21 CO 246/2021-354 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Mělníku (dále jen soud I. stupně) rozsudkem ze dne 23.3.2021, č.j. 16 C 75/2019-246 rozhodl o zrušení věcného břemene užívání a bydlení zřízeného darovací smlouvou ze dne [datum] ve prospěch žalobkyně k pozemku – st. parcele [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa] (rodinný dům) a k pozemku – parcele [číslo] (zahrada), vše zapsáno na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] (výrok I). Dále rozhodl, že žalovaní 1., 2. a 3. jsou povinni zaplatit žalobkyni každý částku 300 000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok II) a společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení 39 082,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok III). Rozhodl rovněž o povinnosti žalovaných 1., 2. a 3. zaplatit na náhradě nákladů českému státu společně a nerozdílně částku 4 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok IV). Doplňujícím rozsudkem ze dne 14.3.2022, č.j. 16 C 75/2019-332 doplnil původní rozsudek o výrok V, kterým rozhodl, že žaloba, aby žalovaní 1., 2. a 3. byli povinni zaplatit žalobkyni každý částku 181 667 Kč, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku, se zamítá. 2. Z odůvodnění rozsudku se podává, že žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení věcného břemene doživotního užívání a bydlení k pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] a k pozemku parc [číslo] zahrada, a to vše v obci a [katastrální uzemí], zapsáno na [list vlastnictví] vedený [stát. instituce], [stát. instituce] (dále také jen„ předmětné nemovitosti“). Dále žádala, aby žalovaní byli povinni zaplatit jí každý náhradu za zrušení této služebnosti ve výši 300 000 Kč. Dne [datum] rozšířila žalobu tak, že požadovala, aby každý ze žalovaných byl povinen zaplatit žalobkyni náhradu ve výši 481 667 Kč. Přitom vycházela z ceny věcného břemene stanovené znaleckým posudkem. Soud I. stupně svým usnesením při ústním jednáním dne [datum] tuto změnu žaloby připustil. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to každý s podílem 1/3. Žalovaní nabyli předmětné nemovitosti na základě darovací smlouvy ze dne [datum] od svého otce, manžela žalobkyně. Touto smlouvou byla současně zřízena ve prospěch dárce a žalobkyně služebnost užívacího práva doživotního bydlení a užívání předmětných nemovitostí. Otec žalovaných již zemřel. Žalobkyně má zhoršený zdravotní stav, který jí znemožňuje samostatnou chůzi, pohybuje se jen za pomoci holí, užívá velké množství léků, musí dodržovat dietu a mít zajištěnou pravidelnou stravu. Žalobkyně od října 2016 bydlí u 1. žalované, své dcery, která o ni pečuje, neboť není schopna si zajistit veškerou péči sama. Z toho důvodu žalobkyně v předmětném domě nebydlí a pozemky nevyužívá. Tento zdravotní stav žalobkyně je trvalý a žalobkyně se proto do předmětných nemovitostí již nevrátí. V minulosti se chtěla s žalovanými domluvit na zrušení služebnosti a o užívání předmětných nemovitostí, ale 2. a 3. žalovaný dohodu odmítali. Žalovaní, jako vlastníci nemovitostí, se nejsou schopni domluvit ohledně jejich správy a užívání. Náhradu, kterou žalobkyně za zrušení služebnosti požaduje, využije s ohledem na věk a zdravotní stav ke svému zaopatření. 3. 1. žalovaná se žalobou souhlasila, a to jak se zrušením služebnosti, tak s výší finanční náhrady. Žalobkyně se v říjnu 2016 s 1. žalovanou z předmětného domu odstěhovala, zejména kvůli neshodám s 2. a 3. žalovaným. Žalobkyně má dlouhodobě zdravotní problémy a 1. žalovaná se o ni od roku 2008 stará. Nyní žijí v domě, který je bezbariérově upraven, aby se v něm mohla žalobkyně pohybovat pomocí chodítka nebo holí. 2. a 3. žalovaný se žalobkyní nekomunikují. 4. 2. a 3. žalovaný s žalobou nesouhlasili. Předně namítali nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby. Podle žalobkyně došlo k trvalé změně, která vyvolává nepoměr mezi zatížením věci a výhodou žalobkyně. V takovém případě je k podání návrhu dle názoru 2. a 3. žalovaného oprávněn pouze vlastník nemovité věci, tj. žalovaní. To, že se žalobkyně rozhodla z předmětného domu odstěhovat, bylo její rozhodnutí a není to důsledek jednání 2. a 3. žalovaného. Zrušení služebnosti by mělo pro žalobkyni negativní důsledky v případě, že by o ni 1. žalovaná nemohla v budoucnu pečovat, žalobkyně by neměla jistotu bydlení. Zrušením služebnosti by došlo k porušení zásady, že smlouvy mají být plněny, když dle darovací smlouvy měla mít žalobkyně možnost užívat nemovitosti až do konce svého života. Od uzavření smlouvy nedošlo k žádným změnám, které by odůvodňovaly zrušení služebnosti. 