím či dovolacím řízení. Překážka, pro kterou původní žalobkyně nemohla před soudem samostatně jednat, odpadla již tím, že jí byl právě ustanoven tento opatrovník pro řízení usnesením, které nabylo právní moci dne [datum], tedy ještě před vydáním rozhodnutí, kterým bylo řízení o určení vlastnictví skončeno. Nabízí se otázka, zda současná žalobkyně mohla původní žalobkyni vůbec v řízení o určení vlastnického práva zastupovat, jestliže ve smyslu § 32 odst. 2 občanského soudního řádu zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Mezi těmito osobami probíhal v letech 2015 2017 soudní spor o zaplacení částky 4 000 000 Kč s příslušenstvím, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 155/2015, v němž současná žalobkyně vystupovala jako žalobkyně a původní žalobkyně jako žalovaná; je tedy zřejmé, že zájmy současné žalobkyně byly v rozporu se zájmy původní žalobkyně, jíž měla být v řízení obecnou zmocněnkyní. Soudem původní žalobkyni ustanovený opatrovník jí byl ustanoven k tomu, aby hájil kvalifikovaněji její práva a zájmy; tato skutečnost současně nijak nebránila tomu, aby původní žalobkyně uplatňovala v řízení svá práva rovněž přímo, nebylo jí tím znemožněno vystupovat před soudem. Žalobkyně si navíc protiřečí, pokud současně tvrdí, že původní žalobkyně byla nadána plno