22 CO 154/2021-143 — Krajský soud v Praze

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 231 280,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.). Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 103 382 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. 2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. V něm namítá, že z důvodu neprovedení důkazních návrhů žalobkyně nebyl zcela zjištěn skutkový stav věci. Žalobkyně navrhovala výslechy dalších svědků, které však byly zamítnuty pro nadbytečnost. Žalobkyně má za to, že tímto postupem soudu byla zkrácena na svých právech. Jedná se zejména o výslech navrhovaného svědka [jméno] [příjmení], který se jednání o převodu osobně účastnil a jsou mu informace známy přímo, nikoliv zprostředkovaně. Jeho výslech by jistě byl nasnadě co do zjištění skutečného stavu věci, existence a podoby dohody mezi účastníky. Účast svědka [jméno] [příjmení] žalobkyně sama zajistila, provedení takového důkazu by neznamenalo žádné zdržení či nebylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti soudního řízení. K existenci dohody byly např. navrhovány emailové zprávy mezi žalobkyní, Ing. [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] [jméno]. [jméno] [příjmení], sestrou žalovaného a dalším spoluvlastníkem. Z těchto zpráv jednoznačně vyplývá, že [jméno] [příjmení] o existenci takové dohody věděla a de facto ji odmítla dodržet s tím, že ji nebrala vážně, jak uvedla při svém výslechu. K věci se dále vyjadřoval při svém účastnickém výslechu i žalovaný, který uvedl, že tento převod„ účtu“ a finančních prostředků na něm, spojených s předmětnou nemovitostí, byl řešen a že po konzultaci s právníkem a se spoluvlastníky učinil, jak učinil. Žalobkyně se domnívá, že existence této dohody, tedy že s převodem vlastnictví ke spoluvlastnickým podílům zůstanou právě tyto prostředky novým vlastníkům, že bude převedeno vlastnictví tohoto účtu na nabyvatele, byla prokázána. Žalobkyně dále argumentovala existencí dohody stran o přenechání finančních prostředků jako tzv.„ fondu oprav“, kdy tento účet fungoval po celou dobu trvání vlastnictví (tedy od restituce) i mezi právními předchůdci žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně dále v řízení poukazovala na tu skutečnost, že zde musela existovat dohoda stran s odlišným postupem od standardního, neboť v opačném případě by žalovaný spolu s dalšími spoluvlastníky, jakožto prodávající, obdrželi každý naprosto stejnou částku odpovídající jejich spoluvlastnickému podílu dle výše jejich podílu (vše o velikosti id ¼ celku). Ovšem v tomto případě byla kupní cena u podílu žalovaného o více než 500 000 Kč větší než u ostatních, kdy toto určení ceny podílu podléhalo také dohodě účastníků neuvedené v kupních smlouvách, ale logicky existující, která ovlivnila výši kupních cen podle klíče smluveného mezi smluvními stranami. Předmětný účet historicky směřoval právě ke správě domu a prostředky na něm byly používány ve prospěch předmětné nemovitosti a nikoliv jako čirý příjem spoluvlastníků. Takto i zněla dohoda kupujících a prodávajících předcházející podpisu kupních smluv na podíly k předmětné nemovitosti ze dne [datum]. Jediný, kdo tuto dohodu akceptoval a převedl příslušnou část peněz, byl [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně se však vůbec nezabýval otázkou rozdílných cen za spoluvlastnické podíly o stejné velikosti. Žalobkyně má za to, že soud prvního stupně tuto otázku zcela opominul, ačkoliv je významná pro meritorní rozhodnutí ve věci a tím zatížil předmětný rozsudek vadou a učinil jej nepřezkoumatelným. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že žalobě zcela vyhoví nebo případně, aby rozhodl tak, že předmětný rozsudek zruší a vrátí věc soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. 