2. a 3. žalovaní nejsou schopni se s žalobkyní na ničem dohodnout, jejich vztahy se zhoršily poté, kdy se žalobkyně odstěhovala k 1. žalované. Stanovení náhrady za zrušení služebnosti pak 2. a 3. žalovaný považují za zásah do své majetkové sféry, který nemohli ovlivnit a ani ho nezavinili. 5. Soud I. stupně po provedení podrobného dokazování zjistil, že žalovaní se stali na základě darovací smlouvy uzavřené dne [datum] spoluvlastníky, každý v rozsahu 1/3, pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 999 m2, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům a pozemku parc. [číslo] zahrada o výměře 1105 m2, to vše v obci a [katastrální uzemí], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeným [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce]. V darovací smlouvě byla ve prospěch žalobkyně a jejího manžela (který byl dárcem nemovitosti a jejím původním vlastníkem) zřízena služebnost užívacího práva – doživotního bydlení v domě a práva užívání předmětných nemovitostí, a to v rozsahu užívání celého přízemí domu, podzemního podlaží a prvního patra. Žalobkyně má dále právo užívat veškeré součásti a příslušenství domu, včetně pozemků, které k domu náleží s právem volného vstupu do domu, volného výstupu z domu a volného pohybu po pozemcích. Toto právo bylo zřízeno bezplatně. Žalobkyně má dlouhodobě zdravotní problémy. V srpnu roku 2008 prodělala několikanásobnou srdeční a mozkovou příhodu, čímž se její zdravotní stav podstatně zhoršil. Od té době se o žalobkyni stará 1. žalovaná. V době zřízení služebnosti nebyl zdravotní stav žalobkyně dobrý, ale byla schopná se o sebe postarat, v předmětném domě bydlet a užívat jej spolu se zahradou a příslušenstvím. Postupně se její zdravotní stav zhoršoval, aktuálně vyžaduje celodenní péči druhé osoby, je ve třetím stupni bezmocnosti. O žalobkyni nyní pečuje 1. žalovaná, k níž se žalobkyně v roce 2016 přestěhovala z předmětného domu. V minulosti se o žalobkyni staral také 2. a 3. žalovaný, jejich vztahy se po uzavření darovací smlouvy roku 2015 výrazně zhoršily, a v současnosti spolu nekomunikují. Žalobkyně má výrazně sníženou mobilitu, pohybuje se obtížně za pomoci chodítka. Žalobkyně trpí mimo jiné oboustrannými bércovými vředy a otoky bérců, v roce 2018 nebo 2019 se jí na pravé noze začala tříštit kost v bércovém vředu. Žalobkyně dále trpí inkontinencí, středně významnou až významnou mitrální regurgitancí, významnou trikuspidální regurgitancí a chronickou fibrilací síní srdce, stavy zmatenosti a bludy, má poruchy paměti, opakovaně upadá do stavu slabosti, trpí bolestmi dolních končetin, námahovou dušností a diabetem melitu druhého typu. Žalobkyně má zpomalené tempo řeči, rigidní myšlení, vázne orientace osobou a časem, místem je správná. S ohledem na věk nelze předpokládat zlepšení zdravotního stavu. Předmětný dům není bezbariérově upraven, žalobkyně se tam již nechce vrátit, a vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jej ani užívat nemůže. Žalovaní nejsou schopni dosáhnout dohody ohledně užívání předmětných nemovitostí. Cena práva služebnosti bezplatného užívání předmětných nemovitostí dle cenových předpisů činí 1 386 560 Kč a cena obvyklá za právo doživotního užívání předmětných nemovitostí činí 1 445 000 Kč. 6. Po právní stránce posoudil soud I. stupně věc podle ustanovení § 1299 odst. 1 občanského zákoníku. Nejprve se zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně. Uzavřel, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 155/2018 dovodil, že aktivně legitimován k podání žaloby na zrušení služebnosti ve smyslu § 1299 odst. 1 občanského zákoníku je mimo vlastníka zatížené věci také oprávněný ze služebnosti, v daném případě tedy žalobkyně. Soud I. stupně tedy uzavřel, že žalobkyně, v jejíž prospěch byla služebnost zřízena, má právo domáhat se jejího zrušení. 7. Soud I. stupně zdůraznil, že podmínkou zrušení služebnosti je trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou oprávněné osoby. Dospěl k závěru, že tato podmínka je splněna a jsou tudíž dány důvody ke zrušení služebnosti. Trvalá změna vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci (tj. předmětnými nemovitostmi) a výhodou oprávněného (tj. žalobkyně) je dána ze dvou důvodů. Předně se jedná o rapidně zhoršený a stále se zhoršující zdravotní stav žalobkyně, znemo