20 CO 228/2022-63 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Berouně (soud I. stupně) usnesením ze dne 10. 5. 2018 9.6.2022 č. j. 12 C 122/2022-36 rozhodl, že k uspokojení pohledávek žalobce - první pohledávky skládající se z jistiny ve výši 500.000 Kč, smluvního úroku ve výši 209.260 Kč, úroku ve výši 12% ročně z částky 709.260 Kč od [datum] do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 709.260 Kč od [datum] do zaplacení a druhé pohledávky skládající se z jistiny ve výši 500.000 Kč, smluvního úroku ve výši 209.260 Kč, úroku ve výši 12% ročně z částky 709.260 Kč od [datum] do zaplacení, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 709.260 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení a nákladů, které prodejem zástavy vzniknou, se vůči žalovanému jako zástavnímu dlužníkovi nařizuje prodej zástavy – nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to pozemku parc. [číslo] (orná půda) zapsaného na listu vlastnictví číslo [rok] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro k.ú. [obec], [územní celek]. 2. Soud I. stupně zjistil ze smlouvy o zhodnocení ze dne [datum], že dne [datum] zástavní věřitelka se společností [právnická osoba] (dále také„ dlužník“), uzavřela smlouvu o zhodnocení, ve které dlužník garantoval zhodnocení finančních prostředků ve výši 500 000 Kč úrokovou sazbou 6% po dobu 6 let (tedy do [datum]). Dle čl. II. odst. 3 předmětné smlouvy se dlužník zavázal po uplynutí shora uvedené doby zaplatit žalobkyni částku 709 260 Kč (tj. jistina 500 000 Kč + úrok 209 260 Kč). V čl. III. odst. 1 Obchodních podmínek P10 smluvní strany sjednaly dvojnásobné zvýšení úrokové sazby pro případ, že dlužník nevrátí zástavnímu věřiteli jistinu s úrokem do [datum]. Dále smluvní strany v čl. III. odst. 1 Obchodních podmínek P10 sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení, tedy od [datum]. Z potvrzení o přijetí částky ze dne [datum] soud I. stupně zjistil, že zástavní věřitel poskytl dlužníkovi částku 500 000 Kč bankovním převodem, což dlužník zástavnímu věřiteli dne [datum] potvrdil. K zajištění pohledávky bylo zřízeno zástavní právo na základě zástavní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem, zapsáno pod V [číslo] v katastru nemovitostí na LV č. [rok] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro k.ú. [obec], [územní celek]. Podle čl. II. bod 3 zástavní smlouvy smluvní strany souhlasí, že touto zástavní smlouvou se zajišťuje pohledávka zástavního věřitele uvedená v čl. I. této smlouvy v celé její výši, tj. ve výši odpovídající součtu jistiny pohledávky ve výši 500 000 Kč a jejího příslušenství. Dle čl. III. zástavní smlouvy k zajištění pohledávky uvedené v čl. I. uzavírají zástavní věřitel a zástavní dlužník tuto zástavní smlouvu. Zástavní dlužník touto zástavní smlouvou zřizuje na nemovitostech uvedených v čl. II. této smlouvy k zajištění pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem uvedené v čl. I. a jejího příslušenství zástavní právo a zástavní věřitel toto zástavní právo přijímá. 3. Ze smlouvy o zhodnocení uzavřené mezi společností [právnická osoba] a zástavní věřitelkou ze dne [datum] včetně Obchodních podmínek a Programu zhodnocení [anonymizováno] soud I. stupně zjistil, že dne [datum] uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba] smlouvu o zhodnocení ze dne [datum], na jejímž základě dlužník garantoval zhodnocení finančních prostředků ve výši 500 000 Kč úrokovou sazbou 6% po dobu 6 let (tedy do [datum]). Dle čl. II. odst. 3 předmětné smlouvy se dlužník zavázal po uplynutí shora uvedené doby zaplatit žalobkyni částku 709 260 Kč (tj. jistina 500 000 Kč + úrok 209 260 Kč). V čl. III. odst. 1 Obchodních podmínek P11 smluvní strany sjednaly dvojnásobné zvýšení úrokové sazby pro případ, že dlužník nevrátí zástavnímu věřiteli jistinu s úrokem do [datum]. Dále smluvní strany v čl. III. odst. 1 Obchodních podmínek P11 sjednaly úrok z prodlení ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení, tedy od [datum]. Z potvrzení o přijetí částky ze dne [datum] soud I. stupně zjistil, že zástavní věřitel poskytl dlužníkovi částku 500 000 Kč bankovním převodem, což dlužník zástavnímu věřiteli dne [datum] potvrdil. Ze zástavní smlouvy z [datum] ve spojení s listinami: Prohlášení advokáta o pravosti podpisy na listině nesepsané advokátem ze dne [datum] a výstup vzniklý převedením písemnosti v listinné podobě do elektronické podoby ze dne [datum] soud I. stupně zjistil, že k zajištění pohledávky zástavního věřitele (jistina 500 000 Kč s příslušenstvím) bylo zřízeno zástavní právo na základě zástavní smlouvy uzavřené dne [datum], zapsáno pod V [číslo] v katastru nemovitostí na LV č. [rok] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] pro k.