3. Žalovaný se k odvolání vyjádřil tak, že žádná z převodních smluv týkajících se předmětné nemovitosti neměla ustanovení o tom, že by zároveň s nemovitostí přecházelo na nabyvatele příslušenství v podobě předmětného účtu. Analogie mezi spoluvlastnictvím a fondy, které vede společenství vlastníků jednotek, je zcela nepřípadná. [příjmení] [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] by byl proto naprosto nadbytečný. Podle nových tvrzení žalobkyně uvedených v odvolání existovala jakási obecná dohoda účastníků o prostředcích na předmětném účtu a o jejich případném dělení. Tak, jak se žalobkyně v odvolání nově snaží popsat„ tvrzenou dohodu“, by se nejednalo ani podle jejího tvrzení o příslušenství věci, což před soudem prvního stupně tvrdila, ale na spoluvlastnictví účastníků zcela nezávislou dohodu. Proto její odvolací tvrzení je v tomto směru zcela nové a nedůvodné a mění oproti žalobě a jejímu doplnění tvrzení o základu věci. Pro posouzení věci je zcela nerozhodné, že žalovaný prodal svůj spoluvlastnický podíl žalobkyni za cenu o 500 000 Kč vyšší, než tak učinila sestra žalovaného. Jednalo se o samostatné smlouvy, účastníci smluv jednali vždy sami za sebe a tento postup převodu vycházel z přání žalobkyně. Žalovaný vysvětlil, že v jeho případě dohodnutá kupní cena zohledňovala také jeho investice do předmětného domu. Poukázal na to, že svědek [jméno] [příjmení] výslovně vypověděl, že nebylo dohodnuto, že zůstatek na účtu se převede na nové spoluvlastníky, tedy na žalobkyni a jejího bratra [jméno] [příjmení]. Žádné rozhodnutí o tom, že by prostředky na uvedeném účtu byly po zániku spoluvlastnictví určeny k tomu, aby zůstaly na účtu ku prospěchu nových spoluvlastníků, učiněno nebylo. Navrhl proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 231 280,50 Kč s odůvodněním, že žalovaný, jakožto prodávající, ve věci převodu práv a povinností k bankovnímu účtu číslo [bankovní účet], vedenému u [anonymizováno] banky včetně jeho zůstatku, zřízenému za účelem správy domu [ulice a číslo], [část obce] na nové vlastníky nemovitých věcí, pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 213 m2, jehož součástí je stavba (rodinný dům) [adresa], pozemku st. [parcelní číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) o výměře 413 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če (jiná stavba), pozemku č. parc. [číslo] (ostatní plocha) o výměře 17 m2, vše v katastrálním území a obci [obec], zapsáno [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví], jejichž spoluvlastníkem je žalobkyně, prostředky ve výši 326 418,29 Kč ani po několikerých výzvách na žalobkyni jako kupující nepřevedl, stejně jako práva a povinnosti k uvedenému účtu. Kupní smlouva byla podepsána dne [datum]. Ke dni [datum] činila zůstatková částka na předmětném účtu 305 812 Kč, která byla dále rozdělena mezi spoluvlastníky, kdy žalobkyni byla zaslána částka 4 049,63 Kč a druhému oprávněnému spoluvlastníkovi [jméno] [příjmení] částka 1 487,63 Kč. Dále byla zaslána částka 68 994,25 Kč [jméno] [příjmení], který ji však již předal žalobkyni a vypořádal se tak s ní za žalovaného. Zbývající částka 231 280,50 Kč však do dnešního dne žalobkyni vydána nebyla. 6. Žalovaný k žalobě uvedl, že je pravdou, že byl pověřen k vedení účetnictví ohledně společných nemovitostí, které byly za trvání spoluvlastnictví pronajímány, a to v únoru 2018 za [jméno] [příjmení], který vedl účetnictví před ním. V rámci této povinnosti vedl a spravoval bankovní účet č. [bankovní účet] a zajišťoval, aby na tento účet bylo placeno nájemné. Zároveň z tohoto účtu pravidelně platil provozní a ostatní náklady spojené se spoluvlastnictvím. Každoročně v závěru roku se konala schůzka spoluvlastníků, na které [jméno] [příjmení] rozděloval část příjmu z nájmu mezi spoluvlastníky podle poměru spoluvlastnických podílů, a část příjmů ponechával pro placení nákladů. S ohledem na uzavřené smlouvy o převodech spoluvlastnictví nedošlo k rozdělení zisku na uvedeném účtu v roce 2018 a 2019, neboť již probíhala jednání o převodech spoluvlastnických podílů. Po uzavření kupních smluv dne [datum] žalovaný po dohodě s původními spoluvlastníky existující aktivum ve výši 305 812 Kč vybral v hotovosti a dne [datum] vybrané peníze zaslal všem spoluvlastníkům podle výše spoluvlastnických podílů a podle časového kritéria existence jejich spoluvlastnictví. Finanční prostředky rozdělil ve dvou časových obdobích. K [datum] rozdělil mezi spoluvlastníky částku 275 977 Kč podle spoluvlastnických podílů, proto všem tehdejším spoluvlastníkům zaslal částku 68 994,25 Kč. Tutéž částku převzal rovněž sám. Ke dni [datum] zaslal podle spoluvlastnických podílů [jméno] [příjmení] částku 8 099,25 Kč, [jméno] [příjmení] částku 8 099,25 Kč, sám žalovaný si také ponechal tuto částku, žalobkyni