21 CO 270/2022-115 — Krajský soud v Praze

1. Okresní soud v Berouně svým rozsudkem č.j. 12 C 65/2022 – 80 ze dne 26. 5. 2022 rozhodl tak, že výrokem I. zamítl žalobu s návrhem, aby soud určil, že neexistuje zástavní právo zatěžující pozemky č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo] ležící v [katastrální uzemí], které bylo zřízeno smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne [datum] za účelem zajištění budoucí pohledávky žalovaného na zaplacení částky 5 129 280 Kč. Výrokem II. byla žalobkyně uznána povinnou zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 11 687,38 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se požadovaného určení domáhala s tím, že účastníci spolupracovali na developerských projektech v [katastrální uzemí], a to nejdříve na základě dílčích smluv uzavřených v ústní nebo písemné podobě. Posléze účastníci uzavřeli i několik písemných dohod, z nichž každá dohoda upravovala podmínky realizace konkrétního developerského projektu ohledně konkrétních pozemků ležících v tomto katastrálním území. Jednou z těchto dohod byla dohoda ze dne [datum], upravující spolupráci účastníků při realizaci developerského projektu na pozemcích v [katastrální uzemí], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo]. Obsahem dohody je na jedné straně povinnost žalovaného vykonávat za účelem realizace developerského projektu činnosti, vypočtené v čl. 2 odst. 1 předmětné dohody a na straně druhé povinnost žalobkyně zaplatit žalovanému za výkon této činnosti odměnu podle čl. 3, která bude stanovena jako jeho podíl na zisku dosaženém z prodeje nových parcel, které vzniknou rozparcelováním předmětných pozemků (odměna stanovená podílem na zisku), popřípadě povinnost žalobkyně zaplatit žalovanému minimální odměnu, dohodnutou v čl. 4 odst. 2 (minimální odměna), a to pro případ, že mu nárok na odměnu stanovenou podílem na zisku nevznikne (v případě nulového zisku nebo v případě ztráty). Za účelem zajištění závazku žalobkyně vůči žalovanému na výplatu minimální odměny ve výši 5 129 280 Kč uzavřeli účastníci dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva, kterou žalobkyně zřídila žalovanému zástavní právo k pozemku č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Toto zástavní právo bylo vloženo do katastru nemovitostí rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Po vkladu zástavního práva byl od pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] podle geometrického plánu společnosti [právnická osoba] [číslo] oddělen nově vzniklý pozemek, který je v katastru nemovitostí evidován jako pozemek č. parc. [číslo] a předmětné zástavní právo zatěžuje i tento nově vzniklý pozemek. Ve své žalobě poukazovala na další spory mezi účastníky řízení, vedené před soudem prvního stupně a Krajským soudem v Praze, jako soudem odvolacím, podle jejichž rozsudků byla dohoda ze dne [datum] uzavřena platně, a to v režimu obchodního zákoníku jako nepojmenovaná smlouva, právní poměry účastníků vzniklé dohody se i po [datum] řídí obchodním zákoníkem a podpůrně pak tzv. starým občanským zákoníkem a předmětné zástavní právo se řídí tzv. novým občanským zákoníkem, neboť zástavní smlouva byla uzavřena dne [datum] s právními účinky vkladu k témuž dni. Účinnost dohody jako celku je vázána na splnění odkládací podmínky sjednané v jejím čl. 7 odst. 1, podle níž dohoda nabývá účinnosti právní mocí (schválením) územního plánu [územní celek], na jehož základě budou předmětné pozemky účelově určeny výlučně k individuálnímu bydlení v rodinných domech a smíšenému využití území městského typu a obdobnému využití s tím, že zastupitelstvem [územní celek] byl formou opatření obecné povahy ze dne [datum] schválen s účinností od [datum] územní plán [územní celek], pozemky parc. [číslo] včetně z něho odděleného pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] byly územním plánem [územní celek] zařazeny a účelově určeny výlučně k individuálnímu bydlení v rodinných domech, v důsledku čehož nabyla dohoda ze dne [datum] účinnosti jako celek dne [datum], t.j. den účinnosti územního plánu. Ačkoliv dohoda nabyla účinnosti již dne [datum], žalovaný činnosti, ke kterým se zavázal v jejím čl. 3 odst. 4, po tomto dni nezačal nikdy vykonávat. Žalobkyně jej dopisem ze dne [datum] vyzvala k výkonu předmětných činností (poskytnutí součinnosti), a to nejpozději do [datum]. Ten je však nepočal vykonávat ani po doručení této výzvy, a to ani poté, co mu stanovila k započetí výkonu předmětných činností lhůtu do [datum]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] od dohody odstoupila s tím, že odstoupení bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne [datum]. Dovozovala, že odstoupením od smlouvy uvedeného dne dohoda zanikla, včetně pohledávky žalovaného na zaplacení minimální odměny ve výši 5 129 280 Kč, sjednané v čl. 4 odst. 2 dohody. Konstatovala, že zaniklo i předmětné zástavní právo v důsledku zániku zajištěného dluhu žalobkyně, který odpovídá pohledávce žalovaného na výplatu minimální odměny a dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaného k poskytnutí součinnosti s výmazem zástavního práva z katastru nemovitostí, což žalovaný neučinil. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že odkazoval na rozsudky Krajského soudu v Praze v obdobných věcech, ve kterých bylo uzavřeno, že„ k výpovědi dohod, které se týkaly těchto pozemků, došlo až po nabytí jejich účinnosti. Žalovanému tak vzniklo právo na zaplacení přinejmenším minimální sjednané odměny. Je třeba zdůraznit, že ve všech dohodách se uvádí, že byly uzavřeny s ohledem na dosavadní vzájemnou spolupráci, tedy na spolupráci, která předcházela uzavření těchto dohoda vůlí účastníků, jak vyplývá z uzavřených dohod, bylo vyplatit žalovanému odměnu kromě jiného rovněž za tuto minulou činnost… Závazek vyplatit minimální sjednanou odměnu tak existoval již v době podání výpovědi dohod ze strany žalobkyně … Jelikož tak existuje nárok žalovaného na vyplacení minimální odměny, existuje rovněž stále zástavní právo, kterým je tento nárok zajištěn.“ Odstoupení žalobkyně od uzavřené dohody označil za účelové s cílem nemuset mu vyplatit sjednanou minimální odměnu. Jestliže je vypovězení dohody s uplynutím výpovědní doby dnem [datum] platné, tak již z tohoto důvodu nelze k odstoupení ze dne [datum] od dohody přihlížet, protože se týká (již) neexistující dohody. Nadto uvedl, že ve svých odpovědích ze dne [datum] a [datum] neučinil nic, co by žalobkyni opravňovalo k odstoupení od uzavřené dohody, když toliko v zájmu právní jistoty (v kontextu soudních řízení vedených proti němu žalobkyní) nejprve žádal od žalobkyně ujištění, že považuje učiněná odstoupení a výpovědi jednotlivých dohod za neplatné a že je připravená k plnění těchto dohod. Poukazoval na to, že dopisem ze dne [datum] (k žádosti žalobkyně ze dne [datum]) označil [právnická osoba] [anonymizováno] jako subjekt, který by zajistil vymezené činnosti podle čl. 3 odst. 4 ve spojení s čl. 2 odst. 1 dohody, což ale žalobkyně účelově odmítla. 2. Soud prvního stupně po provedeném řízení, kdy provedl důkaz listinami tak, jak je podrobně uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, dospěl k závěru, že účastníci spolupracovali na developerských projektech v [katastrální uzemí], a to nejdříve na základě dílčích smluv uzavřených v ústní nebo písemné podobě. Posléze účastníci uzavřeli i několik písemných dohod, z nichž každá dohoda upravovala podmínky realizace konkrétního developerského projektu ohledně konkrétních pozemků ležících v tomto katastrálním území. Jednou z těchto dohod byla dohoda ze dne [datum], upravující spolupráci účastníků při realizaci developerského projektu na pozemcích v [katastrální uzemí], č. parc. [číslo], č. parc. [číslo] a č. parc. [číslo]. Obsahem dohody je na jedné straně povinnost žalovaného vykonávat za účelem realizace developerského projektu činnosti vypočtené v čl. 2 odst. 1 předmětné dohody a na straně druhé povinnost žalobkyně zaplatit žalovanému za výkon této činnosti odměnu podle čl. 3, která bude stanovena jako jeho podíl na zisku dosaženém z prodeje nových parcel, které vzniknou rozparcelováním předmětných pozemků (odměna stanovená podílem na zisku), popřípadě povinnost žalobkyně zaplatit žalovanému minimální odměnu dohodnutá v čl. 4 odst. 2 dohody (minimální odměna), a to pro případ, že žalovanému nárok na odměnu stanovenou podílem na zisku nevznikne (v případě nulového zisku nebo v případě ztráty). Za účelem zajištění závazku žalobkyně vůči žalovanému na výplatu minimální odměny ve výši 5 129 280 Kč uzavřeli účastníci dne [datum] smlouvu o zřízení zástavního práva, kterou žalobkyně zřídila žalovanému zástavní právo k pozemku č. parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Toto zástavní právo bylo vloženo do katastru nemovitostí rozhodnutím [stát. instituce], [stát. instituce], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Po vkladu zástavního práva byl od pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] podle geometrického plánu společnosti [právnická osoba], [číslo] odd