ú. [obec], [územní celek]. Podle čl. II. bod 3 zástavní smlouvy smluvní strany souhlasí, že touto zástavní smlouvou se zajišťuje pohledávka zástavního věřitele uvedená v čl. I. této smlouvy v celé její výši, tj. ve výši odpovídající součtu jistiny pohledávky ve výši 500 000 Kč a jejího příslušenství. Dle čl. III. zástavní smlouvy k zajištění pohledávky uvedené v čl. I. uzavírají zástavní věřitel a zástavní dlužník tuto zástavní smlouvu. Zástavní dlužník touto zástavní smlouvou zřizuje na nemovitostech uvedených v čl. II. této smlouvy k zajištění pohledávky zástavního věřitele za zástavním dlužníkem uvedené v čl. I. zástavní právo a zástavní věřitel toto zástavní právo přijímá. 4. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud I. stupně k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že zástavní věřitel uzavřel se zástavním dlužníkem smlouvy dne [datum] a [datum] o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, které jsou předmětem tohoto řízení, a to pro částky 2x 500 000 Kč, smluvní úrok ve výši 209 260 Kč (v případě smlouvy o zhodnocení ze dne [datum] i ze dne [datum]), úrok ve výši 12% ročně z částky 709 260 Kč od [datum] (resp. od [datum] v případě smlouvy o zhodnocení ze dne [datum]) do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05% denně z částky 709 260 Kč od [datum] do zaplacení (resp. od [datum] v případě smlouvy o zhodnocení ze dne [datum]), když tyto pohledávky vyplývají z předložených smluv o zhodnocení a obchodních podmínek (čl. II. odst. 3 smlouvy, čl. III. odst. 1 obchodních podmínek a čl. III. odst. 1 obchodních podmínek). Zástavní právo k zástavě vyplývá z předložených zástavních smluv (zejm. čl. I. až III. zástavních smluv). Zástavní věřitelka rovněž doložila, kdo je zástavním dlužníkem, což rovněž vyplývá z uzavřených zástavních smluv a z výpisu z katastru nemovitostí. 5. Pokud jde o námitku, že zástavní smlouva nezajišťovala úroky, pak soud I. stupně uvedl, že v obou smlouvách je uvedeno, že zástavní právo se vztahuje i na příslušenství pohledávky. 6. Proti tomuto usnesení podal zástavní dlužník včasné odvolání, namítal, že je osobou odlišnou od dlužníka, tedy není vyhotovitelem ani adresátem uvedených listin. Těmi mohou být nanejvýš zástavní věřitelka či [právnická osoba]. Žalovaná nedisponuje informacemi o dluzích [právnická osoba] ani stavu jejich splácení. Za podstatné proto žalovaná považuje, že [právnická osoba] se nachází v úpadku, který je předmětem řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 10877/2021. Žalobkyně přitom tvrzené pohledávky uplatňuje též v insolvenčním řízení RIP, a to pod číslem P18. Žalovaná proto navrhla, aby bylo řízení o soudním prodeji zástavy s odkazem na ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušeno, a to doby, než proběhne v rámci předmětného insolvenčního řízení přezkumné jednání (které bylo nařízeno na [datum] a následně odročeno na [datum]). Teprve po tomto datu se totiž podle názoru žalované ukáže, zda je pohledávka v insolvenčním řízení zjištěna, tedy zda jde o pohledávku, kterou RIP nerozporuje, anebo zda jde naopak o pohledávku spornou, která neexistuje ani podle tvrzení obligačního dlužníka. Soud prvního stupně pochopitelně nebyl povinen řízení o prodeji zástavy z důvodu vhodnosti přerušit. Pokud však nechtěl vyčkat výsledku přezkumného jednání či alespoň vznést dotaz na insolvenčního správce [právnická osoba], měl trvat na tom, aby žalobkyně existenci zajištěných pohledávek prokázala jiným hodnověrným způsobem. Z dokumentů předložených žalobkyní pouze vyplývá, že pohledávky v minulosti vznikly. Z ničeho však není patrné, že by měly i nadále trvat. I kdyby tomu tak bylo, nemohlo by napadené usnesení obstát. Podle žalobkyní předložených zástavních smluv totiž nebyly zajištěny pohledávky v celém jejich rozsahu, jak je popsala v petitu žaloby, nýbrž pouze co do jistiny a části příslušenství. V obou zástavních smlouvách je konkrétně uvedeno, že zajištěnou pohledávkou je toliko„ částka ve výši 500.000 Kč“ převedená na účet RIP s tím, že je částka„ ode dne připsání finančních prostředků na účet dlužníka úročena úrokem 6 % p. a.“ (článek I odst. 2 smlouvy). V článku II. odst. 3 zástavní smlouvy je uvedeno, že se zajišťuje„ pohledávka zástavního věřitele uvedená v článku I této smlouvy“. Ani jedna zástavní smlouva nestanoví, kdy by měla bý